[Home Page]

Vliv nového stavebního zákona na územní plánování

Opak je pravdou. Územní plány se opakovaně s veřejností projednávají. Ale protože "účastníků řízení" je příliš mnoho a nejsou také všichni vždy dopředu známi, je oznámení o projednávání uveřejňováno veřejnou vyhláškou na úřední desce. A přiznejme si - tu drtivá většina z nás nečte.

Nový stavební zákon

Z podobného důvodu možná řada občanů naší republiky ani nezaznamenala, že 14. března 2006 Poslanecká sněmovna ČR schválila nový stavební zákon. Informace o novém stavebním zákonu a jeho schvalování nebyly příliš medializovány, přestože je v něm poměrně hodně změn a novinek. Nejvíc se běžného občana v roli stavebníka bude týkat část čtvrtá zákona - stavební řád, který zřejmě přinese v řadě případů zjednodušení stavebního řízení. Nás ale v tomto článku zajímá využití GIS v územním plánování.

Před 10 lety

Přibližně před 10 lety začali projektanti územních plánů opouštět klasické kreslící metody (pauzák a tuš, případně pastelky nebo fixy) a do územního plánování vstoupila výpočetní technika. Většina projektantů začala pracovat s některým z CAD programů, o rozdílech mezi CAD a GIS softwarem jsme nic nevěděli. Digitální zpracování územních plánů si vyžádalo systematický přístup k práci a potřebu digitálního modelu. Jeden z prvních vznikl v Brně při rozpracování územního plánu města Brna, schváleného v roce 1994, do podrobnějšího měřítka. "Brněnský model" byl základem prvních snah o vytvoření jednotného CAD modelu pro zpracování územních plánů na Moravě.

Potřeba jednotného standardu

Se vznikem nového krajského uspořádání vzrostla potřeba jednotného standardu územních plánů a příslušné odbory krajských úřadů postupně již připravily nebo právě připravují jednotné postupy digitálního zpracování územních plánů pro svá správní území. Kraje zároveň dotují digitální zpracování územních plánů podle svých požadavků.

Vzhledem k velkému množství dat na krajské úrovni je zpracování územních plánů požadováno buď přímo v GIS nebo zpracovatel musí mít data v CADu s takovými parametry, aby byla do GIS snadno převoditelná.

Volání většiny úředníků i většiny projektantů po celostátním jednotném standardu digitálního zpracování územních plánů trvá již několik let a zatím bylo neúspěšné. S novým stavebním zákonem je konečně šance na změnu.

Novinky v zákonu

Jednou z novinek nového stavebního zákona jsou v územním plánování tzv. územně analytické podklady (ÚAP). Jejich smyslem je sběr a vyhodnocování údajů o území nebo chcete-li informací o území, jednotně pro celé území státu. Údaje o území jsou informace o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se vážou k určité části území a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů. Dále jsou to informace o záměrech na provedení změn v území. Přesný obsah sledovaných údajů o území stanoví příslušná prováděcí vyhláška, která se právě připravuje. Uvažuje se o přibližně o 100 položkách v tematických celcích: využití území, hodnoty území, ochrana přírody, přírodní podmínky a zdroje, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura, obrana státu, ostatní ochranná pásma a záměry na provedení změn v území.

Povinnou součástí ÚAP bude ještě tzv. rozbor udržitelného rozvoje území. Toto vyhodnocení, prováděné metodou SWOT analýzy, má posoudit vyváženost sociálních podmínek, hospodářských podmínek a podmínek životního prostředí a určit problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci.

(Územně plánovací dokumentace = zásady územního rozvoje na úrovni kraje, územní plán na úrovni obce, na obou úrovních pak regulační plán.) Podkladem pro SWOT analýzu budou tematické rozbory, které se mají zabývat vyhodnocením stavu a dlouhodobého vývoje území, a které budou zpracovávány na základě výše zmíněných údajů o území, statistických údajů a vlastní znalosti území.

Územně analytické podklady se budou zpracovávat na dvou úrovních - na krajské úrovni pro správní území krajů a na úrovni obcí s rozšířenou působností - tzv. "trojek" pro jejich správní území. ("Trojek" je v České republice 205).

Zpracování a průběžná aktualizace územně analytických podkladů budou povinné pro obě zmiňované úrovně. S územně analytickými podklady pak bude pracovat především úřad - příslušný odbor krajského úřadu a tzv. úřad územního plánování, který vznikne na každé "trojce". Dalším adresátem ÚAP, zejména rozboru udržitelného rozvoje území, budou samosprávy všech obcí ve správním území "trojky". ÚAP jim umožní pohled na jejich obec v širších souvislostech a měly by jim poskytnout objektivní informace, nezbytné pro spolupráci obcí při prosazování společných zájmů. Vděčným uživatelem ÚAP budou jistě projektanti územních a regulačních plánů. Fáze průzkumy a rozbory dnes především znamená nekonečné a často i nákladné "dolování" informací od budoucích poskytovatelů údajů (= každý orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastníci dopravní a technické infrastruktury.) To za projektanta územního plánu v budoucnu zvládnou ÚAP a většinu času bude možné věnovat rozborům, tedy podstatně smysluplnější a odborné analytické činnosti.

Digitálně?

I když to zákon jednoznačně nepředepisuje (§27, odst. 3 sděluje, že "údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů především v digitální formě"), můžeme předpokládat, že všechny úřady budou územně analytické podklady zpracovávat v digitální podobě, zejména v technologii GIS. Zpracování v GIS totiž úřadům umožní jednak převzít údaje o území do jejich geografických informačních systémů, jednak zpracovávat na základě shromážděných údajů o území jakékoliv potřebné analytické úlohy, tedy nejen ty, které jsou povinnou součástí územně analytických podkladů.

Dalším důvodem může být i předpoklad, že ÚAP budou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn. prostřednictvím internetu. (To bude pravděpodobně formulováno v prováděcí vyhlášce zákona.) K výše uvedenému přesvědčení mě vede vlastní zkušenost se zpracováním modelového ověření územně analytických podkladů, které probíhalo v několika posledních letech (konkrétně pro obec s rozšířenou působností Kyjov a obec s rozšířenou působností Litovel). Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo v průběhu přípravy nového stavebního zákona řadu modelových prací projektantům z praxe, aby si ověřilo návrh znění jednotlivých paragrafů nového zákona. I díky těmto pracím se podařilo text nového stavebního zákona obohatit o některá slova z oblasti digitálního zpracování.

Postřehy ze semináře

Ve dnech 6. - 7. dubna 2006 proběhl ve Zlíně odborný seminář Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR s názvem Územní plány a nový stavební zákon. V diskusi proběhla řada podnětů, týkajících se jednotného standardu digitálního zpracování územních plánů, a to jak z řad projektantů, tak z řad úředníků. Snahy sjednotit digitální zpracování územních plánů tzv. "zdola" už probíhají mnoho let, ale stále existuje téměř tolik digitálních modelů, kolik je projektantů.

Do nového stavebního zákona se jednotný standard územních plánů nedostal, do vyhlášky se zřejmě též nedostane. Územně analytické podklady a jejich ze zákona povinné zpracování je však ideální příležitostí konečně celorepublikově standardizaci v oblasti územního plánování zavést. Věřím, že jednotný standard ÚAP bude v prováděcí vyhlášce, směrnici či metodickém pokynu tou první vlaštovkou.


Aktuálně:

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (lokální kopie v PDF - 640 kB) (přidáno: 23.10.2006)

Návrhy prováděcích vyhlášek k zákonu č. 183/2006 Sb., které byly předloženy k projednání v pracovních komisích Legislativní rady vlády (přidáno: 23.10.2006)

Jana Janíková, Arch.Design

vyvěšeno: 23.10.2006
ID článku: 2306
další informace: www.mmr.cz/index.php?show=001025010007000

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel redakce a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 06-11
[Server] Z domova [Pošta]