[Home Page]

Komentáře některých změn v novele katastrální vyhlášky

Reakce na výzvu Ing. Jabůrka ke komentáři některých změn v novele katastrální vyhlášky

Obecněji k novele:
Novela katastrální vyhlášky, která bude účinná od 1. července 2009, reaguje zejména na problémy, které se vyskytly při práci s katastrálními mapami podle dnes platné právní úpravy. Naším cílem tedy není něco významně měnit, ale spíše upřesnit některé postupy a odstranit výkladové a zcela konkrétní aplikační potíže. Na základě analýz ZKI a odboru kontroly a dohledu ČÚZK jsme si uvnitř úřadu již počátkem roku 2008 definovali nejdůležitější problémy spojené s praktickou aplikací katastrální vyhlášky platné od března 2007. Dospěli jsme k tomu, že problémy se týkají těchto oblastí:
1. Nejednoznačnost ve výkladu věcného obsahu pojmu „geometrické a polohové určení“ s ohledem na jeho význam podle zákona.
2. Postup při upřesňování průběhu hranic vlastníky pozemků podle § 19a katastrálního zákona.
3. Principy vyznačování změn v SGI (přizpůsobení změny mapě, mapy změně).
4. Postup při vytyčování hranic pozemků.
5. Charakteristiky a kritéria přesnosti uvedené v příloze katastrální vyhlášky.

Při hledání řešení těchto problémů se celkem logicky začaly postupně objevovat vzájemné vazby všech zmíněných témat. Například se ukázalo, že bez zcela jasné odpovědi na otázku: „Čím je reprezentováno geometrické a polohové určení hranice?“ nemůžeme rozumně zavést jednodušší pravidla pro vytyčování hranic a výběr využitelných podkladů pro ně. Podobných vazeb, které bylo nutno řešit, se postupně objevilo více, což byl i důvod, proč jsme při formulování obsahu novely začali právě od nich. Současně bylo třeba vzít v úvahu i zvolený postup digitalizace sáhových map a předpokládanou kvalitu výsledku.

Nelze souhlasit s tím, že zavádíme významnou změnu především do práce v KMD. Z mého pohledu naopak změna přístupu, kterou novela vyhlášky přináší, dopadne o něco významněji do vedení DKM. Toto tvrzení odůvodňuji tím, že u KMD rozlišujeme souřadnice obrazu a polohy už nyní, zatímco při vedení DKM jsme se doposud snažili aplikovat jednotný postup práce jak u geodeticky zaměřených intravilánů, tak v území s body vektorizovanými ze sáhových map. Je přitom zcela jasné, že v místech, kde jsou do DKM doplněny hranice ze sáhových map po transformacích rastrů a jejich vektorizaci, nedosáhneme výsledku, který by se od KMD v S-JTSK příliš lišil. Práce s dvojími souřadnicemi je jen důsledkem toho, že vektorová forma mapy se bez souřadnic neobejde. Principiálně používá katastr nemovitostí dvoje souřadnice při aktualizaci map už od svého vzniku, protože do sáhových map byly vždy výsledky měření přizpůsobovány. Po zavedení digitálních forem katastrální mapy se dvoje souřadnice pouze staly více viditelnými. Předpokládám, že se shodneme, že závaznými údaji katastru o tvaru a rozměru nemovitosti mohou být vždy jen jedny z dvojice souřadnic. My jsme se vydali tou cestou, že zavedeme jednoznačné pravidlo, podle kterého budeme přiřazovat kód kvality pouze těm souřadnicím, které tvoří geometrické a polohové určení. Někdy se jedná o souřadnice zaměřené s požadovanou přesností vůči bodům bodového pole, jindy jsou to souřadnice získané kartometricky z mapového podkladu, které se označují kódem charakteristiky kvality podle měřítka podkladu bez jakékoliv vazby na bodové pole.
Rozdíl mezi seznamem souřadnic v ZPMZ a v geometrickém plánu má podle mého názoru jasné opodstatnění v cílových skupinách uživatelů těchto částí elaborátu zeměměřické činnosti. Pro vlastníky nemovitostí nejsou důležité informace o geometrickém základu a konkrétně dosažené přesnosti měření v terénu. Naproti tomu je geometrický plán ryze technický dokument a pro nás bylo obtížně přijatelné to, že by jako takový neobsahoval alespoň ty základní odborné výsledky, které umožní případné další využití bez dohledávání podrobností o samotném měření.

K názorům na podmínky zpřesňování hranic:
Důraz na „podpisy sousedů“, jak I. Jabůrek píše, opravdu novela obsahuje. Ovšem coby prováděcí předpis i v této oblasti jen upřesňuje to, co je dáno zákonem. V tomto případě se jedná o katastrální zákon a v něm zakotvenou povinnost předkládat k zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku do katastru nemovitostí listinu. V této oblasti principiálně existují dvě cesty. Buďto mapy rychle zvektorizovat a při jejich vedení do nich výsledky přesných měření prakticky stále zkreslovat nebo mapy digitalizovat tak, aby byly z pohledu polohové přesnosti co nejlepší a pak si troufnout uplatnit princip přizpůsobování mapy změně bez zkreslování naměřených výsledků. Na diskusních seminářích, kterých jsem se zúčastnil v létě loňského roku, se ukázalo, že volba druhého z uvedených postupů je zpracovateli geometrických plánů akceptována. Nelíbí se jim však to, že postup nelze aplikovat bez písemně doložené vůle všech vlastníků, že právě takto chtějí mít v katastru nemovitostí upřesněný průběh hranice evidován.
ČÚZK, mimo jiné i s ohledem na zmíněné ustanovení katastrálního zákona, od požadavku písemně vyjádřeného souhlasu všech vlastníků sousedních pozemků neustoupí. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že v řadě případů ke zpřesnění nedojde kvůli nepřiměřené náročnosti či dokonce téměř nemožnosti opatřit podpisy všech vlastníků. Základní principy zpřesňování však nemohou být postaveny na předpokladu, že neúčast vlastníka na jednání s komerčním geodetem může mít právní následky spočívající ve změně údajů o tvaru a rozměru nemovitosti v katastru. Prakticky by tedy mlčení muselo znamenat souhlas a není jasné, zda by takový mechanismus byl zákonodárci akceptovatelný. Z mého pohledu je však ještě důležitější to, že by geometrický plán a jeho prostřednictvím i obsah katastru nemovitostí začal rychle ztrácet důvěryhodnost, o kterou snad společně usilujeme.

Naše společnost postupně spěje k tomu, že právní spolehlivost hranic pozemků je důležitá. Současně už jistě obecně platí, že za vyšší kvalitu je řada lidí ochotna si připlatit. V našem případě to znamená, že se objednatel bude moci rozhodnout, zda má zájem pouze o co nejlevnější rozdělení pozemku bez výraznější právní záruky budoucí neměnnosti výsledku nebo zda hodlá vynaložit určité úsilí k tomu, aby zajistil nespornost hranic svého nemovitého majetku a to i pro příští generace. Navíc jistě může nastat doba, kdy potenciálního kupce bude zajímat, zda jsou hranice pozemků, které hodlá koupit, postaveny najisto, tj. evidovány se zárukou jejich neměnnosti. Na tomto neoraném poli osvěty musíme ještě odpracovat mnoho. Jen aktivita resortních úřadů k dosažení úspěchu ovšem nestačí. Potřebujeme, aby i geodet dokázal objednateli uvedené rozdíly vysvětlit. Ten pak jistě dokáže uznat i objektivnost toho, že ke zpřesnění nakonec nedojde, protože je k tomu nutný písemný projev vůle všech sousedících vlastníků a konkrétně v jeho případě se z pěti spoluvlastníků sousedního pozemku tímto způsobem vyjádřili jen někteří.
Po dohodě s objednatelem ovšem geodet může i bez měřických víceprací zpracovat výsledek svého měření postupně do navazujících geometrických plánů, např. jeden k rozdělení pozemku a druhý pro upřesnění hranic pozemků. Při takto zvoleném postupu nebude objednatel limitován ve využití geometrického plánu na dělení pozemku podmínkou zpřesnění hranic v katastru nemovitostí. K případnému zpřesnění může následně dojít i s delším časovým odstupem potřebným pro sepsání příslušných listin. Jako ve všech podobných situacích, ovšem může i zde být čas nepřítelem a další změny v katastrální mapě mohou využití geometrického plánu znemožnit. Při předání geometrického plánu na rozdělení pozemku tedy nebude bezpodmínečně nutné vědět, zda se katastrální mapa v daném území nakonec zpřesní či nikoliv - bude na vlastníkovi, jak moc o navržené zpřesnění bude stát. Naproti tomu není důvod navrhovat zpřesnění v situaci, kdy o něj objednatel neusiluje - tomu pak může odpovídat i geometrický plán.
Katastrálním zákonem a vyhláškou byla nastavena pravidla pro to, aby zpřesňování evidovaných hranic bylo možné, nikoliv nutné. Dále pracujeme na tom, aby vlastníci začali rozdílnou spolehlivost evidovaného stavu rozlišovat, protože teprve pak ji mohou začít i od geodetů zcela zřetelně vyžadovat a neskončí u kritéria nejnižší ceny.

Je tedy nutné, aby k jistému posunu došlo u všech zúčastněných z trojice „úřad – zeměměřič – vlastník“. Úřad musí definovat pravidla, umět je vysvětlit a přesvědčit tak zbývající dva partnery, že pravidla jsou v pořádku a že dávají lepší možnosti směrem k dosažení vyšší kvality evidovaných údajů o nemovitostech. Zpracovatelé geometrických plánů by měli být těmi profesionály, kteří s vlastníkem projednají jeho záměry, informují jej o možnostech, které má, a kvalifikovaně mu poradí. To samozřejmě musí i něco stát. Ano, já chápu, že bude často velmi složité vysvětlovat vlastníkovi, který koupil oplocený pozemek, že spolehlivost polohy plotů je cca 2 m a jistotu bude mít jen tehdy, když se sousedy podepíše souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků a požádá o jeho zápis do katastru nemovitostí. V této souvislosti ovšem moc nerozumím tomu, proč tak často slýchám, že se geodetovi nepodaří sehnat podpisy. Zájem o závaznou dohodu se sousedy přece musí primárně vycházet od vlastníků. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr nebo jiný zástupce geodetické firmy to může doporučit a zprostředkovat, ale neměl by zpřesňování vynucovat. Je dobré si dále uvědomit, že v řadě případů nebude vlastník vidět ke zpřesňování rozumné důvody, protože nebude považovat za pravděpodobné, že hranice někdo v budoucnu zpochybní. Takový přístup je možné očekávat například v případech rozhraní mezi dvěma štítovými zdmi domů.

K otázce diskriminace vlastníků mimo území s DKM:
Zvýhodnění lokalit s DKM je spíše filozofickým či makroekonomickým problémem, protože je zcela normální, že ve společnosti není takříkajíc všude všechno. Stát musí stanovovat priority výdajů státního rozpočtu a rozhodovat o jejich načasování. Samozřejmě platí, že by tak měl činit s ohledem na přínos, který ten či onen výdaj společnosti přinese a pokud by tomu tak nebylo, byla by kritika na místě. Tento přístup je principiálně v pořádku a uplatňoval se vždy. Proto např. bylo prioritou mapovat podle instrukce A nejprve velká sídla, kde se odehrává většina transakcí na realitním trhu a ne klidné vesničky. Obdobně bychom museli říkat, že je diskriminující, že v některých oblastech ještě není digitální televizní signál nebo dostatečná dostupnost jiných služeb. Osobně ani nepovažuji za potřebné, abychom měli celé území ČR pokryté DKM vyhotovenou na základě šetření hranic a měření s centimetrovou přesností. Důležitější je, aby vlastnící měli možnost dosáhnout toho, že v katastru nemovitostí evidované údaje o poloze hranic jejich pozemků budou spolehlivé.


V průběhu léta tohoto roku zorganizuje ČÚZK ve spolupráci s katastrálními úřady odborné semináře se zaměřením na novelu katastrální vyhlášky v oblastech souvisejících s vedením katastrálních map. Těmito semináři bychom ještě více chtěli přispět k tomu, aby našim záměrů všichni zúčastnění porozuměli, byť mnozí jistě nebudou souhlasit.

3.6.2009

Karel Štencel

vyvěšeno: 15.06.2009
ID článku: 3393
další informace:www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=3374
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=3375
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=3392


Z časopisu Zeměměřič č. 09-05a06
[Server] Resort ČÚZKKatastr nemovitostí [Pošta]