[Home Page]

Znění mnohostranné dohody o vzájemném uznávání kvalifikace úředně oprávněných zeměměřičů v Evropě

Mnohostranná dohoda

(překlad z angličtiny, Ing. V. Slaboch, CSc., 8.10.2007)

o vzájemném uznávání profesních kvalifikací úředně oprávněných zeměměřičů

říjen 2004

Preambule

Základem veškerých komerčních a finančních aktivit je důvěra v jistotu právního systému, vztahujícího se k půdě a vlastnictví nemovitostí. Státní právní systémy chrání vlastnictví půdy a nemovitého majetku a podrobují komerční a finanční aktivity přísným procedurám formálního charakteru.

V zemích Střední Evropy je úplná a právně závazná dokumentace vlastnictví nemovitostí tradičně zajišťována technicko-právním systémem „registr pozemků – katastr nemovitostí“. Údržba registrů vlastnictví a hypoték,jakož i katastru nemovitostí, je záležitostí státu. Zákonné postupy pro registrování a změny vkladů do katastru musí být kompatibilní ve všech třech oblastech, aby byla zajištěna potřebná právní jistota. Předpokládaná správnost těchto registrů se odráží v presumpci správnosti záznamů do katastru nemovitostí, pokud jde o umístění vlastnických hranic a označení nemovitostí. Katastry nemovitostí obsahují mnoho dalších informací, které jsou nutné pro fungování státu, ke komerčnímu a vědeckému využití zemského povrchu, pro předcházení katastrofám, pro ochranu přírody a

pro předcházení rizikům při územním plánování a výstavbě.

Protože změny v registrech vznikají v závislosti na státních a komerčních zájmech zcela nahodile na místě a čase, i vzhledem k jejich povaze, používají středoevropské státy v období posledních 300 let speciálně vyškolené spolehlivé osoby, jakými jsou veřejní notáři nebo úředně oprávnění zeměměřiči. Značná různorodost veřejných a soukromých práv a jejich právní dopad na pozemky a vlastnictví nemovitostí vyžadují velké nároky na nestrannost, spolehlivost a dokonalé technické znalosti příslušníků této profese

Ochrana vlastnictví jako základ ekonomiky je bezesporu svázána s důvěrou v úředně oprávněného zeměměřiče jako osoby, která nestranně vytyčuje hranice nemovitostí a vytváří tím základ právní ochrany vlastnictví pozemků a nemovitostí Složitost pozemkového práva v moderních ekonomikách vyžaduje od úředně oprávněného zeměměřiče dokonalé zvládnutí technických a právních předpisů o vlastnictví pozemků a nemovitostí. Ve Střední Evropě se registry vlastnictví značně liší. Předpisy v moderních ekonomikách jsou stále složitější , neboť půda, jako zdroj ekonomiky, začíná hrát stále důležitější roli a je vymezována nejrůznějšími právními způsoby. Tento právní rámec, v němž úředně oprávněný zeměměřič pracuje, se v jednotlivých zemích značně liší a stále se vyvíjí.

1. Profese pro výkon veřejných funkcí

Zeměměřiči s úředním oprávněním jsou známi v celé řadě zemí:

ve Francii jako Géomètre – Expert,

v Německu jako Öffentlichbestellter Vermessungsingenieur,

v Belgii jako Géomètre – Expert/ Landmeter – Expert,

v Dánsku jako Praktiserende Landinspektører,

v Rakousku jako Ingenieurkonsulent für Vermessungswesen,

ve Švýcarsku jako patentierter Ingenieurgeometer,/ ingénieur géomètre breveté,

v Lucembursku jako GéomètreOfficiell.

Delegováním těchto funkcí sledují jednotlivé státy vytvoření konkurenčního prostředí a snížení nákladů, jakož i efektivnější vedení úředních rejstříků. V tomto kontextu je pověření vysoce kvalifikovaného příslušníka svobodných povolání výhodou pro občany jako odběratele jejich služeb, neboť si mohou zvolit poskytovatele služeb ze skupiny odborníků, z nichž všichni mají rovnocenné předpoklady pro poskytnutí sužby. Historie potvrdila že tento způsob organizace svobodných povolání pod státním dohledem nebo pod samosprávou s přihlédnutím ke konkurenci, založené na efektivnosti je formou, která zjednodušuje a zefektivňuje státní službu. Ve výše uvedených zemích existuje v současnosti přibližně 4500 kanceláří s jedním nebo několika příslušníky profese a s 2 až 70 zaměstnanci pod zastřešením GEOMETER EUROPAS[1]. Tato profese vznikla na evropském kontinentu a má asi 300 let dlouhou historii.

2. Profesní pravidla ovládají úřední oprávnění

V jednotlivých zemích se povolání řídí legislativou, upravující povinnosti, vstupní požadavky a etiku profese. Kromě toho existují procedurální předpisy, které pevně vymezují profesní oblast. Tato omezení se vztahují na oblast nemovitostí, plánování a výstavby. Jádrem působení profese má být výkon zeměměřických prací pro zabezpečení funkce systému ochrany vlastnictví k nemovitostem. Zeměměřická profese navíc spočívá na následujících pilířích:

· katastrální vyměřování a zabezpečení vlastnických hranic

· dokumentace zaměření nemovitostí (tj. vedení registrů, výpočetních protokolů a map úředně objednaných)

· geodetická měření pro potřeby státu

· geomatika / geoinformace / topografické mapování / hydrografie

· potvrzování skutečností vtahujících se k pozemkům a nemovitostem

· práce ve funkci technických expertů v celém rozsahu odborného vzdělání

· aplikace zákonů týkajících se pozemků a nemovitostí

· oceňování nemovitostí

Toto jsou úřední funkce, které jsou v některých zemích zpravidla považována za „nezadatelná“ a příslušník profese je oprávněn přijmout zakázku v souladu se soukromým právem, jestliže to nezavdá příčinu ke konfliktu zájmů ve smyslu právní nezávislosti daného příslušníka profese. Udělování úředních oprávnění je záležitostí orgánů státní správy nebo profesních výborů. Ve Francii, Belgii a Lucembursku je géomètre-expert pojítkem mezi katastrem pozemkové daně a vlastnictvím. Ve spolkových zemích Německa mají příslušníci profese rovněž právo vystavovat správní dokumenty, v Rakousku vystavují úřední dokumenty, ve Švýcarsku provádějí zeměměřické práce a zabezpečují veškeré úřední vyměřování. Ve všech uvedených zemích je hlavní povinností úředně oprávněných zeměměřičů poskytovat odborné konzultace zákazníkům o vymezení nemovitostí z hlediska právního i geometrického. V žádné z uvedených zemí nejsou počty členů této profese nikterak omezovány ani vládou ani vlastní samosprávou. Naopak, jakmile členové předloží doklad o požadované kvalifikaci, mají právo na přijetí. Tím je zaručeno nově příchozím, že se mohou vždy stát příslušníky profese. Ve všech signatářských zemích existuje všeobecný trend ke stále většímu pověřování soukromých zeměměřičů úředními funkcemi.

3.Vstup do profese a jeho evropské rozměry


Podmínky pro vstup do profese jsou v různých zemích odlišné, avšak ve své podstatě stejného druhu.

Prokázání potřebné kvalifikace musí být doloženo kromě vysokoškolského studia zeměměřictví[2] (maturita + 5 let VŠ) získáním znalostí v následujících studijních oblastech:

• Správní právo,

• Pozemkové právo,

• Stavební a plánovací právo.

Vysokoškolské vzdělání poskytuje všeobecně dostupný a srovnatelný ekvivalent požadovaných vědomostí. Není tedy problémem pro zeměměřiče nebo zeměměřického technika, kteří nejsou úředně oprávněnými, vykonávat bezproblémově zeměměřické práce i v přeshraničním kontextu. K tomu také dochází velmi často.

Níže uvedené požadované vzdělání se vztahuje k praxi a právním záležitostem v právních systémech jednotlivých států. V žádném případě však není možné zastávat funkci úředně oprávněného zeměměřiče na přeshraničním základě. Tato regulace je dána fakticky již tím, že není možné zvládnout dva právní systémy do dostatečné odborné hloubky, nemluvě o dalších formálních překážkách. Jinak je právo úředního potvrzování skutečností v přeshraničním styku aplikováno již nyní.

Nicméně, situace v tomto sektoru je v permanentním pohybu, právní systémy jsou podrobovány vzájemnému zkoumání a získané poznatky jsou rozšiřovány také mezinárodními organizacemi jako je např. GEOMETER EUROPAS. Mimoto EU postupuje zvolna směrem k harmonizaci zákonů, která je předpokladem vzájemného porozumění.

Vzhledem ke své velké ekonomické důležitosti, klade si iniciativa signatářských zemí za cíl učinit praxi zeměměřické profese transparentnější jak po stránce právní, tak po stránce technické a navrhnout společné evropské stanovisko v tomto sektoru. Čím větší bude blok společných evropských znalostí, tím dříve budou moci vysoké školy a ostatní školící pracoviště vzít tento stav na vědomí. To usnadní novým adeptům zeměměřictví volbu evropské země pro svou budoucí působnost se všemi známými ekonomickými výhodami z toho vyplývajícími. Pomůže to rovněž dosažení postupné harmonizace jednotlivých systémů a jejich využití ku prospěchu obyvatel Evropy.

4. Ilustrace dosud existujících podmínek pro přijetí

Úředně oprávnění zeměměřiči musí splňovat čtyři předpoklady:

Vysokoškolský

inženýr/magistr

včetně ½ roku

předuniversitní

odborné praxe

(maturita + 5let VŠ, inženýr/magistr)

Odborná praxe (P)

Povinná sledovaná praxe před druhou státnicí v oblasti nemovitostí, plánování a správního práva (R)

Závěrečná zkouška (E)


Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, které mají úředně oprávněné zeměměřické inženýry, jsou četné, a navíc se liší mezi francouzsky a německy mluvícími oblastmi. Vcelku však produkují zeměměřiče, kteří jsou schopni dobře vykonávat svoji funkci uvnitř příslušného právního systému.

Pro jednotlivé země platí následující úpravy:

Země

Inženýr / Magistr

Odborná praxe

(po BAC+5)

Zkouška

Jiné

Právo na přijetí

Francie

BAC[3]+ 5U[4]

2 P

Pracovní vyhodnocení: DPLG[5]

(v případě základního vzdělání na Státní škole)

ano

Německo

BAC+ 5U

1P

Státní

zkouška

ano

Belgie

BAC+ 4U (bude BAC+ 5U)

0 P (2 P)

bez

„sjezdem“

Dánsko

(BAC+ 5U

3P

ano

Rakousko

BAC+ 5U

3P

ano

Švýcarsko

BAC+ 5U

min. 18

měsíců

ano

Lucembursko

BAC+ 5U

2P (z toho min. 6 měsíců ve správě katastru)

Legenda:

BAC+5U: maturita na SŠ + 5 let studia na VŠ

P: Právní a technická praxe v příslušné zemi po skončení vysokoškolského studia

R: Povinná praxe pod odborným vedením před tzv. velkou státní zkouškou (dva roky)

V některých zemích umožňují právní úpravy držitelům vysokoškolských diplomů vstup do profese (pozn. tj. získat úřední oprávnění) přímo, prokáží-li relevantní technické a právní znalosti (a delší praxi). Toto je upravováno národními zákony jednotlivých zemí.

5. Současné přijímající a zkušební instituce

Současné zkušební a přijímající orgány nebo právně ustavené výbory

Země

Zkušební orgán

Přijímající orgán

Francie:

Ministerstvo školství (pro DPLG)

Ordre des Géomètres Experts

Německo:

zásadně Vrchní zkušební úřad ve Frankfurtu

Ministerstva jednotlivých spolkových zemí

Belgie:

Společenství (valonské+ vlámské)

Přísežný tribunál první instance

Federální rady

úředně oprávněných zeměměřičů

Dánsko:

Hlavní zeměměřický úřad

vyvěšeno:

05.11.2007
ID článku: 2709
další informace:www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=2698
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=2708
www.zememeric.cz/pdf/dohoda_uznavani_uozi_vevrope.pdf

Z časopisu Zeměměřič č. 07-11
[Server]
Resort ČÚZK
Různé ČSGK
KGK
[Pošta]