[Home Page]

Obecné právní, technické a obchodní podmínky zhotovení a využití zeměměřického díla

1. Úvod
Lze dříve vyhotovené zeměměřické dílo opakovaně využít a pokud ano, za jakých právních, technických a obchodních podmínek? Na tento dotaz se pokusím odpovědět tímto příspěvkem.

2. Zeměměřická díla a jejich prvotní účel

Nejčastějšími produkty soukromých zeměměřických firem jsou:
* Geometrický plán - podklad nebo neoddělitelná součást listiny pro určení nově vzniklých nemovitostí, jejich zápis a evidenci vlastnických a jiných věcných práv k těmto nemovitostem v katastru nemovitostí
* Vytyčení a označení hranic pozemků (pozemkových úprav) - geodetická dokumentace, kterou se pro účely budoucích staveb, nebo sousedských sporů, nebo obnovení parcel vedených ve zjednodušené evidenci katastru nemovitostí, určuje a podle údajů katastru nemovitostí prokazuje průběh vlastnických hranic nebo hranic různého využití pozemků v terénu
* Mapa (případně i podélné profily a příčné řezy) - podklad pro vyhotovení projektové dokumentace povinně přikládané k návrhu na vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení (nebo povolení terénních úprav) nebo pro návrh pozemkových úprav
* Vytyčení nebo kontrolní měření staveb (včetně určení posunů a přetvoření) - dokumentace určující prostorové umístění a tvar stavby nebo terénní úpravy a zajišťující bezpečné provedení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením
* Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby - dokumentace osvědčující provedení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením a po přepracování na mapu využitelná pro správu a rozvoj zastavěného území
* Mapa - podklad pro správu a rozvoj území - v nejpokrokovější digitální, objektově orientované topologicko-vektorové formě podklad pro geografický informační systém území
Zeměměřickou činností nezbytnou pro výše uvedená díla a v některých případech i samostatným dílem (například při komplexní pozemkové úpravě) je zřízení geodetické polohové nebo i výškové sítě měřických nebo geodetických bodů. Tato síť je polohovým nebo i výškovým geometrickým základem měření/vytyčování polohy nebo i výšky podrobných bodů.

3. Právní a technické aspekty zhotovení zeměměřického díla

Zeměměřické dílo vzniká na základě potvrzené objednávky nebo smlouvy o dílo. Účastníci smlouvy - zhotovitel a objednatel jsou vázáni
- ustanoveními smlouvy/potvrzená objednávky,
- ve smlouvě/potvrzené objednávce uvedenými technickými normami a vnitřními předpisy objednatele,
- obecně závaznými právními předpisy a technickými normami.
Obecně závaznými právními předpisy jsou, nebo v některých případech mohou být, zejména
- občanský zákoník, obchodní zákoník, autorský zákon, zákon o technických požadavcích na výrobky,
- stavební zákon a související zákony o správě objektů území a příslušných správních úřadech (životní prostředí obecně, zemědělská a lesní půda, vodstvo, pozemní komunikace, dráhy, důlní díla, rozvodné sítě technického vybavení, telekomunikační sítě atd.) a zákony krajském a obecním zřízení,
- zákon o zeměměřictví, katastrální zákon, zákon o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon o metrologii,
- k uvedeným zákonům příslušné prováděcí vyhlášky nebo související vládní nařízení a v právních předpisech uvedené technické normy.

4. Poskytování výsledků zeměměřických činností a dokumentací staveb ve veřejném zájmu

Ze zákona o zeměměřictví vyplývá povinnost osob oprávněných vykonávat zeměměřickou činnost poskytovat bezplatně orgánům resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu pro vedení základních státních mapových děl a doklady prokazující přesnost výsledků nebo poskytovat bezplatně výsledky zeměměřických činností využitelných pro obranu státu.
Zákon o zeměměřictví také ukládá vlastníku stavby, která tvoří polohopisný obsah státních kartografických děl, předložit na vyzvání geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení těchto kartografických děl.
Stavební zákon ukládá vlastníku stavby uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby po celou dobu jejího užívání, při změně vlastnictví tuto dokumentaci odevzdat novému nabyvateli a při odstranění stavby ji odevzdat stavebnímu úřadu.
Katastrální zákon ve znění prováděcí vyhlášky upravuje obsah a formu geometrických plánů a zeměměřických činností vykonávaných pro účely katastru nemovitostí a předávaných katastrálním úřadům.
Jiné, než v předchozích odstavcích uvedené zákony a předpisy, zeměměřické firmy a jejich objednatele neomezují a pro nakládání s výsledky zeměměřických činností pak platí jen soukromoprávní dohody uvedené v dalším textu.

5. Obchodní aspekty zhotovení a využití zeměměřického díla

Smlouva o dílo/potvrzená objednávka je právním úkonem - projevem vůle, který, má-li být platný, musí být a učiněn vážně a svobodně (nikoliv v tísni), určitě a srozumitelně. Zejména určitost a srozumitelnost smlouvy/potvrzené objednávky bývají smluvními stranami podceňovány tak, že objednatel nemá jistotu, zda předmětné zeměměřické dílo poslouží účelu, pro něž je objednal a zhotovitel nemá jistotu, zda účel díla může nesporně zaručit, protože zadání objednatele nebylo zcela jednoznačné. Účel zeměměřického díla může nebo nemusí být ve smlouvě/potvrzené objednávce výslovně uveden. Etický kodex zeměměřiče ukládá zeměměřičům napomáhat objednatelům při formulaci objednávky. Tento kodex však není obecně závazným právním předpisem a nedělám si přílišné iluze o tom, že je všeobecně znám a zeměměřiči uznáván (byl publikován v časopisu Zeměměřič).
Odborně zdatná zeměměřická firma by měla umět objednatele předem upozornit na možnost nebo i nutnost víceúčelového použití díla a objednatel by měl předem vědět, zda dílo bude potřebovat jen k prvotnímu nebo i dalším účelům. Příklady opakovatelně použitelných děl jsou především mapa pro projektování nebo pro správu území a geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby. Obojí může být - nebo spíše mělo by být - použitelné pro dodatečné zhotovení geometrických plánů v mapovaném/dokumentovaném území.
Pro zeměměřické dílo s širším využitím platí zejména to, že z hlediska obsahu předávané dokumentace musí být podstatně bohatší a budě také pravděpodobně dražší. A to nejen pro větší rozsah předávané dokumentace, ale i proto, že referenční geodetická síť musí mít vyšší kvalitu z hlediska polohového nebo i výškového připojení, geometrických parametrů a orientace v závazném referenčním systému (viz vyhláška ke katastrálnímu zákonu eventuálně návod pro obnovu katastrálního operátu a nařízení vlády č. 116/1995 Sb.) a podrobné měření polohopisu bývá z důvodů respektování závazných technických předpisů náročnější.
Zeměměřické dílo je z hlediska smlouvy/potvrzené objednávky bezvadné, je-li prokazatelné/doložitelné (například ve sporu o jakost z hlediska možné škody), že obsahem, rozsahem, formou i přesností odpovídá obecně závazným předpisům, smlouvou/potvrzenou objednávkou sjednaným podmínkám plnění a sjednanému nebo obecně platnými předpisy určenému účelu.

6. Vlastnictví zeměměřického díla
Podle občanského zákoníku je vlastník v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Zeměměřické dílo je z hlediska občanskoprávního věcí, protože má převážně hmotnou povahu. Může mít i nehmotnou povahu geodat přenosných na nosiči nebo veřejnou sítí (CD, ZIP, disketa, internet), ke zhmotnění tohoto elektronicky předávaného díla někdy nemusí nutně dojít a bývá zhmotněno až v přepracované formě. Například projektant, počítač a plotter zhotoví výkres celkové situace stavby (zastavovací plán) vzniklé doplněním projektované prostorové polohy stavby do digitálního mapového podkladu pro projekt. Nejsou-li ve smlouvě o dílo odlišně sjednány podmínky z hlediska občanského a obchodního zákoníku a autorského zákona pak lze dovodit, že
a) vlastníkem dokončeného a předaného díla nebo vlastníkem nehmotného majetku (geodat) jsou jak objednatel tak zhotovitel, ani jeden z nich není nijak omezen v nakládání s dílem ve vztahu ke třetí osobám a oba jsou vázáni jen shora uvedenými ustanoveními zákona o zeměměřictví, stavebního a katastrálního zákona,
b) vzájemně nejsou objednatel i zhotovitel po splnění smlouvy vázání jinak, než dalšími samostatnými dohodami a smlouvami sjednanými za podmínek shora uvedených, dílo má tedy nadále povahu zboží určeného ke směně na trhu. Zeměměřická firma, která v dohodě s objednatelem připravuje smlouvu o dílo, v němž má být využito jinou firmou dříve vyhotovené zeměměřické dílo, by měla příslušnými ustanoveními smlouvy zajistit podmínky závazného předání nebo koupě a potvrzení potřebných kvalitativních parametrů. Pokud tak neučiní, může se stát, že zeměměřické dílo určené k přepracování bude pro ni nedostupné a plnění smlouvy obtížné až nemožné, například zhotovení geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene souvisejícího s dříve zakrytým podzemním vedením.

7. Využitelnost mapy a geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby pro geometrické plány

Neznám technický předpis žádné právnické osoby, který by stanovil dostatečně určité podmínky zhotovení mapy pro projektování stavby, nebo mapy pro správu území, nebo geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, z nichž by přímo vyplývaly povinnosti zřízení geodetické sítě (vytyčovací nebo jiné) a povinnosti měření podrobných bodů polohopisu tak, aby výsledek předávaný objednateli (včetně souborů měřených dat !!) byl použitelný i pro pozdější zhotovení geometrického plánu. Důsledkem absence takových ustanovení příslušných vnitřních technických předpisů správců například dálnic a rychlostních komunikací, drah, vodovodů a kanalizací, plynovodů, elektrických rozvodných sítí, telekomunikačních sítí důlních děl na povrchu apod. je skutečnost, že pro geometrické plány pro převod vlastnictví pozemků stavbou trvale zabraných, nebo pro určení hranic věcných břemen podle silničního zákona, energetického zákona a telekomunikačního zákona, mohou být vytyčovací sítě a geodetické sítě pro mapování i rozsah a obsah podrobného měření polohopisu zcela nevyužitelné, a také to, že soubory měřených dat objednatel neobdrží a u zhotovitele se nedochovají. Přitom je všeobecně známo, že právě liniové stavby projektované a dokumentované v souřadnicovém systému JTSK - a to hlavně v územích se sáhovou katastrální mapou - jsou z hlediska polohové a geometrické určitosti vlastnictví pozemků mimořádně „citlivé“ na právně relevantní majetkoprávní uspořádání před i po stavbě jak z hlediska vlastnictví, tak z hlediska omezení vlastnického práva pozemků věcným břemenem. Pro objednatele, obvykle dlouhodobě na trhu působící společnost (vlastník/správce územní infrastruktury) a pro zeměměřickou firmu s toho vyplývá, že by měli uzavřít takovou smlouvu o dílo, která PŘEDEM vyloučí nepříjemnou pozdější diskusi na téma, kdo a za jakých finančních podmínek má dodatečně pořídit nebo upravit, zpracovat a distribuovat další geodata schopná konverze na záznamy podrobného měření změn a geometrické plány.

K tomuto tématu uvádím:
Ministerstvo dopravy vydalo a průběžně aktualizuje "Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací" a Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací", které distribuje Pragoprojekt, a.s. , K Ryšánce 16 147 54 Praha 4.
Tyto obsáhlé materiály jsou doplňovány "Zvláštními obchodními podmínkami na dokumentaci, nebo zhotovení staveb", ve kterých je podrobně specifikována zeměměřická činnost. Geodetické datové předpisy pro projektovou a provozní dokumentaci dálnic ČR jsou přístupné na internetu ŘSD ČR: [http://www:rsd.cz/....předpisy]
Mnoho zdaru při orientaci v předpisech Vám přeje Křipač (podle emailu z 24.11. doplnila redakce)


8. Závěr

Pro zeměměřiče by měla platit etická norma, že pokud nebyl problém předem srozumitelně a určitě smlouvou/dohodou upraven, nebudou do svých vzájemných dohod nebo i sporů zatahovat objednatele. A to přesto, že právě objednatel je tím, kdo měl včas situaci vyřešit - samozřejmě za trochu větší peníz. A o peníze jde skoro vždy a cenové podbízení zeměměřických firem spojené s neetickým chováním a s neúplnými nebo nedostatečně kvalitními výsledky jsou mnohdy hlavní příčinou pozdějších sporů. Stejná míra viny však padá na hlavu velmi mnoha stálých objednatelů zeměměřické produkce, ať už stavebních firem nebo investorů, protože drtivá většina z nich by měla vědět, že za peníze jimi na trhu nabízené mohou pořídit buď jen „velmi úsporné zeměměřické dílko“, i když ještě kvalitní, nebo spíše „zeměměřický zmetek“, bohužel často opatřený výrokem úředně oprávněného zeměměřického inženýra, „náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“. Víme ovšem i to, že tohoto „inženýra“ k odpovědnosti v dané oblasti nikdo jen tak nedožene (náš resort ani stavební úřady na činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů ve výstavbě nedohlíží), ledaže by se začaly množit soudní spory o způsobenou škodu a mnozí z nás by si možná dali větší pozor na to, pod co jsou ochotni se podepsat.
V neposlední řadě platí: Ať již mohou být v konkrétních případech právní a technické podmínky naší činnosti v dané specializaci jakkoliv spletité, odpovědnost za geometrickou přesnost staveb a právní určitost vlastnických hranic a hranic věcných břemen nám geodetům nikdo neodpáře a jakékoliv výmluvy budou neopodstatněné a v případném soudním sporu neuznatelné. A protože u nás neexistuje žádný subjekt profesní samosprávy, který by naši odbornost mohl rozvíjet a neodbornost kárat, musíme se samostatně učit chovat odborně, spolehlivě a umět se dovolat podle potřeby svého práva u objednatelů, správních úřadů, v nejhorším případě i u soudů.

Psáno pro časopis Zeměměřič v Praze 8. listopadu 2003

Petr Polák, předseda Českého svazu geodetů a kartografů

vyvěšeno: 10.11.2003
poslední aktualizace: 24.11.2003
ID článku: 964


Z časopisu Zeměměřič č. 03-12
[Server]
Geodézie
Kartografie Různé
[Pošta]