[Home Page]

Ověřování EGNOS - Výsledky měření během zkušebního období

Evropská překryvná služba geostacionární navigace (European Geostationary Navigation Overlay Service = EGNOS) poskytuje uživateli GPS a GLONASS opravná data o geostacionárních družicích, aby mohl provádět zlepšené určování polohy pomocí diferenciálního GPS (DGPS).

Evropská překryvná služba geostacionární navigace (European Geostationary Navigation Overlay Service = EGNOS) se vytváří jako služba Evropské kosmické agentury (ESA) ve spolupráci s dalšími evropskými zařízeními pro uživatele GPS a GLONASS. EGNOS poskytuje uživateli opravná data o geostacionárních družicích, jejich drahách, údajích hodin a o vlivu atmosféry (ionosféry, troposféry) aby mohl provádět zlepšené určování polohy pomocí diferenciálního GPS (DGPS). Dále vysílá služba takzvaný signál integrity, který informuje o stavu systému. Předložený článek podává přehled o koncepci EGNOS a způsobech jeho využívání, výsledcích a dosažené přesnosti měření během zkušebního období EGNOS (ESTB). To podá představu o uživatelských možnostech této metody DGPS. Ověřování bylo uskutečněno jako součást diplomní práce Dominika Müllera na Fachhoch schule Mainz, obor geoinformatika a vyměřování ve spolupráci s Úřadem pro geoinformatiku Bundeswehru.

Koncepce EGNOS

Systém EGNOS se má skládat v budoucnu ze 34 pozemních stanic (RIMS = Ranging and Integrity Monitor Stations) po celé Evropě s přesnými souřadnicemi v systému WGS 84 pozorujícími GPS a GLONASS pro opravy družicových hodin, drah a atmosféry - ionosféry (Wanninger 1994) a troposféry (Görres 1996). Opravná data se předají geostacionárním družicím a ty je dále sdělí uživatelům. Signál vysílaný z geostacionárních družic má nosnou frekvenci L1 s namodelovaným kódem CA identickým pro signál GPS. Na této nosné frekvenci L1 není žádný P-kód jako na frekvencích GPS a datový kód nezahrnuje navigační zprávy družic GPS, ale opravná data pro jednotlivé družice GPS a GLONASS (Seeber 1989), (Groten et al 2004) a (Retscher - Moser 2001).

Způsoby využití EGNOS

Systém EGNOS se uvažuje především pro určování poloh v reálném čase. Většina nových geodetických přijímačů GPS a/nebo GLONASS dokáže využívat korekčních dat EGNOS popřípadě ESTB, a tak zvyšovat přesnost a správnost určování samostatného bodu (SPP = Single Point Positioning). Určení polohy a výšky v reálném čase u ESTB za 30 sekund je dobré kvality, jak z diplomové práce vyplývá. Dodatečné zpracování s korekčními daty ESTB nebo EGNOS je zásadně též možné. Je k tomu třeba vyhodnocovací program, který v následném zpracování uváží i korekční data.

Ověřování přesnosti EGNOS popřípadě ESTB

Ověřování korekčních dat ESTB/EGNOS pro získané výsledky se konalo porovnáním tří dodatečných určení z téhož pozorování. U určení v reálném čase pro totéž časové období se došlo ke stejným výsledkům, protože korektury ESTB pro reálný čas a aplikace dodatečného zpracování byly identické. Tato zpracování jsou:

Výhled využití EGNOS

Dosažením normálního provozu EGNOS se zvýší přesnost vzhledem k většímu počtu pozorování. Neodstraní se však systematická chyba v severním směru. Dojde i ke zlepšení ve výškách a lze je očekávat pod jeden metr.

V příštích létech se mají získávat korekční data i pro družice GALILEO, které mají předávat mimo svých vlastních signálů i korekční data, což celkovou použitelnost značně zvýší. EGNOS tak má vytvořit alternativu k systému SAPOS svou službou v reálném čase (ED). V současnosti mají SAPOS a ASCOS lepší použitelnost, protože EGNOS je dosud odkázán jen na geostacionární družice a výšky těchto družic nad obzorem jsou překážkou lepšímu využití. Předností EGNOS je však bezplatné užívání a jeho nedostatky mají odstranit družice GALILEO.

Z AVN Allg. Vermes-Nachr., roč. 112 (2005), č. 5, přeložil pro Novinky zeměměřické knihovny 1/2006 (VÚGTK) Jan Rambousek (zkráceno)

Literatura:

[1] [EGNOS 2000a] EGNOS Web Site For Profesionals. ESA, 2004;

[2] [EGNOS,2004 b] EGNOS Portal Germany;

[3] [Görres 1996] Görres, B.: Bestimmung von Höhenänderungen in regionalen Netzen mit dem GPS. Verlag des Instituts für Angewandte Geodäsie, Frankfurt am Main, 1996;

[4] [Groten et al.] Groten, E., Mathes, A., Becker, M., Söhne, W.: GNSS-Information. Allgemeine Vermessungsnachrichten, 111 (2004), č. 4, s. 153 - 155;

[5] [Hartmann et al. 1992] Hartmann, T., Soffel, M., Ruder, H., Schneider, M.: Ausbreitung elektromagnetischer Signale in Gravitationsfeldern und Medium bei geodätischen Raumverfahren. Verlag der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, München, 1992;

[6] [Hornbostel 2004] Hornbostel, A.: Signalausbreitung in det Atmosphäre. Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt, 2004;

[7] [Retscher - Moser 2001] Retscher, G., Moser, R.: Untersuchung und Vergleich von Local-Area- und Wide-Area-DGPS-Diensten. Allgemeine Vermessungsnachrichten, 108 (2001), č. 10, s. 341 - 351;

[8] [Seeber 1989] Seeber, G.: Satellitengeodäsie. W. de Gruyer Verlag, Berlin, 1989;

[9] [Wanninger 1994] Wanninger, L.: Der Einfluß der Ionosphäre auf Positionierung mit GPS. Hannover, 1994.

Novinky zeměměřické knihovny č. 2/2006 obsahují:

NZK v papírové podobě lze objednat na adrese: odis@vugtk.cz

nebo: VÚGTK - ODIS, 250 66 Zdiby 98;

NZK v elektronické podobě najdete na www.vugtk.cz/nzk

Dominik Müller

vyvěšeno: 06.10.2006
poslední aktualizace: 10.10.2006
ID článku: 2266


Z časopisu Zeměměřič č. 06-08a09
[Server] Resort ČÚZKZ domova [Pošta]