[Home Page]

Začíná další kolo soutěže v poznávání starých map!

27. 11. 2014 - V depozitářích českých paměťových institucí jsou uchovány desetitisíce map starých až 500 let. Každá z nich představuje unikátní zprávu o stavu světa ve své době a nezřídka je i originálním uměleckým dílem. Historické mapy ovšem nejsou zasazeny do moderního souřadnicového systému, čímž se snižuje možnost jejich využití. Pracovníci z českých odborných pracovišť proto přizvali k účasti veřejnost a připravili software umožňující prakticky každému, kdo má přístup k internetu, snadným a intuitivním způsobem zpracovávat digitalizované staré mapy - umísťovat.
Do umísťování map se může veřejnost zapojovat prostřednictvím webového portálu www.staremapy.cz, kde se mj. nachází i instruktážní video s názorným postupem. Na obrazovce se vedle sebe zobrazují stará mapa a současná mapa. Prvním úkolem je rozpoznat shodná místa a označit je kliknutími myší. Následně je třeba jednoduchým posunem obvodové linie vymezit plochu mapového pole v rámci digitalizovaného listu. O zbytek se už postará aplikace samotná.

Koho baví porovnávat místa, objekty a ulice, jak je známe dnes, s jejich vyobrazením na digitalizovaných starých mapách, může nyní poměřit svoje schopnosti s dalšími fanoušky. Tři soutěžící, kteří v období od 27. listopadu 2014 do 31. ledna 2015 propojí nejvíce bodů, získají jedinečné odměny z oblasti historické kartografie (věrné faksimile starých map a výstavní katalog s mnoha barevnými reprodukcemi).
Stačí dvojí kliknutí na počítači – jedno do staré a jedno do současné Google mapy – a místa se propojí. Stará mapa tak získá lokalizaci v souřadnicích GPS a uživatel jeden bod.

První kolo soutěže proběhlo v březnu a dubnu roku 2013 a setkalo se s velkým zájmem veřejnosti. Vítězi se podařilo naklikat na mapách více než 20 000 bodů. Po uzávěrce soutěže ale zájemci v hledání pokračovali a k dnešku už ztotožnili dohromady víc než 450 000 bodů na 12 500 mapách! A protože i proces digitalizace map pokračuje nezmenšeným tempem, rozhodli se organizátoři vynulovat stavy všech uživatelů k 27. 11. 2014 a otevřít druhé kolo soutěže, aby motivovali veřejnost k ještě většímu zapojení. Do úložiště na www.staremapy.cz zároveň přibude dalších 17 000 digitalizovaných map ze všech zapojených českých institucí (jejich seznam viz dále).
Vypsány jsou tentokrát ceny pro tři nejúspěšnější uživatele , vysvětluje PhDr. Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty University Karlovy. První cenou je mapa Evropy Everta Gijsbertsze z roku 1598 , respektive její věrná kopie na plátně v poměru 1:1. Jde o unikát nalezený v loňském roce díky digitalizaci právě v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty UK. Druhou cenou je kopie mapy Moravy , jejímž autorem není nikdo menší než filosof a humanista Jan Amos Komenský. Ačkoliv se jedná o jeho jediné mapové dílo, získalo si ve své době mimořádnou oblibu. Originál mapy byl vydán v roce 1624. Byla velice úspěšná, vycházela ještě dalších 100 let a je to jedna z nejkvalitnějších map Moravy z tohoto období, říká PhDr. Eva Novotná. Třetí cenou je katalog letošní výstavy Poklady mapové sbírky . Výherce 3. ceny tak získá publikaci s 50 kvalitními vyobrazeními vzácných map s jejich podrobnými popisy.

Veřejnost prostřednictvím georeferencování pomáhá doplnit nebo zpřesnit metadata, která instituce o dané mapě má, vysvětluje Ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny, hlavní řešitel projektu TEMAP. Dosavadní georeferencovací nástroje byly založeny na relativně složitém software, který jste si museli nainstalovat do počítače, a jehož obsluha nebyla snadná. Naše nová aplikace vyžaduje na straně uživatele pouze webový prohlížeč, georeference samotná je potom intuitivní a snadná. Důkazem jsou tisíce map zpracované dobrovolníky během několika málo dní. Cílem projektu TEMAP bylo připravit takové nástroje, s nimiž může pracovat i laik. Projekt financovalo Ministerstvo kultury ČR v pětiletém grantu o celkovém rozpočtu 25 milionů korun. Byl zahájen v roce 2011 a skončí v prosinci příštího roku.

Předseda České kartografické společnosti doc. Ing. Václav Talhofer, CSc. velmi oceňuje skutečnost, že díky projektu TEMAP pomáhá s umisťováním starých map do současného souřadnicového systému laická veřejnost: Lze díky tomu získat nadprůměrné množství identických bodů, které umožní zpřesnit vlastní lokalizaci staré mapy. Druhým významným efektem je podpoření zájmu o celou oblast kartografie. Veřejnost vždy zajímalo, jak to dříve vypadalo u nich doma a jak se krajina mění. Každá aktivita na tomto poli je velice vítaná a rád bych i z pozice předsedy Kartografické společnosti České republiky poděkoval řešitelům projektu zejména za to, že výsledky jejich práce umožní všem zájemcům přístup k historickému bohatství, které je ve starých mapách uchováno.

Pomoc veřejnosti má ještě jeden praktický dopad: mapa, která je díky nadšencům lokalizována může být poté snadno vyhledána i v mezinárodním prohledávači mapových sbírek www.oldmapsonline.org. Veřejnost takto pomáhá zpřístupňovat české sbírky v celosvětovém kontextu, díky čemuž mohou zahraniční odborníci mapy z českých fondů dále identifikovat a zpracovávat.

Ředitelka Mapové sbírky PhDr. Eva Novotná upozorňuje, že práce se starými mapami není pro laika vůbec snadná. Ne vždy je mapa psaná česky, historické místopisné názvy se navíc často liší od těch současných. Řada objektů v průběhu staletí zanikla, tvář krajiny se změnila. Mapy jsou nepřesné a práce s nimi vyžaduje znalost historického kontextu. Je to často dobrodružná badatelská práce plná rébusů, které je nutné řešit. To je ale současně i hlavní přínos: veřejnost se prostřednictvím map zábavnou formou dozvídá víc o minulosti naší země i celého kontinentu, říká Eva Novotná.

TISKOVÁ ZPRÁVA – 27. 11. 2014
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Mapová sbírka, Albertov 6, Praha 2, 128 43
www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka

redakce

vyvěšeno: 26.11.2014
ID článku: 4624
další informace:www.staremapy.cz
www.oldmapsonline.org
www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka


Z časopisu Zeměměřič č. 14-11a12
[Server]
Kartografie
Historie Zajímavosti
Z domova
[Pošta]