[Home Page]

Uhříněveské výšky

aneb jak profesor Veverka popularizuje geodézii v okolí svého bydliště.

Není to dávno co se mne jeden známý zeptal v jaké nadmořské výšce vlastně leží Uhříněves. Potřebovala to jeho dcera pro domácí úkol ze zeměpisu. Mého souseda pro změnu zajímalo jaké je převýšení mezi Uhříněvsí a Říčany, zdálo se mu totiž, že když tu trasu jede na kole, tak je to pořád nějak hodně do kopce a každým rokem prý čím dále tím více.

Pojem nadmořská výška není třeba vysvětlovat. Je to svislá vzdálenost mezi daným bodem a střední hladinou moře. Geodeti to pochopitelně vidí trochu složitěji ale tím nebudeme čtenáře Uhřiněveského zpravodaje (UZ) zatěžovat.

Udělejme si proto malou exkurzi po uhříněveských výškových bodech, po jejich historii i současnosti. Ale nejprve musíme začít trochu od Adama. Či ještě lépe od bodu, který je někdy považován za střed Evropy.

Locus Perennis - základní český výškový bod

Evropské snahy o vytvoření mezinárodně použitelné přesné nivelační sítě se datují od roku 1867. Výsledkem měla být síť základních výškových bodů určených s největší možnou přesností. Měly být použitelné nejen pro zkoumání vztahů hladin jednotlivých moří, studium pohybu vrstev zemské kůry ale zejména pro inženýrské projekty, související s výstavbou železničních tratí, silnic, průplavů, mostů, tunelů, přehrad a plavebních kanálů. K tomu všemu je třeba vytvoření jednotné výškové sítě po celém území, tj. na vzdálenosti stovek kilometrů od mořského pobřeží.

V Rakousko - Uhersku probíhaly práce na nivelační síti prvního řádu pod vedením Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni v letech 1873-79. Jako základní výška byla zvolena střední hladina Jaderského moře, měřená na vodočtu mola Sartorio, umístěného na budově celního úřadu v italském Terstu. Na území monarchie bylo zaměřeno celkem šest základních výškových bodů, vzdálených od sebe stovky kilometrů. Na tyto byly potom postupně napojovány a rozvíjeny místní sítě.

Jeden ze šestice těchto historických rakouských výškových bodů leží na našem území. Lze jej považovat za praotce všech českých i moravských výšek, neboť veškeré tyto výšky jsou od něj odvozeny. Tento základní bod soudobé české nivelační sítě leží v lese u silnice mezi Českými Budějovicemi a Lišovem v místě bývalého žulového lomu. V rostlé skále je zde vytesána a naprosto dokonale vyhlazena vodorovná ploška 10 na 10 cm o nadmořské výšce 565,1483 metru nad hladinou Jaderského moře. Nad bodem je postaven žulový pomník vysoký asi dva metry, obsahující skleněný válec uzavřený mosazným poklopem a zalitý parafinem s dobovými dokumenty. Na severní straně pomníku je vytesán latinský nápis, který v překladu zní :"Hlavní pevný bod přesné nivelace v Rakousko-Uhersku, zřízený ve spojení se stupňovým měřením v Evropě. Zřízeno v roce 1889 (MDCCCLXXXIX)." Latinský nápis na pomníku začíná výrazným titulkem LOCUS PERENNIS.

Je tím poněkud obrazně myšleno "věčné místo", prostě bod s platností na věčné časy. Když si k tomu v nápisu z latiny rozluštíte ještě i slovo Evropa máte spolehlivě zaděláno na jednu z největších mystifikací minulých a dokonce i některých současných turistických průvodců. Zde se totiž dočtete, že v Lišově u Českých Budějovic se nachází střed Evropy. Je mi líto, že ochudím mnohé čtenáře o hezkou iluzi ale opravdu nenachází. Zato mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že v okolí věčného bodu lze nalézt spoustu chutných muchomůrek masáků.

První výška změřená v Uhříněvsi

Nechme nyní naše předky v poklidu budovat přesné nivelační sítě výškových bodů po rozsáhlém území monarchie. Vraťme se ještě trochu proti toku času a sice do let 1807-1869, kdy v říši probíhá II. vojenské mapování, které dalo našim zemím první přesnou topografickou mapu.

Podrobnější informace o tomto mapování jsou v UZ 6/2002 nebo v publikaci Uhříněves a okolí. Zde je třeba konstatovat, že v těchto materiálech není uvedena mapová ukázka Uhříněvsi, protože v té době nebyla autorovi k dispozici. Situace se mezitím změnila a mapový obraz Uhříněvsi z listu "Kauřimes Kreis, Section Nro= 8, Oestliche Collone Nro=III", zmapovaný v letech 1850-51 oberlieutnantem Friedrichem von Skrzeszewskim, je již k dostupná. Pojďme se podívat co je zde zajímavého.

Na mapě (viz papírový UZ) jistě bez problémů určíte komunikaci Přátelství, budovu zámku, oboru s německým označením jako bažantnice, dosud zachované cesty směrem na Hájek a Královice, pečlivější čtenář mapy nalezne vlevo dole i kříž dosud stojící v ulici K dálnici. Ale co znamená výrazný text T.Z. 169° 76 ?

Jedná se o první výškové měření zaznamenané na území naší obce. Že se vám to zdá nějak málo?. Tak to zkusíme přepočítat z vídeňských sáhů na metry. Při znalosti 1 sáh = 1,896 484 m nám vyjde výška 322 metrů nad mořem. Pokud nemáte jistotu s lokalizaci bodu, je to zhruba v místech kde stojí komín bývalého pivovaru, na konci ulice K sokolovně a nedaleko ulice V kuťatech.

Výšky se tehdy na mapách měřily poměrně vzácně. Používala se metoda barometrická. Měření pomocí barometrů je založeno na principu změny atmosférického tlaku, kde na každých 11 metrů výšky klesá rtuťový sloupec o 1 mm. To je asi jako když vyjdete pešky z prvního do třetího patra. Metoda je to sice rychlá ale nevalné přesnosti. Z dalšího textu je patrné, že Uhříněves leží poněkud níže.

Státní nivelace aneb víte co máte zazděno v domě ?

Od roku 1889 uběhla již hezká řádka let. Nivelační sítě tvořené výškovými body mezitím pokryly státní území ve velké hustotě. Je zajímavé, že jako první se budovala nivelace kolem železničních tahů a vodních toků. Možná jste si někdy na nádraží všimli kovové destičky s údajem o nadmořské výšce nad hladinou Jadranu. Viděl jsem ji na nádražích ve Vršovicích, Říčanech, Čerčanech, Benešově. Kam zmizela ta z uhříněveského nádraží nevím, ale docela mi tam chybí.

Českou státní nivelační síť v současnosti tvoří celkem 83 376 evidovaných výškových bodů, které jsou stabilizovány na budovách veřejných i soukromých, na patkách sloupů elektrického vedení, opěrných zdech, mostech, tunelech, skalních stěnách, propustcích, božích mukách, pomnících. Nivelační body objevíte i u silnic mezi obcemi, kde jsou stabilizovány nivelačními kameny, doplněnými tyčovým signálem. O síť pečuje Zeměměřický úřad v Praze, údaje v ní obsažené tvoří součást státního informačního systému.

Pokud máte značku zazděnu do podezdívky, či stěny svého domu, měli byste vědět, že se jedná o věcné břemeno s vaším majetkem související. Znamená to, že tento bod nejen že nesmíte jakýmkoli způsobem poškodit ale dokonce musíte k němu umožnit přístup zeměměřičům po dobu nezbytně nutnou k provedení měřických prací. Požadavek ochrany výškového bodu často vede k zajímavé situaci, kdy vlastník domu si např. zateplí fasádu nebo obloží podezdívku a kolem bodu pečlivě vyřízne v obkladu kolečko. Bod zůstane sice naprosto nedotčen, ale zazděn v obkladu je pro měřické účely již zcela nepoužitelný.

V Uhříněvsi nejstarší a nejzajímavější

V lokalitě katastrálního území Uhříněves se nachází celkem 51 výškových bodů. Jeden z nich je nesmírně zajímavý. Jedná se o nejstarší stabilizovaný výškový bod na území naší obce. Bod byl osazen a výškově zaměřen v roce 1920 pracovníky Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Těchto bodů už je u nás opravdu velice málo. Náš slavný bod o nadmořské výšce 286,765 m se celým jménem jmenuje Ja4-32a a je instalován na budově č.p.2. No ano, jedná se o budovu základní školy na náměstí bří Jandusů. Obávám se, že tento údaj není postačující ke snadnému nalezení tohoto bodu. Je totiž osazen dnes již atypickou nivelační značkou, kterou je válcový kovový čep téměř zapuštěný do fasády, s vodorovnou dutinkou uprostřed značky. Do té se při měření nasouval trn spojený se závěsným měřítkem, na které se provádělo měření. Dnešní nivelační značky se naopak zazdívají nízko nad terénem a dostatečně vyčnívají aby na ně šla postavit nivelační lať. Náš bod je stabilizován 180 cm nad zemí a 76 cm od pravého rohu školní budovy. Pokud bod stále ještě nevidíte může zato jeho maskování, protože překryt žlutou fasádní barvou úspěšně splývá se zdí. No snad jste ten bod už našli. Docela by mne zajímalo jestli paní učitelka zeměpisu ví jakou má místní vzácnost kousek od vchodu do školy. Z roku 1920 pocházejí ještě dva výškové body v obci. Jeden z nich je na č.p. 137, Kosařově hostinci U Velké Prahy a druhý na domě č.p. 327 pí České, poblíže kruhového objezdu, zde již se standardními značkami. Pokud se domníváte, že studium místopisů nivelačních značek je nezáživná záležitost, máte pravdu. Na druhé straně se tam zase pro změnu dozvíte, že např. budova hostince U Velké Prahy pochází z roku 1800, což je také úctyhodný údaj.

Ostatní body

Na území Uhříněvsi proběhlo několik měřických kampaní spojených se stabilizací a zaměřením nivelačních značek. Uveďme jejich chronologický přehled

· 1920 - č.p. 2 (škola), 137 (restaurace), 327

· 1935 - železniční propustek

· 1946 - č.p. 55, 615, 622, 656, 674, opěrná zeď pod kostelem

· 1957 - č.p. 284, 342 (jatky), 356, 550 (Synthesia), kostel Všech svatých, hřbitovní márnice

· 1961 - boží muka (Bečovská ulice)

· 1971 - č.p. 131, 628, 630 (škola), 733, 753, 738 (VÚŽV), 744, garáže, hloubková stabilizace VIB (kraj obory)

· 1972 - č.p. 260, 646, 775, tyčová stabilizace VIB (před hřbitovem)

· 1976 - č.p. 32, 149, 278, 374, 568, 746 (Netluky), dále stodola a sušárna Netluky a tři silniční nivelační kameny

· 1991 - č.p. 143

· 1993 - č.p.11, 266, 622, 815 (Netluky)

· bez uvedení data stabilizace - č.p. 64 (restaurace), 241, 582, 583, 681

Z uvedeného přehledu mne docela překvapil fakt, že v Uhříněvsi stojí boží muka, dosud jsem neměl o žádných tušení. Stojí a to u silnice na Dubeček, jejich stavební stav je nevalný. Za povšimnutí stojí též obliba, které se u geometrů těší dům č.p. 622 v ulici K dálnici, kde jsou instalovány hned dvě nivelační značky, což není příliš obvyklé.

Sousední katastry

Pro úplnost se ještě podívejme jak vypadá situace v sousedních katastrech.

· Benice - celkem 6 bodů z roku 1976, jeden 1973. Z toho tři nivelační kameny, domy 22, 39, 64 a kravín

· Hájek - 4 body z let 1976 a 1990, č.p. 50,67 a dva nivelační kameny

· Kolovraty - 5 bodů z let 1956,1971 a 1990, nivelační kameny, propustek, stožár, místní specialitou je, že ani jedna budova v Kolovratech nemá nivelační značku

· Královice - 8 bodů z let 1976 a 1993, č.p. 3,11,19,48,80 a nivelační kameny

· Pitkovice - 11 bodů z let 1972 a 1991, viz č.p. 4, 5,24,25,40, skála u č.p.58, dále nivelační kameny a propustky

Speciální výškové body VIB (výškové indikační body)

Zvláštní kategorii mezi výškovými body tvoří body VIB používané pro účely geodynamiky. Zemské těleso totiž "dýchá", Stavby založené na málo únosné půdě se sesedají, zvýšení hladiny spodní vody zase stavby nadzvedává. To jsou ale pouhé lokální změny, v pohybu jsou však i větší celky, kde je pohyb dán geologickým podložím, za vše uveďme např. sjíždění areálu Pražského hradu do Jeleního příkopu nebo pohyb Krušnohorského masivu. Tyto změny jsou samozřejmě v čase velmi nepatrné ale přesto se musí dlouhodobě sledovat. K tomu slouží zvláštní výškové body, ukotvené nikoli do budov ale hluboko do geologicky stabilního podloží. Tyto body se těší zvláštní ochraně a nejsou dostupné pro běžné měřické práce. V Uhříněvsi máme tyto "lepší" body hned dva. Jeden je na parkovišti před hřbitovem, druhý na kraji obory kousek od vrat do školního areálu. Je chráněn betonovou skruží, opatřen tyčovým signálem a leží 6,68 m pod povrchem země.

Kde je v Uhříněvsi nejvýše

Vraťme se k otázce položené na počátku našeho vyprávění o uhříněveských výškách. Uhříněves z geografického hlediska leží ve Středočeské žulové pahorkatině, v její části zvaná Říčanská plošina. Výškové poměry jsou zde nevýrazné, krajina je plochá, žádný výraznější vrchol se zajímavou kótou se zde nevyskytuje.

Ale do Říčan se jede opravdu do kopce a tak nepřekvapí, že nejvýše položený stavební objekt v obci jsou jatka o nadmořské výšce 312 metrů nad mořem, následuje hřbitovní márnice s výškou 310 metrů, kostel má úpatní výšku 288 metrů, makovice jeho kupole ční do výšky 324 metrů, škola u kostela má 285 metrů, v hostinci U Velké Prahy sedíte ve výšce 286 metrů, škola u obory je 282 metrů a boží muka u cesty do Dubečka mají výšku 274 m.n.m. Tak si z toho něco vyberte. Nečekanou může být informace, že při průjezdu obcí od Říčan na Prahu překonáváte převýšení téměř 40 metrů. Je to asi tolik jako je výška našeho kostela.

Pro Uhřiněveský zpravodaj napsal a redakci časopisu Zeměměřič 13.7.2006 poskytl

Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. z ČVUT

vyvěšeno: 13.07.2006
poslední aktualizace: 24.07.2006
ID článku: 2194
další informace:www.praha-uhrineves.cz
www.praha-uhrineves.cz/edit/soubor1.asp/id%3D627/4-2004.pdf


Z časopisu Zeměměřič č. 06-08a09
[Server]
Geodézie
Kartografie Historie
[Pošta]