[Home Page]

Síť virtuálních referenčních stanic by/S@T otestoval VÚGTK i pro torbu bodových polí a pro katastr nemovitostí

Na základě dohody mezi ČÚZK a společností by/S@T group, a.s. proběhlo v roce 2002 testování sítě virtuálních referenčních stanic vybudovaných v prostoru středních Čech společností by/S@T group a.s. Výsledek tohoto testu je ve výzkumné zprávě, kterou zpracoval Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, Zdiby (VÚGTK) a jejímiž autory jsou pánové Jakub Kostelecký a Jaroslav Šimek, přední čeští odborníci na problematiku GPS ze známého pracoviště VÚGTK - Geodetické observatoře Pecný v Ondřejově. I když zpráva dosud neprošla oponenturou, uvádíme zde (se souhlasem autorů) její stručné výsledky.

Systém virtuálních referenčních stanic (VRS) uživateli definuje referenční stanici, ze které uživatel dostává datovým spojením data pro svou pohyblivou stanici pro metodu RTK. Tato data jsou získána z referenčních stanic systému VRS pomocí interpolace a modelování vlivu ionosféry z dvoufrekvenčních dat. Při metodě RTK by byla potřebná vzájemná vzdálenost stanic 20 km, v systému VRS dostačuje vzájemná vzdálenost stanic 50 km. Díky algoritmům interpolace jsou uživateli dodávána data, která jsou vypočtena z více než jedné referenční stanice a jsou tak ověřena. V současné době jsou vybudovány čtyři referenční stanice (Beroun, Všetaty, Kolín, Benešov), které pokrývají Prahu a Středočeský kraj.

Cílem testování systému VRS bylo ověřit spolehlivost a přesnost systému virtuálních referenčních stanic v závislosti na poloze určovaného bodu vůči síti referenčních stanic systému, na příjmových podmínkách a na konfiguraci družic při využívání systému VRS pro určování souřadnic a výšek bodů podrobného polohového bodového pole a pro podrobné měření polohopisu katastrální mapy v resortu ČÚZK.

Měření pro testování bylo prováděno na těchto bodech :

  1. 10 bodů testovací základny GPS Skalka, 2) min. 32 bodů testovacích polygonů byS/@T, 3) 40 bodů bodových polí ve Středočeském kraji a 4) 18 bodů na GO Pecný.

Měření na vybraných bodech bylo provedeno ing. Pavlem Tarabou z firmy Viageos ve dnech 13. 6. až 4. 7. 2002.

Závěry a doporučení výzkumné zprávy:

Střední souřadnicová chyba v určení polohy bodu z jednoho měření systémem VRS je mxy = 0,019 m. Porovnáním s vyhláškou ČÚZK č. 31/1995 Sb. v platném znění vyplývá, že tato přesnost vyhovuje pro určení podrobného bodu při mapování katastrální mapy (vč. zaměřování změn - mxy = 0,14 m), pro určení bodu podrobného polohového bodového pole (mxy = 0,06 m) i pro určení zhušťovacího bodu (mxy = 0,02 m).

Střední chyba v určení výšky z jednoho měření systémem VRS je 0,051 m. To odpovídá přibližně přesnosti trigonometrického určování výšek v triangulaci.

Požadavky na měření se systémem VRS pro resort ČÚZK jsou následující:

Při určování podrobných bodů katastrální mapy je prováděno jedno měření, kdy musí být hodnota HDOP menší než 4. V případě, že hodnota HDOP je větší než 4 (a menší než 7), je pro akceptování určení bodu nutné ověřit jeho polohu dvěma kontrolními mírami. Pro ostatní určené body (na kterých je HDOP menší než 4) je množství požadovaných kontrolních měr obvyklé současným předpisům.

Při určování bodu podrobného polohového bodového pole je doporučeno zaměřovat pouze body, kde je obloha zakryta maximálně z 50 %. Je doporučeno provést dvě zaměření bodu při dodržení časového rozdílu. Každé zaměření by mělo obsahovat alespoň 60 odečtů.

Akceptovat lze pouze měření, jejichž hodnota HDOP je menší než 4.

Při určování zhušťovacího bodu je nutné provádět měření pouze na bodech, kde je obloha zakrytá maximálně ze 40 %. Je bezpodmínečně nutné provést dvě zaměření bodu při dodržení časového rozdílu a je velmi vhodné provést každé zaměření v jiný den, aby i atmosférické podmínky byly různé. Délka měření by měla být mezi 1 a 5 minutami (60 až 300 odečtů). Použitelná jsou měření, jejichž hodnota HDOP je menší než 4.

Pro určení výšky je potřebné, aby počet pozorovaných družic byl alespoň 8, výška pak bude určena s přesností obvyklou pro trigonometrické určování výšek.

Výsledky testování jsou příjemným zjištěním dnes již tedy i u nás ověřených kvalit a výhod sítě VRS, která je již v mnoha evropských zemích vybudována. Česká republika je první z transformujících se zemí střední a východní Evropy, ve které existuje funkční síť VRS. Českým geodetům se tak dostává do rukou nástroj, který splňuje i ty nejnáročnější požadavky na přesnost, kvalitu, rychlost a ekonomiku prováděných prací. Při vzrůstajících potížích s údržbou stabilizovaných bodů bodových polí je rozšíření tohoto systému na území celého našeho státu žádoucí. Tato metoda umožní řešit problém zakládání podrobných bodových polí a současně se může i významně uplatnit při zaměřování změn v katastru nemovitostí, při pozemkových úpravách, při mapování, při vytyčování staveb, řízení stavebních strojů apod.

Uživatelům systému GPS šetří síť VRS by/S@T náklady na nákup další stanice, šetří dalšího pracovníka pro obsluhu referenční stanice, šetří čas a námahu při vyhledávání vhodného bodu pro umístění vlastní referenční stanice a dodává ihned k dispozici souřadnice v systému JTSK a výšky v systému Bpv.

Reklamní článek společnosti:
by/S@T group, a.s.
Heleny Malířové 7/400, 160 00 Praha 6
tel.: 233 358 365
http://www.bysat.net

Praha, říjen 2002
by/S@T group, a.s.

vyvěšeno: 16.12.2002
poslední aktualizace: 11.03.2004
ID článku: 550


Z časopisu Zeměměřič č. 02-11
[Server] Katastr nemovitostíGPS [Pošta]