[Home Page]

Kdo bere úplatky za urychlení vkladů do katastru ?

Tři články o korupci vyšly v jeden den v Hospodářských novinách. Konkrétně to bylo druhý srpnový čtvrtek letošního roku. Přečetl jsem si je pozorně, neboť ve všech příspěvcích byla korupce spojována s katastrálními úřady. Kdybych byl obyčejným pracovníkem jednoho z těchto více než sto úřadů neřkuli ředitelem, tak se pořádně naštvu, protože by mne osobně spojování s úřadem, kde se berou úplatky uráželo. Ptal bych se, proč pro pár jedinců, kteří se údajně podílejí na korupci mé profese, urážejí a házejí do jednoho pytle všechny poctivé úředníky? Navíc by mne štvalo, proč na tyto časté informace o zkorumovaném úřednictvu na katastrálních úřadech nedokáže rázně reagovat vedení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Znám hodně odborníků, kteří pracují na katastrálních úřadech. Už dříve jsem se jich ptal na jejich názor k úplatkům. Všechny, s kterými jsem mluvil, spojování s úplatky uráželo a mrzelo je, že se málo dělá proto, aby z korupce na katastrálních úřadech nikoho neobviňovali.

Co vlastně Hospodářské noviny napsaly?

„Protikorupční program se rozebíhá, existují dílčí výsledky, ale nejsou to výsledky průlomové,“ je citován v článku „Stát s úplatky bojuje stále, zatím marně“ premiér Vladimír Špidla. Dále se uvádí, že ministři odsouhlasili tvrdší plán boje proti uplácení. Například předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního tak musí po prázdninách předložit návrh, jak skoncovat s korupcí v instituci, která je spojována s úplatkářstvím už roky.
Čtenář se dále dozvídá, že z dlouhých lhůt prosperují zprostředkovatelé, kteří slibují, že zápis zařídí do několika týdnů. Jeden z nich si za podobnou službu řekl Hospodářským novinám o deset tisíc korun. Šéf Katastrálního úřadu Praha město Jan Seik pro deník prohlašuje, že kontroly přitvrdily a že každý podezřelý zápis se prověřuje. Je citován:“Nepřišli jsme ale zatím na jediný konkrétní případ, že by nějaký pracovník svévolně urychlil zápis a bylo by se možné domnívat, že to nebylo zadarmo.“ Náměstek policejního ředitele Jaroslav Machaně vysvětluje srozumitelně absenci svědků předpokládané korupce na katastrálních úřadech: “V těchto případech není poškozena konkrétní osoba, ale veřejný zájem.“

Vypustíme na úřady provokatéry?

Vláda v září rozhodne, zda budou v Česku v následných letech působit policejní provokatéři, kteří by se na zkoušku pokusili podplatit například soudce.
Pokud takový provokatér nebude na první pohled rozpoznatelný, neměl by například připomínat Štětináče z Rychlých šípů, tak už jen skutečnost, že provokatéři jsou, by mohla na úředníky působit výchovně a varovat je před urychlováním některých jednacích čísel spisů.
Někteří politici vidí nápravu jinde například v zeštíhlení a ve zkvalitnění úřadů. Jiný pozorovatel korupcí zase na jiném místě článku píše, že malá korupce je stejně nebezpečná jako největší úplatkářské kauzy. Když se totiž obcházejí méně důležitá pravidla, připravuje se půda i pro obcházení těch klíčových. Ruku na srdce. Obcházíte pracovníci resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního méně důležitá pravidla?

Vklad do katastru není cestovní pas

Policejní prezident Jiří Kolář v deníku Hospodářské noviny uvedl recept, jak snížit případy korupce. Poplatky za rychlejší nebo přednostní vyřízení žádosti by podle něj měly být legální. V současnosti podobná pravidla fungují u cestovních pasů. Za jejich vydání do třiceti dnů platí lidé dvě stě korun. Když ale chtějí mít cestovní doklad do druhého dne, zaplatí úředníkům třikrát tolik.
„Ať podobné výjimky fungují i na katastrálních úřadech, ale ať jsou také legálně zpoplatněné. Potom bude korupční prostředí menší,“ navrhuje šéf policistů.
To není nic nového, pomyslel jsem si. Na něco podobného jsme se ptali za redakci Zeměměřiče ještě na Úřadě, když sídlil v Hybernské ulici, několika znalců této problematiky. Jejich názor byl jednoznačně zamítavý. Prý to je nejde vůbec spojovat. Zápis do katastru je něco úplně jiného, než vydat cestovní pas. Asi na tom něco bude, vždyť copak se nedá prostudovat spis s žádostí o vklad do katastru ze dne na den a odpovědně rozhodnout podobně jako to udělám za pět měsíců ? Ovšem řada žádostí o vklad není úplná nebo v jednotlivých částech spisu, jehož součástí je například kupní smlouva, bývají věcné chyby.

Bez zájmu novinářů

Katastrálnímu úřadu Praha – město nelze upřít, že se nesnaží informovat o problematice svého pracoviště veřejnost. Bohužel na nedávno svolanou exkurzi pečlivě nachystanou pro novináře přišli jen tři zástupci medií (Ekonom, Zeměměřič a externí spolupracovník odborných časopisů). Cesta za spisem, tak byla nazvána exkurze na nejvytíženějším resortním pracovišti, při které zástupci Úřadu ukázali všem třem účastníkům, jak jsou jednotlivé spisy zaregistrované a jak se následně vyřizují. Na skvěle připravené akci bohužel chyběli lidé z rozhlasů, televizí a zástupci deníků. „Pokud katastrální úřad vrátí žadateli spis zpět, aby jej opravil, měl by nám žadatel být vděčen, že jsme jej upozornili na vážné nesrovnalosti. Uchránili jsme jej před následnými patáliemi,“ řekl tehdy novinářům ředitel dohledu a inspekce ČÚZK Lumír Nedvídek, čímž vysvětlil, že vydání cestovního pasu a vyřízení vkladu do katastru není stejně jednoduché.

Pod Tatrami se stejnými problémy

Jak však sloupnout nálepku úplatkářství z několika katastrálních úřadů, kde jsou štosy nevyřízených žádostí? Tento problém nedávno poměrně dobře popsali na Slovensku, kde pozdě ale přeci našli recept. Došlo k přeskupení úředníků. Personálně posilovali ta pracoviště, která měla nejvíce spisů přijatých za rok a ta, na kterých se spisy hromadily.
Na Slovensku přišli na zajímavou skutečnost, že ani korupce či klientelismus, který zákonitě při podobných podmínkách vzniká, nezpůsobovaly zpomalení rychlosti vyřizování. Šlo spíše o přeskupení pořadí žádostí. Na Slovensku zavedli již dříve různou výši správních poplatku za žádost o vklad do katastru nemovitostí. Vždyť v Česku zaplatíme stejně, ať už kupujeme garáž za 200 000 korun nebo na svoji právnickou osobu převádíme od zbankrotovaného podnikatele nemovitost v hodnotě 50 miliónů korun. Když tuto nemovitost budu chtít následně použít jako zástavu pro půjčku peněz, banku nebude zajímat, jest-li mám podanou žádost o vklad do katastru, ale zda-li ten vklad byl již proveden a padesátimiliónový zámek mi úředně patří. Vžijte se do role podnikatele a bude vám asi v tuto chvíli jedno, že správní poplatek je jen 500 korun. Pokud vklad proběhne do týdne, klidně tam nalepíte těch pětsetkorunových kolků čtyřicet.

Ať se platí jedna promile

Proč se tedy správní poplatek neodvozuje podle hodnoty zapisované nemovitosti ? Představte si to asi tak, že by to byla jedna promile z hodnoty převáděného majetku. Byt má hodnotu dvou miliónů, tak holt budu muset koupit kolky za dva tisíce. Případně za urychlení vkladu vyřízeného do týdne, dám těch kolků dvakrát tolik. Položím si však otázku, zda mi to za ty čtyři tisíce stojí. U těch převáděných zámků to ovšem mohou byt už za kolky velké částky. Byla by to však paráda. Do státní kasy by se valily desetitisíce korun a resort České úřadu zeměměřického a katastrálního by svými příjmy pokryl své výdaje.
Jenom se bojím, že až by se o tomto návrhu na změnu správního poplatku projednaném předem nejlépe napříč politickým spektrem, hlasovalo mezi poslanci, neboť správní poplatky jsou stanovené zákonem, začali by si někteří uvědomovat, že jejich dědeček má vilku za deset miliónů, kterou jim chce odkázat. Jiní by si zase uvědomili, že mají továrnu za padesát miliónů, které se chtějí zbavit a tak by se nakonec pro změnu poplatků potřebný počet rukou nezvedl. Dovedu si dokonce představit, jak by pak zejména poslanci žijící v chudinských čtvrtích, svá rozhodnutí zdůvodňovali příkladem stařenky, pro kterou by tisícikorunový kolek na žádosti byl neúnosný.

Kdo tedy bere úplatky ?

Jsou to ředitelé, jejich zástupci, právníci nebo obyčejní úředníci či uklízečky? Možná, že se na situaci, kterou resort nedokázal vyřešit, přiživují jen šikovní zprostředkovatele, kteří dobře znají prostředí katastrálních úřadů? Mohou to být bývalí úředníci, ale i jejich příbuzní či známí, kteří se v prostředí úřadů dobře orientují.
Třeba to s těmi úplatky je jako na jedné vysoké škole. Příběh je starý dvacet let a je o jednom obyčejném pracovníkovi vysoké škole, který si získal pověst člověka, jenž dokáže zařídit přijetí žadatele na vysokou školu. Vybral od rodičů dětí prahnoucích po studiu příslušnou částku na údajné úplatky se slovy, že se to pokusí nějak zařídit. Pak jen sledoval, které dětí byly přijaty a které ne, aniž by se snažil kohokoliv uplatil. Těm rodičům, co jejich děti se na školu nedostaly, peníze vrátil a zbytek si nechal. Byl prý považován za slušného člověka, který si za tuto službu nikdy nevzal ani korunu. Chce se tedy věřit, že větší část všech úplatků za urychlení žádostí o vklad do katastru, o kterých se v novinách píše, vybírají příživníci, kteří jen těží ze situace, kterou resort nezvládá. Příživníci jsou trpěliví a pečlivě sledují cestu spisu. Svými urgencemi jej mohou posunovat dál. Kdo jsou tito lidé, jak mohou tyto informace vůbec získat a jak se mohou po úřadě nerušeně pohybovat?

Za úplatky vydají fakturu

Říká se, že za tuto činnost zprostředkovatelé běžně vystaví i fakturu. Podnikatelé si údajný úplatek v podobě faktury za poradenskou činnost mohou pak dát do nákladů.
Myslím si, že vyhledat tyto příživníky by neměl být zase takový problém. Finanční úředník fakturu za poradenskou činnost najde v účetnictví kohokoliv, kdo měl na katastrálním úřadě vyřízenou žádost neobvykle rychle. Hledejme korupci kolem katastru také tam, kde se zprostředkovává prodej nebo koupě nemovitostí. Ať finanční úřady zkoumají například komu realitní kanceláře nebo právnické kanceláře sepisující kupní smlouvy hradí za poradenské nebo dokonce zprostředkovatelské služby a ve spolupráci s policií a to bez provokatérů, lze zjistit, zda tyto osoby nejsou propojeni s pracovníky katastrálních úřadů.


Kdo je bez viny, uhoď

Problém může nastat při hledání osob, které tuto nepopulární činnost hlídacích psů by měli provádět na dotčených úřadech nařčených z korupce. Mohou to být totiž lidé, které nikdo nemůže nařknout, že sami nezdůvodnitelně nařídili nebo zařídili urychlení vyřízení vkladu do katastru ať už z jakéhokoliv důvodu. Kdo posoudí jejich oprávněné rozhodnutí a uvěří, že za to nikdo na lince žadatel – katastrální úřad nevybral od nikoho žádný úplatek? „Po povodních se samozřejmě vycházelo na všech úřadech včetně katastrálních vstříc lidem, které měli své nemovitosti pod vodou. O urychlené řízení si však drze řekli i ti, co byli na suchu. Neměli jsme možnost si to prověřovat,“ svěřil se nám jeden katastrální úředník z okresu postiženého povodněmi. Řekli byste, že to byli podvodníci, kteří nebyli pod vodou.
Ty oprávněné důvody k urychlování vyřizovaní spisů mohou být různé, dokonce i bohumilé v případě, že by šlo o majetek církve. Z tohoto prostředí si vyberme jedno poučení. Zkrátka, kdo je bez viny, uhoď.
Zdroje:
VOJÍŘ.A.,:Stát s úplatky bojuje stále, zatím marně, Hospodářské noviny 14.8.2003
VOJÍŘ.A., BAROCH.P.,: Na korupci je policie krátká, Hospodářské noviny 14.8.2003
POLANSKÁ.P.,: Test korupce, Hospodářské noviny 14.8.2003

Ing. Petr Skála , Lesnická fakulta, Česká zemědělská univerzita

Petr Skála

vyvěšeno: 19.08.2003
ID článku: 841

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Petr Skála a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 03-08+09
[Server] Resort ČÚZKKatastr nemovitostí [Pošta]