[Home Page]

Ke geometrickým plánům a děčínským událostem

Abych neporušil tradici »okamžité reakce« k problematice geometrických plánů, nabízím k článku Radka Petra o posledním děčínském »summitu« (možná budou další vrcholné konference pokračovat) tyto bezprostřední postřehy: Startovat nápravu chyb v činnosti katastrálního úřadu zveřejněním v časopisu považuji za krajní a velmi pozdní řešení.
Příležitostná veřejná setkávání osob odpovědných za činnost správních úřadů resortu ČÚZK se zástupci zeměměřických firem a odborných společností jsou užitečná, avšak přimlouval bych se za předchozí přípravu programu proto, aby nedocházelo k zbytečnému plýtvání časem. Důležité je, aby byla dobrá vůle a bylo jasné, kdo a s kým bude ochoten program připravit. V některých územích mohou na straně soukromého sektoru chybět osoby, které mají k takové přípravě mandát a většinovou důvěru.
Kamarádské vztahy v zastírání poruch správních činností nemají co dělat. Náprava neetických vztahů musí ovšem přicházet z míst nejvyšších, a to zatím u nás v republice příliš nehrozí u žádného ze tří pilířů demokracie. Zvykli jsme si sice používat nové pojmy (»zatloukat«, »tunelovat«, »šikanovat«, »klientelizmus« atd.), asi se stydíme veřejně a hlasitě používat ty dřívější, osvědčené (»lhát«, »krást«, »škodit« atd.), ač v podstatě jde stále o totéž a náprava ve správě věcí veřejných (v politice) je určitě běh na dlouhou trať.
Manažeři správních úřadů a soukromých společností odpovídají za kvalitu a včasnost služeb a veřejnost/zákazníci omluví poruchy jen krátkodobě. Dlouhodobá nekvalita je neodpustitelná i když svádění viny na jiné okolnosti a jiné osoby u nás zatím úspěšně přežívá. Znovu se mi připomenula platnost etické zásady 4 sykavek (asi před deseti lety veřejně publikované jedním kanadsko-českým podnikatelem): SLUŠNOST, SPOLEHLIVOST, SAMOSTATNOST A ŠETRNOST (k lidem, věcem, přírodě ...). Odborník na vedoucím místě úřadu nebo soukromé firmy je povinen si poradit v mnoha zapeklitých situacích a nežádat pomoc (personální, technologickou, metodickou a bůhvíjakou) jinde. Ten, kdo odpovídá za správu katastru nemovitostí, je vázán příslušnými zákony a prováděcí vyhláškou a pokud tam něco chybí, je povinen si poradit tak, aby komukoliv odborně dokázal odůvodnit, proč se rozhodl pro toto a nikoliv pro jiné řešení. Takzvaný »katastrální folklór« má (měl by mít?) skoro vždy tutéž příčinu: prováděcí vyhláška konkrétní postup podrobně neupravuje. Pravděpodobně je tomu tak proto, že k celostátní shodě o postupu v interním připomínkovém řízení k textu vyhlášky nedošlo a vydavatel vyhlášky - ČÚZK - ponechal na vůli úřadů, zda zvolí ten či onen způsob (například číslování bodů, způsobu kreslení hranic - obojí v případě oprav, nikoliv změn, volba a ověření identických bodů jako geometrického základu měřené změny, atd.). Moc se mi to sice nelíbí, ale polemizovat na dané téma zde nechci. I když nejde o omluvu, rád bych poukázal na »folklór« řízení stavebních úřadů. Vyhláškou č. 132/1998 Sb. dost dobře upravená správní řízení (územní, stavební, kolaudační) jsou uplatňována s takovými odlišnostmi, že je dobře, že danou problematiku laičtí stavebníci neznají a profesionální firmy si již dávno na tuto praxi zvykly a jsou přizpůsobivé (jak jinak, vždyť je to jejich obživa).
Na pracovním trhu zeměměřičů je, jak známo, větší nabídka než poptávka. Na pomyslné lavičce náhradníků asi sedí dostatek těch, kteří jsou připraveni nastoupit na místo těch ze hřiště právem odvolaných. I když to samozřejmě neplatí vždy a všude - viz například situace na ČÚZK, pražském ZKI - a nabízí se závislost na zaměstnanosti v daném území.
Nejsem příznivcem veřejného pranýřování těch, kdo chybovali i když chápu, že někdy se bez veřejné kritiky veřejně činných osob neobejdeme, nemáme-li »zatloukat« (»zametat pod koberec«). Kde je ale pomyslná »spravedlivá« hranice jednoduše zobecnit nelze (nabízí se analogie se s tzv. »spravedlivou« hranicí v sáhové mapě nevalné kvality), proto přiměřeně roste odpovědnost za pravdivou kritiku. Mimochodem, v případě podnikání si dovoluji připomenout ustanovení obchodního zákoníku o hospodářské soutěži (§ 50 o zlehčování) a v případě konkrétních osob, ústavní právo na ochranu osobnosti (článek 11. Listiny základních práv a svobod).
Pozn. red.: Ing. Petr Polák, předseda ČSGK, měl být jedním z účastníků děčínského setkání, ale ve stejném termínu byl u státnic na ČVUT.

Petr Polák

vyvěšeno: 25.08.2003
ID článku: 846


Z časopisu Zeměměřič č. 03-08+09
[Server]
Resort ČÚZK
Katastr nemovitostí ČSGK
[Pošta]