[Home Page]

Je pro vás geodézie zdroj obživy nebo poslání?

První ohlasy na anketu o obvyklých cenách v geodézii


Před anketou:

Z mého pohledu je vyplňování dotazníků o cenách ztráta času. Pokud nebudou Zeměměřickou komorou dána pevná pravidla o alespoň nejnižších cenách pro jednotlivé položky ceníku, bude si každý dělat co chce.

Uvádím příklad z praxe: Asi jako každý soutěžím o geodetické zakázky vyhlášené elektronickým způsobem. 80 % jich nevyhrávám. Vážím si své práce a podle toho tvořím i cenu. Pokud budou geodetické kanceláře ve snaze sehnat práci za každou cenu dělat GP za 1 000 Kč za jednu měrnou jednotku, je lepší se k cenové politice v našem oboru raději nevyjadřovat.

Komora a Svaz by se měly konečně zabývat i těmito problémy cenové politiky našeho resortu a povznést naší krásnou práci tam kam si zaslouží. Vždyť jak já říkám - jsme na každé stavbě první a také poslední. Z Mostu zdraví


Po anketě:

Děkuji za zaslaný ceník. Většinou jsem podobné ceny očekával. Tahle anketa je výborná věc a moc vám za ni děkuji. Myslím si, že by se měla uskutečnit pravidelně každý rok. Snad by se ceník mohl zjednodušit na menší počet položek a možnost rychlého online vyplnění přímo na webu by využilo daleko více firem.

- Tomáš Balvar

Protože jsem v presu (zítra odjíždím na pár dní pryč), tak jen v bodech:

- 38 odpovědí mne nepřekvapilo, svědčí to stejně jako řada jiných momentů o malé vůli geodetické veřejnosti pro obor vůbec něco udělat

- polovina anonymů je snad raději k smíchu

- anketa JE URČITĚ dobrý počin

- výsledek se mi líbí, ale aktuálně nemám prostor se jím více zabývat

- obecně je situace na trhu taková, že větší firmy by měly najít odvahu držet ceny na slušné úrovni (resp. táhnout nahoru) a malé firmy by měly najít v sobě rozum a nepodrážet je, resp. je následovat...

Děkuji a přeji ať se daří


Překvapila mě nízká průměrná cena za GP (jakýkoliv) s cenami, které vidím na vyhraných výběrových řízeních většinou pro stát. A nízká cena dokumentace stavby (pochopil jsem cenu jako komplexní dokumentaci tj. v podstatě stavební výkres - proto asi mám vyšší cenu).

Jinak mám vždy pocit, že jsem dražší než okolí a srovnání mých cen mi to jen potvrzuje. Jsem v průměru cca na 55-60 % časopisem spočtených cen za náš kraj. Ale celkově mírně pod celostátním průměrem.

Naprosto to koresponduje s poznatkem, že v jižních Čechách drží cenu v podstatě jen Gefos a 1. geodetická kancelář z Č. Krumlova a taky s tím, že se mi často stane, že svou nabídkou nevyhraji a pak se dozvím, že to někdo krutě podhodil (ještě podstatně méně než je redakcí uvedené minimum). Což mírně nechápu a dosti mě to zlobí.

- Sv. Bernard

PS: těším se na nový časopis a reakce dalších lidi.



S uvedenými cenami jsem zhruba počítal. V několika položkách jsem téměř na maximu, s většinou v průměru, v několika se blížím k minimu (ale podle mého na těchto položkách nemohu prodělávat, spíš si myslím že horní hranice u nich je „natažená“. (Našel jsem také jednu mou chybu v položce věcné břemeno inženýrských sítí - přímo měřené, přepsal jsem.)

Problém u „nás“ v lokalitě (a myslím, že nejen tady) je ale jiný. Jsou tu, jak jste již psali v Zeměměřiči, geodeti podstatně levnější než je cca 1/3 tohoto průzkumu cen.

Příklad: průmyslovák geodet (se synem „negeodetem“), který ovšem také vlastní živnostenský list na geodetické práce stejný jako já. Jejich „cenám“ já i dcera absolventi ČVUT – G+K nemůžeme „konkurovat“.

Snad jen výše uvedení „takygeodeti“ a další cca dva geodeti, co znám na třech KP, dělají GP „v ruce“, což jim také hodně zlevňuje náklady na vybavení a tím i konečnou cenu prací. A bohužel zákazník vám řekne, že „kvalita zpracování“ ho nezajímá, kdyby to bylo na toaleťáku je mu to jedno, protože zápis do KN provede také a zajímá ho opravdu jen cena.

V podstatě to dnes (... zatím ...) není až takový problém vzhledem k rozsahu a počtu zakázek. Ale i tak by mne zajímalo, jakým způsobem by bylo možné živnostenskému úřadu co nejvíce znemožnit vydání ŽL pro takovéto podnikání.

Mohli jsme s dcerou „ušetřit“ celkem 10,5 roků! studií, peněz za ně aj. A dalšího času stráveného při získání zkoušek na ÚOZI, které ještě dceru čekají. V době, když jsem se kdysi učil na „zkoušky ÚOZI“, kolega průmyslovák se v podstatě usmíval, protože „vydělával peníze“ bez jiných „problémů“. A tak je tomu dodnes.

Myslím si že nemožnost takovéhoto získávání ŽL by pak také určitě řešilo „nepodtrhávání“ ceny prací za GK práce, o kterém se bavíme od 70-tých let a které jsou dnes tak max. v 1/3 oproti cenám za ty samé práce se stejným vybavením (- a za stejné peníze !!) geodetů třeba v Německu nebo jinde v „západních státech“ EU.


Očekával jsem větší zájem o tuto akci.

Děkuji vám.

- Robert Paul



Výborný počin, doufám, že po zveřejnění v časopise konečně geometři pochopí, že nemá cenu jít pod cenu. Naše ceny, které jsou pod průměrem, určitě od nového roku upravím. Hezký den

- ing. Tomáš Blahota, Geopoint



Výsledky ankety „Zeměměřické činnosti a nabídkové ceny“ zveřejněné na straně 22 a 23 časopisu Zeměměřič v čísle 7+8/2008 nelze - vzhledem k počtu pouze 38 odpovědí - považovat za statisticky významný standard cenové hladiny zeměměřických služeb soukromého sektoru. Na tomto trhu působí stovky zeměměřických firem s roční produkcí od stovek tisíc do mnoha desítek milionů korun. Výsledky ankety však rozhodně mohou být inspirativní pro každou zeměměřickou firmu, minimálně proto, že si může na určitém vzorku alespoň přibližně porovnat své nabídkové ceny s konkurencí. Toto porovnání asi provedou mnohem lépe firmy, které se ankety přímo účastnily, protože na rozdíl od ostatních obdržely jako bonus redakce časopisu Zeměměřič úplný seznam zaslaných cen včetně výpočtu jejich středních hodnot (medián a aritmetický průměr). Úplná anonymita ankety neumožnila redakci vyhodnotit ve všech případech příslušnost cen k území, na němž firmy působí, a ani objem produkce, ke které se ceny vztahují. Tento nedostatek lze při budoucím opakování ankety odstranit i při zachování anonymity při dobré víře, že anonymní účastník zašle pravdivé a úmyslně nezkreslené informace.

Z hlediska průměrné, minimální a maximální cenové hladiny zeměměřické produkce lze s určitou nejistotou dovodit, že sociální postavení geodetů se pohybuje přibližně na úrovni statisticky zjištěného celostátního průměru mezd pracovníků soukromého i veřejného sektoru, avšak až na výjimky rozhodně nedosahuje úrovně srovnatelně vzdělaných stavařů, natož pak advokátů nebo notářů. Je však třeba poznamenat, že tato skutečnost platí již mnoho desítek let a je tedy spíše historickou daností než výjimkou. Asi takovou, že ač všichni uznáváme, že učitelé jsou společensky nepostradatelným a váženým stavem, nebudou nikdy bohatí jako jiní zdánlivě méně potřební lidé, a proto budou své povolání vždy nuceni chápat ve značné míře nejen jako zdroj obživy, ale jako své nepostradatelné poslání.

Musím také poznamenat, že anketou zjištěnou cenovou hladinu - ať už se někomu zdá nízká nebo vysoká - příznivě ovlivnil několikaletý hospodářský růst státního hrubého domácího produktu, zejména boom bytové výstavby a veřejných i soukromých investic do technické a dopravní infrastruktury. Dobře si však pamatuji, jak rychle se soukromým zeměměřičům vymstil hospodářský pokles přibližně v období let 1995 až 1999. Měli bychom tedy i my mít na paměti, že hospodářský růst je pravidelně střídán poklesem. Proto v rámci tzv. „účetní opatrnosti“ nevěřím, že americká hypotéční krize obejde Evropu a nás bez povšimnutí tak, jak mnozí „nezávislí analytici“ tvrdí. Dovoluji si tedy malou radu: Utrácejte vydělané peníze velice uvážlivě a nenechte se uchlácholit developerskými a finančními žraloky, že vždy bude jen dobře a bude se stavět o sto šest. Buďme rádi, že alespoň zatím zeměměřické firmy pracovníky spíše shánějí, je to mnohem lepší, než svým zaměstnancům říkat, že je musím propustit.

Na závěr si dovolím požádat redakci časopisu Zeměměřič, aby zveřejnila ohlasy na výsledky cenové ankety a aby tuto podle mého názoru zdařilou akci občas opakovala. Periodicky získávané informace o cenách zeměměřických služeb budou mít pro odbornou i laickou veřejnost větší váhu než ceny po mnoho let vydávané Českým svazem geodetů a kartografů. V tomto informačním zdroji (jehož jsem byl v několika posledních letech autorem) byla vždy uváděna relativně velmi široká cenová rozpětí s ohledem na možné hrozby opakování správního řízení vedeného kdysi vůči ČSGK Úřadem pro hospodářskou soutěž.

- Petr Polák



Shrnutí redakce:

V létě 2008 provedla mezi geodetickými firmami redakce časopisu Zeměměřič celoplošný průzkum cen vybraných geodetických činností. V čísle 7+8/08 časopisu byla zveřejněna velká tabulka - dotazník, kde respondenti mohli vyplnit ceny za geodetické práce, které vykonávají. Stejná tabulka v PDF i ve wordu byla dostupná i na oborovém informačním serveru www.zememeric.cz, kde na ni odkazoval i textový článek.

Informace o anketě proběhla také v elektronické konferenci Katastr (www.zememeric.cz/konference). Emailovou poštou bylo rozesláno takřka 1 000 emailů dle databáze adres redakce Zeměměřiče. Z výše uvedeného lze usuzovat, že se jednalo o největší průzkum o cenách mezi geodetickými firmami v historii. Bez nadsázky můžeme konstatovat, že obor G+K byl uvedenými informačními zdroji zcela pokryt a jen mizivé procento geodetických firem se o anketě nemuselo dozvědět.

Za účast v anketě byla redakcí slíbena (a již i odeslána) pěti vylosovaným účastníkům knižní odměna (publikace Zeměměřické právo od Jana Bumby, Linde, za 290 Kč/kus) a bannerová reklama po dobu 5 měsíců (v hodnotě 500 Kč/měsíc).

Ankety se účastnilo velice málo firem, takže výsledky jsou pravděpodobně statisticky nepříliš významné a je otázkou, jestli mohou být považovány za nějaký běžný standard. Platí to zejména v případě, jsou-li firmy, které své ceny zaslaly, spíše malé než naopak. Kdyby se některé výsledky některých konkrétních firem vztahovaly k jejich produkci v řádech desítek milionů korun, pak se samozřejmě statistická významnost dat zvyšuje a konkrétní cena má vyšší než průměrnou váhu. Jsme vázáni mlčenlivostí, ale mohu říci, že z velkých firem toho přišlo poskromnu (alespoň v podepsaných anketních lístcích).

Tímto vyzývám prvních 20 TOP zeměměřických firem – pošlete nám obratem své ceny, ať můžeme tabulku přepočítat a zveřejnit, aby všichni věděli, jaké jsou ty „správné“ obvyklé ceny v geodézii. Nezveřejníme ceny jednotlivých firem, ale zveřejníme seznam účastníku (Top 20 v oboru).

Dnes prezentovaná anketa má určité slabiny. Nicméně takto časopisem získané informace jsou snad pro další možnou debatu v odborných kruzích rozhodně inspirující, hlavně pro geodety, kteří svou činnost na trhu zeměměřických činností dlouhodobě podceňují a přitom brečí, že se mají špatně, když by chtěli dosáhnout sociální úrovně právníků, projektantů - stavařů atd.

Redakce měla před anketou představu vytvořit na internetu aplikaci, která by umožňovala on-line zadání a okamžité počítání statistických dat. Na jaře 2008 před vyhlášením ankety jsme se obrátili na KGK s žádostí o spolufinancování takového projektu (jednalo se o cca 5 tisíc) korun, ale KGK ČR (není ze zákona) a nemá ani prostředky na podobné aktivity. Pokud nebude mít obor silnou Komoru, která by hájila zájmy soukromých firem, bude pro tento obor problém i podobné srovnání cen napříč republikou.

Postupovali jsme tedy cestou klasické ankety, která možná také způsobila nižší účast firem, než by byla žádoucí. Anketu chceme opakovat každý rok a budeme se snažit tímto způsobem mapovat cenovou hladinu obvyklých cen v oboru. Samozřejmě není problém v dotazníku uvést otázku týkající se velikosti firmy (nebo jejího obratu). Problém ale, žel, zůstane v tom, že se mnohé geodetické firmy bojí všeho. I toho, že by o sobě něco někam napsaly, že by se porovnaly s konkurencí, že by držely cenu a úroveň svých služeb. Včera na pražském semináři o nové vyhlášce zaznělo, že ČÚZK požaduje po geodetech stále více a více. Pokud to nechtějí zeměměřiči pokrývat ze svého, musí své ceny upravit a klidně ať to zdůvodní vyššími požadavky na odevzdávané standardy ze strany státu. Ale firmy se asi bojí i toho. Doporučuji všem si na internetu přečíst příspěvek Na Slovácku jsou lidé hrdí (id= 3079) ze Zeměměřiče 5+6/08 od Sváti Sedláčkové z Geocartu CZ. „...Zcela určitě je pro nás všechny lepší pracovat v zajímavější ceně na jedné zakázce, podržet technickou úroveň a kvalitu díla, než udělat ve spěchu deset drobných akcí, nutně pracovat méně kvalitně… a ve stresu. Takže, dámy a pánové, je to jen na nás, kam obor nasměrujeme a jakou image si vytvoříme. Buďme korektní, obchodně zdatní, na trhu potřební a… dobře zaplacení“...

Své komentáře ke zveřejněné anketě můžete i nadále zasílat do redakce (redakce(@)zememeric.cz).



Fakta o anketě:

redakce sledovala 68 položek, přišlo 1640 údajů (64 % všech možných) od 38 respondentů. Nejméně odpovědí (10) přišlo k bodu 8.02-a. Nejvíce (35 až 38) k bodům 3.01 až 04, 5.08, 9.01, 9.04 a 10.01, 10.02, 10.06., což asi odpovídá portfoliu nejčastějších služeb všech geodetických firem.

Došlo 24 podepsaných anketních lístků a 14 nepodepsaných! Zpracovány byly všechny došlé anketní lístky. Všem podepsaným respondentům jsme zaslali kompletní výsledky v anonymizované podobě jako poděkování za účast v anketě.


redakce

vyvěšeno: 27.10.2008
ID článku: 3128
další informace: www.zememeric.cz/chat/ceny.php


Z časopisu Zeměměřič č. 08-09a10
[Server]
Katastr nemovitostí
Geodézie Pozemkové úpravy
Fotogrammetrie Různé
[Pošta]