[Home Page]

Jsou permanentní stanice GPS sítě CZEPOS v naší republice jediné?

Na území ČR jsou vedle permanentních stanic sítě Czepos vybudovaných ZÚ provozovány další permanentní stanice GPS, které jsou zřízeny různými, zpravidla soukromými subjekty. Můžete, prosím, osvětlit našim čtenářům, zda a případně jaký je jejich vztah k síti Czepos a jak jsou tyto stanice využitelné pro soukromé geodety? - Zeptala se redakce na Setkání geodetů 2005 ing Taraby ze ZÚ.

Ano, je pravda, že některé organizace provozují permanentní stanice GPS, přiznám se však, že odpověď na vaši otázku pro mne není vůbec jednoduchá. A to ze dvou důvodů. Za prvé: prezentací těchto stanic budu vlastně propagovat konkurenci. Nicméně práci ve státní správě je třeba chápat jako službu veřejnosti a státní úředník se musí umět k takovéto situaci postavit tak říkajíc čelem. Za druhé: je celkem obtížné zjistit všechny subjekty, které provozují nějakou permanentní stanici GPS. Mohu tedy zmínit pouze ty permanentní stanice GPS, o kterých se mi podařilo zjistit nějaké údaje. Stav těchto údajů se vztahuje ke konci května t.r. a zajímal jsem se pouze o stanice vybavené dvoufrekvenční aparaturou.

Na první část vaší otázky lze odpovědět jednoduše a krátce. Kromě čtyř stanic: GOPE, PLZE, TUBO a VSBO ze seskupení Vesog, které tvoří externí stanice sítě Czepos, nemá žádná další stanice k síti Czepos jakýkoli vztah. Stanice jsou vybudovány a provozovány privátními subjekty bez jakéhokoliv zásahu státní správy a fungují vedle sítě Czepos zcela autonomně.

Na druhou část otázky musím odpovědět obšírněji. Není třeba zastírat, že za určitých podmínek se privátní permanentní stanice GPS mohou stát pro soukromého geodeta velmi vítaným doplňkem či alternativou ke službám a produktům sítě Czepos. Například pokud by nastala provozní závada na okrajové stanici sítě Czepos, došlo by zákonitě ke snížení kvality služeb Czeposu pro oblast, kterou tato stanice pokrývá směrem od ostatních stanic. V případě stanice CKVA (Karlovy Vary) pak může Czepos »zklamat« geodety na Chebsku a v Ašském výběžku, při závadě na stanici CKAP (Kaplice) bude »postižena« jižní oblast Jihočeského kraje apod. Kvalita a nabídka služeb a produktů soukromých (alternativních) permanentních stanic GPS je však velmi rozdílná, závisí především na ambicích a možnostech provozovatele a liší se stanici od stanice.

Než se zmíním o jednotlivých stanicích, je třeba si ujasnit, co si vlastně lze pod pojmem síť permanentních stanic GPS představit. Pod tímto pojmem můžeme chápat dva kvalitativně velmi odlišné způsoby propojení několika stanic GPS. V jednodušším případě se jedná o uskupení, záměrně se vyhýbám slovu síť, několika stanic, zpravidla jednoho provozovatele, ze kterých jsou data přenášena do jednoho zpracovatelského centra, kde jsou bez dalšího zpracování archivována a centrum uživateli poskytuje data pro postprocessing, mnohdy i korekce pro DGPS a RTK, pouze, a to je důležité, z jednotlivých stanic uskupení. V druhém, složitějším, případě jsou data z jednotlivých stanic přenášena opět do jednoho zpracovatelského centra, to však vedle poskytování dat a korekcí z jednotlivých stanic data dále zpracovává a uživateli navíc poskytuje služby a produkty tzv. síťového řešení. Měřič využívající síťové řešení tak získá obrovskou výhodu: není omezen vzdáleností od konkrétní permanentní stanice. Zatím žádné u nás privátně provozované sítě permanentních stanic GPS nevytvářejí síťové řešení a jsou tedy pouze uskupením jednotlivých regionálních stanic se všemi důsledky, které z této skutečnosti pro uživatele vyplývají. Jedinou výjimkou je síť permanentních stanic společnosti ByS@T group a.s., která vedle Czeposu jako jediná poskytuje síťové řešení a byla vlastně první vlaštovkou a průkopníkem při zřizování permanentních sítí v ČR.

Nyní se již konečně dostáváme ke konkrétním »alternativním« permanentním stanicím. Pokusím se udržet časovou linku podle jejich vzniku.

Stanice POLO ve správě VGHÚ (vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, nástupce VTOPÚ v Dobrušce) pokrývá oblast části Orlických hor a okolí. Data zatím nejsou poskytována civilním službám.

Síť stanic společnosti ByS@T group a.s. tvoří 4 stanice (Benešov, Beroun, Kolín a Všetaty) a poskytuje síťové řešení pro RTK nad územím středních Čech a okolím. Přesnost výsledků měřických prací byla testována VÚGTK Zdiby (viz výzkumná zpráva č.: 1036/2002), při dodržení doporučeného pracovního postupu lze dosáhnout výsledků v 1. tř. přesnosti.

Permanentní stanice ÚSMH AVČR (Ústav struktury a mechaniky hornin AVČR) tzv. uskupení GEONAS. Stanice se nacházejí v oblastech pracovního zájmu ústavu, v geodynamicky zajímavých místech ČR, jako je Chebská pánev, Úpický zlom atd. Jednotlivé stanice pracují v různém režimu a poskytují služby různého rozsahu. Vybrané stanice jsou přidruženy do uskupení VESOG.

Permanentní stanice firmy GEODIS, jádro budoucí sítě TopNet, jsou osazeny aparaturami Topcon, které pracují i s daty ze systému Glonass a pokrývají oblast severně a východně od Brna, do uskupení jsou připojeny vybrané stanice ÚSMH AVČR a všechny stanice jsou přidruženy do uskupení VESOG.

Stanice ve správě VÚGTK, jádro uskupení VESOG. Vedle již výše zmíněných 4 externích stanic sítě Czepos provozuje VÚGTK ještě stanice na Lysé hoře (Beskydy) a v Kunžaku (Česká Kanada). Zpracovatelské centrum je zřízeno na pracovišti GOPE a k uskupení jsou přidruženy stanice provozované firmou Geodis a vybrané stanice ÚSMH AVČR.

Různorodý rozsah služeb všech zmíněných stanic, tak jak byl uváděn ke konci května t.r., je dobře patrný z tabulky, kterou spolu s přehledkou umístění stanic mohu redakci, máte-li o ně zájem, poskytnout. Podrobnější informace lze získat na internetových stránkách jednotlivých provozovatelů.

Zbývá ještě zdůraznit, že při využití dat a služeb z těchto stanic musí geodet řešit ještě jeden problém, kterým je způsob a kvalita deklarovaných souřadnic těchto stanic. I zde jsou značné rozdíly v kvalitě. Některé stanice mají souřadnice určeny pouze metodu PPP (Precise Point Positioning) a nemají tedy vazbu na souřadnicový systém ETRS-89, některé jsou sice dle ubezpečení provozovatele řádně připojeny na naše geodetické základy, ale nejsou volně dostupné informace o tom, jaký byl zvolen technologický postup určení souřadnic (observační plán připojení, parametry a rozsah observací, zpracovatelský SW apod.), a bohužel v takovém případě by měl úředník přijímající výsledky měřických prací takovou stanici považovat za stanici na neznámém bodě a požadovat, aby geodet doložil buď řádné připojení do ETRS-89 a následnou transformaci do S-JTSK např. pomocí TB o souřadnicích určených v obou systémech, nebo observaci na dostatečném množství bodů o souřadnicích v S-JTSK pro přímou transformaci z WGS-84 do S-JTSK. V případě využití korekcí RTK by mělo být doloženo ověřovací měření provedené na bodě o známých souřadnicích ETRS-89 ve stejném období, ve kterém byly prováděny práce na nově určovaných bodech.

Je jistě pošetilé domnívat se, že soukromé firmy neumějí správně určit souřadnice svých permanentních stanic, ale vždy se může vyskytnout nějaké ale... Jsem přesvědčen, že všechny stanice, jejichž provozovatelé chtějí poskytovat data aniž by uživatel musel řešit nastíněný problém, by měly mít souřadnice určeny podle jednotné technologie a s dostatečnou vazbou nejen na body sítě DOPNUL nebo stanice sítě CZEPOS, ale také, při požadavku určení jejich souřadnic v S-JTSK, na vhodně vybrané nejbližší TB, protože jen tak předejdeme latentnímu nebezpečí nehomogenit výsledků měřických prací. Domnívám se, že by se tento problém mohl řešit například jistou formou certifikace, podobně jako tomu je u programů pro transformaci místním klíčem mezi WGS-84 (ETRS-89) a S-JTSK. To je však otázka spíše z oblasti spolupráce mezi resortem a soukromou sférou a její řešení je zřejmě na kompetentních resortních orgánech.

Domnívám se, že v současné době lze v otázce souřadnic považovat za »spolehlivé« následující stanice:

  1. Stanice sítě Czepos, které nezpochybnitelně představují významné zkvalitnění našich geodetických základů.
  2. Stanice sítě ByS@T, neboť technologie jejich připojení byla odsouhlasena na jednáních mezi provozovatelem stanic a zástupci resortu a byla, myslím, publikována i ve vašem časopise. Výsledky měřických prací při využití této sítě byly podrobeny nezávislému testu provedeném v r. 2002 pracovníky firmy Viageos a VÚGTK Zdiby. Výsledky testu jsou obsahem výzkumné zprávy č. 1036/2002 (VÚGTK) a - tuším - byly také publikovány v Zeměměřiči.
  3. Stanice MARI a POUS provozované ÚSMH AVČR, jejichž souřadnice jsem na žádost ÚSMH AVČR měřicky určil na podzim r. 2004. Technická zpráva je jistě k dispozici v archivu provozovatele.

Rád bych závěrem zopakoval, že všechny permanentní stanice GPS provozované na našem území a v případě příhraničních oblastí i zahraniční stanice, mohou být pro geodety, především pro majitele jednofrekvenčních aparatur, vítaným doplněním ke službám sítě Czepos. Uživatel se však musí umět náležitě vypořádat s nastíněnými problémy.

Na úplný závěr mi dovolte ještě malý dovětek. Přestože se kvalita a komfort práce spolu s rozvojem technologií GPS neustále zlepšuje, musí každý uživatel GPS mít stále na paměti, a to platí především při měření RTK, že žádná síť permanentních stanic nedokáže řešit problémy a úskalí s příjmem signálu na určovaném bodě. Každý uživatel musí volit takové pracovní postupy, aby dokázal eliminovat obecně platné negativní vlivy na měření pomocí GPS.

Snad jsem vás ani vaše čtenáře příliš neunavil a děkuji za prostor, který jste této otázce ve vašem časopise věnovali.

síť kód anténa glonas     postprocessing     RTK     síťové řešení RTK  
        maska krok VRS přenos RTK korekce přenos VRS PRS FKP
VGHU POLO Choke   1   není v současnosti využitelná pro civilní služby
By BENE Choke   1   uživatelsky   2.x GSM ANO    
S BERO Choke   1   uživatelsky   2.x GSM ANO    
a KOLI Choke   1   uživatelsky   2.x GSM ANO    
T VSET Choke   1   uživatelsky   2.x GSM ANO    
  CBRU Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CDAC Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CDOM Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CFRM Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CHOD Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CJIH Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
C CKAP Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CKVA Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
Z CKRO Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CLIB Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
E CLIT Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CMBO Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
P CMOK Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CPAR Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
O CPRA Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CPRI Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
S CRAK Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CSVI Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CSUM Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CTAB Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CTRU Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  CVSE Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  GOPE Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  PLZE Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
EXT. TUBO Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP   ANO ANO
  VSBO Choke   1 ANO uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
  GOPE Choke ANO 1   uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
V PLZE Choke ANO 1   uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
Ú TUBO Choke ANO 1   uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
G VSBO Choke ANO 1   uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
T KUNZ Choke ANO 1   uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
K LYSH Choke ANO 1   uživatelsky ANO 2.x NTRIP      
Ú LUBY Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
S POUS Choke ANO 1   uživatelsky            
M MARJ Choke ANO 5   emailem            
H KYNS Choke ANO 1   emailem ANO cmr+ NTRIP      
  VACO Choke ANO 5   emailem            
A SNEC Choke ANO 5   emailem            
V BEZD Choke ANO 1   emailem ANO cmr+ NTRIP      
Č UPIC Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
R BISK Choke ANO 5   emailem            
G GBOS Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
E GBRN Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
O GPRO Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
D GRAT Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
I GZDA Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      
S GZLI Choke ANO 1   uživatelsky ANO cmr+ NTRIP      

Vysvětlení pojmů:

Ing. Pavel Taraba, ZÚ

vyvěšeno: 06.10.2006
poslední aktualizace: 10.10.2006
ID článku: 2287


Z časopisu Zeměměřič č. 06-10
[Server] Resort ČÚZK [Pošta]