[Home Page]

Páně Nedvídkův článek nechtěl pana Tošnera nadzvednout

Dne 6.11.2003 byl na serveru Zeměměřiče zveřejněn příspěvek pana Jana Tošnera "Rozbor šlendriánu na KÚ "na severu". Pan Jan Tošner jím reaguje na můj článek Zjištěná fakta o "čarovném" katastru z 13.10.2003. Rád bych panu Janu Tošnerovi poděkoval za laskavá slova, jakými zhodnotil kvalifikovanost šetření provedeného odborem kontroly a dohledu ČÚZK. Nejsme na taková slova ve státní správě zvyklí. Budu zřejmě muset překonat frustraci z toho, že mi pan Jan Tošner použitím časového příslovce "nikdy", neponechal ani do budoucna už žádnou naději, že bych ho někdy mohl přesvědčit o tom, že mi není známa konkrétní osoba, která označení parcel opravila. Kontrolní orgán ČÚZK nedisponuje středověkými vyšetřovacími metodami a nemůže zaměstnance katastrálního úřadu blížeji seznamovat se žhavým železem. Nedisponuje ani prostředky orgánů činných v trestním řízení, nemá kriminalistickou laboratoř a nemůže podezřelé svlékat do tepláků a ponechávat je "na rozmyšlenou" po 48 hodin ve střežené cele. Pro úplnost podotýkám, že šetření nevyloučilo možnost, že změnu provedla osoba, která zaměstnancem katastrálního úřadu není. Zcela se ztotožňuji s názorem pana Jana Tošnera, že každý vedoucí zaměstnanec nese míru odpovědnosti za práci svých podřízených. Lze to ostatně snadno dovodit ze znění § 74 zákoníku práce. V daném případu vypadá vertikální struktura nadřízenosti a podřízenosti takto: zaměstnanec katastrálního úřadu, vedoucí oddělení katastrálního úřadu, ředitel katastrálního úřadu, předseda ČÚZK, vláda České republiky. Jako ředitel odboru kontroly a dohledu ČÚZK v této přímé řídící vertikální struktuře nefiguruji, žádným zaměstnancům v této linii nejsem přímým nadřízeným, není v mé pravomoci vyvozovat vůči nim pracovněprávní důsledky a nečiním si tedy ambice na jejich publikování. Domníval jsem se, že širší zeměměřickou veřejnost by mohl po odborné stránce zaujmout článek o jednom z výsledků práce odboru, který řídím tj. podrobnější popis věcné stránky prošetřovaného případu, doplněný navíc i o faksimile dokumentů, které měly při jeho posuzování podstatnější význam. Pokud podle slov pana Jana Tošnera ho můj článek nadzvednul tak, jako už dlouho nic, je to dle mého názoru tím, co v článku nebylo a nikoliv tím, co v něm bylo. Moc mne to mrzí a takových aktivit se po dobu, po kterou na sobě ponesu onen "cejch" zaměstnance ČÚZK vystříhám. Netuším z čeho pan Jan Tošner  soudí, jaké principy řízení ve státní správě sdílím či odmítám. V posledním odstavci svého článku jsem předeslal, že jde o poznámku osobní a tato poznámka se ani v nejmenším netýkala oblasti řízení a vztahů pracovněprávních, ale oblasti vzájemných vztahů mezilidských. Ty si vytváříme jen sami mezi sebou, nenařídí a nenarovná je žádný soud, žádný úřad ani žádný zákon. Já ve svém věku si již vnitřní síly člověka, který se dokáže omluvit, vážím a za takový mravní princip se nestydím. Panu Janu Tošnerovi i všem těm, kterých se můj článek obdobně dotknul, se proto omlouvám.


7.11.2003

ing. Lumír Nedvídek

vyvěšeno: 10.11.2003
ID článku: 965
další informace: www.zememeric.cz/default.php?/clanek.php?zaznam=961

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel ing. Lumír Nedvídek a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 03-12
[Server]
Resort ČÚZK
Katastr nemovitostí Geodézie
[Pošta]