[Home Page]

Geodetické informační dny – díl 3.

42. geodetické informační dny pořádal ve dnech 9. - 10. listopadu 2006 v Brně ČSGK - Spolek zeměměřičů Brno. Jak říká jedna z organizátorek, ing. Vladimíra Žufanová: »kdo nebyl na GID, jako by nežil«.

Akce se těší také pozornosti resortu ČÚZK, takže zde byla prezentována i spousta novinek z této oblasti. GID v Brně patří mezi nejdůležitější odborné akce geodetů během celého roku a jejich načasování po veletrhu Intergeo dává možnost vystavovatelům prezentovat čerstvé novinky ze světové geodetické scény. GID bývá v některých letech spíše komornější akcí, což je rozhodně škoda, neboť lepší platformu pro výměnu odborných zkušeností a doplnění si znalostí o novinkách v oboru zeměměřič u nás nenajde. SPOLZEM tyto odborné geodetické dny organizuje svépomocí, což je i obrovským přínosem pro spolkovou činnost našich odborných organizací. Časopis Zeměměřič je již tradičním mediálním partnerem této akce, jejíž přínos a význam je mezi našimi geodety stále ještě málo doceňován.

I k letošním 42. GID existuje Sborník příspěvků, který vyšel v listopadu 2006, ISBN 978-80-86433-40-0. Z něj na pokračování vybíráme anotace některých příspěvků.

Služby ODIS VÚGTK

Motto: Bez kvalitních odborných informací nelze ani sledovat vývoj v zájmové oblasti, natož se pak na něm kvalifikovaně podílet.

Součástí VÚGTK je Odvětvové informační středisko (ODIS). Toto středisko má za úkol především zajišťovat vědeckotechnickou informatiku odvětví geodézie, kartografie a katastru nemovitostí.

Zajišťuje tak zejména provoz odborné Zeměměřické knihovny, vydávání speciálních odborných publikací a pořádání kurzů a seminářů na téma zeměměřictví a katastr nemovitostí. Současně s tím informuje o fondech Zeměměřické knihovny, poskytuje rešeršní, expertní a poradenskou informační službu, zpřístupňuje externí databáze a informační zdroje čtenářům knihovny.

Největším informačním zdrojem ODIS je jeho Zeměměřická knihovna. V době svého založení v roce 1954 převzala fondy veškerých předchozích odborných knihoven státní zeměměřické a katastrální služby. Jednalo se především o knihovnu Státního zeměměřického a kartografického ústavu a spolu s ní o knihovny Triangulační kanceláře ministerstva financí, Ústředního archivu pozemkového katastru, Zeměměřického úřadu, Redakční knihovny odborných časopisů a další. Od svého vzniku je knihovna systematicky vedena, doplňována a rozvíjí činnost jako specializovaná odvětvová knihovna v celostátním měřítku. Knihovna získala v roce 2002 od Ministerstva kultury ČR osvědčení o zápisu do evidence knihoven.

Milan Talich

Orientační mapa parcel

Do odborného jazyka geodetické veřejnosti byl zaveden zcela nový pojem – Orientační mapa parcel (OMP). V následujícím příspěvku se pokusím vysvětlit, co vlastně je Orientační mapa parcel, proč vzniká, jaké jsou její součásti, jak probíhá příprava a kontrola dat, jak bude tato mapa udržována v aktuálním stavu.

Záměr ČÚZK

Celé území České republiky je pokryto 13 027 katastrálními územími. Z toho je v digitálním tvaru – Digitální katastrální mapa (DKM) nebo Katastrální mapa digitalizovaná (KM-D) – celkem 4217 katastrálních území – přibližně jedna třetina. Dvě třetiny našeho území tedy pokrývají katastrální mapy sáhové nebo dekadické v analogové podobě. Dekadické katastrální mapy se postupně digitalizují – zpravidla obnovou katastrálního operátu přepracováním, v menší míře probíhá obnova katastrálního operátu novým měřením; to většinou s doměřením katastrálních území po pozemkových úpravách.

Přes všechny snahy ČÚZK se dosud nepodařilo zdigitalizovat celé území republiky. Je to činnost velmi náročná, která klade velké požadavky na znalosti lidí – v oblasti technické i právní, jejich kapacitu a v neposlední řadě i na finanční prostředky.

Potřeba digitální formy map katastru nemovitostí je ale již dlouho velmi naléhavá. ČÚZK hledal tedy možnost, jak v co nejkratší době umožnit náhled na mapy i v těch místech, kde dosud neexistuje vektorový tvar katastrální mapy (KM) – především uživatelům Dálkového přístupu (DP). Byla hledána forma mapy, která by tento náhled umožnila pomocí katastrálních map v rastrové podobě, která by umožnila navigaci v zájmovém území i vyhledání zvolené parcely podle parcelního čísla. A zároveň by tato mapa zajistila určitou aktuálnost dat zakreslováním změn, a tedy i signalizaci o četnosti změn na jednotlivých mapových listech pro přeskenování. Tak se zrodila myšlenka Orientační mapy parcel.

Na Orientační mapu parcel je třeba pohlížet jako na komplex všech jejích součástí, kterými jsou:

Jitka Rubešová

Milan Talich, ing., Ph.D. (VÚGTK), Jitka Rubešová, ing. (Katastrální úřad pro Pardubický kraj)

vyvěšeno: 03.08.2007
ID článku: 2619


Z časopisu Zeměměřič č. 07-04
[Server] Z domova [Pošta]