[Home Page]

Kauza Sněžka v českých médiích a odborné nesmysly

V českých médiích v souvislosti s nově určenou výškou Sněžky byla publikována řada odborných nesmyslů. Dokonce byly prezentovány jako přímá řeč zeměměřiče z Geodézie Krkonoše. Ing. Hlavsa, který 17. listopadu 2013 výšku Sněžky přesně zaměřil, nám sdělil, že média popletla vše dohromady, vzájemně od sebe opisovala a přizpůsobovala si text a citovala pomíchané útržky rozhovoru. Doslova se předháněla v rychlosti zveřejnění, takže žádná autorizace textu ze strany geodeta samozřejmě neproběhla.<br /><br />Z tohoto důvodu naše redakce komentuje některé níže uvedené nesmysly:<br /><br /><p>&nbsp;</p><h4>11.2.2014&nbsp;&nbsp;&nbsp; TV Nova&nbsp; str. 10&nbsp; 19:30 Televizní noviny</h4><br /><strong>Lucie BORHYOVÁ, moderátorka:</strong><br /><em>Přepsat učebnice zeměpisu a vlastivědy a opravit mapy. To nás zřejmě čeká poté, co geodeti z Vrchlabí přeměřili nejvyšší českou horu.</em><br /><br /><h4>12.2.2014&nbsp; hradec.iDNES.cz&nbsp; str. 00&nbsp; Hradec / Hradec - zprávy</h4><br />Nejspíše jednou provždy vyřešil jednu velkou zeměpisnou hádanku a předmět sporů. Za to Vladimír Hlavsa vděčí svému nedávnému výstupu na Sněžku. Poprvé sem totiž vzal i speciální nivelační přístroj<strong><sup>1</sup></strong>, aby prověřil své podezření, že o výšce nejvyšší české hory lžou učebnice i mapy.<br /><br />&nbsp;<br /><br /><h4>12.2.2014&nbsp; Právo str. 08&nbsp; Zpravodajství</h4><br /><em>“Jde spíše o zajímavost nežli o nějaký převratný objev, který cokoliv výrazně ovlivňuje,“</em> konstatoval Hlavsa, který vyrazil na Sněžku vyzbrojen speciálním teodolitem s elektronickým dálkoměrem<strong><sup>1</sup></strong> a měřičským nádobíčkem. Práce v terénu zabrala zhruba dvě hodiny, zbytek času spolykaly výpočty naměřených hodnot. <br /><em>„Pomocí základní měřičské techniky jsem prostřednictvím trigometrických bodů v okolí získal nezbytné údaje,“</em> uvedl.<br /><br /><h4>13.2.2014&nbsp; Mladá fronta DNES&nbsp; str. 04&nbsp; Kraj Pardubický</h4><br />Podle nejnovějšího měření geodeta Vladimíra Hlavsy nejvyšší česká hora měří přesně 1 603,20m.<br /><br />…. on u kaple svatého Vavřince v Polsku naměřil 1 603,3 metru a na českém území jen o deset centimetrů méně.<br /><br />Hlavsa se na Sněžku vláčel i kvůli komunitě lidí kolem webu tisicovky.cz. <em>„Oni občas se stejnými přístroji</em><sup><strong>2</strong></sup><em> jezdí přeměřovat hory, ale na Sněžce ještě nebyli. A protože jsem byl sám zvědavý, jak to dopadne, ten jeden den jsem obětoval, vylezl nahoru a měřil,</em>“ popisoval geodet. Nyní je zvědav, jak zareaguje Zeměměřický úřad: <em>„Je otázka, zda nyní výšku Sněžky opravdu sjednotí na 1 603 metrů. Na jejich oficiální stanovisko stále čekám.“ </em><br /><br /><h4>12.2.2014&nbsp; Krkonošský deník&nbsp; str. 01&nbsp; Titulní strana</h4><br />Technickou zprávu, kterou vypracoval Vladimír Hlavsa z Geodézie Krkonoše, už převzala Správa Krkonošského národního parku nebo například zeměměřiči.<br /><br />K naplnění úkolu mu pomohl zaměstnavatel, Geodézie Krkonoše, zapůjčením přístrojové techniky.<br /><br />Ředitel společnosti Geodézie Krkonoše Josef Erben včera potvrdil, že geodet informoval zeměměřický úřad.<em> „Česká republika je naskenovaná laserscanningem<sup><strong>3</strong></sup>, zeměměřiči mohou udělat svůj postup na zpracování dat a vyhodnotit je,“ </em>řekl Erben pro ČTK. <br /><br /><em>„Už v listopadu, po měření, jsem údaje posílal Klubu českých turistů a ti už správnou výšku dávají. Stejně tak ji akceptovala wikipedie na internetu nebo server mapy.cz. Než se dostane informace všude, bude to asi nějakou dobu trvat,“</em> dodal geodet Vladimír Hlavsa. <br /><br /><h4>12.2.2014&nbsp; Mladá fronta DNES&nbsp; str. 01&nbsp; Kraj Hradecký</h4><br />Důvodů, proč se její výška v minulosti uváděla v rozmezí od 1 601 až do 1 604 metrů, je podle Hlavsy více. <em>„Třeba za Rakouska-Uherska jsme měli takzvaný jaderský měřicí systém<sup><strong>4</strong></sup>, za druhé světové války baltský<sup><strong>5</strong></sup> a rozdíl mezi nimi činil asi půl metru,“</em> vysvětluje Hlavsa. <br />Novou výšku potvrdil i laser.<br />Co bude dál? <em>„Nyní by měl nastat legislativní proces<sup><strong>6</strong></sup> Zeměměřického úřadu, který měření už zkontroloval laserovým skenováním, jež se provádělo na celém území republiky. To potvrdilo měření kolegy s odchylkou asi 10 centimetrů,“ </em>řekl ředitel společnosti Geodézie Krkonoše Josef Erben. <br />Do nové výšky Sněžky může promluvit i unie * Bude uznána výška 1 603 metrů? <br /><br />Podle geodeta Vladimíra Hlavsy může novou výšku Sněžky zkomplikovat Evropská unie. <em>„S přechodem na novou evropskou nivelační síť se může stát, že vznikne nová nulová hodnota hladiny moře<sup><strong>7</strong></sup>. Třeba mezi Baltským a Jaderským mořem je rozdíl 35 až 42 centimetrů,“</em> řekl Hlavsa. <br /><p>&nbsp;</p><h4>12.2.2014&nbsp; Právo&nbsp; str. 08&nbsp; Zpravodajství</h4><br />Výsledek měření autorizovaného geodeta z loňského 17. listopadu akceptoval pražský Zeměměřický úřad a brzy zřejmě dojde ke konečnému přepisování hlavně leteckých map<sup><strong>8</strong></sup> a turistických průvodců. <br /><br />Pokus prvně změřit výšku Sněžky, původně zvané Risenberg (Obří hora), což dalo název celým Krkonoším, učinil v letech 1563 až 1566 slezský humanista Kryštof Schilling. Učenec dospěl k neskutečné výšce 5880 metrů, převyšující o více než tisíc metrů alpský Mont Blanc, když nejvyšší evropská hora Elbrus tehdy zůstala za Sněžkou o 238 metrů. <br />Střelbu od boku připomíná i měření kutnohorského maršajdníka Jiříka z Řásně. Měřič ze stříbrných dolů vypočítal v roce 1569 nadmořskou výšku Sněžky na 2035 metrů.<br /><br />Údaj 1602 metry<sup><strong>9</strong></sup> pochází z roku 1824, kdy výšku střechy Čech na příštích 190 let stanovil už pomocí exaktních geodetických metod Císařský a Královský vojenský zeměpisný ústav Vídeň.<br /><br />&nbsp;<br /><br /><h4>11.2.2014&nbsp;&nbsp; ČRo Radiožurnál&nbsp; str. 08&nbsp; 18:00 Zprávy</h4><br /><strong>Ondřej VAŇURA, redaktor</strong><br />Je dost možné, že brzy bude v učebnicích zeměpisu napsáno 1603 metrů.<br /><strong>Radek DRAHNÝ, Krkonošský národní park</strong><br />Geodet, který toto měření prováděl, o něm informoval Zeměměřický úřad. Čekáme, jak se s tím tento úřad popasuje.<br /><strong>Ondřej VAŇURA, redaktor</strong><br />Říká Radek Drahný z Krkonošského národního parku. Současných 1602 metrů je výškou triangulačního bodu, skutečný vrchol je ale vyšší. Pro geodety ze Zeměměřického úřadu se tak nic nemění, hlavní slovo budou mít kartografové.<br /><strong>Radek DRAHNÝ, Krkonošský národní park</strong><br />Pakliže to oni budou akceptovat, tak i v našich mapách tento údaj bude změněn.<br /><strong>Ondřej VAŇURA, redaktor</strong><br />Případná změna by byla zanesena do takzvaného Státního mapového díla. Ondřej Vaňura, Radiožurnál.<br /><br /><p>&nbsp;Přehled sestaven s využitím služby VÚGTK - Monitoring médií a http://mediasearch.newtonmedia.cz</p><p>&nbsp;</p><p><br /></p><h2>Vysvětlivky pro čtenáře časopisu Zeměměřič</h2><br />&nbsp;<br /><br /><strong>1&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Podle technické zprávy byla použita totální stanice Nikon.<br /><br /><strong>2&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Klub tisícovkářů nepoužívá geodetické přístroje, ale turistické GPS, jejichž výšková přesnost je v řádu metrů, takže pro sledovaný účel jsou sotva použitelné.<br /><br /><strong>3&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Naskenování laserscanningem rozuměj letecké laserové skenování celého území ČR (2010-2013).<br /><br /><strong>4&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Jaderský měřicí systém – správně Výškový systém jadranský.<br /><br /><strong>5&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Během 2. světové války byl na našem území budován německý systém s nulovým bodem v Amsterdamu a základním bodem v Potsdamu u Berlína. Výšky měly označení (Normal Null).Výškový systém Baltský byl na našem území přijat teprve po 2. světové válce, a to nejprve jako Balt 68 (výšky v systému jadranském minus 68 cm) v roce 1952 pro vojenské topografické mapování 1 : 25 000, dále jako Balt 46 (dtto minus 46 cm) pro topografické mapování 1:10 000 (1957-1971) a teprve v roce 1957 začal být postupně zaváděn dnešní výškový systém Balt po vyrovnání závazný jako jediný teprve od roku 2000.<br /><br /><strong>6&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Změna nadmořské výšky není v žádném případě legislativním procesem, ale opravou chyby.<br /><br /><strong>7&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Ta již vznikla jako výchozí bod Evropského výškového referenčního systému (EVRS) v Amsterdamu v roce 2007. Rozdíl oproti Baltu po vyrovnání je na Sněžce minus 12 cm.<br /><br /><strong>8&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Letecké mapy zde nejsou míněny jako tematické mapy pro potřeby posádek letadel a řízení letového provozu, ale jako základní mapy ČR středních měřítek s výškopisem které jsou součástí „tak zvaného Státního mapového díla“.<br /><br /><strong>9&nbsp;&nbsp;&nbsp; </strong>Metrická soustava byla zavedena v Rakousko-Uhersku v roce 1876.<br /><br /><br />

redakce

vyvěšeno: 28.02.2014
poslední aktualizace: 31.03.2014
ID článku: 4437
další informace: www.vugtk.cz/monitor/public/


Z časopisu Zeměměřič č. 14-01a02
[Server] Resort ČÚZKZajímavosti [Pošta]