[Home Page]

70 let v oboru pohledem pamětníka

Umějí se geodeti sami o sebe postarat?

Jako 88letý pamětník bych rád uvedl několik poznatků ilustrujících složitý vývoj geodetické profese od roku 1947.

● Nastoupil jsem v 17 letech o prázdninách jako zcela nezkušený figurant u strýce Ing. Miloše Hrdličky, pracujícího na Zemském národním výboru, a to při zaměřování podkladů pro projekt přehrady u Bechyně, která se ale nikdy nepostavila. Tam se mně profese geodeta zalíbila.

● Při studiu geodézie na ČVUT v Praze jsem v letech 1948 - 1953 již pracoval samostatně na dalších přehradách, ve městech i v přírodě.

● Po vojně jsem byl v letech 1955 - 1990 zaměstnán jako geodet, vedoucí skupiny, oddělení a střediska v Energoprojektu. Musel jsem být alespoň členem ROH.

● Po celou tu dobu geodézii zastřešovaly Ústřední správa geodesie a kartografie a od roku 1969 pak Český úřad geodetický a kartografický. Geodeti v Energoprojektu patřili sice k meziresortním organizacím, ale jejich platové zařazení se řídilo předpisy jmenovaných ústředních orgánů. Tak jsme museli být skromnější než ostatní zaměstnanci, ačkoliv jsme potřebovali větší náklady na obutí a ošacení i s ohledem na počasí a práci v terénu. Ostatní technici měli denní diety 40 Kčs, ale geodeti a montéři jen 28 Kčs.

● Všichni absolventi technických vysokých škol, vyjma geodetů, potřebovali pro zařazení do platové třídy T13 mít alespoň dva podřízené. Spolužák Ing. Alexej Hrabě, šéf nivelace v resortu, však musel mít pro tutéž platovou třídu šedesát podřízených. Mnohokrát jsem vystoupil na různých seminářích a snažil se přimět vedení ČÚGK k nápravě. I když to bylo přijato vždy s potleskem, nikdy to resort neřešil, patrně, aby si nerozhněval komunistický režim.

● Oddělení Práce a mzdy v Energoprojektu pochopilo, že tak propastné rozdíly v odměňování je nutno odstranit a proto jsme se stali „projektanty“.

● Při státní zkoušce, kde bylo několik profesorů a docentů (Kovařík, Hojovec, Ingeduld aj.), jsem byl osočen místopředsedou resortu Ing. Koubou, že meziresortní geodeti nepracují kvalitně. Tvrdě jsem se bránil a vyčetl resortu do jakého společenského postavení geodety dostal.

● Teprve po vydání vyhlášky č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, kterou byla zřízena funkce odpovědného geodeta, mohli i geodeti v resortu ČÚGK, kteří pracovali ve výstavbě, dosáhnout spravedlivého ocenění. Hlavní geodet na stavbách elektráren a velkých sídlišť mohl být zařazen do třídy T13, čehož bylo v Energoprojektu dosaženo již o 10 let dříve.

● V osmdesátých letech se platové zařazení řídilo opatřeními Zeums 1 a Zeums 2. Tehdy jsem již byl vedoucím střediska se 100 pracovníky a 5 odděleními (geodeti, geologové vrtaři, geologové-vyhodnocovatelé, seismologové a odborníci na životní prostředí). Geologové a seismologové byli zařazeni mezi horníky do třídy 3, odborníci na životní prostředí jako projektanti do třídy 2, avšak geodeti mezi zemědělce (!) do třídy 1. Opět jsem to kritizoval na velkém shromáždění geodetů za účasti náměstka předsedy ČÚGK Ing. Müllera. Ten však trval na zařazení geodetů mezi zemědělce, i když jsem požadoval jejich zařazení mezi geology a horníky. To realizovalo až oddělení PaM Energoprojektu.

● Naštěstí, po roce 1989 již v soukromém sektoru, nehrají tato platová zařazení žádnou roli. Setrvačností jsou však geodeti považováni politiky stále za „zemědělce“ a jejich záležitosti jsou tak projednávány v zemědělském výboru Parlamentu ČR.

● V roce 1993 byl se vznikem České republiky zřízen ústřední správní orgán – Český úřad zeměměřický a katastrální. Resort byl pověřen zajišťováním agendy katastru nemovitostí a zeměměřickými pracemi celostátní povahy, zatímco výkony inženýrské geodézie, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování bylo svěřeno do působnosti vznikající soukromé sféry. Nepodařilo se však zřídit Komoru geodetů a kartografů zákonem a tento problém je živý doposud. Podnikáním v geodézii se začalo zabývat mnoho firem jako s.r.o., ale i fyzických osob samostatně výdělečně činných.

● Objevila se řada nových problémů, které musí tyto subjekty neustále řešit. Proto vznikla Komora geodetů a kartografů, která měla původně sdružovat ÚOZI a firmy podnikající v geodézii a kartografii. Pokus o zřízení komory zákonem v r. 1999 však nevyšel a KGK ztratila i řadu členů.

● Během dalších patnácti let se KGK s minimálními možnostmi přesto podařilo provést pro geodety příznivou úpravu některých zákonů pomocí připomínek akceptovaných v meziresortním připomínkovém řízení ve spolupráci s oddělením legislativy ČÚZK. Šlo Zákon o pozemkových úpravách, Stavební zákon, Energetický zákon i Nový občanský zákoník.

● V roce 2017 nebylo zřízení komory zákonem cestou novely zákona o ČKAIT opět úspěšné.

Celým mým geodetickým životem se prolíná stálá obrana geodetů před některými stavbaři, kteří nechtějí připustit, aby se geodézie stala rovnoprávným inženýrským oborem. Například, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, odmítl podpořit naše návrhy na úpravu nového stavebního zákona, kde v prvním znění nebyla o geodetech žádná zmínka.

Nyní se snad konečně objevilo pro geodety v podnikatelské sféře světlo na konci tunelu. Měla by to být Asociace podnikatelů v geomatice (APG). Bude zřízena transformací České komory zeměměřičů (dříve KGK) a bude pokračovat ve členství v Hospodářské komoře ČR.
Jde o zlomovou událost a k její úspěšné realizaci bude třeba většího zapojení firem i samostatných geodetů. Jen tak se podaří toto dílo dokončit.

Miroslav Hrdlička (* 1930)

vyvěšeno: 18.12.2017
ID článku: 5028


Z časopisu Zeměměřič č. 17-11a12
[Server]
Geodézie
Historie KGK
[Pošta]