[Home Page]

ZPLOŠTĚNÍ ZEMĚ - černý sešit profesora Buchara

Podle zachovaného pracovního sešitu [1] je sledován myšlenkový postup a konkrétní výpočty, kterými profesor Buchar odvodil z pohybu umělých družic svá první (i první ve světě) publikovaná určení dynamického zploštění Země.

1. Úvodem o smyslu návratu k počátkům
Při stém výročí narození profesora RNDr. Emila Buchara, DrSc., člena-korespondenta ČSAV (1901-1979), může být zajímavé nahlédnout do geneze jedné z jeho nejvýznamnějších prací - určení zploštění Země z pozorování prvních umělých družic. Zachovaný profesorův pracovní sešit [1] ukazuje první počátky Bucharových prací v oblasti dynamické kosmické geodézie, zahájené nejpozději ihned po vypuštění prvního sovětského sputniku v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku [2] (podle toho, že mezi odvozováním jsou zapsány jedny z prvních zveřejněných elementů této družice pro epochu 1957 Oct. 9,40466 UT).
Jsou to na počátku zejména úvahy o přenesení teorie a praxe nebeské mechaniky do prostoru blízkého zemskému povrchu. Pomineme-li krajně přibližné metody výpočtů drah meteorů, neměla klasická nebeská mechanika v tomto prostoru dotud nic na práci. V sešitu jsou stopy zápasu s nízkou přesností prvních (většinou vizuálních) pozorování umělých družic Země (UDZ), s problematikou získání potřebných konstant, i se zpracováním relativně (tehdy) velkého množství dat pomocí mechanických počítacích strojů (je tam např. poznámka: „Stroj Triumphator dělá chyby, přepočítáno“).
Profesor Buchar byl první, kdo publikoval výsledky určení zploštění Země z pozorování pohybu UDZ ([3] až [5] a dále [6] až [8]). Myšlenka, že když nesféričnost Země ovlivňuje dráhu UDZ, je také možné z dráhy družice zpětně určit tvar Země, se v té době ovšem „vznášela ve vzduchu“ (tedy alespoň ve „vzduchu“ klasických astronomů) a zabývalo se jí více lidí - jak svědčí řada prvních publikací (viz [9] až [12]), o kterých bude ještě zmínka v závěru. Ale z článků vidíme až hotové postupy a výsledky. „Černý sešit“ ukazuje cestu od počátku, ná-pady, slepé uličky, úspěšné pokusy i omyly, až po publikovatelné závěry a číselné výsledky.
V tomto článku ovšem nemůžeme ukázat všechny detaily Černého sešitu a musíme se omezit jen na to nejdůležitější. A navíc nám hrozí jedno vážné nebezpečí. Dnes, kdy je kosmická geodézie běžnou technologií výzkumu i praxe, kdy množství dat, předkládaných počítačům, nebývá nepřekonatelnou překážkou uplatnění teoreticky hlubokých modelů zkoumaných objektů a jevů, jsme totiž někdy v pokušení projevovat při pohledu na práce pionýrů „zpětnou moudrost“, spojenou s nenáležitou kritičností až neúctou k jejich „nepatrným“ výsledkům. Buďme si toho vědomi a některé nedokonalosti, patrné spíše v pracovním sešitu [1] než v tištěných publikacích (jejichž ru-kopisy nebyly nalezeny), chápejme jen jako stopy překážek na Bucharově průkopnické cestě do nového světa věd o Zemi.
Bližší poznání toho, jak předchůdci dnešních vědeckých pracovníků se svými skrovnějšími prostředky dosahovali výsledků, znamenajících vědecký pokrok, může být poučením, povzbuzením i inspirací pro uplatnění vlastních znalostí, nápadů a vytrvalosti. V tom je asi i hlavní smysl studia dějin vědy obecně.

pokračování na www.zememeric.cz/ruzne/buchar.pdf

Georgij Karský, VÚGTK - Geodetická observatoř Pecný

vyvěšeno: 05.10.2007
ID článku: 2676
další informace:www.zememeric.cz/ruzne/buchar.pdf
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=2675
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=2675
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=2674


Z časopisu Zeměměřič č. 07-11
[Server] DPZHistorie [Pošta]