[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 25.)

V tomto závěrečném dílu pamětních desek (první díl vyšel v Zeměměřiči v čísle 8+9/2004) budou navštívena různá místa zejména v Plzeňském a Českobudějovickém kraji a v Brně i v Praze.

Hvězdárny v Plzni

V roce 1837 vydal Josef František Smetana (1801 - 1856), strýc hudebního skladatele Bedřicha Smetany a profesor filozofického ústavu první českou publikaci populární astronomie 'Základové Hvězdosloví, čili Astronomie'. Kopule hvězdárny na obrázku byla vybudována na budově bývalé školy v roce 1936. V kopuli hvězdárny o průměru 3 m byl instalován dalekohled s objektivem 108 mm a ohniskové vzdálenosti 1600 mm. Život observatoře ukončila natrvalo válka, během ní se stala škola nemocnicí a zůstala jí i po válce. Kopule se stala pro astronomy nepřístupnou. Moje snaha o návštěvu kopule nebyla možná, neboť bych musel dostat povolení k průchodu přes porodnické oddělení. Fotografie je z okna na chodbě domu poblíž nemocnice. Při mojí poslední návštěvě jsem ale zjistil, že astronomie v Plzni žije. Hvězdárna a planetárium v ulici U dráhy 11 však nebyly v sobotním ránu otevřeno.

Plzeň nádraží - Pomník legionářům

Před budovou hlavního nádraží v Plzni je pomník československým legionářům, na kterém je také deska se slovenským generálem a astronomem Milanem Rastislavem Štefánikem.

Josef Rosenauer - Chvalšiny u Českého Krumlova čp. 118

Pod vrcholem Kletě ve Chvalšinách se narodil stavitel Schwarzenberského kanálu, kterým se plavilo šumavské dřevo. Kanál byl budován etapově v letech 1789 - 93 a 1821 - 1822. Jeho délka dosahuje 51,9 km a na svoji dobu představuje náročné technické dílo, které si vyžádalo zvýšené nároky na vytýčení, zejména výškové, spád je 5 promile. Na trase kanálu je také 429 metrů dlouhý tunel. Na jeho rodném domě na náměstí se nacházejí dvě pamětní desky. První je z roku 1929 a druhá z roku 1991.

Karel Daniel Gangloff - Rožmitál pod Třemšínem

Gangloff (1809 - 1879), český lesní inženýr, lesmistr a vynálezce. Působil na arcibiskupských velkostatcích, zejména v Rožmitále pod Třemšínem, kde řídil hospodářskou úpravu a správu lesů. Zkonstruoval planimetr založený na principu přeměny obrazů až na trojúhelník, přístroj na redukci délek měřených po svahu, dendrometr (přístroj k měření přírůstku biomasy) i výškoměr. Sestrojil arkograf - hranolový bubínek s možností natáčení zrcátek. Ten se používal k vytyčování kružnicových oblouků a je uložen v NTM. Na výrobu šindele sestrojil patentovanou šindelku (1855), která měla velký úspěch na světových výstavách i v zámoří. Dále zkonstruoval stroj k výrobě zápalkových dřívek, vyrábějící 1 113 000 tyčinek za hodinu (1875). Konečně r. 1877 přišel s kruhovým strojem na výrobu tužkových dřívek a se strojem na výrobu floků do bot. Podporoval rozmach hutnictví a dřevoprůmyslu. Zkonstruoval kapesní aneroid, větrný regulační motor. Byl zván též český Archimédes.

VĚNOVÁNO
od
K.A. LESMISTRA
KARLA GANGLOFFA
R.1870
VYSTAVĚNO 1895

Gangolff je pohřben na hřbitově v Rožmitále pod Třemšínem (v nedalekém kostele zazněla poprvé Česká mše vánoční od J. J. Ryby, který je zde také pochován). Asi půl kilometru pod vrcholem Třemšína u Třemšínské boudy se nachází kříž věnovaný Gangloffovi. Gangloffův kříž ve tvaru bukových větví byl odlit v bývalých arcibiskupských železárnách a na svahu Třemšína ho nechal postavit K. D. Gangloff na památku svého působení v roce 1870. Obrázek s křížem je stažen z internetu, neboť v době mé návštěvy bylo u kříže velké množství sněhu.

Jiří Agricola - Jáchymov

V letech 1527 - 1531/2 (?) působil v Jáchymově jako městský lékař Jiří Agricola, vlastním jménem Georg Bauer. Agricola napsal a vydal v roce 1530 spis o Jáchymově 'Bermannus, sive de re metallica' (Rozprava o hornictví). Agricola se proslavil mimořádným dílem věnovaným hornictví "DE RE METALLICA LIBRI XII" (Dvanáct knih o hornictví), které bylo doplněno řadou názorných dřevorytů. Dílo bylo vydáno v Basileji v březnu roku 1556, čtyři měsíce po smrti autora. Pomník se nachází u kruhové křižovatky naproti léčebnému ústavu Běhounek, resp. před léčebným ústavem Curie. Agricolova busta je ve vstupní hale VŠB-TU v Ostravě a jeho jméno je také na budově Národního muzea (viz Zeměměřič č. 10/2004 a č. 5/2006).

Kleť

Na vrcholku Kletě byla vybudována astronomická observatoř, ve které se nachází pamětní deska Mikuláše Koperníka. Poblíž hvězdárny, která je známa vyhledáváním planetek, se nachází rozhledna, na které je trigonometrický bod č. 28, který je totožný s bodem č. 25 AGS. Bod 28.5 je bodem NULRAD a DOPNUL. Na vrcholu jsou též sluneční hodiny.

Kameny hraničních bodů

Obrázky hraničních bodů na hranici ČR v oblasti Šumavy mi zapůjčil ing. Jiří Provázek ze Zeměměřického úřadu.

Závěr

Tímto dílem bych se s vámi, vážení přátelé, rozloučil. Setkával jsem se s vámi ve dvou dlouhodobých seriálech, z nichž první byl věnován historii našeho oboru ve filatelii (vycházel prakticky pravidelně od dubna roku 1998 do května roku 2004). Bezprostředně po něm začal vycházet 25dílný seriál o pamětních deskách, který dnes tedy končí.

V redakci jsou připraveny ještě dva dodatky věnované filatelii, z nichž jeden je velmi zajímavý tím, že je věnován jednak prvním lotyšským známkám, které byly tištěny po získání samostatnosti v roce 1918 na mapách a jednak na potvrzení z období 2. světové války ze SSSR, které bylo vytištěno na rubu části mapy v měřítku 1 : 100 000 M-33-79 Jaslo.

Mám také materiál pro možný třetí velmi krátký díl s určitou zajímavostí, ale to je potřeba dojednat s redakcí.

Rád bych vám popřál vše dobré, aby se vám dařilo jak v rodinném životě, tak i ve vašem krásném zeměměřickém povolání. Děkuji vám za vaše tipy i připomínky k některým dílům, neboť jejich rozsah byl omezen.

Taky bych rád poděkoval redakci Zeměměřiče, ing. Radku Petrovi a ing. Marku Naarovi za trpělivost jak při úpravě článků tak i ke mně po celou dobu 9 let.

V následující tabulce jsou uvedeny orientační počty objektů v jednotlivých krajích otištěných v Zeměměřiči. Skutečný počet je určitě větší.

V Praze 21. března 2007

KRAJDESKYHROBYHVĚZDY, PLANETYLOKTYHODINYGLÓBYSOCHY, BUSTY, POMNÍKYOSTATNÍBODY
A5228728811251
S634210331
C1002110001
P202001003
K200000001
U630100101
L000000000
H910000003
E500100400
B501110002
M000000041
T300000100
Z200000201
?10635218119213215

Jan Ratiborský (joh)

vyvěšeno: 20.05.2007
poslední aktualizace: 03.08.2007
ID článku: 2547


Z časopisu Zeměměřič č. 07-05
[Server] HistorieZajímavosti [Pošta]