[Home Page]

Dotaz do Vševědny: Vytyčení hranice dle soudní mapy a mapy stabilního katastru

Vážení přátelé, vytyčil jsem hranici jako přímku, protože je v náčrtu z roku 1926 a v mapě KN zobrazena jako přímka. Soudní znalec toto vytyčení zpochybnil a tvrdí ve svém znaleckém posudku, že hranice dle zákresu v soudní mapě není přímka ale lomená čára. Je přípustné určovat průběh hranice na základě zákresu v soudní mapě? Postupoval jsem dle vyhl. č. 190/1996 Sb., § 5, odst. 1, písm. b, c, kde je závazné pro geometrické a polohové určení ZPMZ (dříve uváděn název Polní náčrt). V případě že náčrt neexistuje, je závazným zobrazení v mapě katastru nemovitostí. Vyhláška se o soudní mapě vůbec nezmiňuje. Je můj postup správný, nebo je nutno vytyčení opravit dle soudní mapy?

Arnošt Polák

Pokud existuje náčrt, postupoval bych úplně stejně (po ověření, jestli v něm nejsou hrubé chyby). Znám ale případ, kdy soud prohlásil za platný evidentně chybný zákres v mapě (ZPMZ existuje). Zdůvodněno to bylo tím, že nový majitel pozemku koupil »pozemek o výměře xxx m2« a kupovaná výměra byla určena (planimetrem) podle tohoto chybného zákresu. Takže, ačkoliv pozemek se má kupovat jako kus povrchu od mezníků k mezníkům, v tomto případě někdo koupil metry čtverečné a pak teprve je chtěl vidět v terénu. Soud mu dal za pravdu. Takže se potom už ničemu nedivím a pokud soudní znalec řekne, že to platí takto a soud mu dá za pravdu, můžu s tím pouze tiše nesouhlasit.

Petr Plichta

Je také možné, že jsme přehlédli označení mapy - KN = tedy katastru nemovitostí, tedy současná PET, pak se tam objevuje soudní mapa a položím řečnickou otázku: jak je to v PK mapě? A v r. 1926 zákres byl přece tam a pak do soudní mapy. Často se to při kresbě souvislého zobrazení trochu zjednodušilo a narovnalo, ale když to jde (hranice je tam již zobrazena), tak digitalizujeme a vytyčujeme z mapy PK, je to o hodně přesnější než z mapy KN.

Václav Hejda

Publikovaný případ je nádhernou ukázkou toho, proč jsem se snažil prosadit tvorbu DKM v lokalitách sáhových map z kvalitních rastrů PK, v případě nekvality až z map SK. A to prosím netvrdím, že tyto jsou bezchybné! Možná jste někdo nedávno viděl vystoupení herečky Jany Švandové v zábavném pořadu »Nikdo není dokonalý«, kde líčila své zapojení do pracovního procesu po absolvování jedenáctiletky na podniku Geodesie, kde měla překreslovat nějaké mapy, naprosto netušila proč a jak, a co ji nejvíce zaráželo byla skutečnost, že za svůj měsíční výkon byla ohodnocena zápornou finanční částkou poté, co byla vyhodnocena její kvalita práce vedoucím. Zůstává otázka, zda poměr takových poctivých vedoucích a obdobných úspěšných hereček byl pro stávající katastrální operát příznivý či naopak...

Václav Čada

Je přípustné vytyčovat hranice na základě zákresu v  mapě stabilního katastru? Vyhláška č. 190/1996 Sb. v § 76, odst. 1, tuto možnost neuvádí. Jmenovaná vyhláška v § 5, odst. 1, pro geometrické a polohové určení nemovitosti rovněž nejmenuje mapu stabilního katastru.

Arnošt Polák

Myslím, že je tu smícháno mnoho pojmů z historie. Stabilní katastr platil, myslím, od r. 1824, jeho reambulace od r. 1869 a platil do r. 1927, kdy vznikl pozemkový katastr. »Soudní mapa« nebo »mapa knihy pozemkové« byla vedena duplicitně ke katastru. A mapa KN je ta současná PETka.

Mapu stabilního katastru asi k vytyčení nepoužijeme, je zajímavé se do ní podívat na nejstarší dochovaný stav vlastnictví, ale většina změn a reálný stav vlastnictví za 1. republiky je zachycen v mapě PK z dokumentace KÚ. Mapu pozemkové knihy jsem k vytyčení použil jednou, v případě, kdy originál PK mapy z KÚ obsahoval v oblasti vytyčení ohromnou kaňku tuše; vlastníci souhlasili a identické body byly stejně zobrazeny v PK mapě i mapě poz. knihy. Změny do PK mapy, jak jsem zjistil, prý často zakresloval přímo civilní geometr, který změnu zaměřoval. Zákres do mapy poz. knihy (soudní mapy) byl až druhotný, tak aby byl zajištěn soulad obou map, ale občas není zcela přesný.

Protože se má vždy vytyčovat z přesnějšího podkladu a mapa KN (současná PETka) už vznikla překreslením, vytyčuje se, pokud je tam hranice zobrazena, z mapy PK. Proto se znovu ptám: když uvádíte, jak je hranice zobrazena v náčrtu a jak v mapě KN - jak je zobrazena v mapě PK?

V. Hejda

V mapě PK je hranice zobrazena jako přímka.

Arnošt Polák

Váš postup byl správný. Mapy pozemkové knihy, někdy též označované jako knihovní mapy, soudní mapy nebo pozemkoknižní mapy, se staly součástí pozemkové knihy až od roku 1883 od vydání zákona č. 83/1883 ř.z. o evidenci katastru daně pozemkové. Tyto mapy byly kopiemi katastrálních map. Aktualizaci měly zajišťovat KÚ. Dočetla jsem se ovšem v Nauce o rakouském katastru a o knihách pozemkových od Františka Novotného toto: »Mapu katastrálnou, která slouží k účelům daně pozemkové, vede, jak uvedeno bylo, měřický úředník a dbáti musí při tom předpisů, uvedených zejména v zákonu ze dne 23. 5. 1883. Knihy pozemkové a tím i mapy knih pozemkových vede příslušný knihovní soud, kterému však k vedení map není přidělen žádný měřický aneb technicky vzdělaný úředník.« Takže to tam zjevně vymalovali, jak se dalo. Obtížnější zákresy posílali na KÚ nebo přišel tzv. evidenční geometr přímo k soudu zakreslit změny. Rozhodně však kvalitnější zákresy byly v mapě katastrální. V roce 1930 vl. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n. v § 38 odst. 15 stanoví, že »zákresy do map veřejných knih buďtež konány s takovou přesností, aby tyto mapy mohly být považovány za kopii (otisk) katastrální mapy i pokud se týče zákresů.« V odst. 12 téhož § je pak uvedeno: »Veškeré změny nastalé v předmětu měření nebo označení parcel zakreslí podle záznamu do map veřejných knih měřičský úředník pozemkového katastru. Změny ty nebuďtež nadále zakreslovány úředníky veřejných knih.« Pokud by se zákresy lišily, mohlo by se jednat o případ změny, ke které by mohl existovat v pozemkové knize nějaký plán nebo náčrt na ohlašovacím listu, který se na KÚ nedochoval. Pak by zpochybnění bylo na místě, byl by to důvod k dohledání, ale pokud by se nic nenašlo, prioritní zůstává katastrální mapa, jak je také stanoveno vyhláškou 190/1996 v platném znění. Soudní znalec by to měl znát.

Milena Procházková (ČÚZK)

Dokončení diskuze s příspěvkem ing. Lumíra Nedvídka je na Webu Zeměměřiče v PDF a adresa byla uvedena pouze v papírovém vydání časopisu Zeměměřič. Předplaťte si časopis!

Zdroj: Konference KATASTR, květen 2004

redakce

vyvěšeno: 11.02.2007
poslední aktualizace: 26.02.2007
ID článku: 2389
další informace: web.fsv.cvut.cz/lists/katastr/2004/threads.html


Z časopisu Zeměměřič č. 07-01a02
[Server] Katastr nemovitostíVševědna [Pošta]