[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 19.) - Olšanské hřbitovy

Hřbitov Praha - Olšany

Na Olšanských hřbitovech se nacházejí hroby významných osob působících na ČVUT v Praze nebo na jeho předchůdcích.

62 - Adam Bittner

(1777 - 1844)

[III-10-55]

Adam Bittner se narodil v roce 1777 v Suchdole u Chomutova. Studoval filozofii a práva. Studium předčasně ukončil a nastoupil na post praktikanta na klementinské observatoři. Působil jako profesor na technickém učilišti a na univerzitě v Praze. Později vyučoval měřictví, geometrii a matematiku na Stavovské inženýrské škole. Roku 1837 se stal pátým ředitelem hvězdárny v Klementinu a zavedl časovou signální kouli, jejíž každodenní pád signalizoval v Praze poledne. Zemřel v roce 1844 v Litoměřicích. Deska je špatně čitelná a na náhrobním kameni je glóbus a dalekohledy. Jeho jméno »Bittner« nese planetka č. 6 596.

Hier ruhet

Adam Bittner

Doctor der Philosophie k. k. Director

der Sternwalde und Professor der

Astronomie an der k. k. Universität

emerinter Dekan der philosophishen

Fakultät zi Prag, dann Mittglied

mehrer gelahtrten Gesellschaften.

geboren am 19. October 1777

gestorben am 3. September 1844

Seine Frau

Dorothea Bittner

gestorben den 19 Jänner 1863

im 76, Lebesjahre

63 - Bernard Bolzano

(1781 - 1848)

[III-9-107]

Poblíž hrobu Adama Bittnera se nachází hrob Bernarda Bolzana.

Dr. BERNARDUS BOLZANO

PRESBYTER ECCLES RELIGIO

NIS DOCTORINAE IN UNIVERSI

TATE PRAGENA PROFESSOR

C.R:PLURIMIS FLEBILIS OBI IT

DIE XVIII.DECEMBRIS

ANNO MDCCCXLVIII,

AETATIS SUAE LXVII.

DILECTUS DEO ET HOMINI

BUS CUJUS MEMORIA IN

BENEDICTIONE EST

ECCLI. XLV.

Bolzanovo jméno nese planetka č. 2 622 objevená na Kleti v roce 1981. O jeho pamětní desce viz Zeměměřič č. 4/2006.

64 - Josef Božek

(1782 - 1835)

[II-9]

První ředitel pražské polytechniky F. J. Gerstner nabídl Božkovi místo mechanika. Božek místo přijal a pracoval zde až do své smrti v roce 1835. Božek je znám jako konstruktér hodin a dalších přístrojů, např. parního automobilu. Po Josefu Božkovi je pojmenována planetka č. 7 699.

Joseph Božek

k. Ständ. polytechn. u k. landesbesugl.

Mechanicus

Starb am 21. Okt 1835

im 59 Jahreseiner rechtlich

thätingen Lebens.

K UCTĚNÍ POMÁTKY PRŮKOPNÍKA

PARNÍ DOPRAVY VE STŘEDNÍ EVROPĚ

OBNOVENO ROKU 1952

2. VYŠŠÍ PRŮMYSLOVOU ŠKOLOU

STROJNICKOU V PRAZE 1,

A NÁRODNÍM TECHNICKÝM MUSSEM.

65 - Václav Láska

(1862 - 1943)

[VI-7d-76]

66 - Vincenc Nechvíle (1880 - 1964)

[IX-6-176, 2. řada]

O Václavu Láskovi, zakladateli geofyzikálního výzkumu v Československu a Vincenci Nechvílem bylo podrobněji psáno v Zeměměřiči č. 8+9/2006. Hroby se nacházejí poblíž sebe, nedaleko hlavního vchodu na hřbitov. Po profesorovi Láskovi je pojmenována planetka č. 7 441. Profesor astronomie na Karlově univerzitě v Praze, Vincenc Nechvíle, byl čtrnáctým ředitelem ve funkci správce Klementinské observatoře.

67 - Josef Klepešta

(1896 - 1976)

[VII-6-480]

Vynikající český odborník v astronomické fotografii a jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti . Byla po něm pojmenována planetka 3 976.

68 - Karel Kořistka

(1825 - 1906)

[IV-6-27]

Působil, podobně jako Ch. Doppler, na Hornické akademii v Bánské Štiavnici. V roce 1849 se stal profesorem v Brně. V letech 1851 - 1893 byl profesorem praktické geometrie a geodézie na německé technice v Praze. Ihned po vydání generálního statutu, který umožňoval konat výuku v českém jazyce souběžně s německým jazykem, zahájil ve školním roce 1864/5 přednášky v češtině.

Kořistka přednášel algebru, počet pravděpodobnosti, trigonometrii, sférickou trigonometrii, geodézii (»nižší«), vyšší geodézii. V geodézii to bylo měření délek (řetězce, pásma, dálkoměry), měření úhlů (buzolní přístroje a teodolity), měřické stoly, vytyčování bodů. Měření výšek geometricky, trigonometricky, barometricky a nivelací. Dále určování výměr a úprava hranic. Pro trigonometrická a barometrická měření vypracoval vlastní přehledné tabulky. Kořistka propracoval různé metodiky hypsometrie. Zasloužil se o zlepšení vrstevnicových map a jako první u nás provedl fotogrammetrické měření.

Ve vyšší geodézii se probíral vyrovnávací počet, různé přístroje včetně rektifikace. Následovalo měření zeměpisných souřadnic a triangulace.

69 - Josef Petřík

(1866 - 1944)

[V-16-193]

Profesoru Josefovi Petříkovi byl věnován článek v Zeměměřiči č. 3/2006.

70 - August Seydler

(1849 - 1891)

[V-2-94]

Profesor astronomie a teoretické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1886 založil astronomický ústav na české části Univerzity Karlovy. Ústav se nejprve nacházel ve vile na Letné, potom, po velice dlouho dobu, sídlil ve Švédské ulici na Smíchově. Dnes je ústav součástí Matematicko-fyzikální fakulty v Praze 8 - Tróji. Seydlerovy práce se zabývaly nebeskou mechanikou a výpočtem drah planetek a komet. Na počest Augusta Seydlera byla pojmenována planetka č. 6 586.

71 - Stanislav Vydra

(1741 - 1804)

[II-9]

STANISLAV VYDRA

VĚHLASNÝ PROFESOR MATEMATIKY

13. 11. 1741 V HRADCI KRÁLOVÉ

2. 12. 1804 V PRAZE

CORDATUS BOHEMUS

JEHO PAMÁTKU ZVĚČNIL A. JIRÁSEK

V DÍLE F. L. VĚK

HROB NA I. ODDĚLENÍ

U KOSTELA SV. ROCHA

SE NEDOCHOVAL

Žák Steplinga a Tesánka byl profesorem matematiky na pražské filosofické fakultě v letech 1772 až 1804. Jeho práce mají učebnicový charakter a nepředstavují původní vědecká díla. »Cordatus Bohemus« znamená »srdnatý Čech«.

Stal se děkanem filozofické fakulty a jednou rektorem university. Vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu požádal o předčasné penzionování. Slepý diktoval svému žákovi Jandovi první učebnici matematiky v češtině »Počátkové aritmetiky«, která vyšla až po Vydrově smrti v roce 1804.

Z knihy F. L. Věk vyjímám:

...Věk, probuzený prve příchodem profesorovým ze svých počtů a snů, snažil se pak z nich zcela se vytrhnout a pracovat s ostatními. Také to drahnou chvíli šlo, ale pak, bůh milý ví, mihla se mu před očima Paulina hlava a její pohled a když se zase vzpamatoval, kdeže už byl profesor Vydra, jakou spoustu cifer a liter za ten okamžik, jak student myslil, namaloval. Věk ztratil nit.

...

Věkovi bylo bídně. Styděl se a přál si jen, kdyby mohl zmizet nebo uprchnout. »Milý pane, ars mathematika vyžaduje píle a práce«, ozvalo se pojednou...

72 - Ladislav Weinek

(1848 - 1913)

[VII-19c-6]

Weinekova éra je dalším významným obdobím v historii klementinské astronomie. Významně se podílel na měření kolísání výšky pólu. Weinek se stal prvním autorem atlasu Měsíce, který poprvé vyšel v roce 1897. Jeho jméno nese planetka 7 114.

73 - Karel Václav Zenger

(1838 - 1908)

[V-23-5]

Chomutovský rodák působil jako profesor na gymnáziu v Banské Bystrici a na Technice v Praze. Zabýval se teoretickou, aplikovanou a kosmickou fyzikou, metalurgií, optikou a studiem rentgenových paprsků. Vynikal zdravým smyslem pro aplikace a dobrým poměrem k technice. Jeho práce však byla charakterizována určitou fantastičností, která se v pozdějších letech zvětšovala. Za svého působení na pražské polytechnice dosáhl hodnosti rektora a několikrát se stal děkanem.

PROFESSOR

K. V. ZENGER

* 12. 12. 1830, † 22. 1. 1908

FULGURA FRANGIT CONDUCTORIBUS

SYMMETRICIS - TEMPORA PRAEDICIT

PERIODO LUNISOLARI - MOTUS

CORPORUM COELESTIUM THEORIA

EXPLANAT ELECTRODYNAMICA

BLESKY ZKROTIL SYMETRICKÝMI

VODIČI - POČASÍ VĚŠTIL Z PERIOD

SLUNEČNÍCH - A POHYBY TĚLES

NEBESKÝCH VYSVĚTLIL THEORIÍ

ELEKTRODYNAMICKOU

VĚNOVALI ČEŠTÍ TECHNICI

74 - Vojtěch Šafařík

(1829 - 1902)

[Iob-3]

Prof. Vojtěch Šafařík byl významný český astronom 19. století. Byl neúnavným pozorovatelem astronomických jevů všeho druhu - zodiakálního světla, planet, slunečních skvrn, ale především Měsíce a proměnných hvězd. Podle F. Fischera byl jedním z nejpilnějších selenografů té doby, což bylo mezinárodně oceněno pojmenováním jednoho z kráterů na odvrácené straně Měsíce jeho jménem.

Jeho původní specializací byla tedy chemie, v níž i aktivně pracoval a publikoval. Zabýval se například fotografickými emulsemi. Ale v popředí jeho zájmů byla astronomie. Na svém domě v Praze na Vinohradech nad Havlíčkovými sady postavil soukromou hvězdárnu, kde prováděl svá astronomická pozorování, podrobně zapisovaná do 3 knih pod názvem »Diarum astronomicum«, obsahujících i četné kresby Měsíce, planet a podobně, a do 10 sešitových knih záznamů o pozorování proměnných hvězd. Právě především pozorováními proměnných hvězd pronikl na mezinárodní pole.

Jeho otcem byl významný slavista Pavel Josef Šafařík, jehož hrob se nachází poblíž hrobu Vojtěcha Šafaříka. P. J. Šafařík má pamětní desku na budově Klementina v Karlově ulici. O hvězdárně v Havlíčkových sadech bylo psáno v posledním čísle Zeměměřiče č. 8+9/2006.

75 - Dr. Gustav Gruss

(1854 - 1922)

[Iob-8-15]

Autor knihy »Z říše hvězd«, která vyšla v Praha v roce 1895. Gustav Gruss se věnoval pozorování planet, komet a proměnných hvězd. Zabýval se také matematikou, fyzikou a meteorologií. O Grussovi viz také v Zeměměřiči č. 11/2004.

(joh)

vyvěšeno: 06.10.2006
poslední aktualizace: 10.10.2006
ID článku: 2280


Z časopisu Zeměměřič č. 06-10
[Server] Zajímavosti [Pošta]