[Home Page]

Věc: uplatnění smluvní pokuty aneb je nárok Katastrální úřad pro Ústecký kraj oprávněný?

Česká republika, respektive Katastrální úřad (KÚ) pro Ústecký kraj uplatňuje vůči společnosti Geos Litoměřice smluvní pokutu podle uzavřené rámcové smlouvy. Geos, geodetické služby, v.o.s., je názoru, že nárok KÚ není oprávněný a z níže popsaných důvodů nárok na pokutu také neuznává.

Dali nejnižší nabídku, přesto je KÚ vyřadil
Společnost Geos jako účastník výběrového řízení na digitalizaci katastrálních map (KM) byla vyzvána na základě podepsané Rámcové smlouvy na poskytování služeb v souvislosti s digitalizací KM Ústeckého kraje uzavřené dne 3. dubna 2009 podat nabídku v zadávacím řízení č. j. 2553/2009-1001 ze dne 7. května 2009 a tuto nabídku také podala s nabídkovou cenou 3 555 624,80 Kč.
Ačkoliv jejich cena byla v rámci předložených nabídek nejnižší (přestože byla nesprávně (omylem) oceněna výše ceny za měrnou jednotku) byla firma vyloučena z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomuto rozhodnutí pracovníků KÚ nemohla společnost Geos porušit podmínky shora uvedené rámcové smlouvy, konkrétně článek 3.5 písm. c), jelikož nabídku po vyzvání ve smyslu této smlouvy předložila a ani neodmítla podepsat příslušnou prováděcí smlouvu. Společnosti Geos žádný závazek nevznikl a tím jej ani nemohla nesplnit. Podmínky dané rámcovou smlouvou dle čl. 8.4. nebyly splněny tak, aby mohla být v souladu s touto smlouvu smluvní sankce uplatněna, tj. že poskytovatel současně poruší podmínky dle článku 3.5 písm. c) a nepředloží KÚ příslušnou nabídku, nebo v případě druhém odmítne uzavřít dle předložené nabídky příslušnou prováděcí smlouvu. Jelikož také nedošlo k uzavření prováděcí smlouvy, nebyla tím určena cena služeb na digitalizaci KM, z čehož důvodu není ani z čeho vypočítat výši smluvní pokuty.

Smírčí řešení sporu se vůbec nekonalo
Společnost Geos se domnívá, že neporušila žádný ze svých závazků takovým způsobem, aby KÚ na základě rámcové smlouvy vzniklo právo na uplatnění smluvní pokuty. KÚ také nevznikla žádná škoda či jiná újma, pomineme-li fakt že vybral nabídku cenově vyšší, tedy pro stát méně výhodnou. Proto Geos považuje vymáhání smluvní pokuty za pokus ze strany KÚ o bezdůvodné obohacení a činí veškeré právní kroky proti této snaze. V tomto duchu odpověděl 30. září 2009 statutární zástupce podniku ing. František Janovský na fakturovanou smluvní pokutu z 9. září 2009.
Veškeré spory mezi smluvními stranami vzniklé z rámcové smlouvy, prováděcích smluv nebo v souvislosti s nimi, měly být pokud možno nejprve řešeny smírně. Nebude-li smírného řešení dosaženo, mají být spory následně řešeny u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Jako pokus o smír asi považoval KÚ zaslání faktury, kterou Geos vrátil s výše uvedeným odůvodněním, takže KÚ v březnu 2010 podal u rozhodčího soudu žalobu. V ní píše, že žalovaný porušil čl. 3.5 písm. c) rámcové smlouvy tím, že na výzvu k podání k veřejné zakázce na uzavření prováděcí smlouvy předložil takovou nabídku, na jejímž základě nebylo možné uzavřít prováděcí smlouvu. V nabídce podané žalovaným byla překročena cena za měrnou jednotku služby uvedená pro žalovaného v příloze č. 3 rámcové smlouvy. Konkrétně je v nabídce podané žalovaným uvedena u položky č. 8 (katalogového listu č. 4 - vyhotovení přehledu, výběr a vyhledání identických bodů) cena 10,- Kč za MJ bez DPH, přičemž cena uvedená pro žalovaného (v příloze č. 3 rámcové smlouvy u položky č. 8 katalogového listu č. 4) byla 5,- Kč bez DPH za MJ.

Co žádá žalující KÚ?
Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny jsou rovněž popsány v čl. 4.2 přílohy č. 1 výzvy, konkrétně v dokumentu Součást přílohy č. 1 – Specifikace veřejné zakázky. V něm je uvedeno: „v případě, že poskytovatel uvede ve své nabídce cenu za měrnou jednotku vyšší než je cena za měrnou jednotku uvedená pro tohoto poskytovatele v příloze č. 3 rámcové smlouvy, může zadavatel posoudit nabídku za nikoli řádně podanou a uplatňovat smluvní pokutu v souladu s čl. 8.4. rámcové smlouvy“.
Dle zmiňovaného článku je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč do prokazatelného doručení výzvy k zaplacení pokuty, což bylo 15. října 2009. Výše smluvní pokuty je vypočtena ve výši 5 % souhrnné ceny za poptávanou lokalitu, což činí 214 942,56 Kč. Maximální výše smluvní pokuty je v souladu s čl. 8.4 rámcové smlouvy ale stanovena na 100 000 Kč.
Důvody odmítnutí úhrady smluvní pokuty žalovaným žalobce neuznává, neboť podle názoru žalobce je požadavek smluvní pokuty v souladu s rámcovou smlouvou. Žalobce (KÚ) navrhuje rozhodčímu soudu, aby žalovaný Geos uhradil 100 000 Kč s úrokem od 15. října 2009 až do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 % a náklady rozhodčího řízení. To vše do tří dnů od nabytí právní moci rozhodčího nálezu.

Žalobní odpověď žalované firmy
Žalovaná strana obdržela 30. března 2010 oznámení od rozhodčího soudu, kterým jí byla oznámena informace o podání žaloby a dále byla žalovaná strana vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů k připojené žalobě vyjádřila.
Žalovaná firma nerozporuje platnost rozhodčí doložky, na kterou se v článku I. žaloby odkazuje žalující KÚ, neboť vícestranná rámcová smlouva na poskytování služeb v souvislosti s digitalizací KM Ústeckého kraje byla dne 3. dubna 2009 skutečně uzavřena. Žalovaná firma proto akceptuje projednání předmětního sporu před rozhodčím soudem. Žalovaná strana žalobou uplatněný nárok neuznává co do důvodu i výše. Na podporu tohoto tvrzení uvádí žalovaná strana níže uvedené.
Není pravdivé tvrzení žalující strany o tom, že jí proti žalované straně vznikl nárok na předmětnou smluvní pokutu, protože jak vyplývá z dikce čl. 8.4. rámcové smlouvy žalující straně vznikne nárok na smluvní pokutu ve dvou případech:
1) v případě, že poskytovatel poruší povinnost dle článku čl. 3.5 písm. c) rámcové smlouvy a současně nepředloží žalující straně příslušnou nabídku
2) v případě, že odmítne uzavřít nabídkou navrženou smlouvu.
Žalovaná strana je přesvědčena, že dispozice sjednaná v čl. 8.4. rámcové smlouvy pro uplatnění smluvní pokuty na daný případ nedopadá. Žalovaná strana příslušnou nabídku vůči žalující straně učinila a je rovněž přesvědčena, že žalující straně předložila nabídku, na jejímž základě bylo možné prováděcí smlouvu k předmětné veřejné zakázce uzavřít.
Žalovaná strana nepopírá, že v položce č. 8 katalogového listu č. 4 – vyhotovení přehledu, výběr a vyhledávání identických bodů, skutečně v důsledku chyby v psaní uvedla namísto ceny ve správné výši 5,- Kč za MJ cenu ve výši 10,- Kč za MJ. Žalovaná strana je přesvědčena, že žalující strana k této zjevné početní chybě v nabídce, nemusela ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1) zákona č. 137/2006 Sb. přihlížet a žalovanou stranu ze zadávacího řízení vylučovat. Zvláště tak neměla a nemusela učinit v situaci, kdy nabídka žalované strany byla vůči ostatním uchazečům ve svém celku i s uvedenou chybou cenově nejvýhodnější.
Jak vyplývá z výše uvedeného, postupem žalované strany nebyla naplněna ani jedna z dispozic pro vznik nároku na smluvní pokutu. Žalovaná strana sice zjevnou chybou v psaní omylem uvedla v jedné položce v jinak rozsáhlém seznamu nesprávnou cenu MJ, nabídku však žalující straně předložila a ve výsledku byla její nabídka i s chybou vůči ostatním nabídkám cenově nejvýhodnější. Nebyly proto splněny obě podmínky nutné pro uplatnění smluvní pokuty v prvním případě, a to porušení povinnosti dle článku čl. 3.5 písm. c) rámcové smlouvy a současně nepředložení nabídky. Rovněž nebyla splněna podmínka pro uplatnění smluvní pokuty ve druhém případě, a to odmítnutí uzavření smlouvy na základě předložené nabídky, což ani žalující strana netvrdí. Své výhrady proti uplatnění smluvní pokuty již žalovaná strana žalující straně sdělila dopisem ze dne 30. září 2009. Na tyto výhrady však žalující strana nijak nereagovala a rezignovala na smírné řešení sporu.

Rozpor s dobrými mravy je subjektivní posuzování katastrálních úředníků
Pravidlo dané žalující stranou na rámec obsahu rámcové smlouvy, a to ustanovením čl. 4.2 přílohy č. 1 jeho výzvy definované takto: „v případě, že poskytovatel uvede ve své nabídce cenu za měrnou jednotku vyšší než je cena za měrnou jednotku uvedená pro tohoto poskytovatele v příloze č. 3 rámcové smlouvy, může zadavatel posoudit nabídku za nikoliv řádně podanou a uplatňovat smluvní pokutu v souladu s čl. 8.4. rámcové smlouvy“. Toto pravidlo je dle názoru žalované strany pro daný případ neaplikovatelné, neboť žalovaná strana přijetí takového závazku na sebe svobodně nepřevzala a není jím tedy vázána. Žalovaná strana musela k výzvě žalující strany vyhovět tak, že podá nabídku v souladu s rámcovou smlouvou. Jinak by se vystavila riziku smluvní pokuty pro nepodání nabídky dle čl. 8.4. rámcové smlouvy. V žádném případě tedy neměla smluvní volnost ve smyslu možnosti akceptace či odmítnutí dodatečných podmínek žalující strany, kterými do určité míry došlo k jednostrannému pokusu o modifikaci již odsouhlaseným podmínek rámcové smlouvy.
Žalovaná strana se dále domnívá, že uvedené ustanovení čl. 4.2 přílohy č. 1 výzvy k podání nabídek je neplatné pro rozpor s dobrými mravy vzhledem k tomu, že sama žalující strana může rozhodnout o tom, zda nabídku posoudí jako řádně podanou či nepodanou. Posouzení podmínek pro uplatnění smluvní pokuty tedy zcela závisí na subjektivním hodnocení žalující strany a nikoliv na objektivně zjistitelném porušení povinností. Rozpor s dobrými mravy žalovaná strana rovněž shledává ve skutečnosti, že žalující strana obdržela od žalované strany nabídku na realizaci prací, která svou celkovou cenou byla nejvýhodnější, přesto byla vyloučena z výběrového řízení a ještě navíc čelí nároku na zaplacení smluvní pokuty.

Výše smluvní pokuty
Jako smluvní pokuta je stanoveno 5 % ceny, která odpovídá nabízeným cenám firmy z rámcové smlouvy. Žalující KÚ uvádí částku 214 942,56 Kč (pokuta má ale strop 100 tisíc), takže cena za zakázku odpovídá cca za 4,3 milionu. Jednalo se o práce přímo v okresu Litoměřice, kde firma Geos působí, takže firma měla velký zájem zakázku získat a zlevnila práce o cca 744 tisíc, aby se s cenou dostala níže než nejlevnější firma podle rámcové smlouvy. Žalovaná strana tvrdí, že výše uplatněné smluvní pokuty je vzhledem k hodnotě a významu zajišťované povinnosti nepřiměřeně vysoká. Žalobci nevznikla porušením povinnosti žádná škoda, což také netvrdí. Pro případ, že by rozhodčí soud vyhodnotil nárok na smluvní pokutu jako oprávněný, žalovaná firma navrhuje, aby rozhodčí soud smluvní pokutu snížil pro její nepřiměřenost až na výši skutečné škody, které eventuelně žalující straně vznikla.

Jak to bude dál?
Ze všech shora uvedených důvodů žalovaný Geos navrhuje, aby rozhodčí soud žalobu zamítl a uložil žalujícímu KÚ povinnost uhradit žalované straně náklady řízení. Žalující strana zase požaduje zaplacení smluvní pokuty s úrokem a náhradou řízení. Výsledek sporu vzhledem k uzávěrce časopisu Zeměměřič přineseme až v dalším čísle. Smluvní pokuty byly různými katastrálními úřady vyměřeny i jiným firmám, ale pokud je redakci známo, nikdo se nesoudí jako Geos. Některé pokuty byly uloženy za nepředložení nabídky – a to jak z důvodu časového, kdy byl například statutární zástupce firmy v nemocnici, nebo záměrně, kdy KÚ poptal jen některé činnosti a firma si spočítala, že by jejich realizací došla k větší ztrátě než je výše smluvní pokuty. Jsou také případy, kdy se sešlo několik poptávek a firma na ně musí pod sankcí 100 tisíc během týdne zareagovat. V takové časové tísni se chyba udělá snadno. Však se to také stalo nejedné firmě.
Dle rámcové smlouvy „v případě, že poskytovatel uvede ve své nabídce cenu za měrnou jednotku vyšší než je cena za měrnou jednotku uvedená pro tohoto poskytovatele v příloze č. 3 rámcové smlouvy, může zadavatel posoudit nabídku za nikoliv řádně podanou a uplatňovat smluvní pokutu v souladu s čl. 8.4. rámcové smlouvy“. Píše-li se „může“, znamená to, že „může i nemusí“. V případě zájmu o co nejlepší výsledek výběrového řízení u úřadu i firmy, se asi nezávislý pozorovatel bude domnívat, že mnohem inteligentnější řešení vzniklé situace by bylo vyzvat firmu s nejnižší nabídkou k opravě pochybeného výpočtu a zakázku realizovat za pro stát nejnižší nabídku. Alespoň tak může laikovi připadat dikce ujednání v rámcové smlouvě, která má snad uhlídat, aby se firmy nedomlouvaly a nerealizovaly se veřejné zakázky za ceny firem z vyšší nabídkou.
Ačkoli Zeměměřická komora považuje digitalizaci KM jako možnost širší spolupráce mezi rezortem a soukromou sférou a jako společný velký úkol všech geodetů ČR, málo promyšlený mechanismus sankcionování ze strany KÚ a jeho tupé uplatňování pouze soukromou sféru otráví.
Celý případ by mohl mít elegantní řešení, kdyby v květnu 2009 po vyhodnocení nabídek, úředník firmě zavolal nebo napsal úřední dopis, ať chybu výpočtu v nabídce obratem opraví. Avšak úřední reakce byla až po čtvrt roce zaslání faktury na smluvní pokutu a místo pokusu o smírčí řešení rovnou podstoupení věci rozhodčímu soudu. Způsob jednání úřadu je i hlavní důvod, proč se František Janovský vůči sankcím ohradil.
A jaký je váš případ? Podělte se s ostatními čtenáři, ať se ukáže jestli klapky na očích mají všechny katastrální úřady.
Ačkoli v článku bylo čerpáno z rozhodčí žaloby podané žalujícím KÚ pro Ústecký kraj, bude zástupcům rezortu poskytnut prostor k vyjádření společně s publikováním rozhodnutí rozhodčího soudu a dalších kauz se smluvními pokutami zeměměřickým firmám.

Vyšlo v časopisu Zeměměřič 5+6/2010 v červnu 2010.

redakce

vyvěšeno: 17.06.2010
ID článku: 3739


Z časopisu Zeměměřič č. 10-05a06
[Server]
Resort ČÚZK
Katastr nemovitostí Z domova
[Pošta]