[Home Page]

Sympozium „Digitální planeta Země“ je za námi

Přes 250 účastníků z cca 50 zemí opouštělo včera kongresové centrum hotelu Voroněž v Brně po zakončení mezinárodního sympozia. Na sympoziu odeznělo přes 100 zasvěcených referátů, které pojednaly nejen obecné otázky perspektiv naší planety v souvislosti s využitím moderních geoinformačních technologií, ale především konkrétní příklady jejich využití při řešení rozmanitých prostorových úkolů ve všech kontinentech. Sympozium se těšilo mimořádné pozornosti předních světových i českých firem působících na poli geoinformatiky. K hlavním sponzorů akce patřil mimo jiné INTERGRAPH, NASA a infoDev. V řadě sponzorů také nechyběla jména NASDA, ESRI, CODATA, GEODIS, konzorcia OpenGIS, ISO a dalších, přece jen již méně svázaných s otázkami geoinformatiky. Zato mediální partneři se vesměs rekrutovali z oboru: CHIP, GIS Development, GEO:connexion, Geoinformace, I4d či GITC. O novináře domácí a zahraniční nebyla na setkání nouze. Není snadné několika slovy vyjádřit obecnou zkušenost a konkrétní přínos sympozia. Rozšíření povědomí o možnostech moderní geoinformatiky nabízí přehled pojednávaných témat: 1. Data, informace, znalosti, technologie a techniky. 2. Globální setrvalost: Koncepty a diskuse. 3. Regionální projekty prostorových dat. 4. Evropské projekty prostorových dat. 5. Globální projekty prostorových dat. 6. Síťová znalostní společnost. 7. Poskytování služeb občanům: Ze sítě do mobilních zařízení. 8. Digitální planeta Země. 9. Digitální města. Vedle přednášek v jednotlivých sekcí, uspořádaných podle řešených témat, účastníci měly možnost vyslechnout řadu zasvěcených referátů z úst nejpovolanějších, ať již to byla Preetha Pulusani, prezidentka Intergraph Mapping and Geospatial Solutions, Hana Ayala z Pangea World, Joel Morrison, Gottfrieda Konecny či Michael Blackmore a mnoho odborníků z rozvojových zemí, kde užitečnost geoinformatiky v souboji s každodenními problémy je realitou. Ostatně tyto země v klasickém označení nemusí být „rozvojovými“ právě v geoinformatice – řada příkladů svědčí dokonce o jejich technologickém a intelektuálním náskoku před „rozvinutými“ zeměmi. Jedno je jasné. Geoinformatika nezná hranic a jednoznačně se podílí na procesu globalizace s mnoha jeho důsledky. Na jedné straně přináší pokrok v tom smyslu, jak si jej představuje občan „vyspělých“ zemí, na druhé straně pronikání „pokroku“ nemusí vždy vést k vítaným změnám v dotčených civilizacích. Komerčně orientované společnosti Severu vidí v šíření moderních informačních technologií jistou záruku ekonomického a sociálního růstu, řada komunit Jihu je zase považuje za příčinu krizí v jejich vlastních hodnotách. Vzájemné chápání má ještě hodně co dohánět. V technologické oblasti se výrazně prosazuje standardizace, posuzování kvality dat, dostupnost dat a informací a právo na ně. Elektronická správa (a vláda) musí být rozhodně kompenzována elektronickou kontrolou byrokratických aparátů. Najít vyváženou pozici mezi státní zodpovědností za mnohé úkony (a úkoly) v oblasti geoinformatiky však zase musí nalézat reflexi v právu státní intervence do některých procesů. Volání „shora“ i „zdola“ po některých naléhavých řešeních sahá od extrémního liberalismu po krajní kontrolu. Legislativa zřejmě ještě bude mít plné ruce práce s vylaďováním mnoha rozporů. Moderní technologie vnášejí planetu do domovů a kanceláří. Ohromné objemy dat a dalších geoprostorových podkladů jsou dostupné na síti. Nejde o virtuální svět či virtuální realitu. S daty a informacemi vstupuje skutečný svět na náš stůl. Je to na jedné straně pohodlné (teoreticky za chvíli nebude třeba opustit PC, neboť modely reality přijdou na vyzvání za námi), na druhé zavazující. Údaje lze využít různě a vyšší odpovědnost zpracovatele je na pořadu dne. Koho referátu unavovaly, měl možnost navštívit výstavu firem působících v oboru, sledovat workshopy světových producentů nebo se společensky vyžít na atraktivních akcích. Naši účastníci měli navíc možnost konfrontovat úroveň vlastních schopností a možností se zahraničím. A vůbec na tom obecně nejsme špatně. Tvůrčí invence zůstává hlavní devizou domácích specialistů. Přípravný výbor v čele s Milanem Konečným skvěle zvládl náročnou a významnou akci. Snad jednu „mušku“ to přece jen mělo: Registrování studenti geoinformatiky z celé republiky měli být zvlášť pozváni a očekáváni na jednáních tématických sekcí, samozřejmě zdarma. Chceme-li pomoci „jihu“, musíme začít s „jihem“ u nás doma. V každém případě – jen více takových akcí pro podporu nejen naší geoinformatiky.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno: 26.09.2003
ID článku: 912

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 03-08+09
[Server] GISZ domova [Pošta]