[Home Page]

Legenda z ČZU docent Jiří Dobiáš slaví devadesátiny


Jiří Dobiáš je v pražském vysokoškolském prostředí legenda mezi pedagogy a není divu, neboť jeho jméno najdeme poprvé už ve vytištěném programu ČVUT z let 1948-49 mezi odbornými asistenty pražské techniky.

Docent Jiří Dobiáš, CSc., je pro absolventy a pedagogy fakult zaměřených nejdříve na lesnictví a životní prostředí České zemědělské univerzity, dříve Vysoké školy zemědělské a ještě dříve Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství Českého vysokého učení technického vzácnou, mimořádnou osobností, pedagogem, o kterém by současní kronikáři mohli právem psát jako o legendě, chcete-li ikoně této univerzity.

Legendární pedagog z České zemědělské univerzity začal v Příbrami
Studium sice zahájil na vysoké škole báňské v Příbrami, kde jej 17. listopadu 1939 za dramatických okolností zastihlo uzavření vysokých škol, ale po válce už byl Pražanem. V metropoli se stal v roce 1949 absolventem Lesnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, avšak v té době už byl také odborným asistentem.

Vytyčoval suchdolský vysokoškolský areál
„V roce 1966 jsem získal hodnost kandidáta věd pro obor Technika a mechanizace zemědělské a lesnické výroby, ale docentem jsem byl jmenován až 4.6.1990, neboť má disertace z roku 1968 nebyla z kádrových důvodů připuštěna k obhajobě. Nejvíce jsem byl pracovně vytížený začátkem šedesátých let, kdy jsem se zúčastnil vytyčovacích prací pro stavby inženýrských sítí a komunikací v areálu novostavby budov Vysoké školy zemědělské. Tři dny v týdnu jsem měl výuku a další tři dny, protože se pracovalo i v sobotu, jsem byl v Suchdole na stavbě budoucího areálu," vzpomíná Jiří Dobiáš.

Koho potká, toho učil
Jiří Dobiáš poznal osobně všechny rektory VŠZ a ČZU, dále děkany a některé dokonce sám učil počínaje profesory Ivanem Ročkem, přes Josefa Grosse až po současného děkana Petra Skleničku. "Kromě Viléma Podrázského, který mi unikl, protože studoval v Brně," vysvětluje jubilant Dobiáš, proč neučil současného děkana Fakulty lesnické a dřevařské. "Obdivuji jeho paměť. Vždyť stále sleduje novinky ve své odbornosti a při setkání se studenty jim dokáže říci trochu více z historie třeba mechaniky zemin nebo o projektování lesních cest, jimiž se zabývá" podotkl Dobiášův mladší kolega Pavol Klč.

Zařizoval přístroje pro výuku geodézie
"S geodézií má Jiří Dobiáš mnoho společného., vždyť zajišťoval nákup všech geodetických přístrojů pro Vysokou školu zemědělskou v sedmdesátých a v osmdesátých letech a zařizoval ještě další věci a práce. Vždyť byl u toho, když se ze sklepů pražské techniky vynášely pomůcky, knihy a další zařízení, které tam naskládali Němci poté, co byly uzavřeny v listopadu 1939 vysoké školy. Díky jemu máme zde unikátní sto a více let staré pomůcky k výuce topografie. Navíc docent Dobiáš od roku 1954 pravidelně jezdil na veletrh do Lipska, znal tamější prostředí velmi dobře, neboť v Drážďanech jeden rok studoval a seznámil se i se zástupci výrobce geodetických přístrojů v Jeně. Ještě dodnes z jeho aktivity těžíme pro výuku," poznamenává zeměměřič Lubomír Chamout, který na ČZU působí téměř dvacet let.

Jiří Dobiáš je jeden z mála lidí v této zemi, kteří mohou porovnat vysokoškolské studium před desítkami let se současným. „Často by stačila zavést pravidla pro studium, jaká byla tady před válkou nebo krátce po ní. Nebyla žádné přijímací zkoušky a fungovalo to,“ říká legenda ze Suchdolských hor, jak říkají studenti České zemědělské univerzity svému areálu.

Jiří Dobiáš se narodil se 3.12.1920

Podobné si přečtete a prohlédnete i na vimevite.cz 

Petr Skála

vyvěšeno: 02.12.2010
poslední aktualizace: 03.12.2010
ID článku: 3897
další informace: vimevite.cz/index.php?page=1&ida=783

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Petr Skála a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 11-01a02
[Server] GeodézieŠkolství [Pošta]