[Home Page]

10 let českého katastru nemovitostí

Slavnostní setkání vedoucích pracovníků resortu u příležitosti 10. výročí zřízení KN ČR se uskutečnilo 6. února 2002 v pražských Kobylisích (viz str. II přebalu).

Od doby, kdy kníže Oldřich při obhlídce 'svých' lánů potkal Boženku, se toho v informačních systémech o území změnilo mnoho. Ilustrační obr. pořídila redakce z www.tmapy.cz. Deset let je z hlediska dlouhé historie pozemkových evidencí na území našeho státu dobou jen velmi krátkou a tak se sluší hovořit spíše o období obnovování katastru nemovitostí a postupného návratu k osvědčeným zásadám pozemkové evidence. Posledních 10 let usilovného snažení pracovníků zeměměřických a katastrálních orgánů o restauraci evidence, jejíž tradici vytvářeli naši předkové po staletí, jistě můžeme vnímat jako období naplněné prací, která má velký smysl, kterou ocení další generace obyvatel ČR, tak jako my oceňujeme práci zeměměřičů a katastrálních úředníků rakousko-uherských a prvorepublikových. Krátká historie současného katastru je historií převratných změn v celé společnosti, které se promítly do vlastnictví nemovitostí měrou skutečně nevídanou, jejíž obdobu hledáme v dlouhé historii jen obtížně.

Dějiny pozemkových evidencí nám však skýtají mnohá poučení pro naši práci. Proto ing. Karel Večeře, předseda ČÚZK, připomenul při této příležitosti ve svém projevu dále alespoň několik momentů z této dlouhé tradice, na kterou navazujeme:

"Historie katastru v Čechách úzce souvisí s výběrem daní a sahá až do 11. stol., kdy kníže Oldřich zavedl vybírání daně z lánu. Zápisy soukromých práv a nemovitého majetku šlechty v deskách zemských byly prokazatelně prováděny již ve 14. století. Samotný počátek této evidence ukazuje na základní smysl pozemkové evidence, na ochranu práv, neboť tyto zápisy původně vycházely ze soudních sporů o majetek. Držba pozemků a povinnosti poddaných evidované v urbářích jsou dnešní evidenci práv v katastru vzdáleny jen při povrchním pohledu. Snahy o odhady a soupisy půdy vedené zájmem o spravedlivější vyměření daně i o zvýšení daňového výnosu byly zvláště intenzivní od 17. století. Majetková jednotka "zbrojní kůň" nám může znít archaicky, nařízení sněmu v roce 1627 vyjadřující snahu změřit pozemky v zemi však jistě každý zeměměřič ocení a katastrální úředník jistě porozumí snaze získat výsledky "šacuňků dvorů a gruntů podle lejster urburních". Avšak mapování území není nákladné jen dnes a připočtou-li se důvody dané nechutí daňových poplatníků k opatřením omezujícím možnost daňových úniků, pak nás jistě nepřekvapí, že exaktní mapové podklady pro vyměření daně neobsahoval ani první rustikální katastr ani tereziánské rustikální katastry, byť v nich jistě došlo ke značnému, a pro hospodářství jistě pozitivnímu posunu z hlediska podmínek rozhodných pro daňové poplatníky i správce daně. Velké reformy vyžadují rozhodné osobnosti a takovou osobností Josef II. bezpochyby byl. Josefský katastr vytvořený podle patentu z roku 1785 na základě zaměření pozemků v terénu lze jistě považovat za katastr založený již na velmi demokratických principech a také technicky vyspělejší, i když zeměměřič jen těžko odpouští pominutí základní zásady měření "z velkého do malého". Naproti tomu, měřeno dnes populárním kritériem "cena/výkon", je zjištění o 60 % větší výměry berní půdy na základě 4 roky trvajících prací jistě důkazem maximální efektivity. Přes nespornou pokrokovost záměru byla jeho praktická realizace poznamenána spěchem, technickými nedostatky i obtížným prosazováním do praxe z důvodů politických. Cesta ke katastru na vědeckých principech zaručujícího vysokou kvalitu daňových údajů však již byla otevřena, a tak v roce 1817 po důkladných přípravách a praktických zkouškách vydal císař František I. patent o pozemkové dani, který dal základ stabilnímu katastru. Záměr byl skutečně důkladně propracován a bylo pomýšleno na i na mnoho rizik, o čemž svědčí i tato citace ze zprávy Dvorské komise pro úpravu daně pozemkové: "Dvorská komise zároveň považuje za svoji povinnost znova upozornit na to, že bude-li rozhodnuto zahájit hospodářské vyměřování a mapování v celé říši a vynaloží se na to čas, náklady a práce, které jsou nezbytné ke zdaru tohoto díla, je velmi důležité uskutečnit plán z velkého do malého, aby se zajistilo zcela uspokojivé zakončení podniknuté práce a dosáhlo se všech výhod, které zaručuje dílo tohoto druhu, nejen pro ukládání pozemkové daně, ale i pro všechna důležitější odvětví veřejné správy." Komise také varovala před spěchem a marným vynaložením nákladů po příkladu Francie a vysoko vyzdvihla příklad Bavorska. Ač nás od této historické chvíle dělí již 186 let, rizika daná ekonomickými i politickými souvislostmi jsou stále podobná.

Vznik stabilního katastru na vědeckých základech, z něhož čerpá i dnešní katastr nemovitostí ČR mapový fond na téměř 70 % území a nejinak tomu je v Rakousku, severní Itálii a dalších zemích čerpajících ze společné tradice, je skutečným historickým mezníkem a základem dnešní technické části pozemkové evidence. Technické možnosti pokročily, ale základní principy přetrvávají. Znalost tehdy použitého kartografického zobrazení, postupů tehdejší katastrální triangulace i podrobného vyměřování pozemků je dnes skutečně aktuální, máme-li mnoho dnešních katastrálních map s původem sahajícím ke stabilnímu katastru převádět do digitální formy a dále do nich průběžně zaznamenávat změny. Organizace a řízení prací je dodnes obdivováno, stejně jako systém řízení kvality prací, který v mnohém předčí současné postupy a mohl by aspirovat na udělení certifikátu dle současných standardů. Každé tak rozsáhlé dílo, ve kterém se odráží hospodářský a společenský vývoj země, je obtížné udržet v aktuálním stavu, a tak lze jistě pochybovat o pojmu "stabilní" uvedeném v samotném názvu STABILNÍ KATASTR. Následná potřeba reambulace a revize ukázala určité podcenění mechanismů zajištění aktuálnosti údajů katastru. To je poučením i pro současnost. Jakkoli je náročné takové dílo vybudovat, ještě složitější je zajistit jeho aktuálnost. Stabilitu hospodářství a majetkových poměrů musí pozemková evidence podporovat, sama však bude vždy odrážet vývoj složitých společenských a hospodářských vztahů, často velmi rychlý až překotný.

Podobu novodobé pozemkové evidence do značné míry určuje občanské právo. Rakousko-uherská tradice plně ovlivnila a stále ovlivňuje i podobu katastru nemovitostí v naší zemi. Všeobecný zákoník občanský z roku 1811, který platil na našem území plných 140 let až do roku 1951, předurčil základní pojetí evidence vlastnických a dalších práv k nemovitostem stanovením intabulačního principu pro vznik práv zápisem do pozemkových knih. Obecný knihovní zákon a zákon o založení nových pozemkových knih ze 70. let 19. století vymezily základní principy středoevropské tradice evidence právních vztahů k nemovitostem, které jsou stále aktuální a většinou společnosti samozřejmě přijímané. Jejich obhajoba před neuváženými změnami a důsledné promítání do dnešních zákonů je úkolem stále aktuálním.

Československá republika převzala v roce 1918 plně fungující systém pozemkové evidence a zákonem o pozemkovém katastru a jeho vedení z roku 1927 byl účel pozemkového katastru značně rozšířen na široce koncipovaný účel právně-hospodářský. Technický pokrok promítnutý do nově vytvářených map zejména v městských oblastech není dosud překonán, stejně jako národní souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK). Přesnost a spolehlivost pozemkového katastru je výzvou až do dnešních dnů a jeho postupné znehodnocení započaté již po roce 1938 nedostatečnou údržbou a zejména po r. 1945 poválečnými konfiskacemi, přídělovým řízením i dalšími pozdějšími změnami je vážným varováním i pro současnost. Vyloučení intabulačního principu pro vznik práv k nemovitostem v přídělovém řízení až po jeho úplné opuštění v roce 1951, stejně jako nedokončení měřických prací v přídělovém řízení a zásadní společenské změny po roce 1948, které vyústily v potlačení soukromých práv k nemovitostem a tím i jejich evidence, vedly ke ztrátě většiny podstatných atributů katastru a pozemkových knih. Následky odstraňujeme dodnes. Jednotná evidence půdy v letech 1956 až 1964 a později evidence nemovitostí na principu užívání, ani systém registrace soukromých práv k nemovitostem státním notářstvím zavedený v roce 1964, nenahrazovaly skutečnou pozemkovou evidenci ani to nebylo jejich cílem, jestliže měly sice zabraňovat chaosu, ale zároveň neposilovat soukromovlastnické vztahy k majetku, ke kterému měly užívací právo socialistické organizace. Zůstalo tak především naplňování účelu podpory plánování hospodářství. Alespoň omezenou evidenci vlastnických vztahů se nakonec založit podařilo, byť s řadou chyb, alespoň v podobě písemných dokumentů bez zobrazení vlastnických zemědělských a lesních pozemků v aktualizovaných mapách. Jen minimum historických dokumentů pozemkové evidence bylo poškozeno nebo zničeno, neboť zeměměřiči a katastrální úředníci byli a jsou zvyklí o zachování dokumentačních fondů pečovat, vždyť znají jejich hodnotu. Ve srovnání s některými jinými zeměmi střední a východní Evropy tak zde byl alespoň nějaký použitelný základ zejména pro restituční proces po listopadu 1989. Tyto skutečnosti je třeba připomínat, neboť lidé rychle zapomínají.

Brzy po listopadu 1989 vznikla obrovská poptávka po informacích jak z historických dokumentů o nemovitostech, tak z tehdejší evidence nemovitostí, kde bylo nutno určit, kdo s nemovitostmi hospodaří. Počty vydaných výpisů, snímků z map, identifikací, srovnávacích sestavení i kopií listin rostly doslova geometrickou řadou. Střediska geodezie tento nápor zvládala jen za cenu mimořádného úsilí a prodloužených lhůt vyřizování. Šlo však pouze o začátek majetkových přesunů svým rozsahem směle konkurujícím největším majetkovým změnám v historii této země. Připomeňme si alespoň několik zákonů, které vyústily počátkem 90. let ve značný rozsah poskytnutých informací z katastru a prováděných zápisů:

Činnost středisek geodezie zprvu jako organizačních složek státních podniků Geodézie, později jako součástí Krajských geodetických a kartografických správ bylo bezpochyby nutné nově upravit obecně závaznými právními předpisy navracejícími do právního řádu ČR osvědčené principy historických pozemkových evidencí. Je třeba připomenout, že příprava těchto kroků probíhala ve velmi dynamickém prostředí daném nejen zahájeným restitučním a privatizačním procesem, ale i rozvojem soukromého podnikání v zeměměřictví a snahou notářů o obnovení jejich tradičního postavení. Byla to doba velkých diskusí o dalším směřování celého oboru zeměměřictví i pochybností o schopnosti resortu zvládnout úkoly spojené s obnovením plnohodnotné pozemkové evidence nejen v technické části katastru, ale i v oblasti právních vztahů k nemovitostem. Vývoj v posledních 10 letech ukazuje, že šlo o rozhodnutí správné. Přebírání činností spojených se zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem katastrálními úřady bylo obdobím skutečně těžkým. Na změny v právním řádu nebylo možné se dostatečně připravit, dědictví rozpracovaných spisů ze státních notářství bylo dědictvím skutečně tíživým, důvěra ve zvládnutí nových úkolů nebyla velká ani v resortu ani mimo resort. Palčivé personální, organizační i ekonomické problémy byly postupně překonány a nový systém pozemkové evidence zahrnující nejen technickou část vlastního katastru, ale i evidenci věcných práv k nemovitostem, prokázal svoji životaschopnost. Je třeba připomenout, že takto koncipovaný systém je dnes zcela v souladu s mezinárodními doporučeními popsanými například ve Směrnici pro pozemkovou správu, kterou v roce 1996 vydala Ekonomická komise pro Evropu OSN. Každému, kdo neváhal věnovat mnoho svých sil k překonání všech počátečních problémů spojených se vznikem katastrálních úřadů a zavedením nových postupů pro rozhodování o zápisech vlastnických a jiných věcných práv i s vlastní správou katastru nemovitostí, patří dnes veliký dík.

Desetileté období existence katastru nemovitostí je provázeno celou řadou dalších rozsáhlých změn jak uvnitř resortu, tak společenských změn s dopadem na katastr nemovitostí. Připomeňme si alespoň několik dalších nejdůležitějších zákonů, které výrazně ovlivnily rozsah práce katastrálních úředníků: Zákon o vlastnictví bytů (72/1994)

Opožděně řešený problém státních pozemků v trvalém užívání organizací, který v současnosti výrazně zatěžuje katastrální úřady desítkami tisíc návrhů na vklad ročně.

Za uplynulých 10 let došlo k zásadním technologickým změnám při správě katastru nemovitostí. Při vzpomínce na rok 1993 se ten, kdo zná dnešní vybavenost katastrálních úřadů výpočetní technikou a její průnik do prakticky všech pracovních postupů při správě katastru, jen pousměje. Jen velmi obtížně si dovedeme představit, že bychom dnes zapsali 480 000 vkladů a 450 000 záznamů ročně do papírových formulářů výkazu změn, ty potom naděrovali a po zpracování na centrálním počítači vytiskli papírové sestavy či jejich obsah zobrazili na mikrofilm a vrátili zpět na středisko geodezie k použití. Také si jen obtížně lze představit vydávání ručně pořizovaných výpisů v počtu překračujícím 1,5 mil. ročně (dálkový přístup nezapočítán). Bezmála 200 000 žadatelů o výpisy ročně jen v této budově by se zřejmě muselo řadit do fronty již někde u zastávky tramvaje Na Stírce a o přístupu do databáze katastru nemovitostí ze své kanceláře prostřednictvím internetu by si dnešní četní uživatelé této služby mohli nechat jen zdát. Výrazně se změnilo pracovní prostředí na mnoha katastrálních úřadech v celé republice jak pro zaměstnance, tak pro všechny, kdo k nám přicházejí vyřizovat své záležitosti. Změnily se nároky na katastrální úředníky, kteří se dnes musí kromě zeměměřictví orientovat v pozemkovém a správním právu, v historii pozemkových evidencí a být zdatnými uživateli výpočetní techniky. Tyto změny mají i své stinné stránky například v postupné ztrátě části zeměměřické kvalifikace na katastrálních úřadech. Mám tím na mysli vyhotovování geometrických plánů, činnost která byla na katastrálních úřadech ukončena a přenechána soukromému sektoru. Počet zaměstnanců, kteří mají s touto důležitou částí zeměměřické profese praktickou zkušenost, se rychle snižuje a dochází tak ke komplikacím při kontrole kvality těchto podkladů nezbytných pro aktualizaci katastrálních map.

Žádná z těchto zásadních proměn není zadarmo, zaměstnanci katastrálních úřadů vynaložili mnoho sil na úspěšné zvládnutí všech těchto změn a vláda a Parlament nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu. Dovolte mi proto, abych zde vyjádřil poděkování všem, kteří si uvědomili důležitost všech těchto změn a podpořili je.

Deset let katastru nemovitostí v jeho nové podobě je příležitostí též k zamyšlení nad tím, co se nám dosud nepodařilo plně zvládnout. Transformace české ekonomiky přinesla dynamický nárůst obchodů s pozemky, budovami a byty, rozvoj úvěrování proti nemovité zástavě, potřebu zápisů věcných břemen. Tlak na množství a rychlost provádění vkladů a dalších zápisů do katastru nemovitostí se celých 10 let stále zvyšoval. Jestliže v roce 1993 katastrální úřady rozhodly o 214 tis. návrzích na vklad do katastru nemovitostí, v roce 2002 to bylo již 480 tis. návrhů na vklad. Celých uplynulých 10 let je z tohoto pohledu obdobím urputného snažení o zkrácení lhůt vyřizování návrhů na vklad a dosažení stavu, kdy naši klienti budou s našimi službami vcelku spokojeni. Je řada okresů, kde jsme tohoto stavu dosáhli, ale je také řada míst, zejména velkých měst s rozsáhlým bytovým fondem, kde nárůst této agendy je rychlejší než naše schopnost na tento trend reagovat, a tak se nám stále stává, že brzy po té, kdy lhůty zkrátíme, přijde další nárůst podání a situace se opakuje. Veřejnost to potom vnímá jako naši neschopnost vyřešit tento vleklý problém. Problematika zápisu práv k nemovitostem je společensky hodnocena jako nejdůležitější součást naší práce a soustředění na její zvládnutí v oblasti právní a informatické vedlo k určité stagnaci technické části katastru ve vztahu k zeměměřickým technologiím, což přináší i určité napětí do vztahů se soukromými zeměměřiči. Složitou a ne zcela úspěšnou kapitolou uplynulého desetiletí je oblast personální. Odchody zaměstnanců s potřebnou odbornou kvalifikací se nedaří kompenzovat přijímáním mladých zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, a tak na nejednom katastrálním úřadě se hledání vysokoškolsky vzdělaného zeměměřiče podobá hledání jehly v kupce sena. Správa katastru nemovitostí je v posledních letech nepříjemně komplikována úspornými opatřeními ve výdajích státního rozpočtu. Zejména provozní výdaje katastrálních úřadů, které v roce 2002 byly na prakticky stejné úrovni jako v roce 1994, značně znepříjemňují život nejen nám, ale i našim klientům, neboť nejsme schopni uhradit ani doručování vyřízených podání do vlastních rukou. Zaostává údržba majetku, který nezbytně potřebujeme k plnění stanovených úkolů. Nalézt východisko z této situace je mimořádně obtížné.

I přes uvedené komplikace je zřejmé, že úsilí o obnovení katastru nemovitostí v ČR jako moderní pozemkové evidence se všemi atributy, které jsou v Evropě považovány za standard, se nám daří. V dalších letech bude nezbytné dokončit návrat k většině historií osvědčených zásad pozemkových evidencí v novém katastrálním zákoně, jehož návrh je již připraven. Využití moderních počítačových technologií umožní zrychlit a zkvalitnit naši práci s postupem naplňování datové základny katastru zejména digitálními mapami, ale i v souvislosti s rozšiřováním elektronické formy komunikace. Klíčem k úspěšnému naplnění našich záměrů je cílený rozvoj znalostí, schopností a výkonnosti našich zaměstnanců. Prostor pro nezbytné ekonomické zajištění správy katastru nemovitostí do budoucna existuje v přenesení většího procenta nákladů do poplatků hrazených uživateli našich služeb. Budeme-li pokračovat v nastoupené cestě, která vyžaduje v dalších krocích posílení ochrany zapsaných vlastnických a dalších věcných práv k nemovitostem, dokončení převodu důležitých součástí katastru do digitální formy a zlepšení kvality poskytovaných služeb zejména rychlejším vyřizováním zápisů, pak v průběhu několika málo dalších let obnovíme respekt a vážnost katastru nemovitostí ČR, jakou měly pozemkové knihy a pozemkový katastr v minulosti, kdy tyto instituty patřily k evropské špičce. Věřím, a zkušenost z posledních 10 let mne v této víře utvrzuje, že je to cíl reálný. Dovolte mi, abych tento cíl našeho snažení v dalším desetiletí katastru nemovitostí ČR vyjádřil takto:

Katastr nemovitostí zabezpečí spolehlivou evidenci pozemků, budov a právních vztahů k nim k plné spokojenosti vlastníků, orgánů veřejné správy, poskytovatelů hypoték a investorů, s usměvavými zaměstnanci a při nízkých nákladech pokrytých převážně z poplatků za zápisy a informační služby."

Zdroj: Vystoupení posledního ("současného") předsedy ČÚZK, ing. K. Večeře na setkání vedoucích pracovníků resortu 6. 2. 2003 v Praze.

(zs)

vyvěšeno: 04.03.2003
poslední aktualizace: 31.07.2003
ID článku: 692


Z časopisu Zeměměřič č. 03-03
[Server]
Resort ČÚZK
Katastr nemovitostí GIS
Historie Z domova
[Pošta]