1. umožní využití moderních digitálních technologií pro práci s mapou při všech činnostech souvisejících se správou katastru nemovitostí,
2. umožní dosáhnout úplného souladu souboru popisných informací se souborem geodetických informací,
3. spojí proces převodu map do digitální formy s odstraňováním zjednodušené evidence zemědělských a lesních pozemků, takže výsledkem bude jednotná mapa zobrazující všechny evidované pozemky (od roku 1945 taková mapa není k dispozici), čímž bude dosaženo mnohem větší srozumitelnosti katastru i pro laické uživatele,
4. usnadní propojování údajů katastru s jinými informačními systémy,
5. umožní poskytování všech důležitých údajů katastru vzdáleným přístupem bez nutnosti osobního jednání na katastrálním úřadě,
6. umožní využití katastrálních map v dalších informačních systémech o území včetně snadné aktualizace údajů katastru v těchto systémech.

            Katastrální mapy je třeba rozdělit z hlediska způsobu jejich přepracování do digitální formy do dvou základních skupin. Do první skupiny patří katastrální mapy nově obnovené ve 20. století číselným měřením v národním referenčním geodetickém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Tato skupina map však tvoří méně než 30 % z celkového mapového fondu katastrálních map. Klíčovým problémem přepracování těchto map je však jejich doplnění o parcely zobrazující zemědělské a lesní pozemky sloučené do větších půdních celků, které se podle dřívějších předpisů o evidenci nemovitostí do pozemkových map vůbec nezakreslovaly. Při digitalizaci map této skupiny jsou využívány i výsledky digitalizace katastrálních map pro jiné informační systémy (měst, správců inženýrských sítí aj.) realizované podnikatelskými subjekty. Druhou skupinu map, která vyžaduje v procesu přepracování do digitální formy zcela jiný přístup, tvoří především mapy odvozené od původních katastrálních map pořízených grafickými měřickými metodami v 1. polovině 19. století, známé svým sáhovým měřítkem (1:2880). Tato skupina map tvoří 70 % mapového fondu katastrálních map.
            Zcela zvláštní přístup při úvahách o digitalizaci katastrálních map vyžadují katastrální území s nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením. Z celkového počtu 13 073 katastrálních území v České republice je příděly a scelením zasaženo 6882 k.ú. Přibližně ve 2300 z těchto katastrálních území, která zasahují do obou výše uvedených skupin map, musí předcházet převodu katastrální mapy do digitální formy dokončení scelení nebo rekonstrukce či upřesnění přídělu formou pozemkové úpravy, neboť v přídělovém řízení nebyly přidělovány pozemky evidované v pozemkovém katastru. Nově vytvořené pozemky nebyly zaměřeny a je většinou dochováno pouze přibližné zobrazení návrhu přídělu v grafickém přídělovém plánu. Existuje také řada katastrálních území, kde se přídělové plány vůbec nezachovaly a příděly musí být rekonstruovány pouze z popisných informací přídělového operátu. Také výměry přídělů byly určeny jen orientačně z nepřesných plánů a vykazují odchylky v řádu desítek procent. Náprava tohoto stavu je možná pouze pozemkovými úpravami s rozsáhlými měřickými činnostmi v terénu, pro které je vybavena pouze komerční podnikatelská sféra.
            Digitalizaci map je možno provést z dostupných grafických podkladů s minimem nejnutnějších ověřovacích prací v terénu přibližně v 10 000 k.ú. s celkovou výměrou bezmála 6 mil ha. Ve 2 300 k.ú. s celkovou výměrou 1.7 mil. ha je předpokladem předchozí provedení pozemkové úpravy, ať již komplexní nebo jednoduché, nejčastěji v kombinaci s obnovou katastrálního operátu novým mapováním na části katastrálních území.
            Katastrální úřady v České republice disponují pro digitalizaci katastrálních map kapacitou cca 1000 pracovníků. S touto kapacitou lze při současně platné technologii digitalizovat katastrální mapy v těch případech, kdy lze vycházet z existujících podkladů, v horizontu 7 let. Provedení pozemkových úprav pro upřesnění nebo rekonstrukci přídělu vyžaduje pro zeměměřické práce nasazení cca 700 pracovníků ročně ve shodném časovém horizontu. Celkové kapacity komerční zeměměřické sféry představují asi 3 500 pracovníků, kteří pokrývají celkovou poptávku po zeměměřických činnostech, přičemž celkový obrat těchto firem je odhadován na cca 2,5 mld. Kč ročně. Lze odhadovat, že na činnostech využívaných v KN (zejména 130 tis. geometrických plánů ročně) je dosahováno obratu více než 1 mld. Kč při nasazení téměř 2000 zaměstnanců. Z výše uvedených odhadů lze dovodit, že aniž by byla narušena přiměřená rovnováha nabídky a poptávky na takto omezeném trhu zeměměřických činností se všemi negativními důsledky pro objednatele těchto prací, lze uvažovat především o zapojení zeměměřických firem do digitalizace SGI KN při realizaci pozemkových úprav pro rekonstrukce a upřesnění přídělů a pro dokončení scelovacích řízení. Výjimku mohou tvořit státem zadávané práce v bodových polích a doplňující činnosti při tvorbě GIS pro jiné objednatele s následným využitím pro katastr nemovitostí.
            Časový průběh programu digitalizace souboru geodetických informací KN je rozvržen do 8 let počínaje rokem 1999. Takové časové rozložení je v souladu se srovnatelnými procesy v evropských zemích. Situace v katastru nemovitostí ČR je přitom podstatně složitější, především pro nutnost doplnění parcel zaniklých v průběhu kolektivizace a evidovaných zjednodušeným způsobem a velmi naléhavý problém odstranění následků přídělového a scelovacího řízení. Nelze proto očekávat významné zkrácení tohoto programu.
            Kapacity katastrálních úřadů je třeba soustředit na digitalizaci map spojenou s doplněním parcel evidovaných zjednodušeným způsobem, která nevyžaduje rozsáhlé měřické práce v terénu.
            Kapacity komerční zeměměřické sféry je vhodné využít na rekonstrukce a upřesnění přídělů a dokončení scelení především jednoduchými pozemkovými úpravami, které vyžadují rozsáhlé zeměměřické činnosti v terénu, pro které nejsou státní orgány personálně ani technicky vybaveny a nemohou je zajistit. Do digitalizace souboru geodetických informací KN ze stávajících měřických podkladů by měly být zeměměřické firmy zapojeny při   doplňování polohových bodových polí nebo jestliže pro jiného investora zpracovávají podklady pro informační systém o území. V takových případech by měl stát financovat práce nad rámec potřeb těchto investorů, které jsou nutné pro využití výsledků v katastru nemovitostí.
            Pozemkové evidence evropských zemí, které nemají přerušenou kontinuitu vývoje, jsou založeny na úplném soupisu pozemků se všemi potřebnými údaji včetně údajů o vlastnictví a dalších věcných právech k nemovitostem (věcná břemena, zástavní práva apod.) a tyto pozemky jsou odpovídajícím způsobem zakresleny v mapách. Oba operáty jsou obvykle převedeny do digitální formy nebo se tento převod dokončuje. Uživatelé informací o nemovitostech mají zpravidla možnost vzdáleného přístupu ke čtení těchto údajů bez návštěvy katastrálního úřadu. K tomuto cíli směřuje i katastr nemovitostí České republiky, a to postupnými kroky:

1. Digitalizace popisných údajů KN, tj. příprava datové základny pro informační systém (kompletace údajů a převod do digitální formy), 1994 - 1998
2. Zavedení zdokonaleného informačního systému katastru nemovitostí s umožněním vzdáleného přístupu uživatelů k informacím o nemovitostech a podporujícího efektivní práci katastrálních úřadů, 1997 - 2000
3. Digitalizace katastrálních map se současným doplněním parcel sloučených při kolektivizaci do velkých půdních celků (postupné doplňování datové základny ISKN), 1998 - 2006

            Tyto kroky jsou systematicky realizovány na pozadí postupně se rozvíjejícího trhu s nemovitostmi a tedy i narůstajícího rozsahu dalších činností pro katastrální úřady. Transformační proces v České republice přinesl rozšíření počtu soukromých vlastníků a rozsahu jejich vlastnictví. Vlastníci začali s těmito nemovitostmi svobodně nakládat a počet převodů nemovitostí proto poměrně rychle narůstá. Tento trend bude umocněn připravovaným prodejem státní půdy. Uvedená opatření směřují k dosažení úrovně katastru obvyklé v zemích EU při současném zvládnutí narůstajícího objemu úkolů a dodržení přiměřených lhůt vyřizování na katastrálních úřadech.

Ing.Karel Večeře
Český úřad zeměměřický a katastrální v Praze

---

Aktualizace: 11.12.1999

---