[Home Page]

Stručný průvodce geodeta novým stavebním zákonem

Nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2007 s výjimkou ustanovení o autorizovaném inspektorovi, která nabudou účinnosti až 1. července 2007. Do konce roku 2006 by měly být postupně meziresortně projednány, schváleny a vydány všechny prováděcí vyhlášky. V porovnání se stavebním zákonem č. 50/1976 Sb. platí, že veškerá ustanovení nové právní úpravy týkající se zeměměřických činností najdeme právě až v prováděcích vyhláškách s výjimkou, na kterou tento text dále upozorní.

Tento průvodce novým stavebním zákonem je určen výhradně geodetům a nezabývá se příliš částmi zákona, které nejsou pro výkon zeměměřických činností podstatné a upravují práva a povinnosti především příslušných správních úřadů, architektů, stavařů, stavebníků a vlastníků nemovitostí.

Základní pojmy stavebního zákona jsou obsaženy v § 2 a násl. a jejich znalost je pro geodety důležitá. Obsahuje tyto pojmy: stavební pozemek, zastavěný stavební pozemek, zastavěné území, nezastavitelný pozemek, nezastavěné území, plocha, koridor, zastavěná plocha, veřejná infrastruktura, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení, veřejné prostranství, veřejně prospěšná stavba, územně plánovací dokumentace, stavební podnikatel, stavebník, stavební dozor, stavba, nástavba, přístavba, stavební úprava, změna stavby před dokončením, terénní úprava, zařízení, staveniště, údržba stavby.

Výkon veřejné správy upravují ustanovení § 4 až § 17 a jsou zde vymezeny působnosti, závazné postupy a součinnosti ve věcech územního plánování a ve věcech stavebního řádu orgánů obcí, krajů a Prahy, Ministerstva obrany, ministerstva, do jehož působnosti stavební zákon patří (zatím Ministerstvo pro místní rozvoj), obecných stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a vojenských a jiných stavebních úřadů.

Územním plánováním se zabývá třetí část zákona v rozmezí § 18 až § 102.

Pro širší vzdělání geodeta jsou důležitá zejména níže uvedená ustanovení.

V § 20 až § 24 se čtenář dozví o podmínkách zveřejňování písemností, o územně plánovacích informacích poskytovaných povinně veřejnosti krajskými, obecními a stavebními úřady, o povinnosti veřejného projednávání při pořizování územně plánovací dokumentace, dále o tom, že veřejnost se může nechat zákonným způsobem zastoupit svým zmocněncem a v neposlední řadě jaké jsou kvalifikační podmínky pro územně plánovací činnost (splňují je architekti, vysokoškolsky vzdělané osoby uznané pro autorizaci v oboru územního plánování a vysokoškolsky vzdělané osoby příbuzného oboru).

Nástroje územního plánování upravují § 25 až § 102.

Územně plánovacími podklady (§ 25 až § 30) jsou územně analytické podklady a územní studie a v § 27 o pořizování územně analytických podkladů se geodet poměrně nečekaně setká se známými pojmy »technická mapa« a »Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální« v souvislosti s povinnostmi vlastníků technické infrastruktury. Je to zásluhou součinnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Komory geodetů a kartografů a některých poslanců (zejména ing. Františka Beneše, CSc. ze Zeměměřického úřadu v Praze) při tvorbě a závěrečném projednávání zákona v parlamentu.

Zcela novým pojmem a nástrojem územního plánování je »Politika územního rozvoje« jejíž státní a nadstátní účel, obsah, schvalování (vládou ČR) a aktualizaci upravují ustanovení § 31 až § 35. Zásadní náplní tohoto nástroje územního plánování je zejména koordinace tvorby a aktualizace zásad územního rozvoje (viz dále), posouzení a hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území státu a jednotlivých jeho částí (krajů, obcí).

Územně plánovací dokumentací (§ 2 a § 36 až § 75) se rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán.

Obsah a účel, návrh, posouzení, veřejné projednávání, přezkum a odůvodnění návrhu, vydávání a aktualizaci zásad územního rozvoje upravují ustanovení § 36 až § 42. Jedná se o územně plánovací dokumentaci pořizovanou pro území krajů a závaznou pro pořizování územních plánů obcí a regulačních plánů obcí nebo jejich částí. S jistým zjednodušením lze říci, že zásady územního rozvoje jsou jakousi »koordinační spojnicí« mezi politikou územního rozvoje a územními plány obcí, tedy mezi působností státu a ministerstev a působností obcí s rozšířenou působností, resp. obcí s pověřenými úřady (podle zákona o obcích obce III. resp. II. stupně).

Územní plán obce, tj. obsah a účel, návrh na pořízení a jednotlivé stupně tvorby, tj. zadání, koncept, veřejné projednávání, návrh, posouzení návrhu, další veřejné projednávání, přezkum, vydání, vyhodnocení a jeho změny a spojené pořízení s regulačním plánem jsou obsahem ustanovení § 46 až § 57. Podmínky existence zastavěných území obce upravují § 57 až § 60.

Regulační plán vydaný krajem nebo obcí na území obce nebo vymezené části obce, tj. obsah a účel, způsob pořízení a úhradu nákladů s tím spojených, veřejné projednávání, přezkum a odůvodnění návrhu, vydání a další podmínky řeší ustanovení § 61 až § 75. V této části zákona se objevují dosud neznámé právní instituty. Čtenář se například dozví, že regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav, nebo že regulační plán může být vydán na žádost fyzické nebo právnické osoby (v tom případě za úhradu této osoby), nebo že obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu smlouvou fyzické nebo právnické osoby uzavřenou s vlastníky pozemků a staveb dotčených navrhovaným záměrem (»dohoda o parcelaci«) atd. Je zřejmé, že tento stupeň územně plánovací dokumentace může být zajímavým zdrojem činnosti zeměměřických firem, protože bez geometrických plánů, případně vytyčení hranic pozemků, se dohody o parcelaci neuskuteční.

A tím se dostávám k závěrečné části první poloviny zákona (územní plánování), ale k té pro geodety soukromé i státní nejdůležitější, a to k územnímu řízení a územnímu rozhodnutí.

Územní rozhodnutí je částečně obdobné předchozí právní úpravě (§ 32 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.) a částečně dosti jiné. V § 77 odst. 1 jsou uvedeny jednotlivé druhy územních rozhodnutí, a to v písm. a) o umístění stavby a zařízení, písm. b) o změně využití území, písm. c) o změně stavby a změně vlivu stavby na využití území, písm. d) o dělení a zcelování pozemků, písm. e) o ochranném pásmu.

V § 78 je upravena možnost spojit u vybraných staveb uzemní a stavební řízení v jedno správní řízení, v § 78 odst. 3 je zmíněna možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o změně využití území mezi žadatelem, stavebním úřadem, smlouva tak nahrazuje územní rozhodnutí, a v § 79 až § 83 je vymezen obsah a náležitosti jednotlivých rozhodnutí. V § 80 o rozhodnutí o změně využití území je v odst. 2 písm. e) podmínka změny druhu pozemku jen u pozemků s výměrou přesahující 300 m2, takže se zdá, že v mnoha případech vlastníci pozemků menších nebudou nijak omezeni ve svém právu samostatně, bez účasti stavebního úřadu, změnit v katastru nemovitostí druh a způsob využití pozemku.

Průběh územního řízení, tj. příslušnost stavebného úřadu, kdo jsou účastníky územního řízení, náležitosti žádosti o vydání, postup zahájení nebo přerušení, postup vyřízení stanovisek dotčených orgánů a připomínek účastníků, posuzování záměrů žadatele, posuzování vlivu na životní prostředí, doba platnosti rozhodnutí, změna a zrušení a rozhodnutí a zjednodušené územní řízení upravují ustanovení § 84 až § 94.

V § 96 se objevuje nový pojem a zákonný institut »územní souhlas«, který postačí ve vyjmenovaných případech. Zde se objevují i zákonné geometrické parametry, například úprava terénu, náspů a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, nejsou-li větší než 300 m2, nebo skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, nebo změna druhu pozemku do 300 m2.

Z ustanovení § 82 o rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a násl. a § 96 však vyplývá pro vlastníky nemovitostí jedna velmi nepříjemná povinnost (!!!), a to, že při záměru dělit nebo scelovat své pozemky budou nuceni zapomenout na dříve často užívané »jiné opatření« stavebního úřadu (viz § 32 odst. 2 písm. e/ zákona č. 50/81976 Sb.) - vydat souhlas v jednoduchých případech bez ostatních účastníků řízení (obec, sousedé) a bez vyjádření dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Nová právní úprava zásadně vyžaduje i u těch nejjednodušších případů rozdělení pozemků účast všech osob vyjmenovaných v předchozí větě, a tedy prodloužení doby řízení zjednodušeného nebo řízení o územním souhlasu přibližně o několik měsíců, to vše spojené s potřebou zadat vyhotovení žádosti osobě odborně zdatné a schopné pořídit oznámení o záměru v souladu s § 96 odst. 3 písm. a) až e) a ustanoveními příslušné prováděcí vyhlášky. Tuto skutečnost by měli vzít na vědomí všichni geodeti, kteří vyhotovují geometrické plány, aniž by upozornili objednatele na skutečnost, že dělit nebo scelovat pozemek lze jen se souhlasem stavebního úřadu vyjádřeného v nové právní úpravě buď územním rozhodnutím nebo územním souhlasem. Přiměřeně nové právní úpravě bude třeba i upravit text uvedený nad popisovým rámem geometrického plánu (nově pravděpodobně takto: »Dělit nebo scelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.«).

Stavební uzávěra a asanace území je podle ustanovení § 97 až § 100 předmětem územního opatření stavebního úřadu, a není předmětem správního řízení, jak tomu částečně je ve stávající právní úpravě § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb.

Úplným závěrem části zákona, která upravuje územní plánování, jsou ustanovení o úpravě vztahů v území, a to institut předkupního práva obce nebo kraje za náhradu - § 101 a § 102 - u pozemků určených územním nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu.

Stavební řád upravují ustanovení § 103 až § 157.

V § 103 je uvedeno široké spektrum staveb budov, staveb technické a dopravní infrastruktury a dalších staveb, které nevyžadují ani stavební povolení ani ohlášení. Jsou zde uvedeny také signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely.

V § 104 jsou uvedeny jednoduché stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které podléhají ohlášení stavebnímu úřadu, a patří mezi ně například stavby pro bydlení a rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Stavební úřad však může podle § 107 svým rozhodnutím ve stanovené lhůtě 30 dnů ze zákonných důvodů zakázat ohlášení.

V § 109 až § 116 jsou uvedeny podmínky stavebního řízení, tj. kdo jsou účastníky tohoto řízení, jaký je obsah žádosti o stavební povolení, jak se provede přezkum žádosti, jak se uskuteční zahájení stavebního řízení, podmínky pro přizvání autorizovaného inspektora nebo projektanta stavebním úřadem, postup vyřízení námitek, náležitosti stavebního povolení, možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi stavebním úřadem a stavebníkem se souhlasem dotčených orgánů (§ 116). V § 117 jsou stanoveny podmínky zkráceného stavebního řízení uskutečněného jen na podkladě oznámení, uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace, byla opatřena souhlasná stanoviska dotčených orgánů, inspektor stvrdí certifikátem ověření projektové dokumentace a nejde o stavbu, která zvláštním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování není označena jako nezpůsobilá zkrácenému stavebnímu řízení. V § 118 jsou upraveny podmínky změny stavby před jejím dokončením.

Užívání staveb je obsahem ustanovení § 119 až § 131. V této části stavebního zákona se stavebníci a uživatelé staveb mohou rozloučit se správním řízením stavebního úřadu známým pod názvem »kolaudační řízení«. Stavební úřady provedou kolaudaci staveb zahájených podle předchozí právní úpravy, stavby podléhající režimu nového stavebního zákona se kolaudovat nebudou a stavby se začnou užívat buď na základě oznámení záměru o užívání dokončené stavby, pokud byla povolena podle určitých ustanovení zákona, nebo byla provedena podle veřejnoprávní smlouvy, nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 120), nebo na základě kolaudačního souhlasu vydaného stavebním úřadem u vyjmenovaných staveb podle § 122 (například nemocnice, školy, nájemní bytové domy, stavby pro obchod a průmysl, stavby pro shromažďování většího počtu osob, věznice, stavby dopravní a občanské infrastruktury, stavby kulturních památek).

V § 123 a § 124 jsou uvedeny podmínky předčasného užívání stavby a zkušebního provozu.

Pro geodety jsou důležitým ustanovením § 121 a § 125 o dokumentaci skutečného provedení stavby. Text § 125 je v podstatě shodným se současnou právní úpravou (a podrobněji bude obsah a náležitosti upraveny prováděcí vyhláškou), avšak v § 121 se připouští možnost, že tato dokumentace se nevyhotoví, pokud došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Z této úlevy stavebníkům jde trochu hrůza, protože není blíže určeno, co je nebo není »nepodstatná odchylka« a většina geodetů moc dobře ví, že z hlediska geometrických parametrů stavět »tak trochu odlišně od projektu«, je v tuzemsku praxí zcela obvyklou. Nechci šířit poplašnou zprávu, ale znám jednu velmi rozsáhlou stavbu, kde při použití projektové dokumentace (ta se zde používá jako dokumentace skutečného provedení) se při orientaci v budově ztratíte hned za vchodem, takže projektovaný interiér a skutečnost jsou s prominutím »nebe a dudy«. Nedovedu si představit, co by se v této stavbě dělo například v případě havárie, nebo požáru. U určených staveb, u nichž bude stavební úřad vydávat kolaudační souhlas, je naštěstí ustanovení o povinné kontrolní prohlídce stavebního úřadu. Ustanovení § 121 končí větou o povinnosti stavebníka doložit u staveb evidovaných v katastru nemovitostí geometrický plán.

Změnu užívání stavby upravují § 126 a § 127. Stavební úřad neprovede jako dosud kolaudaci (tzv. »rekolaudaci«), ale vydá pouze souhlas se změnou užívání.

Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení upravuje § 128, stavební úřad tedy nevydává rozhodnutí ve správním řízení jako dosud.

Podmínky nařízení odstranění stavby upravuje § 129 a v ustanovení odst. 2 písm. a), b), c) jsou stavebníkovi nebo vlastníkovi určeny podmínky pro dodatečné povolení stavby. Tím je zachován i současně platný institut legalizace stavby postavené před desítkami let před platností stavebního zákona z roku 1976 nebo legalizace i tzv. »černé stavby«.

Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu upravují § 132 až § 142. Jsou zde blíže určeny průběh kontrolní prohlídky stavby a související rozhodnutí, opatření a nařízení neodkladného odstranění stavby a zabezpečovacích prací (§ 133 až § 136). V ustanoveních § 137 až § 142 jsou upraveny nezbytné úpravy, stavební příspěvek, vyklizení stavby, opatření na sousedním pozemku nebo stavbě a je určeno, kdo jsou účastníky příslušných řízení stavebního úřadu.

V části zákona od § 143 do § 151 se čtenář zákona seznámí s novým institutem a odborně způsobilou osobou ve stavebnictví, a to s autorizovaným inspektorem. Tento institut je ve značně modifikovaném obsahu převzat z bavorského stavebního práva. Jednotlivá ustanovení upravují podmínky jmenování, zániku funkce, bezúhonnosti, povinnosti odměny a odpovědnosti za škodu, vydávání certifikátu a jiných dokumentů, zákazu výkonu činnosti, oprávnění a povinnosti a určuje působnost Komory a dozor a dohled ministerstva.

V ustanovení § 152 jsou uvedeny povinnosti a odpovědnost stavebníka, v § 153 stavbyvedoucího a stavebního dozoru, v § 154 vlastníka stavby a zařízení. V § 157 jsou ustanovení o stavebním deníku nebo jednoduchém záznamu o stavbě. Působnost geodetů na stavbách zde zákon významně rozšiřuje v ustanovení § 157 odst. 2, neboť do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu stavby jsou oprávněni provádět záznamy osoby odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.

Vybrané činnosti ve výstavbě (projektová činnost, provádění staveb, tj. činnost stavbyvedoucích spojená s povinností součinnosti s technickým dozorem stavebníka a autorským dozorem projektanta) a součinnost vlastníků technické infrastruktury (mj. vedení evidence s polohovým případně i výškovým umístěním staveb, povinnost poskytování informací a podkladů pro projektovou činnost, povinnost součinnosti na výzvu orgánů územního plánování) upravují ustanovení § 158 až § 161.

Obecné požadavky na výstavbu a účely vyvlastnění upravují § 169 a § 170, další ustanovení § 171 až 176 upravují státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu, podmínky vstupu na pozemky, pořádkové pokuty a expertní součinnost.

Správní delikty, tj. přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob, včetně výší pokut a jejich vybírání a vymáhání, upravují ustanovení § 178 až § 183.

Přechodná a závěrečná ustanovení, včetně vztahu ke správnímu řádu a zmocňovacích ustanovení, jsou předmětem § 185 až § 196.

V § 197 jsou Zrušovací ustanovení a v § 198 je uvedena účinnost zákona.

Na závěr tohoto průvodce novým stavebním zákonem doplňuji, že v samostatném zákoně o změně zákonů souvisejících s vydáním nového stavebního zákona (a zákona o vyvlastnění ve veřejném zájmu) jsou v částech třicáté první a třicáté druhé uvedeny změny zákonů č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Jaké inženýrsko geodetické činnosti a pojmy se objeví v prováděcích vyhláškách zákona? Dočteme se v nich něco o podkladech pro územně plánovací dokumentaci a pro projektování, nebo o vytyčení stavby, shledáme se s pojmy »vytyčovací výkres« nebo »potřebné geometrické parametry« nebo »vytyčovací protokol«? Odpověď na tyto otázky na sebe nenechá dlouho čekat. Vše je závislé na odbornosti tvůrců vyhlášek a na naší úspěšnosti v meziresortním připomínkovém řízení. Jeho účastníkem je i ČÚZK a prostřednictvím něj je možnost uplatnit názory odborníků KGK a ČSGK.

Inženýrsko - geodetické činnosti a pojmy zeměměřictví a katastru nemovitostí se v návrzích prováděcích vyhlášek zákona objevují v rozsahu větším než v předchozí právní úpravě a to je dobře. Podrobněji však možná v dalším pokračování této problematiky na stránkách Zeměměřiče a určitě na semináři 27. listopadu 2006 v Praze na Novotného lávce.

Ing. Petr Polák

vyvěšeno: 06.10.2006
poslední aktualizace: 10.10.2006
ID článku: 2258


Z časopisu Zeměměřič č. 06-08a09
[Server] Geodézie [Pošta]