K národní geoinformační infrastruktuře v Nizozemí
Co van Oogen

Obsah :

        V dnešní společnosti, kde hraje informace čím dál více rozhodující roli, je výměna znalostí a zkušeností jakožto základ spolupráce stále významnější. To se týká zejména GI společností a jejich pokusům vybudovat geoinformační infrastrukturu na národní a mezinárodní úrovni.
        V této práci se pozornost vztahuje k holandskému přístupu a organizačním opatřením založit národní geoinformační infrastrukturu v Nizozemí. Jednou z klíčových otázek v tomto pokusu je harmonizace geoinformační politiky s obecnou informační politikou na národní úrovni.

1. Evropský přístup

Úvod
            Výměna zkušeností mezi různými zeměmi se stává stále více důležitější. Díky závratnému rozvoji technologií jsme schopni využít výsledky druhých a spojenými silami přesvědčit ty, kdo rozhodují, o používání geoinformačních infrastruktur v rozhodovacím procesu. Nicméně se zdá, že jsou zde velké rozdíly mezi různými evropskými zeměmi, které se týkají například:

• způsobu jakým je organizována spolupráce
• politické odpovědnosti dodávání geoinformací
• vlastní existence geoinformační infrastruktury a její různorodosti
• datové politiky
• zahrnutí sektoru geoinformací do všeobecné informační politiky
• využívání internetu k posílení soustavy údajů ze státní správy
• využívání vazeb geoinformací od různých poskytovatelů pro rozhodovací proces a vzájemně působící demokracii v rozhodování.
• způsob jakým je obchodní sektor zahrnut do spolupráce geo-informačního sektoru .

            Skutečnost, že zde existují rozdíly, se nejeví tak důležitá, naopak je užitečné být schopen učit se ze zkušeností jiných. Proto tedy Ravi úzce spolupracuje s mnoha evropskými zeměmi. Na druhou stranu, se rozvoj  vyšší Evropské geoinformační infrastruktury dosud nepodařilo správně nastartovat.

Národní geografická informační infrastruktura
            V Evropě existují největší rozdíly v organizaci a postupu při vytváření geoinformační infrastruktury.

• V Portugalsku se síť geometadat používá z iniciativy vlády od roku 1995.
• Ve Velké Británii se Národní geodatový systém vyvíjí pod dohledem Zeměměřičského úřadu
• Ve Švédsku a Finsku funguje aplikovatelná geoinformační infrastruktura.
• Ve Finsku vytvořil Národní zeměměřičský úřad Clearinghouse. Má 305 digitálních datových souborů z různých organizací, které jsou v něm popsány. Vyhledává v nich asi 30000 uživatelů měsíčně
• Ve Velké Británii, Švédsku a Finsku není státní ministerstvo odpovědno za uspořádání geoinformací, jak je tomu v USA a v Holandsku.
• V ostatních státech Západní Evropy se dosud geoinformační infrastruktura nerozvinula vůbec, nebo jen velmi málo. V Evropě spolupracuje Holandsko s Portugalskem, Finskem, Británií a Německem.
• Ve spolupráci s Evropskou Komisí rozvinula Ravi iniciativu k založení organizace v České republice podle modelu Ravi.

Evropská geografická informační infrastruktura
            Na evropské úrovni se zdá, že rozvoj Evropské geografické informační infrastruktury se dosud nepodařilo úspěšně nastartovat. V roce 1995 byl z iniciativy Evropské Komise a ve spolupráci s Eurogi sepsán dokument GI2000. Cílem tohoto dokumentu je prosadit Systém evropské politiky pro geografické informace, tzv. EGII. V něm jsou doporučení k vypracování evropského základu a metadat, k dalšímu rozvoji standardizace, ke snížení právních překážek mezi různými zeměmi, ke zlepšení postavení obchodního sektoru a podpoře výzkumu a rozvoje.
            Dokument nějakou dobu čekal na projednání Evropskou Komisí a nyní je otázkou, jestli bude vůbec uzákoněn. Důvodem je nedostatek “vedení” v rámci  Evropské Komise, která by měla dát tomuto procesu obsah a podporu jakožto “autorita”. Hlavní příčinou namáhavosti tohoto procesu je existence velkých kulturních rozdílů v Evropě. Dále jsou tady velké rozdíly v používání technologie mezi Severní a Jižní Evropou. Princip podřízenosti mezi evropskými státy je důležitou příčinou pro pomalý rozvoj EGII. V rámci Evropské Komise není hlavním problémem, kdo splní vedoucí roli v rozvoji EGII z hlediska panevropského úhlu pohledu. Jsou zde také velké rozdíly mezi evropskými zeměmi v uplatňování a metodách GI a stupni rozvoje geoinformační společnosti v rámci všeobecné informační politiky.

Datová politika
Některé největší rozdíly v Evropě týkající se datové politiky:

• Ve Velké Británii neexistuje soulad a spolupráce mezi všeobecnou a geoinformační politikou. Na jedné straně geoinformační společnosti používají principu copyrightu a informaci o území považují za tržní prostředek, na druhé straně Blairova vláda rozvíjí všeobecnou informační politiku nazvanou “právo vědět”. Je zde tedy napětí mezi těmito dvěma přístupy.
• Ve Francii chybí požadavek všeobecné informační svobody. Není jasné, jestli se politikové skutečně snaží umožnit soukromému sektoru rozvinout trh s informacemi. Mimoto cena, kterou úřady požadují za GI je velmi vysoká, protože v praxi jsou všechny informace považovány za přidané hodnoty a ne za prvotní informace.
• V Nizozemí byla nalezena rovnováha mezi úlohou soukromého sektoru a úlohou vlády pro dosažení přínosu a zapojení GI společnosti do všeobecné informační politiky.

Nový vývoj
            EUROGI (Evropská komise pro geoinformace) a Ravi ve spolupráci s Evropskou Komisí prováděli studii v šesti zemích Západní Evropy. Tato studie zjišťovala rozdíly  skutečného stavu GI a rozsah, v jakém je geoinformační společnost zahrnuta do rozvoje všeobecné informační politiky. Výsledek této studie jsme presentovali na semináři 2. října 1998, který byl organizován Ravi a Technickou Univerzitou Delft. Zápis z jednání nazvaného “Volná dostupnost geoinformací v Nizozemí, Spojených státech a Evropském společenství” je možno objednat na e-mailové adrese dup@dup.tudelft.nl.
            Mezitím vydala Evropská unie v rámci IST Cross Programme Action Line .zakládající dokument nové Geografické informační společnosti. GI veřejnost v Evropě byla požádána projednat tento dokument. EU by chtěla mít ohledně této záležitosti co největší možnou podporu, aby byla schopna osvědčit, že dokonale odráží zájmy GI a GI infrstruktury v rámci EU. Tento dokument bude předložen a projednán na shromáždění STRESA EC-GIS 99 Workschop, organisovaném JFC.SAI a DG XIII.
            Tento dokument je možné získat na adrese: http://www.2/echo/lu/gi/en/intro/gihome.html.

Cíle
            Nizozemská rada pro geografické informace (Ravi) byla založena v roce 1984 jako informační orgán holandské vlády pro záležitosti geografických informací (GI). Na konci let 1993 byla Ravi přeměněna na orgán poradní. Kvůli změně funkce a všeobecné diskusi v parlamentu o roli a místě formálních poradních orgánů bylo nezbytné založit poradní orgán pro GI.
            Nová Ravi zahrnuje všechny veřejné služby a místní správu s důležitou úlohou v obchodování s nemovitostmi a geografickými informacemi. Kromě toho má Ravi obchodní program, který sestává ze 32 členských společností.
            Tyto organizace usilují o zlepšení územní informační infrastruktury prostředky spolupráce a úmluv, tím vytváří jednotnou úřední organizaci, která bude v budoucích letech rozvíjet své postavení jako vůdčí samostatný poradní orgán.
            Státní ministerstvo pro bytovou politiku, územní plánování a životní prostředí je odpovědné za koordinaci poskytování geoinformací.

Politika spolupráce a koordinace
            V případě, že geoinformace budou jedním z faktorů úspěšného rozvíjení spolupráce a koordinace je záměrem, aby spolupracovali navzájem. To požaduje vzájemnou důvěru a respekt a nutnost povzbuzení osobnostmi v rámci resortních organizací. Navíc je k tomu potřeba “odbornost” a “vedení”.
            Proto musí být významný politik odpovědný za geoinformační a koordinační politiku. Musí podněcovat iniciativu zdola nahoru a rozvoj legislativy tam, kde je potřeba.
            Na základě tak zvané křivky participace, která je všeobecně používaná pro měření intenzity spolupráce ve skupinách, mohou být rozlišovány čtyři fáze:

1. Po vytvoření nové skupiny je na začátku zaměřen důraz na informaci a provedení inventarizace.
2. Poté je zlepšována součinnost tam i zpět mezi stranami s podporou mimo jiné webových stránek. V této fázi se již intenzivněji uplatňuje komunikace.
3. Výsledkem je vztah úzké spolupráce a součinnost.
4. Na základě tohoto vztahu oboustranné spolupráce jsou získány zkušenosti, jejichž důsledkem jsou operační znalosti.

            Během let Ravi rozvinula aktivní formu spolupráce a je v současné době ve fázi mezi spoluprací a výměnou znalostí a zkušeností. Důvod, proč se spolupráce a koordinace v oblasti geoinformací vyvíjí úspěšně, bude ukázán následně krátkým náčrtem našeho historického vývoje.

3. Fáze 1: 1984 – 1990

            V osmdesátých letech byla Ravi v informační fázi. Důraz byl kladen na informování ministerstva. V této fázi byla Ravi, od doby svého vzniku, Poradní radou ministerstvu. Ministerstvo plně financovalo Ravi a její aktivity. V tomto období se Ravi podílela na řešení mnoha důležitých problémů:

• založení jednotného daňového systému pro nemovitosti v Nizozemí
• tvorba topografického souboru celé země v měřítku 1 : 10,000 na náklady měst, veřejně prospěšných společností a katastrálních úřadů
• vytvoření spojení mezi Státním registrem půdy Nizozemí a registry stavebních omezení a omezení týkajících se životního prostředí, která by měla města a provincie vytvořit

            Ministerstvo se řídilo těmito radami. Byly navrženy zákony a rady se začaly používat v praxi. Na doporučení Ravi byla vytvořena samostatná organizace pro zdaňování nemovitostí.

4. Fáze 2: 1990 - 1995

Komunikační otázky
            Na začátku roku 1990 byla Ravi požádána ministerstvem, aby navrhla, jak má vláda vytvořit více účinný geoinformační soubor. Její návrh se nazýval “Strukturní návrh pro soubor informací ohledně nemovitostí.”
            V této fázi se Ravi zaměřila na vazbu, shodu a komunikace mezi společnostmi tohoto oboru. Bylo zorganizováno 150 schůzek s cílem prosadit všeobecnou podporu způsobu, který by zlepšil výměnu geoinformací mezi zúčastněnými stranami.

Seznam klíčových položek
Oblast GI sektoru

• Síť železnic a silnic> 125.000 km
• Obytné prostory> 6 milionů objektů
• Nebytové prostory> 1 milionů objektů
• Podzemní infrastruktura> 1 milionů km
• Investice do infrastruktury> NLG 1.800 bilionu
• Poskytovatelé GI v Nizozemí1250
• Vládní soubor GI15000
• Zaměstnání( registrace a management)70 000

Pro koho

• Úřední orgány
• Společnosti
  dodavatelé hardwaru a softwaru, informací, zeměměřičské společnosti, konsultanti, inženýrské firmy
• Profesionální uživatelé
• 
  Obchodní, finanční sektor
• Obyvatelstvo

Strukturální návrh
            V tomto Návrhu bylo navrženo používání hlavních informací ze státní pozemkové knihy, registru Obchodní komory, registru správy obyvatelstva a registru budov mezi účastníky navzájem. V Nizozemí je jednou z úloh vlády vytvoření a následné spravování těchto registrů. Požívání dat sem a tam z těchto registrů zamezuje, aby byla sebrána dvakrát. To také vede k šetření vládních výdajů. V tomto Návrhu také Ravi navrhla rozvinutí digitálního topografického informačního souboru pro celé Nizozemí v měřítku 1:10,000. Vytváření a aktualizace tohoto souboru by měla být placena ostatními uživately z různých ministerstev.Tento soubor také chrání data před jejich sběrem dvojmo. V sestavení Strukturálního návrhu měla velký význam komunikace a podpora. Holandská vláda uzákonila Strukturální návrh ke konci roku 1992, před zrušením všech 350 poradních orgánů v roce 1993. Členové Ravi nečekali na výslovné zrušení. Přesto existovala značná podpora pro realizaci doporučení obsažených v Strukturálním návrhu.

Nová Ravi
            Z tohoto důvodu založili členové Ravi novou organizaci, která byla vytvořena výhradně jejími členy. Hlavním úkolem Ravi je snažená se o shody mezi státními úřady, v důsledku čehož může státní správa fungovat efektivněji a účinněji. Toto všechno se děje v úzké spopupráci s obchodní veřejností. Státní ministerstvo zůstalo zodpovědné za koordinační politiku, ale Ravi se chopila iniciativy v přípravě této politky.Ministerstvo má s Ravi úzeké vztahy a bude informovat Parlament o jejím pokroku. Vztah mezi Ravi a ministerstvem je založena na dohodě, která upravuje otázky pravidelných jednání mezi ministerstvem a Ravi, informovanost o její práci a možnost Ravi poskytovat vyžádané či nevyžádané rady ministerstvu. Na základě této dohody hraje ministerstvo aktivní roli pouze tehdy, když je o to požádáno členy Ravi, například když je vyžadována určitá legislativa.Tato metoda práce vytvořila úzké vztahy mezi členy Ravi. V roce 1993 měla rozpočet 0.5 milionů Euro za rok. Nyní v roce 1999 čítá rozpočet přibližně 2 miliony Euro ročně.

            Od roku 1993 do roku 1995 by kladen důraz na Strukturální návrh. Byla vytvořena topografická databáze v měřítku 1:10,000 a uživatelé byli připravení zaplatit 2.5 milionů Euro ročně za provoz a průběžnou aktualizaci databáze. Byla rozvinuta pravidla a založena Národní geoinformační infrastruktura. Pravidla byla vyvinuta pro celé Nizozemí a jednotné definice pro společnosti v oblasti topografie a speciální účely. Všichni členové Ravi tato pravidla běžně používají.

5. Fáze 3: 1995-1998

Nový vývoj
            Od roku 1995 se kooperace mezi členy Ravi stále více upevňuje. Na základě konzultace v oboru geoinformací vyvinula Ravi v roce 1995 Národní geoinformační infrastrukturu. Autoregulace v ní hraje důležitou roli.
            Obchodní základně Ravi již vypracovala vlastní plán politiky. Tento plán je zaměřen na posílení strategické pozice při zpřístupnění GI veřejnosti a na vytváření spolupráce v oblasti inovace…Navíc podněcuje zapojení soukromých uživatelů GI. Tato obchodní základna organizuje setkání, na kterých jsou projednávána aktuální témata, jako územní plánování a mobility a role ICT v tomto procesu.

Národní uřad pro styk s veřejností v oblasti geoinformací (NCGI) -Clearinghouse
            V roce 1995 iniciovali členové Ravi založení Clearinghouse geoinformací. Bylo započato deset zkušebních projektů, které vedly k vytvoření Clearinhousu. V současnosti může být prostřednictvím holandského Clearinghousu prohlíženo 1533 metadatových souborů. Na toto vytvoření poskytla vláda přibližně 1 milion Euro dotací.Společnosti v rámci obchodního oddělení Ravi si přejí podílet se na Clearnghousu.

Datová politika
            Oblast datové politiky projednávala Ravi se členy Parlamentu, aby bylo možné vytvořit vládní 30,000 datové soubory, které nespadají pod holandský zákon o svobodě informací a byly by snadněji dostupné Na základě těchto diskusí navrhlo státní ministerstvo v rámci systému všeobecné informační politiky zlepšit dostupnost vládních informací. To by byl obecně úkol obchodních sppolečností, ale v určitých případech je to úloha vlády, jmenovitě v takových, kde se ještě nerozvinul soukromý trh.

Standardizace
            Kooperace v rámci Ravi vedla k realizaci poptávkou řízené standardizace. Příkladem je územní plánování. Na základě nového plánu jsou členové Ravi ochotni zapltati dvakrát více za standardizace, totiž 0.5 milionů Euro ročně.
            Důraz je nyní kladen na kontrolu zavádění standardů v městech, provinciích a veřejně prospěšných společností a tvorbu standard na základě poptávky, ne nabídky. Výsledkem byl nedávný vývoj standard pro oficiální územně plánovací dokumenty měst a provincií. Toto vedlo k tomu, že jsou v holandské provincii všechny územně plánovací informace mezi městy vyměňovány digitálně a provincie za ně nese politickou zodpovědnost, založenou na standardech Ravi.

Legislativa
            Jiný příklad velmi dobře fungující autoregulace v rámci Ravi je požadavek členů Ravi na vytvoření Směrnic pro geoinformační sektor. Tyto směrnice by měly obsahovat pravidla chování v rámci zákonů na ochranu soukromí a databází, aby se zabránilo nežádoucím precedentům a zákonné nejistoě ve společnosti.

Elektronická vláda
            Úzká spolupráce bezi stranami vedla k účasti Ravi na tvorbě vládního návrhu “Elektronické vlády” 18.12.1998, na který je k dispozici okolo 3 milionů Euro. V tomto vládním návrhu byly představeny “autentické registry” pro zdravotnický sektor, sociální zabezpečení a dňový systém. Účel těchto registrů je snížit vládní administrativní režijní výdaje a zlepšit informovanost obchodního sektoru. V rámci tohoto systémového návrhu byla Ravi požádána převést národní topografický soubor 1.10,000 a registr budov do autentického registr na náklady vlády, tak aby mohly být tyto registry úplně ve vládě používány.

Národní vládní úřad
            Ravi také bude spolulpracovat na založení podpůrných úřadů aby vznikla poskytovatelská střediska ve městech. Tímto způsobem mohou být geoinformace poskytovány občanům elektronickou cestou. Ravi se také podílí na úpravě národního úřadu pro “stavby a bydlení”.

6. Fáze 4: 1998 do dneška

            V současné době se Ravi nachází ve fázi mezi kooperací a výměnou znalostí a zkušeností. Holandská vláda začala iniciovat založení Národního znalostního informačního systému. Ravi načrtla plán možností, jak k tomu může přispět geoinformační sektor. V rámci koncepce registrace zemního znečištění, podílu na rozhodování a mnohostranného využívání vesmíru byly představeny návrhy projektu. Pro tento projekt budou shromážděna a dodána data prostřednictvím Clearinghousu. Používat se budou nové metody. Pro tento účel bude mít Ravi k dispozici 1.5 milionů Euro. Podílet se bude veřejný sektor i obchodní veřejnost.

            Na závěr může být poznemenáno, že úspěch Ravi je podmíněn skutečností, že představa byla rozvinuta do formy strukturálního návrhu geoinformací. Další vývoj se uskutečňuje za pomoci Národní geoinformační infrastruktury, vyvinuté stranami Ravi, což je široce podporováno na poli geoinformací. Státní ministerstvo tento rozvoj podporuje. Výsledkem je stále intenzívnějsí kooperace mezi stranami v rámci Ravi, což zvyšuje efekt autoregulace a umožňuje Ravi přispívat efektivněji na další vývoj všeobecné vládní politiky zvané “elektronická vláda”. Tato rovnováha se tedy rozvinula mezi tak zvaným “chaotickým přístupem” a určitými koncepcemi v dobrou efektivní a fungující vládní informační politiku.
            Třebaže dosud neexistuje jasná představa rozdílech v praxi a politice Západní Evropy, je možno usuzovat, že rozdíly ve stupni zahrnutí GI společnosti do všeobecné politiky nepovedou k jednotné evropské datové politice. Podle mého názoru musí existovat více soudržnosti na národní úrovni mezi všeobecnou a geoinformační politikou. Rozdíly v této oblasti mezi evropskými zeměmi jsou velké. Výsledek realizace Evropské geoinformační infrastruktury je často nazýván “příliš vzdálený most”.

Co van Oogen
senior advisor
secretariat of Ravi
PO Box
3800 AM Amersfoort
the Netherlands

tel: +31 33 4604100
fax: + 31 33 4656457

Email: ravi@euronet.nl
Homepage: www.euronet.nl/users/ravi/

Předcházející stránka

Zpět MGID ´99

Následující stránka

---

Aktualizace: 11.12.1999

---