[Home Page]

Poznámky ke vzdělání zeměměřičů

Se zájmem, ostatně jako vždy, jsem si přečetl číslo 5+6/2010 časopisu Zeměměřič. Tvrzení Pepy uvedené na straně 17 „o vzdělanosti zeměměřičů“ je tak trochu v rozporu s „obohacením semináře o 40 cm“ Zdeňky Tiché na stranách 26 a 27, což mne vyprovokovalo k tomuto komentáři:

Platí-li tvrzení Pepy, že, „zeměměřiči jsou vzdělaní“, pak bychom své odborné vzdělání neměli udržovat a přizpůsobovat aktuálním potřebám jen navštěvováním seminářů a konferencí. Měli bychom neustále používat dostupnou odbornou literaturu, a to zcela NEZASTUPITELNĚ z oblastí, z nichž už máme svá vysvědčení o maturitní zkoušce nebo o absolvování bakalářského nebo magisterského studia zeměměřického směru. Autorka článku na straně 25 až 27 by tak nemusela „objevovat záhadu 40 cm“ na odborném semináři o zeměměřických činnostech při pozemkových úpravách, stačilo by jí občas nahlédnout do základů vyrovnávacího počtu a CELOŽIVOTNĚ neztratit přehled například o tom, co je metoda nejmenších čtverců, co se rozumí souborem měření nějakého jevu, co popisuje Gaussova křivka normálního rozdělení pravděpodobnosti výskytu odchylek (chyb) od střední hodnoty předmětného jevu, co je koeficient (interval) spolehlivosti (konfidenční interval), co je směrodatná odchylka (mám na mysli konkrétní matematický vztah a nikoliv nějakou floskuli) a jaká je při zvoleném koeficientu spolehlivosti její mezní hodnota, co je směrodatná souřadnicová odchylka (v katastru nemovitostí „střední souřadnicová chyba“) a jaká je při zvoleném koeficientu spolehlivosti její mezní hodnota a jak se tato hodnota liší od mezní směrodatné POLOHOVÉ odchylky (mezní střední POLOHOVÉ chyby). Mimochodem, mezní hodnota střední souřadnicové chyby polohová chyba 40 cm má být při koeficientu spolehlivosti 2 přesně 39,5 cm (39,48 cm = 14 cm x 2 x 1,41).

Jen občasnými a pokornými návraty k literárním prazákladům našeho odborného vzdělání můžeme předejít absurdním tvrzením, že výsledky našich měření a výpočtů jsou přesné jen proto, že jsme použili tu či onu totální stanici nebo metodu GPS (GNSS), obojí spojené s počítačovým zpracováním měřených dat. Děsí mne častá velmi odvážná tvrzení o dosažené přesnosti prostorových geodat, například tematické mapy pro projekt stavby, nebo pro správu území (GIS), mnohdy zcela nedoložitelná potřebným počtem nadbytečných (kontrolních) měření podrobných bodů polohopisu resp. výškopisu. A v grafickém vyjádření nedoložitelná i bezchybnou topologií objektů mapy (jednoznačností georeference bodů, spojnic, uzavřených obrazců). Arogantně tím - v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele - zneužíváme odborné neznalosti uživatelů map.

Volně spojím obsah výše uvedených odstavců s úpadkem znalostí projektantů stavařů a architektů o přesnosti jimi určených závazných geometrických parametrů výstavby v našich mapových podkladech pro projekt stavby, který nepřímo plyne z příspěvku „Zamyšlení na dlouhé letní dny“ na straně 27. Projektanti často tvrdí, že jejich podklad pro vytyčení je dostatečně přesný, protože jej pořídili počítačem nabitým nějakou verzí programu AutoCAD s využitím „přesných“ mapových podkladů. Když dříve kreslili pomocí pravítka a úhloměru prostorovou polohu, tvar a rozměry budoucí stavby na kreslicím stole a na vlastní oči viděli vzájemné souvislosti, dokázali se vyvarovat chyb zejména z neodborného používání souřadnic S-JTSK a z nesprávnosti topologie „zakleté“ v mnoha mapových podkladech pro projektování a podkladech pro vytyčování staveb. Právě proto si musíme na jejich produkty „ostře posvítit“ tak, jak nám ukládá prováděcí vyhláška zákona o zeměměřictví.

Pro autora dotazu ing. Martina Rašku a ostatní čtenáře poznamenávám, že naše vyhláška č.31/1995 Sb. nabyla účinnosti v době předchozí právní úpravy stavebního zákona (č.50/1976 Sb.), avšak po účinnosti nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) od ledna 2007 se objevili v prováděcích předpisech pojmové nesoulady a částečně i nesoulady v působnosti autorizovaných projektantů a úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. Stačí srovnat, jak odlišně dnes používá pojem „koordinační výkres“ vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č.499/2006 Sb., o dokumentaci staveb a vyhláška ministerstva dopravy č.146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Bude třeba v budoucnu přistoupit k nějaké úpravě ustanovení § 13 vyhlášky č. 31/1995 Sb. tak, abychom si s projektanty všech druhů staveb rozuměli.

A ještě dotaz k předposlednímu odstavci příspěvku Mary Anny na straně 17: Vážení čtenáři, opravdu si myslíte, že mezi státními a soukromými profesionály probíhá boj, a že to takto vnímá veřejnost ? Nechci tomu věřit (!!!), a je-li skutečně častým a nikoliv zcela výjimečným jevem, že geodeti svou frustraci, že „na druhé straně přepážky je neschopný hlupák“ zobecňují a šíří u objednatelů soukromých nebo státních produktů, pak cesta k vysoké společenské vážnosti našeho oboru nehrozí. Zůstávám ale optimistou a věřím, že nastupující generace geometrů se v mezioborové profesní soutěži oprostí od mindráků některých členů generací odcházejících.

pro Zeměměřič psáno 6. června 2010, text je otištěn v časopisu Zeměměřič 2010/07+08 v sekci PSALI NÁM, ale při korekturách zde došlo k chybě a správné znění mělo být: co popisuje Gaussova křivka normálního rozdělení pravděpodobnosti výskytu odchylek (chyb) od střední hodnoty předmětného jevu a v další části od mezní směrodatné POLOHOVÉ odchylky (mezní střední POLOHOVÉ chyby). Mimochodem, mezní hodnota střední souřadnicové chyby polohová chyba 40 cm má být při koeficientu spolehlivosti 2 přesně 39,5 cm (39,48 cm = 14 cm x 2 x 1,41) . Zde na Webu Zeměměřiče je text opravený.

Omlouvám se čtenářům časopisu Zeměměřič za můj hloupý omyl v poslední větě druhého odstavce článku "Poznámky ke vzdělání zeměměřičů" v čísle 7+8/2010. Namísto chybného sousloví "mezní hodnota střední souřadnicové chyby" má být správně "mezní polohová chyba".
Většině čtenářů můj omyl v psaní textu asi neunikl, protože nezapomněli, že obě chyby se liší násobkem odmocniny ze dvou, tj. střední (nebo mezní) polohová chyba je vždy 1,41 krát větší než střední (nebo mezní) souřadnicová chyba. A také nezapomněli, že i když mnoho desítek let předepsanou charakteristikou přednosti souřadnic je střední souřadnicová chyba (v inženýrské geodézii raději používejme "směrodatná souřadnicová odchylka"), tak uživatele map a obdobných zeměměřických produktů zajímá právě střední polohová chyba (směrodatná polohová odchylka) a pravděpodobnost výskytu její mezní hodnoty, tj. mezní polohové chyby (mezní polohová odchylky) při zvoleném koeficientu spolehlivosti obvykle 2, někdy 2,5 a zcela výjimečně a vždy odůvodněně 3. Uživatelé map většinou netuší, čemu my říkáme 1., 2., 3., 4. nebo i 5 třída přesnosti podrobného měření polohopisu účelové mapy velkého měřítka (podle ČSN 01 3410), nebo co je kód kvality 3. až 8. souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy (podle příloh 13 a 15 katastrální vyhlášky). Dobře však porozumí námi vyřčenému nebo napsanému údaji, že skutečná poloha bodu v terénu se může od našeho zaměření lišit o jeden, dva, výjimečně až čtyři decimetry u dekadických map 1:1000 a o několik decimetrů a výjimečně až o necelé tři metry u sáhových map 1:2880.

Petr Polák

vyvěšeno: 04.08.2010
ID článku: 3779


Z časopisu Zeměměřič č. 10-07a08
[Server]
Katastr nemovitostí
Různé Přečtěte si
[Pošta]