[Home Page]

Celoživotní vzdělávání zeměměřičů v USA

Může být inspirací pro EU a Česko?
USA (300 milionů; obyvatel, 50 států) a Evropská unie (496 milionů obyvatel, 27 států) jsou si svými rozměry velmi podobné. USA mají velkou výhodu především v jednotném úředním jazyku, zatímco v EU co stát to jiný úřední jazyk. V obou případech se však v současné době velmi horlivě diskutuje o celoživotním vzdělávání (CPD) zeměměřičů. CPD zeměměřičů v USA se odehrává na dvou úrovních a sice na úrovni povinné a dobrovolné, a v tom by mohlo být i jistou inspirací pro nás. V Česku vždy vládla, po četných historicky neblahých zkušenostech, značná nedůvěra k byrokraticky zavedeným povinným aktivitám. Kombinace obou přístupů by však mohla najít uplatnění i v českých podmínkách. Povinné celoživotní vzdělávání je postupně v USA zaváděno u těch profesí, u kterých je povinná registrace (v našich podmínkách by to mohlo být v případě úředně oprávněného zeměměřického inženýra). Obdobně jako v Evropě, je také v USA definice zeměměřické profese v různých státech značně rozdílná.

Dobrovolné celoživotní vzdělávání existuje od samého počátku profesních organizací – v ASPRS (American Society of Photogrammetry and Remote Sensing) od roku 1935 a v ACSM (American Congress of Surveying and Mapping) od roku 1941. Povinné celoživotní vzdělávání je však jevem zcela nedávným. Je velmi rychle zaváděno zákonnými opatřeními pro profese, u nichž je v USA povinná registrace. Zde je třeba vzít v úvahu, co je součástí zeměměřické profesní registrace. Veškeré profesní registrace jsou vydávány jednotlivými státy a proto v rámci celých USA existuje mnoho jejich variací. Legislativní předpisy žádného státu neobsahují shodnou definici výkonů upravovaných těmito registracemi. Definice ve všech státech však zahrnují mezi výkony v působnosti registrovaného zeměměřiče určování hranic pozemků. Do zeměměřické praxe je v některých státech USA také často zahrnována fotogrammetrie, přesné určování polohy v různých souřadnicových soustavách, vytyčování stavenišť a vodohospodářská měření. Někdy jsou ve výčtu zeměměřických výkonů uváděny i některé komponenty povrchových a podpovrchových melioračních projektů. Rozdíly v těchto definicích mají za následek nutnost registrace v každém státě, ve kterém má být provozována odborná praxe. Vzájemné uznávání registrace mezi jednotlivými státy existuje jen v několika málo případech a ve značně omezeném rozsahu. Požadavek na registraci se datuje asi od roku 1950, kdy jednotlivé státy začaly oddělovat zeměměřictví od stavebního inženýrství. Společným mottem, které je shodné registračním zákonům jednotlivých států, je „ochrana veřejnosti“.

V průběhu uplynulých patnácti let byla v některých státech zaznamenána řada snah po uzákonění určitého objemu celoživotního vzdělávání jako podmínky pro prodloužení platnosti registrace. Původcem těchto snah byly zeměměřické společnosti jednotlivých států.

Prvním státem, který zavedl požadavky na celoživotní vzdělávání, byla Iowa. Bylo to kolem roku 1975. Poslední souhrnné informace z Amerického kongresu pro zeměměřictví a mapování (ACSM) jsou z prosince 1988. Tyto informace vyjmenovávají osm států, které v té době vyžadovaly povinné zákonem předepsané požadavky na celoživotní vzdělávání. V informaci publikované v roce 1993 je již vyjmenována asi polovina z padesáti států, majících zákonem předepsané povinné doškolování nebo ve kterých tato povinnost vstoupí v platnost k určitému datu. Národní společnost kvalifikovaných zeměměřičů (NSPS) je členskou organizací ACSM.Tato organizace schválila v roce 1990 vzorový zákon jako návod pro zeměměřické společnosti jednotlivých států k formulování jejich vlastních legislativních návrhů. Tento vzorový zákon byl zpracován na podkladě zákonů různých států platných v době vydání posledních souhrnných informací ACSM v roce 1988.

„Rada pro doškolovací jednotku (CEU - Council of Educational Unit) je neziskovým sdružením vzdělávacích a výcvikových organizací, které se věnují konstruktivnímu a systematickému využívání doškolovací jednotky, zvyšování kvality a efektivnosti doškolování a jeho rozvojem“. Rada definovala „doškolovací jednotku“ (CEU) jako desetihodinovou „účast na doškolovací akci, která je zabezpečována a řízena odpovědnými, zkušenými a kvalifikovanými pracovníky“. Většina univerzit v USA je členem této rady. Dříve zmíněný vzorový zákon NSPS definuje tzv. „hodinu odborného rozvoje“ (PDH) jako 0,1 CEU nebo jednohodinovou výuku včetně desetiminutové přestávky.

Některé státy jsou velmi přísné a jako PDH uznávají pouze formální výuku ve škole, zatím co jiné státy započítávají jako PDH i takové aktivity jako je členství v profesních zeměměřických společnostech, návštěvy konferencí, přednášení referátů a práci ve společnostech nebo ve výborech. Některé státy dokonce započítávají i stanovený minimální počet hodin odborné praxe v průběhu předcházejícího roku.

Výuka školního typu je zabezpečována různými způsoby. Společnosti v jednotlivých státech plánují ročně nejméně jednu konferenci, během níž probíhá normální výuka. Pro splnění předepsaných požadavků je obvykle třeba, aby se praktikanti v průběhu roku zúčastnili více než jedné konference tohoto typu. ACSM organizuje každý rok dvě konference, z nichž každá má nejméně 24 kontaktních hodin v průběhu týdenního zasedání. V USA vznikla celá řada komerčních organizací, jejichž jedinou náplní činnosti je zabezpečování doškolovacích kurzů při různých seminářích v rámci celé federace. Vysokoškolští učitelé v oboru zeměměřictví jsou nabádáni, aby část svého času věnovali poskytování doškolovacích kurzů na konferencích pořádaných společnostmi v jednotlivých státech.

Kontrolu absolvování těchto vzdělávacích akcí zabezpečují registrační orgány jednotlivých států. Některým stačí podpis účastníka, jiné požadují podrobnější doklad o účasti. Profesní organizace v některých státech se spokojují s vedením záznamů o účasti, zatímco v jiných státech vysílají registrační orgány své oficiální pozorovatele, aby účast kontrolovaly. ACSM měl vlastní program pro sledování účasti svých členů na doškolovacích aktivitách, jehož vedení však bylo před nedávnem přerušeno. Vzhledem k tomu, že stále větší a větší počet států USA zavádí povinné celoživotní vzdělávání, a také proto, že většina praktiků je registrována v několika státech současně, je možno předpokládat, že bude požadováno zavedení efektivnějších způsobů kontroly a evidence účasti na doškolování.

V budoucnosti bude většina, ne-li všechny, státy v USA požadovat celoživotní profesní vzdělávání jako podmínku pro prodloužení platnosti registrace opravňující provozovat soukromou zeměměřickou praxi. V současné době je povinné doškolování většinou omezeno na práce spojené s určováním hranic. V nejbližší době však bude tato povinnost pravděpodobně rozšířena i na jiné oblasti odborné praxe. Povinné doškolování pro zeměměřiče v USA bude zachováno i v budoucnu.

Text vznikl v rámci CPD – Celoživotní profesní vzdělávání a jeho budoucí propagace v rámci FIG. Autor: Jud Rouch, vicepresident Amerického kongresu pro zeměměřictví a mapování. Přeložil: ing. Václav Slaboch, CSc. Celé dvojjazyčné znění naleznete na www.zememeric.cz/pdf/CPD_USA.pdf

ing. Václav Slaboch, CSc.

vyvěšeno: 25.07.2008
ID článku: 2998
další informace: www.zememeric.cz/pdf/CPD_USA.pdf


Z časopisu Zeměměřič č. 08-07a08
[Server]
Různé
Školství Ze zahraničí
[Pošta]