K náležitostem rozhodnutí ZKI ve věcech porušení pořádku na úseku zeměměřictví a k některým konkrétním vadám při vyhotovování GP
Nevhodná volba místního souř. systému, nesprávné využití kartometrických souřadnic bez měření v terénu, absence zápisníku, nesprávné zaměření nemovitostí jež nejsou obsahem KN (tovární komín).

Podle rozhodnutí ČÚZK č.j.: 694/1997-21 z 14.11.1997
Dokument byl v písemné anonymizované formě vydán dne 8.12.1997 jako Informativní materiál pro ZKI č. 19 (IMZKI 19) a dne 3.3.2001 byl vnitroresortně publikován i na Intranetu pro ZKI. Vnitroresortně je přístupný i na Intranetu ČÚZK.
Poznámka: Právní názory obsažené v dokumentu se vztahují ke stavu právních předpisu platných v době jeho vydání, t.j. ke dni 14.11.1997.



INFORMATIVNÍ MATERIÁL PRO ZKI - IMZKI č. 19

UPOZORNĚNÍ: Informativní materiály vydávané v očíslované řadě odborem kontroly a dohledu ČÚZK jsou určeny jako metodická pomůcka pro interní potřebu zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Vycházejí vždy z řešení určitých zcela konkrétních případů a názory v nich obsažené nelze ztotožňovat s obecnými výkladovými stanovisky ČÚZK. Obecná výkladová stanoviska ČÚZK může podle organizačního řádu ČÚZK zpracovávat pouze odbor legislativy a metodiky katastru nemovitostí. Na informativní materiály určené pro ZKI proto nelze ve správní činnosti odkazovat jako na závazná stanoviska resortu ČÚZK.


ANOTACE:

  1. V případě, že obviněný je uznán vinným z porušení pořádku na úseku zeměměřictví je nezbytné, aby tato skutečnost byla ve výroku rozhodnutí ZKI konstatována a aby byl výstižně a úplně popsán skutek, který byl předmětem projednávání s uvedením místa a času jeho spáchání. 

  2. Je nepřípustné, aby ZKI v odůvodnění svého rozhodnutí nahradil popis všech podstatných zjištění skutkových okolností a jejich právního významu, nebo provedených důkazů a jejich hodnocení, odkazem na záznam ZKI o dohledu na zeměměřické činnosti, který není součástí rozhodnutí.

  3. Je nezbytné v odůvodnění rozhodnutí ZKI uvést, jaké konkrétní a nejzávažnější nedostatky byly v ověřených geometrických plánech shledány a k jakému konkrétnímu porušení právní normy došlo. Teprve následně lze dovozovat, že nebyly dodrženy podmínky stanovené právním řádem pro ověřování těchto geometrických plánů.

  4. Bylo-li záměrem měření zpracovat v místním souřadnicovém systému, lze považovat za neodbornost, aby takový systém byl zvolen tak, že numerické hodnoty souřadnic bodů v tomto místním systému přímo vedou k záměně za souřadnice v S-JTSK.

  5. Skutečnost, že měření, bylo připojeno na geometrický základ, kterým byly takové podrobné body, jejichž úplná vzájemná poloha (souřadnice) nebyla získána nebo ověřena na základě zeměměřických činností v terénu, ale byla pouze odsunuta kartometricky z mapy, je  hrubou vadou plánu. Je nepřípustné, aby vzájemná poloha podrobných bodů výsledně určená podle § 68 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., pravoúhlými souřadnicemi (a to bez ohledu na použitý systém) nevycházela z hodnot v terénu skutečně zjišťovaných a měřených. Takovým postupem je porušeno ustanovení § 66 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kde již sám název tohoto paragrafu (t.j. „Zeměměřické činnosti v terénu“) zcela vylučuje jakoukoliv možnost vyhotovovat geometrický plán aniž by vzájemná výsledná poloha bodů geometrického základu a nových podrobných bodů byla zjišťována jinak, než z výsledků přímého měření potřebných veličin v terénu. 

  6. Je nepřípustné, aby protokol o výpočtu nahrazoval zápisník s výjimkou případů, kdy určovací a kontrolní údaje byly již přímo v terénu pořizovány např. na magnetický záznam a kde vstup těchto údajů do výpočtu se děje rovněž automatizovaně a nemůže již být ovlivněn žádnou chybou spočívající v omylu při přepisu.

  7. Tovární komín není ani budovou ani dalším prvkem polohopisu souboru geodetických informací katastru.


PODROBNĚ:

Z rozhodnutí odboru kontroly a dohledu ČÚZK č. j.: 694/1997-21 ze dne 14. 11. 1997
(změněno rozhodnutí ZKI ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví)

            Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. (dále jen "Inspektorát") svým rozhodnutím č.j.: P013/96-40-41, ze dne 21. ledna 1997, rozhodl ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví takto:

"Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. dle § 9 odst. 1) zák. č. 359/92 Sb. ukládá Ing. X. Y., bytem ... ..., úředně oprávněnému zeměměřickému inženýru dle zák. č. 200/94 Sb., položka seznamu ČÚZK č. xxxx/xx, pro porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu § 7 písm. g) zák. č. 359/92 Sb. ve znění § 22 zák. č. 200/94 Sb., kterého se dopustil tím, že nedodržel podmínky stanovené pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky, pokutu ve výši 20.000,- Kč,slovy  dvacet tisíc korun českých.

Ing. X. Y. je povinen částku 20.000,- Kč uhradit dle § 9 odst. 4 zák. č. 359/92 Sb. do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet č. xx-xxxxx-xxx/xxxx u České národní banky."

            V odůvodnění svého rozhodnutí Inspektorát uvedl, že Ing. X. Y., oprávněný ověřovat výsledky zeměměřických činností ve smyslu § 13 odst. 1 písm. a) zák. č. 200/94 Sb., položka Seznamu ČÚZK č. xxxx/xx, že geometrické plány svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům, tyto geometrické plány a další dokumentaci a přílohy ověřil, ačkoliv měly zjištěné zjevné hrubé vady. Vady v dokumentaci geometrického plánu GP ZPMZ č. 396 v k. ú. S. hodnotí inspektorát jako neodstranitelné a spatřuje je v tom, že identické body nebyly zaměřeny současně s podrobným měřením geodetickou metodou, ale byly jen určeny kartometricky v S-JTSK, převážně pro zaměření podrobných bodů nebyla použita geodetická metoda, ale „měření po oměrných“ bez další možné kontroly a posouzení přesnosti měření, zaměření některých bodů není dokumentováno nebo byly určeny početně také bez dokumentace výpočtu, ortogonální metody jsou připojeny jen na dva body dříve určené a posouzení přesnosti chybí. Kromě porušení obecných zásad postupu měření polohopisu geodetickými metodami jsou práce vyhotoveny v rozporu s ust. § 66, § 68, § 72 a přílohy 12 vyhl. č. 190/96 Sb. Ing. X. Y. v zápise z ústního jednání, konaného dne 20. 1. 1997 výslovně uznal zjištěné zjevné vady geometrických plánů, které ověřil, včetně toho, že pro tyto vady práci ověřit neměl. Při rozhodování o výši pokuty Inspektorát přihlédl zejména k tomu, že účastník řízení přistupoval ke správnímu řízení v rámci možností korektně.

            Proti výše uvedenému rozhodnutí Inspektorátu podal Ing. X. Y. odvolání sepsané dne 4. února 1997 bez uvedení důvodů, které bylo Inspektorátu doručeno dne 7. února 1997. Tentýž den, t.j. 7. února 1997 bylo rovněž Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (dále jen „Úřad“) doručeno písemné podání In. X. Y. sepsané dne 4. února 1997 a v nadpise označené jako: „Odvolání k rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu při dohledu nad zeměměřickými činnostmi“. Protože podle § 54 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád): „Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal“, postoupil Úřad toto podání Inspektorátu, aby je v řízení o odvolání vzal rovněž v úvahu. Ing. X. Y. uvádí, že rozhodnutí Inspektorátu bylo provedeno na podkladě kontroly na Katastrálním úřadu v Z. dne 3. 12. 1996 a z jednání na Inspektorátu dne 21. 1. 1997. Předmětem kontroly byl záznam podrobného měření změn číslo 396, katastrální území S., obec S., okres Z. Prostor v němž bylo měření prováděno je prostorem dle § 66 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb. Polohopis katastrální mapy Ostrava 0-2/3 je v S-JTSK. Nemovitosti obsahu katastrální mapy v lokalitě měření jsou zaměřeny geodetickou metodou, avšak číselná dokumentace tohoto měření není součástí souboru geodetických informací katastru (jde o základní plán závodu), ale je uložena u příslušného odboru akciové společnosti DČ., a. s., v jejímž areálu se měřilo. Porovnáním zákresu v mapě se skutečností v terénu bylo zjištěno, že zákres je velice přesný a dotčené budovy jsou beze změn. V daném prostoru jsou však další budovy, které nejsou zobrazeny v katastrální mapě a je zde uloženo i značné množství materiálu, který znemožňoval polygonální propojení od budov na parc. č. 3746/33 k 3746/39. Od původního záměru, kdy měl být pro každou změnu zvolen vlastní souřadnicový systém se po zjištění přesností zobrazení upustilo a byl zvolen jeden systém odvozený z kartografických souřadnic. Postupovalo se tak, že u polární metody byl zaměřen nadbytečný počet připojovacích bodů, souřadnice těchto bodů byly třikrát nezávisle odsunuty z mapy KN. Souřadnice aritmetického průměru dvou nejvzdálenějších bodů byly pak základem výpočtu ostatních bodů dle prvků z polární metody. Takto vypočtené souřadnice se porovnaly se souřadnicemi odsunutými z mapy. Body, jejichž souřadnice byly vně trojice kart. souřadnic byly vyloučeny, ostatní byly ponechány. U ortogonální metody bylo postupováno obdobně, ale počítalo se z úsečky spojnice dvou bodů. Úhly a vzdálenosti v zápisníku záznamu podrobného měření změn jsou skutečně naměřené hodnoty a souřadnice připojovacích bodů neporušují ustanovení § 66 odst. 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a zároveň splňují i ustanovení odst. 5 tohoto paragrafu. Celé hodnoty souřadnic byly ponechány proto, aby pracovníci katastrálního úřadu věděli, že můžou nové podrobné body vynášet z křížku mapy a poznámka k seznamu souřadnic se uvedla pro zdůraznění kvality souřadnic. Ing. X. Y. se dále ve svém podání již nevyjadřuje k rozhodnutí samému, ale oponuje jednotlivým částem obsahu zápisu z ústního jednání ze dne 20. ledna 1997.

            Inspektorát podanému odvolání nevyhověl a předložil jej spolu se spisovým materiálem Úřadu. V předkládacím dopisu uvedl, že trvá na důvodech porušení pořádku na úseku zeměměřictví Ing. X. Y., které jej k udělení pokuty vedly. Inspektorát dále uvedl, že výše pokuty byla udělena v relaci s pokutami udělovanými Inspektorátem za podobná provinění jiným ověřovatelům. 

Český úřad zeměměřický a katastrální v odvolacím řízení napadené rozhodnutí Inspektorátu změnil takto:

1. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr Ing. X. Y., nar. xx.xx.xxxx, bytem ... ..., je uznán vinným z porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 7 písm. g) zákona číslo 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 62/1997 Sb., t.j. z nedodržování podmínek stanovených pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo. Ing. X. Y. porušil pořádek na úseku zeměměřictví tím, že dne 8. srpna 1996 při výkonu své podnikatelské činnosti ověřil geometrický plán číslo 396-113/96, katastrální území S., obec S.., okres Z., který obsahoval vady popsané v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Tímto svým jednáním porušil Ing. X. Y. povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním stanovené v § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, t.j. nejednal odborně a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci.

2. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. ukládá za výše uvedené porušení pořádku na úseku zeměměřictví Ing. X. Y. podle § 9 odst. 1 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokutu ve výši 20.000,-Kč (slovy: Dvacettisíckorunčeských). Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. u České národní banky, číslo účtu xx-xxxxx-xxx/xxxx.“

Z odůvodnění rozhodnutí ČÚZK:

 Úřad přezkoumal napadené rozhodnutí inspektorátu v celém rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je přípustné a bylo podáno včas. Odvolání je důvodné, i když mimo rámec důvodů uplatněných odvolatelem.

Rozhodnutí Inspektorátu především obsahuje vážné nedostatky již ve svém výroku, který je zcela soustředěn na stanovení druhu a výměry sankce. Výrok je základem a nejdůležitější částí rozhodnutí, jíž se určují konkrétní práva a povinnosti účastníků řízení. Správní orgán ve výroku formuluje, jak rozhoduje ve věci, která je předmětem řízení. Důležité proto je, aby výrok byl přesný a určitý. Obecně je nezbytné v případě, že obviněný je uznán vinným z porušení pořádku na úseku zeměměřictví, aby tato skutečnost byla ve výroku konstatována a aby byl výstižně a úplně popsán skutek, který byl předmětem projednávání s uvedením místa a času jeho spáchání. Ve výroku napadeného rozhodnutí především chybí samotné vyslovení viny z porušení pořádku na úseku zeměměřictví a konkrétní popis skutku s označením času, kdy k němu došlo. Úřad pak považuje za částečně nekonkrétní i odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odůvodnění musí shrnovat všechny skutečnosti, které odůvodňují výrok rozhodnutí a má přesvědčit o správnosti rozhodnutí a postupu správního orgánu. Úřad považuje za nepřípustné, aby správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí nahradil popis všech podstatných zjištění skutkových okolností a jejich právního významu, nebo provedených důkazů a jejich hodnocení, odkazem na záznam Inspektorátu o dohledu na zeměměřické činnosti, který není součástí rozhodnutí. Je nezbytné v odůvodnění rozhodnutí uvést, jaké konkrétní a nejzávažnější nedostatky byly v ověřených geometrických plánech shledány a k jakému konkrétnímu porušení právní normy došlo. Teprve následně lze dovozovat, že nebyly dodrženy podmínky stanovené právním řádem pro ověřování těchto geometrických plánů. Úřad pak v projednávaném případě shledal i nedostatečné a neúplné zjištění skutečného stavu věci Inspektorátem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí ani ze spisového materiálu nijak nevyplývá, že by se Inspektorát vůbec zabýval otázkou, zda se tvrzeného porušení pořádku na úseku zeměměřictví  obviněný dopustil při výkonu své podnikatelské činnosti a je tedy možné za takový skutek uložit pokutu podle § 9 odst. 1 platného znění zákona č. 359/1992 Sb., nebo zda se jedná o přestupek ve smyslu § 8 tohoto zákona. 

Vzhledem ke všem popsaným okolnostem dospěl Úřad k názoru, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení zákona, zejména § 3 odst. 4 a § 47 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád). Podle § 59 odst. 1 správního řádu odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu; je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě zjištěné vady odstraní. 

            Úřad nejdříve doplnil spisový materiál o další podklady, které si vyžádal od Katastrálního úřadu v Z. a následně nařídil ústní jednání ve věci, ke kterému předvolal obviněného a dále jako svědka Ing. A. B., rod č. xx xx xx/xxxx, trvalý pobyt ... ... . Obviněnému současně Úřad uložil, aby při ústním jednání předložil evidenci výsledků zeměměřických činností, které jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr od 1. ledna 1995 ověřil, a kterou je povinen vést podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Ústní jednání proběhlo dne 30. října 1997 v budově Úřadu v Praze. 

            Při ústním jednání Úřad provedl tyto důkazy:

            Úřad zhodnotil všechny podklady shromážděné ve spisu Inspektorátu včetně podkladů a důkazů kterými řízení sám doplnil a dospěl k následujícím závěrům:

            Obviněný, jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., ověřil dne 8. srpna 1996 podle § 12 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., že geometrický plán číslo 396-113/96 v katastrálním území S. svými náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Při tomto ověření byl podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb. obviněný povinen jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb. je obviněný odpovědný za odbornou úroveň, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů tohoto jím ověřeného geometrického plánu.

            Obviněný je podnikatelem v oboru zeměměřictví. Ověřování geometrických plánů provádí samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Ze zjištění provedených Katastrálním úřadem v Z. i z vlastní zákonem předepsané evidence obviněného vyplývá, že jen v roce 1996 obviněný ověřil nejméně 158 geometrických plánů. Úřad tím považuje za prokázané, že ověřování geometrických plánů provádí obviněný jako svou soustavnou činnost. Velkou většinu geometrických plánů ověřených v roce 1996 obviněným vyhotovil Ing. A. B.. Z výpovědi Ing. A. B.  i z výpovědi obviněného Ing. X. Y. vyplývá, že obviněný za ověřování geometrických plánů vyhotovených Ing. A. B. od něj přijímal mezi nimi vzájemně dohodnutá protiplnění spočívající v zapůjčování měřických přístrojů a osobní výpomoci při zakázkách, které jako podnikatel v oboru zeměměřictví vyhotovuje sám obviněný. Úřad dospěl k názoru, že záměrem a motivem obviněného, který jej vedl k ověřování více jak stovky případů geometrických plánů vyhotovených Ing. A. B. bylo i dosahování zisku, kterého se však obviněnému dostávalo v nepeněžité formě tím, že mu Ing. A. B.   zapůjčoval měřické přístroje a osobně vypomáhal při podnikatelské činnosti. Výše popsané okolnosti pak Úřad vedly k závěru, že geometrický plán číslo 396-113/96 v katastrálním území S. obviněný ověřil při výkonu své podnikatelské činnosti.

            Úřad dále vycházel ze zjištění Inspektorátu, které nebylo obviněným zpochybněno, že katastrální území S. není prostorem vymezeným v § 66 odst. 2, poslední větě vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (dále jen „Vyhláška“). Katastrální území S. tedy není prostorem, ve kterém se určuje poloha podrobných bodů povinně v S-JTSK (srv. § 1 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb.).

            Úřad shledal, že geometrický plán číslo 396-113/93 v katastrálním území S., jeho náležitosti a dokumentace vykazují řadu vážných i drobných vad, například:

  1. Souřadnice všech bodů v geometrickém plánu jsou uvedeny v jediném souřadnicovém systému. Na počátku výpočetního protokolu, který je součástí ZPMZ je uvedeno 13 bodů (body číslo 1 až 4 a body číslo 17 až 25), které obviněný ve své výpovědi označil za identické body a jejichž souřadnice jsou v protokolu předem dány jako výchozí. V ZPMZ je u souřadnic těchto 13 bodů od vyhotovitele plánu učiněna výslovná poznámka „Odsunuto z mapy KN“. Vyhotovitel plánu Ing. A. B. ve své svědecké výpovědi uvedl, že souřadnice těchto bodů získal kartometrickým odsunutím z mapy vedené na hliníkové fólii, a některé z nich pak ještě následně početně upravil, aby odpovídali některým přímo nebo nepřímo měřeným délkám. Kartometrické odsunutí souřadnic bylo provedeno v systému S-JTSK, z popisového pole ZPMZ však vyplývá, že se jedná o systém místní. Obviněný sám pak v průběhu celého řízení zaujímal k této skutečnosti vzájemně rozporná stanoviska, když na jednu stranu tvrdil, že se jedná o souřadnice místní a na druhou stranu uváděl ve svém dopise ze dne 4. února 1997 adresovanému Úřadu a označeném jako odvolání, že záměrem bylo, aby zaměstnanci katastrálního úřadu mohli nové podrobné body vynášet „... z křížku mapy ...“. V katastrálním území S. je platná katastrální mapa v systému S-JTSK a od zobrazení křížků čtvercové sítě je možné vynášet pouze souřadnice S-JTSK. Bylo-li snad záměrem skutečně měření zpracovat v místním souřadnicovém systému, lze pak považovat za neodbornost, aby takový systém byl zvolen tak, že přímo vede k záměně za S-JTSK. Úřad dospěl k přesvědčení, že záměrem vyhotovitele bylo změnu skutečně zpracovat v S-JTSK o čemž nakonec svědčí i to, že Ing. A. B. ve své svědecké výpovědi uvedl, že předchozí geometrické plány nevyužil právě proto, že nebyly v S-JTSK zpracovány. Skutečnost, že měření (ve výsledku prezentované v jediném souřadnicovém systému), bylo připojeno na geometrický základ, kterým byly takové podrobné body, jejichž úplná vzájemná poloha (souřadnice) nebyla vůbec získána nebo ověřena na základě zeměměřických činností v terénu, ale byla pouze odsunuta kartometricky z mapy, je zcela zásadní a hrubou vadou plánu. Je zcela nepřípustné, aby vzájemná poloha podrobných bodů výsledně určená podle § 68 odst. 1 Vyhlášky pravoúhlými souřadnicemi (a to bez ohledu na použitý systém) nevycházela z hodnot v terénu skutečně zjišťovaných a měřených. Takovým postupem je hrubě porušeno celé ustanovení § 66 Vyhlášky, kde již sám název tohoto paragrafu (t.j. „Zeměměřické činnosti v terénu“) zcela vylučuje jakoukoliv možnost vyhotovovat geometrický plán aniž by vzájemná výsledná poloha bodů geometrického základu a nových podrobných bodů byla zjišťována jinak, než z výsledků přímého měření potřebných veličin v terénu. V geometrickém plánu číslo 396-113/96 v k. ú. S. ani v jeho dokumentaci Úřad neshledal vůbec žádné v terénu skutečně naměřené hodnoty, z kterých by bylo možné určit nebo ověřit např. vzájemnou polohu bodů číslo 17 a 5 nebo bodů číslo 34 a 27 nebo bodů číslo 30 a 13.

  2. Bod číslo 24 je v ZPMZ uveden jako bod geometrického základu i když se jedná nepochybně o nový podrobný bod. Souřadnice tohoto bodu nemohly být při dodržení platných právních předpisů pro vyhotovování geometrického plánu bez měřických prací v terénu předem vůbec známy. Přesto je tento bod dále využit jako geometrický základ pro určení dalšího nového podrobného bodu číslo 30. Pokud Ing. A. B. ve své svědecké výpovědi uvedl, že bod číslo 24 byl určen jako bod na přímce spojující body číslo 23 a 25 s využitím oměrné míry 30,83 m Úřad v ZPMZ nenalezl nic, co by svědčilo tomu, že takové zaměření skutečně bylo realizováno, že by údaj 30,83 m byl průběžným staničením a měřická přímka byla doměřena do konce a byla testována přesnost dosaženého výsledku. Pokud byly souřadnice bodu číslo 24 určeny pouze na základě jediné skutečně měřené míry 30, 83 m, došlo k porušení ustanovení bodu 12.8 Vyhlášky, když přesnost souřadnic tohoto bodu (získaných na základě jediného určovacího údaje) nebyla již nijak ověřena.

  3. Úřad považuje za další velmi vážný nedostatek skutečnost, že ZPMZ vůbec neobsahuje zápisník, v kterém by byly zaznamenány prvotně naměřené veličiny. Došlo tak k porušení § 66 odst. 6 Vyhlášky. Je nepřípustné, aby protokol o výpočtu nahrazoval zápisník s výjimkou případů, kdy určovací a kontrolní údaje byly již přímo v terénu pořizovány např. na magnetický záznam a kde vstup těchto údajů do výpočtu se děje rovněž automatizovaně a nemůže již být ovlivněn žádnou chybou spočívající v omylu při přepisu.

  4. Zaměření nových podrobných bodů u budovy na pozemku evidovaném jako parcela č. 3746/4 je zcela nedostatečné a neodborné. Nejedná se o ortogonální metodu, při které jsou měřeny úsečky a pořadnice a kolmice vytyčovány hranolem. Jedná se o metodu konstrukčních oměrných, z odborného hlediska používanou při měřických pracech pro pozemkové evidence při určování rohů pravoúhlých výstupků na zdech a budovách do maximální šířky 2,0 metrů, a to jen v těch případech, kdy rozdíl součtů rovnoběžných délek (součet rovnoběžných délek na jedné straně budovy mínus součet rovnoběžných délek na druhé straně budovy) nepřekročí hodnotu 6 cm. V konkrétním případě však jsou nově doměřované výstupky o velikosti zhruba 5 metrů, budova nebyla celá oměřena, a nemohl tak být nijak potvrzen předpoklad její pravoúhlosti. Ověření geometrického základu měření je tak zcela nedostatečné.

  5. Na geometrickém plánu je uvedeno, že je vyhotoven pro „vyznačení budov“. Na jižní straně nově oddělovaného pozemku označeného jako parcela číslo 3746/37 není plocha, která by byla zastavěna budovou, ale je zastavěna továrním komínem. Tovární komín není ani budovou ani dalším prvkem polohopisu souboru geodetických informací katastru. Tím bylo porušeno ustanovení § 62 odst. 1 Vyhlášky, v které je stanoveno k jakému účelu se geometrický plán zhotovuje.

  6. ZPMZ není zhotoven na platném tiskopisu Úřadu č. 9.01-1994. Tím bylo porušeno ustanovení § 66 odst. (6) Vyhlášky.

  7. Zobrazení změn a jejich okolí (shodně v ZPMZ i v grafickém znázornění geometrického plánu) není úplné či správné. V severovýchodní části je např. uvedena parcela 3746/15, ač má být správně uvedeno číslo 3746/16, chybí polohové bodové pole, mezi parcelou č. 3746/34 a 3746/33 jsou dvě uzavřené plochy neoznačené ani parcelním číslem ani nejsou přisloučené do okolní parcely.

  8. Podle bodu 16.5 písm. b) přílohy k Vyhlášce se v grafickém znázornění použije pro kresbu nového stavu hranice pozemku plná tlustá čára. V dotčeném plánu vznikají nové hranice pozemku v případě parcel č. 3746/33, 3746/34, 3746/35, 3746/36, 3746/37, aniž by tyto nové hranice pozemku byly vyznačeny tlustou čarou.

            Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, shodným se závěrem Inspektorátu, že obviněný Ing. X. Y. při ověřování výše uvedeného geometrického plánu nejednal odborně a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Tím porušil povinnost, kterou mu jako fyzické osobě s úředním oprávněním ukládá ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb. Nedodržování podmínek stanovených pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo je podle § 7 písm. g) platného znění zákona č. 359/1992 porušením pořádku na úseku zeměměřictví. Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví, kterého se dopustí fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti může inspektorát uložit pokutu až do výše padesátinásobku minimální mzdy (srv § 9 odst. 1 zákona č. 359/1992 Sb.). Při určení výměry sankce Úřad zvážil všechna potřebná kritéria. Shodně s názorem Inspektorátu dospěl k závěru, že obviněný porušil pořádek na úseku zeměměřictví závažným způsobem, když ověřil takový geometrický plán, v kterém určení souřadnic podrobných bodů nevycházelo v celém rozsahu z údajů získaných přímým měřením v terénu, ale bylo zcela nepřípustně použito údajů odměřených z mapy kartometrickým způsobem. Úřad je přesvědčen, že tuto skutečnost obviněný při ověřování geometrického plánu věděl, nevyvodil z ní však správné odborné a právní závěry. Úřad rovněž vzal v úvahu skutečnost, že obviněný se dopustil porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu § 7 písm. g) platného znění zákona č. 359/1992 Sb. již v minulosti. Úřad však nedospěl k názoru, že by se obviněný svého protiprávního jednání dopustil úmyslně a míru jeho zavinění spatřuje především v jeho nevědomé nedbalosti, kdy nevěděl, že jedná protiprávním způsobem, ač to vědět mohl a měl. Z toho důvodu úřad považuje výši sankce stanovenou v napadeném rozhodnutí Inspektorátu částkou 20.000,- Kč, t.j. přibližně ve výši jedné šestiny její zákonem stanovené horní hranice za přiměřenou.

            Po doplnění řízení a odstranění všech nedostatků, které Úřad shledal v napadeném rozhodnutí Inspektorátu Úřad toto napadené rozhodnutí změnil tak, jak je ve výroku uvedeno
 


Z grafického znázornění ZPMZ k dotčené konkrétní věci



L.N. 2006