K aplikaci vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném v roce 2005:

K využitelnosti  ověřených výsledků zeměměřických činností pro KN a ke stanovení výše ukládané sankce

Podle rozhodnutí ČÚZK č.j.: ČÚZK 736/2007-14/R z 10.4.2007

Dokument byl vnitroresortně publikován dne 17.10.2007 na Intranetu ČÚZK

INFORMATIVNÍ MATERIÁL PRO ZKI - IMZKI č. 75

UPOZORNĚNÍ: Informativní materiály pro ZKI (IMZKI), vydávané od roku 1994 v očíslované řadě odborem kontroly a dohledu ČÚZK, jsou určeny jako metodická pomůcka pro interní potřebu zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Vycházejí vždy z řešení určitých zcela konkrétních případů a názory v nich obsažené nelze ztotožňovat s obecnými výkladovými stanovisky ČÚZK. Podle  čl. 16 písm. e) a čl. 18 písm. t) organizačního řádu ČÚZK (č.j.: 5799/2003-11 z 14.11.2003), který nabyl účinnosti dne 1.1.2004, je příslušné k podávání výkladu právních předpisů týkajících se zeměměřictví a KN a vyřizování dotazů souvisejících s právní úpravou zeměměřictví a KN samostatné oddělení legislativy (útvar 15) a k podávání výkladu technických předpisů vydaných ČÚZK a vyřizování vnějších dotazů souvisejících s metodikou zeměměřictví a KN je příslušný odbor řízení územních orgánů (útvar 22). Na informativní materiály určené pro ZKI proto nelze ve správní činnosti odkazovat jako na závazná stanoviska resortu ČÚZK.

ANOTACE:

K aplikaci vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném v roce 2005:
K využitelnosti  OVĚŘENÝCH výsledků zeměměřických činností pro KN a Ke stanovení výše ukládané sankce 

PODROBNĚ:

OBSAH

1. Z rozhodnutí ZKI, jako orgánu prvé instance

2. Z rozhodnutí ČÚZK jako odvolacího orgánu druhé instance

1. Z rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu jako orgánu prvé instance 

Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q.
QQQ QQ Qqqqqqq, Qqqqqqqq QQ

Č.j.: ZKI-P-Y/XXX/2006 - Qqq

ROZHODNUTÍ

Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. příslušný podle ustanovení § 4 platného znění zákona č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech rozhodl v řízení vedeném ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle ustanovení § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. platného znění zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví s panem ing. X. Y., bytem Xxxxxxxxxxxx, Xxxxxxx XXX/X, držitelem úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

takto:

Ing. X.Y., nar. X. XX. XXXX, bytem Xxxxxxxxxxxx, Xxxxxxx XXX/X,, držitel úředního oprávnění číslo XXXX se při ověřování výsledků zeměměřických činností číslo 
a) 275-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
b) 276-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
c) 277-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
d) 278-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
e) 282-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
f) 285-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
g) 286-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
h) 288-34/2004 v katastrálním území P. dne 7. 6. 2005
i) 249-34/2004 v katastrálním území R. dne 7. 6. 2005
j) 250-34/2004 v katastrálním území R. dne 7. 6. 2005
k) 153-34/2004 v katastrálním území L. dne 7. 6. 2005
l) 146-34/2004 v katastrálním území Ž. dne 7. 6. 2005
m) 419-34/2004 v katastrálním území Č. dne 7. 6. 2005
n) 575-34/2004 v katastrálním území O. dne 11. 1. 2005
dopustil porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. platného znění zákona číslo 200/1994 Sb. tím, že nedodržel podmínky stanovené pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí ČR, t. j. nejednal odborně a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a dopustil se tak jiného správního deliktu ve smyslu zákona č. 200/1994 Sb. Za to je mu podle ust. § 17b odst. 2 platného znění zákona č. 200/1994 Sb., uložena pokuta ve výši 85 000 Kč; slovy osmdesátpět tisíc korun českých.
Jmenovaný je povinen uloženou pokutu uhradit do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Q. číslo XXXX-XXXXXXXX/XXXX, konstantní symbol XXXX, variabilní symbol XXXXXXXXX a to převodem z účtu nebo v hotovosti přiloženou složenkou. Při platbě složenkou je konstantní symbol XXXX.

Odůvodnění

Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q., dále jen „Inspektorát”, provedl podle ustanovení § 4 písm. b) platného znění zákona č. 359/1992 Sb. dohled zaměřený na dodržování předpisů při ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí. V rámci tohoto dohledu byly prověřeny výsledky zeměměřických činností, které ověřil ing. X. Y. (dále jen obviněný), držitel úředního oprávnění č. XXXX, a byly zjištěny nedostatky uvedené v protokolech o provedených dohledech č. X/2006 ze dne 6. 6. 2006, č. j. ZKI - D-X/XXX/2006 Qqq a č. XX/2006 ze dne 16. 8. 2006 č. j. ZKI - D-XX/XXX/2006 Qqq. Jmenovaný se k některým vytýkaným závadám dohledu č. X/2006 písemně vyjádřil dopisem ze dne 22. 6. 2006, na což inspektorát reagoval písemným stanoviskem dne 16. 8. 2006. Kromě toho již dříve provedl inspektorát dohled XX/2005, jehož nálezy nejsou zahrnuty do tohoto řízení, protože dohlížený elaborát byl mezitím částečně opraven a takto opravený byl podroben opakovanému dohledu X/2006. Nedostatky spočívající zejména v porušení ustanovení vyhlášky 190/1996 Sb. (dále jen vyhláška) pak byly důvodem pro zahájení řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví, které bylo zahájeno dne 16. 8. 2006. Zásilka se zahájením řízení, dále s odpovědí na vyjádření k dohledu X/2006 a protokolem o dohledu XX/2006 zaslaná na adresu Xxxxxxxxxxxx, Xxxxxxx XXX/X, nebyla obviněným vyzvednuta, ačkoli na této adrese převzal dohled XX/2005 a X/2006. Další zásilka byla opakovaně zaslána na adresu Xxxxxxxxxxxx, Xxxxxxx XXX/X, na níž také vyzvednuta nebyla. Poté byla zásilka zaslána ještě jednou obyčejně se sdělením, že dle správního řádu ji inspektorát považuje za doručenou dne 1. 9. 2006.


Obviněnému je vytýkáno, že výsledky zeměměřické činnosti citované ve výroku tohoto rozhodnutí ověřil, přestože obsahují tyto chyby a nedostatky:

ad a) dle výroku
Západní konec hranice mezi st. parcelou 71 a pozemkovou 234/2 v elaborátu označený číslem 7700 je na katastrální mapě umístěn jižně od jihovýchodního rohu st. p. 67 na protilehlé straně cesty (bod číslo 5740) a to o 3 m. S tím je v souladu i zobrazení na náčrtu ZPMZ a vytyčovacím. Ale podle souřadnic je vzájemná poloha těchto bodů opačná, bod 7700 je umístěn o 0,23 m severně od bodu 5740, což je rozpor. To zřejmě zapříčinilo umístění hraničního znaku 7700 nelogicky mimo terénní zlom mezi citovanými parcelami směrem na sever. Analogicky jsou na sever posunuty i další vytyčované body 7701, 7702 a 5960. Jde o značný rozdíl mezi podklady a výsledkem vytyčení, tj. souřadnicemi, což je porušením § 76 odst. 1 vyhlášky. K tomu by dojít nemělo zejména i proto, že na st. p. 67 byl zvolen identický bod. Z protokolu o výpočtu není zřejmé, proč k tomu došlo, což je dále porušením § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky.
Příčina závady je v tom, že zákres hranic byl na základě dohledu změněn tak, že kresba jižní hranice st. p. 67 byla překryta krycím lakem a nově zakreslena severně, aby odpovídala podkladům. Ovšem souřadnice vytyčených bodů byly ponechány původní. Pro určení polohy vytyčených bodů a tedy průběhu hranic jsou ale rozhodující souřadnice bodů. Tedy tím, že souřadnice bodu 7700 nebo 5940 a dalších byly ponechány původní, nejenže zůstal zachován rozpor mezi podklady a výsledkem vytyčení, ale navíc přibyl i vnitřní rozpor mezi výsledkem vytyčení a náčrty. K faktické opravě závady tedy nedošlo, provedená oprava je pouze kosmetická a ve svém důsledku může způsobit závažný omyl při využití dokumentace.
Jak uvedeno, chyba byla vytknuta v dohledu X/2006, ale již dříve byla vytknuta v dohledu XX/2005, na což obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 2. 2006 reagoval námitkou, že podle mapy PK je dotyčný rozdíl pouze 2 metry, což je v odchylce, a že nemovitosti východně od vytyčované hranice nejsou předmětem pozemkové úpravy. Podle zjištění inspektorátu je i na mapě PK onen rozdíl 3 metry, ale jeho velikost zde není podstatná, důležité je, že v rozporu s podklady došlo k nelogickému zákresu a vytyčení. Argument obviněného, že nemovitosti nejsou předmětem PÚ uznat nelze. Výše popsaný stav označil obviněný ve svém písemném vyjádření jako „opraveno“. Ovšem celkovým výsledkem konání o této chybě je, že byla opravena až po opakovaném dohledu, ale zcela nedostatečně tak, že výsledný stav je ještě horší než před opravou.
Jak uvedeno výše, na chybou postižené nemovitosti, tj. st. p. 67, byl zvolen identický bod, což nejasnost zvětšuje, neboť za normálních okolností blízkost identického bodu zaručuje správnost zobrazení. Kromě toho v dopise zpracovatele zakázky pana Z. Ž. z firmy YYYYYY, spol. s r. o. Pozemkovému úřadu Q. ze dne 30. 9. 2005 ohledně řešení hranic v blízkosti st. p. 67 a 71 je v bodě 3 uvedeno, že byla provedena lokální transformace v daném okolí a dále v bodě 5 dopisu, že bylo ověřeno, že v mapě bývalého pozemkového katastru je z technického hlediska zákres správný a tedy vytyčovací prvky byly v souladu s § 74 odst. 4 vyhlášky určeny z hodnot odměřených na mapě. V žádné z opravovaných verzí ZPMZ to ale není zaznamenáno. Je zde tedy další rozpor mezi provedením lokální transformace s údajně dobrým výsledkem umožňujícím použití katastrální resp. PK mapy na straně jedné a evidentně odlišným zobrazením a vytyčením na straně druhé.
Inspektorát vytkl obviněnému, že celý vytyčovaný obvod osady byl určen na základě jediného transformačního klíče. Jde o zastavěné území délky 300 metrů ze dvou stran ohraničené úzkými cestami, takže nelze vyloučit místní deformace, které takto rozsáhlý klíč nemůže respektovat. Pak lehce dojde k tomu, že vytyčená hranice vede mimo terénní tvar, který může být hranicí. Správnost tohoto tvrzení a potřebnost místního přizpůsobení potvrdila nutnost lokální transformace (viz předchozí odstavec) a dále sdělení zástupce zpracovatelské firmy na schůzce konané dne 22. 12. 2005 na Pozemkovém úřadě v Q., že bylo ještě provedeno místní přizpůsobení, které ale není dokumentováno. Nicméně obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 22. 6. 2006 k použití jediného transformačního klíče uvedl, že „uvedenou transformaci považuje za dostačující, což prokazuje i střední chyba 0,87 m a dostatečný počet rovnoměrně rozložených identických bodů“. V GP posuzovaném dohledem XX/2005 (nezahrnutém do tohoto řízení) inspektorát obviněnému vytkl vynechání důležitého identického bodu 207-18. Ve zde posuzovaném GP (dohled X/2006) byl do transformace tento bod doplněn, čímž byl určen nový transformační klíč. Jiný klíč ovšem určuje i jiné souřadnice podrobných bodů, ale ty zůstaly původní, což je rozpor a porušení § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky a bodu 17.1 její přílohy. Použití uvedeného klíče dá jiné souřadnice než udávají části protokolu o výpočtu ve sledu prací následující po transformaci. Uvedené rozdíly souřadnic na vybraných bodech 9099, 255-6 a 207-18 jsou 0,06 m, 0,11 m a 0,12 m a byly obviněnému sděleny dopisem inspektorátu ze dne 16. 8. 2006 poté, co obviněný se dne 22. 6. 2006 písemně vyjádřil, že „transformační klíč nebyl měněn, byl jen doplněn chybějící bod, který vypadl při tisku“. Kromě způsobeného rozporu je vyjádření obviněného zjevně nepravdivé, protože změna klíče je patrná na první pohled. Uvedené rozdíly souřadnic vyjádřené pomocí veličiny u_p požadované vyhláškou pro posuzování přesnosti mají velikost 0,04 m, 0,08 m a 0,09 m, což sice nepřekračuje mezní hodnotu u_xy stanovenou v bodě 12.13 přílohy k vyhlášce, ale je třeba mít na paměti, že kromě rozporu tak byla tímto vysoce neodborným činem do souřadnic zavedena systematická chyba proměnné velikosti, která na základě pouhé matematické operace dosahuje hodnot přes polovinu povolené meze a k ní se dále přičítají veškeré další nevyhnutelné chyby procesu měření a zpracování, takže je velké riziko, že výsledná chyba podrobných bodů hodnotu mezní odchylky překročí. K případnému argumentu, že transformované body byly získány z mapy měřítka 1:2880 a tedy s kódem kvality 8 a střední souřadnicovou chybou větší než 0,50 m podle bodu 12.15 přílohy k vyhlášce, inspektorát uvádí, že poměr uvedených rozdílů i vůči této chybě považuje za značně velký a bez ohledu nato z výše uvedených důvodů jednání obviněného za nepřípustné.

Bod 210-10 je na náčrtu zakreslen jako průběžný na západní hranici parcely 234/1. Avšak podle ZPMZ číslo 210, kterým byl zaměřen v souřadnicovém systému S-JTSK, průběžným bodem není, ale odbočuje z něj hranice směrem na východ. Rovněž v terénu vychází z horní hrany meze nad tímto bodem směrem na východ plot na masivní podezdívce. Jsou to rozpory. Plot přirozeně na hranici ležet nemusí, ale pokud byl zjištěn rozdíl vůči předchozímu ZPMZ, mělo to být minimálně vyznačeno, viz též § 66 odst. 6 a 10 vyhlášky. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 2. 2006 sdělil, že „vlastníci dotčených pozemků byli upozorněni na nesoulad oplocení s mapou KN, bude řešeno zvláštním ZPMZ“. Do dne 21. 12. 2006 nebylo žádné ZPMZ dodáno.

Označení vytyčených bodů 5922 a 5923 v terénu je dle elaborátu provedeno „hranou kamene zdiva“, přičemž na bodě 5923 se vytyčovaná hranice lomí. Není však zalomen předmět, po němž hranice probíhá dále směrem k východu a jenž dle náčrtu průběžně pokračuje od bodu 5923 na západ obloukem (je to kamenná opěrná zeď 2 m vysoká). K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 22. 6. 2006 uvedl, že „hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky (§ 79 odst. 4) Vyhlášky)“. Ovšem v případě, že z trvale označené hranice odbočuje hranice v terénu trvale neoznačená, není bez označení odbočujícího místa zřejmé, kde k tomu dochází. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, že „s vlastníkem zdi bylo projednána možnost odstranění jednoho kamenného kvádru, po uskutečnění bude znak osazen“. Chybné označení je nutno hodnotit jako porušení § 79 vyhlášky.

U výpočtu stávajících podrobných bodů daných v souřadnicích chybí zhodnocení, zda jejich přesnost odpovídá požadavkům a zda je tedy lze považovat za body na vytyčované hranici. Jde např. o body 244-4, 207-6, 180-35. Je to porušení § 66 odst. 6 a 10 a § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky.

Východní hranice st. parcely 103 je na náčrtu ZPMZ zakreslena východně od hranice st. parcely 106, zatímco podle katastrální mapy má být západně. Jiný rozpor v tomto místě vytknutý již v dohledu XX/2005 byl již dříve opraven, ale tak, že byla způsobena tato další chyba. Oprava tedy provedena byla, ale opačným směrem než je žádoucí. Dále hranice mezi stavební parcelou 67 a pozemkovou 255 je chybně zakreslena. Podle katastrální mapy vede 3 m od severozápadního rohu st. 67, ale na náčrtu je zakreslena až na roh. Na náčrtu vytyčovacím je to stejné. Jsou to rozpory a porušení § 76 odst. 1.

ad b) dle výroku
Podle zápisníku byla na stanovisku 4084 měřena orientace na bod ZBP 206 dvakrát, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma měřeními je 0,054 ^g, což je při vzdálenosti bodů přes 7 kilometrů neskutečně velká hodnota. Na dalším stanovisku 4100 je rozdíl dvou orientací na stejný bod ZBP 206 roven 0,006^g a na stanovisku 560 je 0,003^g. Tyto rozdíly při vzdálenosti orientačního bodu 206 přes 7 km znamenají příčnou odchylku 5,9 m, 0,7 m a 0,3 m, takže je pochybné, zda bylo při opakovaném měření cíleno na stejný bod. Mezní odchylky jsou stanoveny Návodem pro obnovu katastrálního operátu mapováním (dále jen Návod) a pro směry na pomocné body je podle odst. 4.311 písm. b) mezní rozdíl dvojího měření 0,0006^g, což je hodnota velmi nízká, protože pomocné body jsou umisťovány hustěji než je citovaných 7 km. Pro daný případ více odpovídají mezní odchylky pro určování bodů PBPP a podle odst. 2.512 citovaného Návodu je stanoveno 0,003^g, ale za podmínky měření ve skupinách a přesnosti měřených směrů 0,6 mgon, což podle zápisníku dodrženo nebylo. Rozdíly dvojího měření jsou však tak velké, že bez ohledu na odchylky stanovené Návodem a bez ohledu na zkoumání, zda citovaný Návod je pro posuzování příslušný, to inspektorát musí považovat za porušení požadavků na prokázání přesnosti (§ 69 odst. 3 písm. d vyhlášky). Kromě toho za takové konfigurace měření je nutno považovat za odborné ve smyslu § 16 odst. 1písm. a) zákona 200/1994 Sb., měření ve skupinách.
K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 citoval vzorce z odst. 4.311 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, dle nichž inspektorát vypočetl výše uvedené mezní odchylky, a dále uvedl, že „popsaná chyba v orientaci byla zjištěna, bylo provedeno přeměření a do vyrovnání vstupovaly správné směrníky“. K tomu obviněný během ústního jednání na inspektorátu dne 2. 11. 2006 dodal písemné vyjádření zpracovatelky ing. F. F. (dále jen vyjádření zpracovatelky) s bližším vysvětlením, že „pravděpodobně došlo k posunu stroje… s následkem chybných souřadnic… Po tomto zjištění byly souřadnice přepočteny a provedeno přeměření… a do vyrovnání vstupovaly směrníky správné. Problém byl, že špatné měření ze zápisníků neodstranili“. Z elaborátu ale zjištění chyby a přeměření není zřejmé, což by při nápravě chyby nebylo na závadu. Ale jako závadu je nutno hodnotit to, že špatné měření bylo v zápisníku ponecháno bez vysvětlení, takže vznikl uvedený rozpor.

Výpočet souřadnic pomocných měřických bodů byl dle protokolu o výpočtu proveden vyrovnáním blíže neuvedenou metodou. Měřická síť pomocných bodů byla vyrovnána po částech nadvakrát, přičemž z měřického hlediska jde o síť jedinou, takže rozdělení není vhodné. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl „vyrovnání sítě bylo provedeno metodou nejmenších čtverců metodou zprostředkujících veličin, síť byla připojena do referenčního systému jako vázaná (souřadnice pevných bodů zůstaly neměnné). Samostatné vyrovnání není nejvhodnější, bylo ale nutné z organizačních a časových důvodů. Jedna část sítě byla vyrovnána Gromou, druhá část programem Kokeš“. Rozdíl mezi přibližnou a vyrovnanou polohou bodů 4341 a 4362 je podle elaborátu 0,25 m, přičemž u ostatních bodů je to nejvýše několik málo centimetrů a to i u bodu 4361, který ve výpočtu citovaných bodů logicky předchází. Inspektorát provedl pomocí hodnot ze zápisníku kontrolní výpočet souřadnic bodu 4341 z obou zaměřených kombinací (tj. pomocného 4361 a ZBP 0820-5) a v rámci 0,03 m dospěl ke shodě vzájemné i s hodnotami vyrovnanými. Příčina hrubé chyby je tedy v chybném výpočtu přibližných souřadnic, který není doložen. Chyba mohla být nalezena před vyrovnáním a měla být odstraněna. Její ponechání má za následek větší odchylky i v dalších posuzovaných kategoriích, např. v přehledu neznámých – orientační posuny, v testu linearizace, v přehledu oprav – analýze pozorování a tím pádem je uvedeno i v odlehlých pozorováních. I v celkovém přehledu je směr ze ZBP 0820-5 na 0820-206 (v elaborátu chybně uvedeno 20.6) jako jediná hodnota uveden s překročeným Studentovo kritériem. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl „k vyjádření…je nutné požádat o vysvětlení zpracovatele programu. Na bodě TB 5 byla v době měření viditelná orientace pouze na bod 206“. Ve vyjádření zpracovatelky k tomu nic uvedeno není a vyjádření zpracovatele programu také dodáno nebylo. Při dalším zkoumání nalezl inspektorát příčinu v chybně zadaných souřadnicích. V protokolu o vyrovnání měřické sítě, část 1 je u bodu ZBP 0820-206 uvedena souřadnice Y 687607,97, ale správně má být 687604,97, jak je i uvedeno v celkovém seznamu souřadnic. S chybnou hodnotou byl proveden celý výpočet a tato chyba způsobila kromě jiného i signalizaci ve výše uvedených kritériích přesnosti a dále i značný rozdíl mezi vyrovnanými a měřenými hodnotami směrů; rozdíl těchto hodnot ze stanoviska ZBP 0820-5 na bod ZBP 0820-206 je 0,018^g a na bod 4341 0,01^g. Vzdálenost mezi citovanými body ZBP je šest kilometrů, takže uvedený rozdíl je značný zejména i vzhledem k deklarované přesnosti měření 10^cc. Dále musí inspektorát uvést, že na bodě ZBP 0820-5 je zaměřena pouze jediná orientace na dané body (na ZBP 0820-206), což je i v rozporu s výše citovaným Návodem a ztížilo to odhalení chyby. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 5. 12. 2006 uvedl, že „po opravě chybné Y souřadnice bodu ZBP0820-206 v zadání pevných bodů jsme provedli…nové vyrovnání měřické sítě… Z porovnání souřadnic vyplývá, že souřadnice těchto měřických bodů zůstaly prakticky nezměněné, změnily se pouze statistické údaje“.

Ve vyrovnání byly nalezeny i další rozpory. V části 2 vyrovnání, subčásti pokračování, oddílu „vyrovnané délky“ je u záměry ze stanoviska 4072 na PBPP 542 uvedena oprava –343.76 mm. Je to hodnota přesahující veškeré mezní odchylky vyhlášky pro danou kvalitu měření. Rovněž další kritéria zde signalizují velké hodnoty. Ovšem porovnání délky vyrovnané vůči měřené uvedené v přímo zápisníku dá rozdíl pouze 0,13 m, což je dále rozpor. U stejného stanoviska je oprava délky na další bod 4075 rovna 97.65 mm a rozdíl vůči měřené uvedené v zápisníku prakticky stejně 0,10 m, což jsou hodnoty jsou sice menší, ale vzhledem k tomu, že vyrovnáním se eliminují pouze chyby náhodné, jsou rovněž značné. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl „Chyba nastala špatným přepsáním měřené délky na stanovisku 4072, v zápisníku měřených délek a směrů je uvedena měřená délka na bod PBPP 59,38m, ale ve vyrovnání je omylem uvedena délka 59,85m - z toho vznikl tak velký rozdíl. Ve výsledcích, kde se porovnávají rozdíly mezi měřenými veličinami a veličinami vyrovnanými je již tato chyba opravena. V seznamu souřadnic je uvedena již správná hodnota po této opravě“. Ve vyjádření zpracovatelky je k tomu navíc uvedeno „rozdíl je dle skutečně naměřených hodnot, to znamená že odpovídá 0,13 a (komentář inspektorátu: pravděpodobně překlep ve vyjádření, namísto „a“ mělo být zřejmě „m“) a zároveň 0,10, neboť došlo i (komentář inspektorátu: pravděpodobně chybí předložka „k“) poměrně patrné změně vyrovnaných souřadnic“. Obviněný se tedy vyjádřil, že chyby si je vědom a že ve výsledku byla opravena. Ale z výpočtu to zřejmé není a není ani zřejmé, jak byl určen údajně správný výsledek.
V oddílu „vyrovnané směry“ téže části protokolu jsou na stanovisku 4140 rovněž značné hodnoty oprav, největší u bodu ZBP číslo 0820-201 téměř 0,06^g. Velké opravy mají oba zde použité vzdálené body ZBP, přičemž z logiky věci plyne, že nejvzdálenější body mají mít opravy směrů nejmenší. Dále hodnota „Eps“ (odhad chyby měřené veličiny) je zde u bodu ZBP 0820-201 přes 0,09^g. U dalších orientací tohoto stanoviska a stanovisek uvedených na stejné stránce dosahují citované hodnoty rovněž velikosti v řádu gradových minut. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 odkázal na výše uvedené „k vyjádření…je nutné požádat o vysvětlení zpracovatele programu. Na bodě TB 5 byla v době měření viditelná orientace pouze na bod 206“. Ve vyjádření zpracovatelky k tomu nic uvedeno není a vyjádření zpracovatele programu také dodáno nebylo.
V protokolu o vyrovnání měřické sítě, část 2, měřené směry je na stanoviskách 4076, 4144 a 4146 uvedena střední chyba (apriorní) měřených směrů 5^cc a jejich váha 4, zatímco u všech ostatních má tato střední chyba hodnotu 10^cc a váha 1. Rozpor je nejvýraznější na stanovisku 4076, protože podle protokolu z něj bylo měřeno celkem na šest bodů, ale lepší hodnoty (5cc resp. váha 4) jsou pouze u jednoho. Podle ZPMZ se měřilo týmž přístrojem a ze zápisníku nevyplývá, proč by tomu u citovaných stanovisek mělo být jinak. Podle zápisníku byly směry pro část 1 lokality (tj. většina) měřeny s rozlišením na 0,001^g, čemuž apriorní chyba 10^cc neodpovídá – jeví se být lepší než měření. Chyba měřených směrů, tj. 0,001^g resp. 0,0005^g, nemůže být shodná s rozlišovací schopností teodolitu (rovněž 0,001^g) nebo dokonce ještě lepší zejména, když se měřilo pouze v jedné poloze dalekohledu. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 5. 12. 2006 uvedl, že „pro měření byl použit pouze 1 měřický stroj, uvedené střední chyby a váhy byly vypočteny při vyrovnání sítě programem Groma“. Uvedené střední chyby jsou ale chyby hodnotící měřené směry z hlediska teodolitu a pro vyrovnání jsou vstupními údaji zadávanými obsluhou, takže nemohly být vypočteny programem.
Jak vidno, ve vyrovnání se vyskytují jednak vnitřní rozpory a dále zde signalizují opravy a jiná kritéria překročení mezních odchylek. Inspektorát však považuje za důležitou okolnost především to, že bez ohledu na mezní odchylky, dosahují opravy značných hodnot obecně. Vyrovnání slouží pouze pro redukci chyb náhodných, nikoli pro eliminaci chyb délek o velikosti desítek centimetrů a směrů na vzdálené trigonometrické body o gradové minuty.

V části 2 vyrovnání, subčásti pokračování protokolu o výpočtu je na první straně v údaji „počet měřených směrů“ začátek čísla vymazán krycím lakem, takže čitelný byl ponechán údaj 473. Pod mazacím lakem lze rozeznat číslo „09900276“, což je předčíslí čísel bodů posuzovaného ZPMZ. Dále v téže části na desáté straně od konce je v údajích stanoviska 4142 v řádku směr na 4143 ve sloupci Eps nesmyslná hodnota „09900276462.90“, přičemž o řádek výš je „-462.90“, což je opačná hodnota konce předchozího čísla. To znamená, že po automatizovaném vytvoření protokolu o výpočtu v něm bylo ručně zasahováno, pravděpodobně hromadnou editací, což kromě změn žádoucích vyvolalo i změny nežádoucí. Inspektorát to musí hodnotit jako porušení § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl „V době vyrovnání sítě nebylo ještě známo číslo ZPMZ a proto bylo nutno provést hromadné přečíslování bodů (editaci)“. Hromadná editace je ovšem v takovém rozsáhlém protokolu riziková operace, což se negativně projevilo i zde.

Souřadnice bodů 4097, 4098, 4180 až 4186 nebyly získány vyrovnáním a ani v elaborátu nebyl nalezen jejich jiný výpočet. Body 4180 až 4186 jsou uvedeny v části „vytyčení“, která ale neobsahuje náležitosti pro prokázání přesnosti. Jde o porušení § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, že „výpočet souřadnic pomocných bodů č. 4097 a 4098 byl nalezen v počítači, může být do ZPMZ doplněn“ a během ústního jednání dne 2. 11. 2006 ho předal inspektorátu, který ho založil do spisu řízení pod číslem 18. Dále obviněný uvedl, že „souřadnice bodů 4180 až 4186 jsou uvedeny v měřickém zápisníku“ a zpracovatelka: „Bohužel výpočet souřadnic bodů 4180-4186 jsem nikde nenašla“. V měřickém zápisníku výpočet souřadnic bodů 4180 až 4186 není, přičemž zápisník ani není místo, kde by být měl. Citované body byly po té inspektorátem nalezeny v protokole o výpočtu v části „vytyčení“, kde jsou sice uvedeny i směry a délky, ale tato část nemá náležitosti obvyklého protokolu o výpočtu a chybí údaje o prokázání přesnosti podle § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky.

V protokole o výpočtu v části „vytyčení“ jsou těžko rozpoznatelné části vytyčované z různých stanovisek. Celé „vytyčení“ je směstnáno do souvislého textu na sedmi stránkách. Navíc každý vytyčovaný bod je uveden na dvou řádkách i se souřadnicemi kontrolními a danými, ale není nijak označeno, že první řádka jsou kontrolní a druhá dané, jako je to v další části protokolu. V záhlaví vytyčení je ručně dopsaný text, že „souřadnice byly vypočteny přímo v terénu ve stroji…“, ale není zřejmé, zda se tím míní jen souřadnice kontrolně zaměřené nebo i vytyčované. Sloupec s měřenými směry je nadepsán „hz.uh.“, ale ve skutečnosti to jsou směry, ne úhly. Dále zde uvedené vytyčované i kontrolní souřadnice S-JTSK jsou zredukovány o 600 000 resp. 900 000, aniž by to bylo alespoň uvedeno. Je to nutno posuzovat jako porušení bodu 17.1 přílohy k vyhlášce o vzájemné shodě mezi částmi ZPMZ. Stejná závada byla vytknuta v rámci dohledu ZPMZ 275 (dohledy XX/2005 a X/2006), kde byla následně opravena, ale v tomto ZPMZ byla ponechána. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, že „legendu lze doplnit“.

Podle § 77 odst. 1 vyhlášky se do vytyčovacího náčrtu vyznačí vytyčovací prvky, což zde chybí. V ZPMZ je sice složka nadepsaná seznam souřadnic, ale jde o kompletní seznam všech bodů, tj. i daných a pomocných a navíc za celou lokalitu nejen toto ZPMZ, takže zde požadovaný účel nesplňuje. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, že „vytyčovací náčrty jsou součástí ZPMZ, který obsahuje celkový seznam souřadnic“, což uvedené nedostatky nevysvětluje.

Podle bodu 17.4 přílohy k vyhlášce s odkazem na bod 16.5 písm. b) bod 1. přílohy k  vyhlášce má být vytyčená hranice zakreslena velmi tlustou čarou. Zde to v náčrtu ZPMZ dodrženo nebylo – zákres byl učiněn stejnou tenkou čarou jako ostatní kresba a namísto použití velmi tlusté čáry je vytyčená hranice obtažena zelenou pastelkou. Toto zelené zvýraznění neřešící rozpor vůči vyhlášce však bylo doplněno na základě dohody s katastrálním pracovištěm Q. po předání dokumentace vytyčení, aby vytyčovaná hranice byla alespoň nějak zvýrazněna s tím, že pracoviště pak přepracování náčrtu nepožadovalo. Ovšem v ZPMZ 275 ad a) dle výroku je vytyčovaná hranice zobrazena správně, jak je konstatováno v dohledu X/2006. Hranice v tomto ZPMZ byla opravena v mezidobí po provedení dohledu XX/2005 a před X/2006, přičemž ale byl opraven jediný ZPMZ, v němž to bylo vyknuto.

Kromě konkrétních chyb uvedených výše, musí inspektorát uvést i následující. Jde o velký výsledek zeměměřické činnosti s měřením a výpočty dalších částí lokality a tedy rozsáhlým protokolem o výpočtu. Ovšem tento protokol je chaotický a neodpovídá skutečnému průběhu prací. To, že v jediném seznamu souřadnic hned na začátku jsou body dané, identické i nově určené, přičemž nejsou nijak rozčleněny, by ještě bylo možno přijmout. Dále je správně zápisník, ale po něm následuje hned vytyčení, aniž by byl zřejmý původ vytyčovaných souřadnic. Až poté následuje výpočet zápisníku. Dále je kontrola oměrných kontrolující vytyčení, která ale ve sledu prací následuje po vytyčení, ne po výpočtu zápisníku, načež následuje část označená „přesnost určení souřadnic podrobných bodů“, porovnávající také souřadnice bodů zaměřených. Na závěr jako poslední příloha protokolu o výpočtu označená číslem 5 je „transformace a posouzení přesnosti identických bodů“, která ve sledu prací patří na začátek. Vyrovnání je přiloženo samostatně mimo tuto hiearchii.
V seznamu příloh na titulní straně ZPMZ je jako předposlední příloha uveden přehled kladu listů měřických náčrtů ve skutečnosti obsahující i náčrty samotné, které ovšem tvoří klíčovou část dokumentace, takže by uvedeny být měly rovněž a to nejlépe na místě prvním. Ani na vlastní složce s náčrty není napsáno, co obsahuje, pouze je velkým písmem uvedeno „Přehledný náčrt kladu listů“.
Přílohy se zápisníkem a výpočty jsou rozděleny do pěti složek, celkem o více než sto třiceti stránkách, které nejsou očíslované, což značně ztěžuje orientaci. Text je tištěn pouze po jedné straně papíru značně neúsporným stylem. Např. zápisník na více než dvaceti stranách je tvořen sloupcem hodnot nedosahujícím ani do poloviny šířky papíru, stejně i část 2 vyrovnání (skoro 30 stran) tvoří většinou jediný sloupec o šířce 6 cm.
Postup prací musí být dokumentovaný tak, aby při jeho opakování se stejnými vstupními daty dal shodný výstup a byla z něj zřejmá dosažená přesnost, přirozeně s uvážením nevyhnutelných chyb např. při odsunu, což však tato dokumentace nesplňuje. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, „Vzato na vědomí, při dalších pracích budou požadavky ZKI respektovány“.
Dále ověření částí elaborátu náčrtů, přehledu měř. sítě a výpočtů jakožto samostatných složek vykazuje nedostatky oproti § 71 odst. 1 písm. c) vyhlášky, § 12 a 16 zákona 200/1994 Sb. (chybí text „náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“) a § 18 vyhlášky 31/1995 Sb. (umístění ověření).

ad c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), m) dle výroku
V protokolech o výpočtu v části „vytyčení“ jsou těžko rozpoznatelné části vytyčované z různých stanovisek. Celé „vytyčení“ je směstnáno do jednoho souvislého textu. Navíc každý vytyčovaný bod je uveden na dvou řádkách i se souřadnicemi kontrolními a danými, ale není nijak označeno, že první řádka jsou kontrolní a druhá dané. V záhlaví vytyčení je ručně dopsaný text, že „souřadnice byly vypočteny přímo v terénu ve stroji…“, ale není zřejmé, zda se tím míní jen souřadnice kontrolně zaměřené nebo i vytyčované. Sloupec s měřenými směry je nadepsán „hz.uh.“, ale ve skutečnosti to jsou směry, ne úhly. Dále zde uvedené vytyčované i kontrolní souřadnice S-JTSK jsou zredukovány o 600 000 resp. 900 000, aniž by to bylo alespoň uvedeno. Je to nutno posuzovat jako porušení bodu 17.1 přílohy k vyhlášce o vzájemné shodě mezi částmi ZPMZ. Stejná závada jako v těchto ZPMZ byla v ZPMZ 275 (viz dle výroku ad a) opravena v mezidobí po provedení dohledu XX/2005 a před X/2006, přičemž ale byl opraven jediný ZPMZ, v němž to bylo výslovně vytknuto a ve zde citovaných byla závada ponechána.
Podle bodu 17.4 přílohy vyhlášky s odkazem na bod 16.5 písm. b) bod 1. přílohy k vyhlášce  má být vytyčená hranice zakreslena velmi tlustou čarou. Zde to v náčrtech ZPMZ dodrženo nebylo – zákres byl učiněn stejnou tenkou čarou jako ostatní kresba a namísto použití velmi tlusté čáry je vytyčená hranice obtažena zelenou pastelkou. Toto zelené zvýraznění neřešící rozpor vůči vyhlášce však bylo doplněno na základě dohody s katastrálním pracovištěm Qqqqqq po předání dokumentace vytyčení, aby vytyčovaná hranice byla alespoň nějak zvýrazněna s tím, že pracoviště pak přepracování náčrtu nepožadovalo. Ovšem v ZPMZ 275 ad a) dle výroku je vytyčovaná hranice zobrazena správně, jak je konstatováno v dohledu X/2006. Hranice v tomto ZPMZ byla opravena v mezidobí po provedení dohledu XX/2005 a před X/2006, přičemž ale byl opraven jediný ZPMZ, v němž to bylo výslovně vytknuto a ve zde citovaných byla závada ponechána.
Kromě těchto chyb uvedených výše, musí inspektorát stejně jako v ad b) uvést i výhrady vůči protokolu o výpočtu, který je chaotický a neodpovídá skutečnému průběhu prací. V seznamech nejsou body nijak rozčleněny. Vytyčení je uvedeno, aniž by byl z předchozí části protokolu zřejmý původ vytyčovaných souřadnic a až poté následuje výpočet zápisníku. Dále je kontrola oměrných kontrolující vytyčení, která ale ve sledu prací následuje po vytyčení, ne po výpočtu zápisníku. Na závěr jako poslední příloha protokolu o výpočtu je část označená „transformace a posouzení přesnosti identických bodů“, která ve sledu prací patří na začátek. V seznamu příloh na titulní straně ZPMZ je jako jedna z posledních příloh uveden přehled kladu listů měřických náčrtů ve skutečnosti obsahující i náčrty samotné, které ovšem tvoří klíčovou část dokumentace, takže by uvedeny být měly rovněž a to nejlépe na místě prvním. Ani na vlastní složce s náčrty není napsáno, co obsahuje, pouze je velkým písmem uvedeno „Přehledný náčrt kladu listů“. Postup prací musí být dokumentovaný tak, aby při jeho opakování se stejnými vstupními daty dal shodný výstup a byla z něj zřejmá dosažená přesnost, přirozeně s uvážením nevyhnutelných chyb např. při odsunu, což však tato dokumentace nesplňuje. K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, „Vzato na vědomí, při dalších pracích budou požadavky ZKI respektovány“.
Dále ověření částí elaborátu náčrtů, přehledu měř. sítě a výpočtů jakožto samostatných složek vykazuje nedostatky oproti § 71 odst. 1 písm. c) vyhlášky, § 12 a 16 zákona 200/1994 Sb. (chybí text „náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“) a § 18 vyhlášky 31/1995 Sb. (umístění ověření).
K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, že „uvedené ZPMZ…budou po ukončení správního řízení vyzvednuty z příslušného katastrálního pracoviště a dle popsaných nedostatků budou případně opraveny a doplněny“.

ad n) dle výroku
V elaborátu chybí zápisník požadovaný § 66 odst. 9 vyhlášky. Část nazvaná zápisník je ve skutečnosti kontrolní měření uváděné ve výše uvedených výsledcích jako „vytyčení“ s týmiž nedostatky. Jsou zde těžko rozpoznatelné části měřené z různých stanovisek směstnané do jednoho souvislého textu. Navíc každý měřený bod je uveden na dvou řádkách i se souřadnicemi kontrolními a danými, ale není nijak označeno, že první řádka jsou kontrolní a druhá dané. Sloupec s měřenými směry je nadepsán „hz.uh.“, ale ve skutečnosti to jsou směry, ne úhly. Dále zde uvedené vytyčované i kontrolní souřadnice S-JTSK jsou zredukovány o 600 000 resp. 900 000, aniž by to bylo alespoň uvedeno. Ručně dopsaný vysvětlující text, že „souřadnice byly vypočteny přímo v terénu ve stroji…“ zde chybí. Je to nutno posuzovat jako porušení bodu 17.1 přílohy k vyhlášce o vzájemné shodě mezi částmi ZPMZ.
Chybí výpočet souřadnic podrobných bodů jako podklad pro prokázání přesnosti podle § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky.
Podle bodu 17.4 přílohy k vyhlášce s odkazem na bod 16.5 písm. b) bod 1. přílohy vyhlášky má být vytyčená hranice zakreslena velmi tlustou čarou. Zde to v náčrtu ZPMZ dodrženo nebylo – zákres byl učiněn stejnou tenkou čarou jako ostatní kresba. Vytyčená hranice není obtažena ani zelenou pastelkou jako v případech popsaných výše.
A stejně jako ve výše uvedených případech neodpovídá protokol o výpočtu skutečnému průběhu, protože část „transformace“ je až na jeho samém konci.
K tomu obviněný ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2006 uvedl, že „uvedené ZPMZ…budou po ukončení správního řízení vyzvednuty z příslušného katastrálního pracoviště a dle popsaných nedostatků budou případně opraveny a doplněny“.
Z uvedeného je zřejmé, že výsledek zeměměřické činnosti ad n) je ve srovnatelných kritériích v horším stavu než ostatní zde posuzované. Tento výsledek patří do okresu A., zatímco ostatní do okresu Q. a rozdíly jsou dány tím, že při předávání vytyčení na katastrální pracoviště Q. byly ověřovateli vytknuty závady, které byly následně opraveny, ale protože tyto závady současně nebyly vytknuty pracovištěm A., tamní elaborát byl ponechán v původním stavu. Takové jednání je nutno považovat za neodborné, závady měly být opraveny ve všech ZPMZ bez ohledu na pracoviště, zejména, když všechny zde posuzované výsledky jsou součástí jedné komplexní pozemkové úpravy. K tomu uvedl zástupce zpracovatelské firmy pan W. W. dne 31. 10. 2006 při nahlížení do spisu, že různá katastrální pracoviště mají někdy protichůdné požadavky a proto byl opraven pouze elaborát patřící do kompetence pracoviště Q. zatímco semilský byl ponechán v původním stavu. Uvedené závady jsou však evidentní a přinejmenším se bylo možno na pracovišti A. dotázat, zda je možné uvést elaborát do stejného stavu jako v Q., přičemž inspektorát je názoru, že jeho změna resp. oprava by byla akceptována.

Výše popsané závady hodnotí a označuje inspektorát za závažné s ohledem na skutečnost, že ovlivňují použitelnost těchto výsledků zeměměřických činností pro potřeby katastru nemovitostí ČR. V protokolech o provedených dohledech jsou uvedeny další závady méně závažného charakteru a dále závady formální. Z těchto dalších závad považuje inspektorát za vhodné zde uvést např. to, že náčrty jsou zpracovány ve standardním kladu mapových listů 1:1000 rozdělených dále na menší části formátu A3. Vytyčované území je rozsáhlé, takže v každém ZPMZ je náčrtů několik, což není přehledné. Nepřehlednost dále zvyšuje to, že rozdělení je velmi důsledné bez přesahů, takže např. ve výsledku ad a) na listu číslo 3 zobrazení vytyčované hranice nezasahuje ani 5 mm za sekční čáru a ve výsledku ad b) je na listu 2 kromě kresby stávajícího stavu katastru pouze jediný pomocný měřický bod 4106, který měl být zakreslen na list sousední.

Po zhodnocení všech výše popsaných závad dospěl inspektorát k závěru, že ing. X. Y. při ověřování shora citovaných výsledků zeměměřických činností nejednal odborně. Jako držitel úředního oprávnění ověřením prací garantuje, že výsledky této činnosti svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Inspektorátem však bylo zjištěno a prokázáno, že tyto náležitosti shora uvedené výsledky nemají a nesplňují ustanovení vyhlášky č. 190/1996 Sb. Jmenovaný výše uvedené výsledky ověřil, aniž tyto nedostatky odstranil, tedy nedodržel podmínky stanovené pro ověřování výsledků zeměměřických činností a tím porušil povinnosti, které jí jako fyzické osobě s úředním oprávněním ukládá zákon č. 200/1994 Sb. v ust. § 16 odst. 1 písm. a). Nedodržování podmínek nebo povinností stanovených pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí je ve smyslu ustanovení § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. platného znění zákona č. 200/1994 Sb. jiným správní deliktem na úseku zeměměřictví.

Ve smyslu shora uvedeného bylo jednání obviněného kvalifikováno jako jiný správní delikt podle ustanovení § 17b odstavce 2 zákona č. 200/1994 Sb., za který mu byla udělena uvedená pokuta. Při určení její výše bylo dle § 17b odstavce 5 zákona č. 200/1994 Sb. inspektorátem přihlédnuto ke všem uvedeným okolnostem jednání, kdy závady zjištěné v ověřených pracích byly označeny za závažné. Inspektorát vzal do úvahy závažnost chyb a rozsah prací, tj. komplexní pozemkovou úpravu zasahující do několika katastrálních území a dvou okresů. Při tom musely být zohledněny rozpory ve vyrovnání měřické sítě zasahující do celé lokality, přičemž bylo vzato v úvahu jejich značné množství, což je nutno hodnotit jako závažné, protože zaměření a vyrovnání sítě je základem pro veškeré další zeměměřické činnosti pozemkových úprav a je nutno mu proto věnovat náležitou pozornost. Dále to, že obviněný část závad odstranil, ale velmi nedůsledně, kdy byly odstraněny pouze závady výslovně uvedené v dohledech k jednotlivým ZPMZ, ale ponechány byly závady stejné vyskytující se v ostatních ZPMZ lokality, na něž se dohledy zpočátku přímo nezaměřily. S tím souvisí odstranění závad při předávání na katastrální pracoviště Q. a ponechání týchž závad v elaborátu na pracovišti A.
Při stanovení výše pokuty se inspektorát zabýval též majetkovými poměry obviněného. Podle údajů katastru nemovitostí je obviněný spolu s paní Z. Y. vlastníkem následujících nemovitostí, které jsou všechny v jejich společném jmění manželů. Jde o byt zapsaný v katastrálním území O. na listu vlastnictví číslo XXXX spolu s podílem XX/XXXX na společných částech domu a pozemcích, dále jde o garáž v katastrálním území S. zapsanou na LV XXXX s podílem X/XXX na společných částech a konečně v katastrálním území U. budovu k individuální rekreaci s pozemky o celkové výměře 639 m² zapsané na LV XXX. Obviněný dále předložil rekapitulaci svých mezd u firmy YYYYYY, spol. s r. o. za roky 2004 až 2006, jejichž souhrn činí XXX XXX Kč a při ústním jednání uvedl, že pobírá starobní důchod ve výši asi XX XXX Kč. Inspektorát tyto majetkové poměry zhodnotil jako běžné. Jak uvedeno výše, popsané závady inspektorát označil za závažné umožňující uložení pokuty v horní polovině možné sazby, která je § 17b odst. 2 zákona 200/1994 Sb. stanovena na 250 000 Kč. S ohledem na doložené majetkové poměry obviněného tak inspektorát neučinil, nicméně vzal v úvahu, že obviněný si při ověřování musí být vědom příslušných zákonných předpisů mimo jiné stanovujících i případné sankce a podle toho k tomu zodpovědně přistupovat.



Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle ust. § 53 správního řádu podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu v Praze, Praha 8 - Kobylisy, Pod Sídlištěm 1800/9, PSČ 182 11. Odvolání se podává u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, t. j. u Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q.

V Qqqqqqqq dne 18. ledna 2007

Ing. Qqqqq Qqqqqqqqqq
ředitel

Příloha: poštovní poukázka

Oznámeno doručením:
Ing. X. Y., Xxxxxxxxxxxx, Xxxxxxx XXX/X,, PSČ XXX XX, XXXXXXX XX

2. Z rozhodnutí ČÚZK jako odvolacího orgánu druhé instance

(č.j.: ČÚZK 736/2007-14/R z 10.4.2007)

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ
ODBOR KONTROLY A DOHLEDU
P O. Box 21, Pod Sídlištěm č.p. 1800/9, 182 11 PRAHA 8 - Kobylisy
Telefon: 284 041 221, Fax: 284 041 201

ROZHODNUTÍ

Český úřad zeměměřický a katastrální, jako orgán věcně a místně příslušný podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a podle ust. § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb., k rozhodnutí o odvolání Ing. X. Y. ze dne 25.1.2007 proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. č.j.: ZKI-P-X/XXX/2006-Qqq ze dne 18.1.2007 o porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle ust. § 17b odst. 1 písm. c) bod 1. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004, zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., rozhodl podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu

t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. (dále jen „Inspektorát“) byl Ing. X. Y. (dále jen „odvolatel“) uznán vinným z porušení pořádku na úseku zeměměřictví, konkrétně ze spáchání jiného správního deliktu podle § 17b odst. 1. písm. c) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004, zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. (dále jen „zákon o zeměměřictví“), kterého se dopustil tím, že při ověřování výsledků zeměměřických činností v katastrálním území P. č. 275-34/2004 až 278-34/2004, č. 282-34/2004, č. 285-34/2004, č. 286-34/2004, č. 288-34/2004, v katastrálním území R. č. 249-34/2004, č. 250-34/2004, v katastrálním území L. č. 153-34/2004, v katastrálním území Ž. č. 146-34/2004, v katastrálním území Č. č. 419-34/2004 a v katastrálním území O. č. 575-34/2004 nedodržel podmínky a povinnosti stanovené právními předpisy pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo státní mapové dílo, tj. nejednal odborně a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Za uvedené jednání mu Inspektorát uložil pokutu ve výši osmdesátpět tisíc Kč.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že správní řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví zahájil Inspektorát s odvolatelem na základě poznatků získaných při dohledu nad ověřováním výsledků zeměměřických činností vykonaném podle ust. § 4 písm. b) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 359/1992 Sb.“). Tyto poznatky, které předcházely zahájení správního řízení byly zachyceny v protokolech č. X/2006 č.j.: ZKI-D-X/XXX/2006 Qqq ze dne 6.6.2006 a č. XX/2006 č.j.: ZKI-D-XX/XXX/2006 Qqq ze dne 16.8.2006.

Co do správnosti, přesnosti a úplnosti náležitostí dotčených výsledků zeměměřických činností Inspektorát v odůvodnění napadeného rozhodnutí vytýká zejména neodborný postup při zpracovávání výchozích údajů (nedostatky při transformaci, chybné výchozí údaje), nevhodné používání geodeticko-matematických operací (zejména při vyrovnání měřické sítě), neúplnost dokumentace podrobného měření nebo jejích jednotlivých částí, vnitřní rozpory v dokumentaci, nepřehlednost dokumentace (zejména řazení jednotlivých částí protokolu o výpočtu, které chronologicky neodpovídá skutečnému průběhu prací), porušení pravidel pro grafické znázornění vytyčeného stavu a neodborně prováděné opravy v dokumentaci. V řadě případů zjistil Inspektorát i formální nedostatky v ověřených výsledcích dotčených zeměměřických činností. Dospěl proto k závěru, že kontrolované výsledky zeměměřických činností neodpovídají požadavkům stanoveným v ust. § 66 odst. 6, 9 a 10 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném do 28.2.2007 (dále jen „vyhláška“), v ust. § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky, v ust. § 16 zákona o zeměměřictví, v ust. § 71 odst. 1 vyhlášky a v ust. § 18 vyhlášky č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a že odvolatel tím, že tyto výsledky zeměměřických činností ověřil, porušil podmínky a povinnosti stanovené platnými právními předpisy pro ověřování výsledků zeměměřických činností stanovené v § 16 zákona o zeměměřictví.

Rozhodnutí Inspektorátu napadl odvolatel dne 25.1.2007 odvoláním, doručeným dne 1.2.2007. V jeho úvodu konstatuje, že výsledky zeměměřických činností uvedené ve výroku rozhodnutí byly vyhotoveny pro určení obvodů komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území P. Firma YYYYYY, spol. s r.o., jejímž je zaměstnancem, byla jejich zpracováním pověřena na základě vyhodnocení Ministerstva zemědělství, Odbor zemědělská agentura a pozemkový úřad v Q. č.j.: XXX/2003-XXXX ze dne 2.9.2003. Odvolatel zdůrazňuje, že firma YYYYYY, spol. s r.o. zpracovala v letech 1998-2006 řadu komplexních i jednoduchých pozemkových úprav, případně rekonstrukcí přídělů, přičemž na jejich základě proběhl vždy řádný zápis do katastru nemovitostí. K tomu dále uvádí, že všechny tyto práce ověřil, že svými náležitostmi a přesností odpovídají příslušným právním předpisům, a že při kontrolách prováděných orgány zeměměřictví a katastru u nich nebyly zjištěny žádné hrubé vady. Vady drobného charakteru zjištěné při převzetí do katastru nemovitostí byly jím osobně nebo zpracovatelem vždy neprodleně odstraněny. S ohledem na tuto skutečnost zásadně odmítá závěr Inspektorátu, že při ověřování výsledků v dotčené lokalitě nepostupoval odborně. Vznik určitých pochybení při tak velkém rozsahu prací označuje za logický, většinu z nich však považuje za vady lehce odstranitelné nebo s ohledem na možnou nejednotnost názorů za vysvětlitelné. Vady vytknuté Inspektorátem v rozhodnutí nemají podle odvolatele vliv ani na kvalitu určení obvodů komplexních pozemkových úprav ani na navazující obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav. Z tohoto důvodu nesouhlasí s hodnocením Inspektorátu, podle kterého se jedná o vady závažné, a že svoji povahou ovlivňují použitelnost předmětných výsledků zeměměřických činností pro potřebu katastru nemovitostí České republiky. Odvolatel dále argumentuje, že správnost souřadnic podrobných bodů na obvodech komplexních pozemkových úprav nebyla v protokolech o dohledu ani v rozhodnutí Inspektorátu zpochybněna. Vytýkané překročení mezních odchylek ve vyrovnání sítě pak označuje za nedoložené. O kvalitě měřické sítě pak podle odvolatele svědčí dosažené střední polohové chyby na jednotlivých pomocných bodech a odchylky v souřadnicích na více než sto podrobných bodech, které byly zaměřeny firmou YYYYYY, spol. s r.o. a před ní nezávisle i jinými zeměměřickými firmami. Za zarážející a těžko vysvětlitelný fakt považuje odvolatel konstatování Inspektorátu, že ZPMZ č. 575-34/2004 v katastrálním území O. „je v horším stavu než ostatní zde posuzované“. Inspektorát ve vztahu k tomuto výsledku zeměměřických činností zcela opomenul, že jím byly napraveny hrubé vady v digitální katastrální mapě, kde např. v poloze podrobných bodů vedených s kódem kvality bodu 3 byly chyby přesahující i dvacet metrů. Zásadně se odvolatel ohrazuje proti tvrzení Inspektorátu, podle kterého byly odstraněny pouze vady v dohledech k jednotlivým výsledkům zeměměřických činností výslovně uvedené, aniž by náprava byla provedena i v ostatních, dohledem nedotčených elaborátech. Uvádí, že odstranění závad bylo Inspektorátem umožněno pouze u ZPMZ č. 275-34/2004 a 276-34/2004. V ostatních případech nebylo odstranění závad umožněno, ačkoliv o to bylo žádáno. Tuto skutečnost pak dokládá kopií e-mailové korespondence s Inspektorátem ze dne 17.10.2006.

Co do procesní a formální stránky předmětného správního řízení, odvolatel v obecné rovině konstatuje, že rozhodnutí Inspektorátu je velmi rozsáhlé a chaotické. Označení jeho osoby zkratkou „obviněný“ považuje za hrubý rozpor s označením účastníka správního řízení podle správního řádu. Rovněž vyjadřuje pochybnosti o správnosti postupu Inspektorátu při zjišťování majetkových poměrů jeho rodiny. Inspektorátu vytýká zejména skutečnost, že takovéto zjišťování prováděl bez jeho souhlasu (a souhlasu jeho manželky), a že výsledky zjišťování byly uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. V závěru odvolatel upozorňuje na skutečnost, že protokol o dohledu č. XX/2006 a oznámení o zahájení řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví byly vyhotoveny ve stejný den tj. 16.8.2006. Z tohoto důvodu opakovaně žádá, aby mu bylo umožněno odstranit nebo vysvětlit vady vytknuté v protokolu č. XX/2006. Své odvolání odvolatel uzavírá přesvědčením, že napadené správní řízení neodpovídá zásadě vyjádřené v ust. § 2 odst. 4 správního řádu tj. přijaté řešení není v souladu s veřejným zájmem, neodpovídá okolnostem daného případu, jakož i tomu, aby při rozhodování shodných nebo skutkově podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Dopisem Úřadu ze dne 12.3.2007 byl odvolatel vyrozuměn o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí a byl informován o lhůtě, ve které bude ve věci rozhodnuto. Dne 22.3.2007 se odvolatel spolu s jednatelem společnosti YYYYYY, spol. s r. o. panem Z. Ž., dostavil na Úřad a společně nahlédli do spisu.

Dopisem ze dne 26.3.2007 (doručeným Úřadu dne 27.3.2007) odvolatel své odvolání doplnil. S ohledem na zjištění (z obsahu spisu Úřadu), že firma YYYYYY, spol. s r.o. podala na Ing. Q. Q., ředitele Inspektorátu trestní oznámení pro spáchání trestného činu pomluvy popř. jiného trestného činu nebo přestupku, vyjádřil pochybnosti o nestrannosti jednání ředitele Inspektorátu a případně jemu podřízených osob při výkonu dohledu a v navazujícím správním řízení.

Úřad se nejprve zabýval tím, zda je odvolání přípustné a zda bylo podáno včas. Z ust. § 17b odst. 6 zákona o zeměměřictví je zřejmé, že se na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví vztahuje správní řád. Podle ustanovení § 81 odst. 1 a podle § 83 odst. 1 správního řádu může účastník proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolací lhůta pak činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Vzhledem k tomu, že odvolatel podal odvolání třináctý den od oznámení rozhodnutí (oznámeno dne 19.1.2007), lze uzavřít, že odvolání je přípustné a bylo podáno včas.

Podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu: „Odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.“. Správní řád (účinný od 1.1.2006) tedy již (na rozdíl od předchozí právní úpravy) neobsahuje pro případy odvolacího řízení úplný revizní princip. Při této činnosti přezkoumává odvolací orgán v plném rozsahu pouze zákonnost napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo. Věcnou správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává odvolací orgán pouze v rozsahu námitek, uvedených v podaném odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Povinnost odvolatele uvést v podaném odvolání, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, je zakotvena v ust. § 82 odst. 2 správního řádu. Odvolací orgán není povinen správnost napadeného rozhodnutí přezkoumávat z pohledu sice důvodných, ale v odvolání neuvedených skutečností. Zásadně pak odvolací orgán nepřihlíží k těm vadám řízení nebo napadeného rozhodnutí, které nemají vliv na jeho výrok.

Úřad přezkoumal napadené rozhodnutí Inspektorátu v rozsahu stanoveném ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu, tj. co do zákonnosti v plném rozsahu a co do věcné správnosti v rozsahu námitek uvedených v odvolání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V podaném odvolaní odvolatel nejprve poukazuje na rozsáhlost odůvodnění napadeného rozhodnutí a označuje je jako velmi chaotické. Tento názor odvolatele Úřad nesdílí. Rozsáhlost rozhodnutí je odrazem jednak rozsahu dotčených výsledků zeměměřických činností, jednak množstvím vytýkaných vad. Rozhodnutí obsahuje všechny správní řádem stanovené náležitosti a jeho obsah je podle Úřadu dostatečně přehledně, srozumitelně a logicky uspořádán. Jsou v něm dostatečně podrobně popsány důležité skutečnosti zjištěné Inspektorátem z dokumentací dotčených výsledků zeměměřických činností ověřených odvolatelem i skutkové a právní závěry, které z nich Inspektorát vyvodil. Podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví je fyzická osoba s úředním oprávněním povinna: "jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci při ověřování výsledků zeměměřických činností ..." a podle ust. § 16 odst. 2 zákona o zeměměřictví: "Fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.". V odůvodnění napadeného rozhodnutí Inspektorát ohledně každého z dotčených výsledků zeměměřických činností uvedl, jaké jednotlivé skutečnosti z dokumentace ověřené odvolatelem zjistil a jaké porušení konkrétního ustanovení obecně závazného právního předpisu z těchto jednotlivých skutečností dovodil, aby učinil závěr, že tyto výsledky zeměměřických činností byly odvolatelem ověřeny v rozporu s jeho povinnostmi stanovenými v § 16 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o zeměměřictví.

Odvolatel dále uvádí, že vady popsané v odůvodnění rozhodnutí Inspektorátu nemají dle jeho názoru žádný vliv na kvalitu určení obvodů komplexních pozemkových úprav a následnou obnovu katastrálního operátu a vyjadřuje svůj nesouhlas s hodnocením Inspektorátu, že se jedná o závady vážné, ovlivňující použitelnost dotčených výsledků zeměměřických činností pro potřebu katastru nemovitostí. Poukazuje na skutečnost, že správnost souřadnic podrobných bodů nebyla v rozhodnutí Inspektorátu zpochybněna.

K výše uvedené námitce považuje Úřad za potřebné uvést, že rozhodující kvalitativní parametry výsledků zeměměřických činností jsou vtěleny především do ustanovení obecně závazných právních předpisů. V projednávaném konkrétním případě se jedná především o ustanovení oddílu sedmého až jedenáctého vyhlášky. Nedodržení kteréhokoliv z těchto ustanovení vyhlášky svým způsobem vždy ovlivňuje použitelnost dotčených výsledků zeměměřických činností pro účely katastru nemovitostí. Buď je použitelnost těchto výsledků ztížena nebo i zcela znemožněna. Zcela nevyužitelné pro katastr nemovitostí jsou pak takové výsledky zeměměřických činností, které nesplňují právním řádem stanovené požadavky na jejich přesnost. Přitom kvalifikované prokázání požadované přesnosti dosažených výsledků zeměměřických činností, je výslovnou povinností uloženou osobám oprávněným zeměměřické činnosti vykonávat v ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zeměměřictví a odpovědnost za její dosažení je zákonem stanovena osobám, které takové výsledky ověřily, v ust. § 16 odst. 2 zákona o zeměměřictví. Podklad, kterým by bylo doloženo splnění kritérií pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností, měl být podle ust. § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky i povinnou přílohou výsledků zeměměřických činností ověřených odvolatelem. Nejde přitom jen o zhotovení pouhého formálního dokumentu, ale především o doklad, který by dosažení předepsané přesnosti kvalifikovaným způsobem a s ničím neoslabenou věrohodností skutečně prokazoval. Pokud Inspektorát ve správním řízení mimo jiné zjistil, že došlo k porušení ust. § 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky, t.j. že dosažení přesnosti výsledků zeměměřických činností není věrohodně a spolehlivě doloženo (pro chyby nebo vnitřní rozpory v dokumentaci), nelze takové výsledky zeměměřických činností pro účely katastru nemovitostí využít. A to aniž by bylo třeba vůbec zjišťovat, zda např. výsledné souřadnice jsou či nejsou skutečně správné (povinnou součástí dokumentace musí být věrohodné prokázání takové správnosti). Využitelnost výsledků zeměměřických činností pro katastr nemovitostí pak výrazně ohrožují i vzájemné vnitřní rozpory výsledné dokumentace, spočívající v nedodržení ust. bodu 17.1, poslední věty přílohy k vyhlášce, podle které "Mezi všemi částmi záznamu podrobného měření musí být vzájemná shoda.". Úřad se ztotožňuje s hodnocením Inspektorátu, že vady, které jsou popsány v odůvodnění napadeného rozhodnutí, ovlivňují použitelnost dotčených výsledků zeměměřických činností pro katastr nemovitostí.

Odvolatel v podaném odvolání tvrdí, že "Uváděné překročení mezních odchylek ve vyrovnání sítě pomocných bodů není nijak doloženo", aniž by blíže rozvedl, které části odůvodnění rozhodnutí Inspektorátu se tato jeho námitka týká. Úřad nalezl v odůvodnění rozhodnutí Inspektorátu jedinou větu, ve které je uváděno, že došlo k překročení mezních odchylek. Na str. 5 v 1. odstavci shora je v odůvodnění rozhodnutí Inspektorátu uvedeno: "V části 2 vyrovnání, subčásti pokračování, oddílu „vyrovnané délky“ je u záměry ze stanoviska 4072 na PBPP 542 uvedena oprava –343.76 mm. Je to hodnota přesahující veškeré mezní odchylky vyhlášky pro danou kvalitu měření.". Úřad ze spisové dokumentace zjistil, že toto skutkové zjištění Inspektorátu zcela odpovídá obsahu přílohy k záznamu podrobného měření změn č. 276, který odvolatel ověřil.

K polemickým připomínkám odvolatele, týkajících se toho, nakolik mu byla poskytnuta možnost dodatečně odstranit některé vytýkané vady v jím ověřených výsledcích zeměměřických činností, je třeba především uvést, že se nejedná o skutečnosti, které by mohly ovlivnit výrok napadeného rozhodnutí. K jinému správního deliktu na úseku zeměměřictví ve smyslu ust. § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví dojde již tehdy, kdy je fyzickou osobou s úředním oprávněním ověřena dokumentace výsledků zeměměřických činností, aniž by přitom byly dodrženy zákonem stanovené podmínky a povinnosti pro toto ověření.

Co do upozornění odvolatele na skutečnost, že protokol o dohledu č. XX/2006 byl vyhotoven ve stejný den jako oznámení o zahájení řízení ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví zjištěného právě při provádění zmíněného dohledu, Úřad dospěl k závěru, že i přesto, že Inspektorát nepostupoval zcela v souladu s pravidly pro výkon dohledu nad ověřováním výsledků zeměměřických činností stanovenými v čl. 17 Jednacího řádu zeměměřického a katastrálního inspektorátu č.j.: 3624/1999-21 ze dne 13.12.1999, ve znění pozdějších dodatků (dále jen „Jednací řád“), k újmě na jeho právech nedošlo. Podle čl. 17 odst. 7 až 9 Jednacího řádu platí, že námitky proti protokolu o vykonaném dohledu lze podat ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší. K odpovědi na podané námitky je příslušný inspektor, který dohled provedl. Nebylo-li námitkám vyhověno, může ověřovatel ve lhůtě patnácti dnů od doručení odpovědi na námitky požádat o konečné vyjádření ve věci ředitele Inspektorátu. I když v Jednacím řádu není časová návaznost mezi výkonem dohledu a zahájením správního řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví výslovně zmíněna, je Úřad toho názoru, že z povahy věci by zahájení správního řízení mělo předcházet úplné vyřízení námitek ověřovatele. Pokud proto zahájení správního řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví úplné vyřízení námitek nepředchází, je třeba, aby se jimi Inspektorát bezpodmínečně zabýval v samotném správním řízení. I v případech, kdy námitky vyjádřeny nebyly nebo nebyly vyjádřeny včas, je Inspektorát povinen umožnit ověřovateli vyjádřit se k vytýkanému jednání přímo v průběhu správního řízení. V opačném případě by došlo k porušení ust. § 36 odst. 1 až 3 správního řádu. Ze spisového materiálu Inspektorátu vyplývá, že Inspektorát odvolatele o možnosti podat námitky proti protokolu o dohledu č. XX/2006 informoval přípisem ze dne 16.8.2006 (protokol o dohledu). Předmětná zásilka byla ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu doručena marným uplynutím desátého dne od uložení zásilky u poštovního doručovatele. Dle vyjádření ze dne 10.10.2006 se odvolatel přes léto zpravidla zdržuje mimo adresu svého trvalého bydliště. Odvolateli však bylo dostatečně umožněno vyjádřit se k vytýkaným nedostatkům (i v protokolu o dohledu č. XX/2006) přímo v průběhu správního řízení. Možnost vyjádřit se ve věci Inspektorát nejprve deklaroval v dopise ze dne 19.10.2006 a následně v reakci na žádost o prodloužení lhůty k vyjádření resp. o přerušení řízení pro tyto účely, dobu pro předkládání vyjádření usnesením č.j.: ZKI P-X/XXX/2006/X Qqq ze dne 28.11.2006 omezil do 15.12.2006. S ohledem na dobu pro vyjádření námitek stanovenou v Jednacím řádu a s ohledem na zákonem stanovenou lhůtu pro trvání správního řízení, je třeba poskytnutou lhůtu považovat za více než dostatečnou.

Úřad se dále zabýval námitkou odvolatele, že je v rozhodnutí Inspektorátu označován pojmem "obviněný".

Trestání, tj. rozhodování o vině a trestu za porušení práva, se obecně dělí na soudní trestání a správní trestání. V prvním případě rozhoduje o vině a trestu za porušení práva soud, ve druhém případě správní orgán. Kritériem pro to, který orgán bude o vině a trestu za protiprávní jednání rozhodovat, je zejména stupeň společenské nebezpečnosti takového jednání. O vině a trestu za trestné činy rozhoduje výlučně soud, projednání přestupků a jiných správních deliktů a trestu za jejich spáchání zpravidla spadá do pravomoci správních orgánů. Ustanovení § 32 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, stanoví: „Toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, lze považovat za obviněného a použít proti němu prostředků daných tímto zákonem teprve tehdy, bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání.“. Ustanovení § 73 odst. 1 věta první zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů stanoví: „Občan je obviněný z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon.“. Jak je z výše citovaných ustanovení zřejmé, pojem „obviněný“ je označení pro osobu podezřelou ze spáchání protiprávního jednání výslovně používané jak v soudním, tak ve správním trestání, a to ve fázi, kdy zjištěný skutkový stav nasvědčuje tomu, že podezřelá osoba s velkou pravděpodobností protiprávní jednání spáchala. Až do vydání pravomocného rozhodnutí o vině a trestu se však na takovou osobu hledí, jako by byla nevinná (zásada presumpce neviny). Právní úprava přestupků a jiných správních deliktů je mezerovitá a roztříštěná. Na úseku jiných správních deliktů je tento stav umocněn ještě tím, že v našem právním řádu neexistuje žádný obecný procesní předpis, který by projednání a trestání jiných správních deliktů upravoval, a který by specifika tohoto řízení dostatečně zohlednil. Na projednání jiných správních deliktů se vztahuje obecná úprava správního řízení stanovená správním řádem a úprava obsažená v jednotlivých speciálních právních předpisech. Tam, kde se jeví tato úprava nedostatečnou, připouští se co do procesních otázek analogická aplikace zejména zákona o přestupcích. Z uvedených důvodů nelze skutečnost, že Inspektorát v napadeném rozhodnutí označil odvolatele termínem „obviněný“, hodnotit jako nesprávnou ani jako nezákonnou.

Úřad se dále zabýval námitkou odvolatele proti zjišťování majetkových poměrů odvolatele a jeho rodiny bez jeho souhlasu a proti uvedení konkrétních údajů o stavu těchto poměrů v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Výše pokuty za protiprávní jednání je věcí správního uvážení. Správní orgán je přitom povinen vycházet z rámce stanoveného právním předpisem, který se na projednání deliktu a na ukládání sankce vztahuje, musí vycházet z dostatečně zjištěného skutkového stavu a přihlédnout i k obecným zásadám správního trestání jako je zásada zákonnosti, spravedlnosti, individualizace a přiměřenosti sankce. Uložená sankce musí nutně respektovat i majetkové poměry trestaného, jinak by mohla působit likvidačně, což by bylo v rozporu se smyslem a účelem trestání. Správní orgán je proto povinen zabývat se všemi výše uvedenými hledisky pro uložení sankce a opatřit si za tím účelem potřebné důkazní prostředky tj. i důkazy o majetkových poměrech trestaného, a to i bez jeho souhlasu. Vzhledem k tomu, že uložení sankce je věcí správního uvážení, je správní orgán v zájmu prokázání dodržení jeho mezí povinen svá zjištění a úvahy, ze kterých při rozhodování o trestu vycházel, v odůvodnění rozhodnutí uvést. Výše zmíněnou námitku odvolatele proto Úřad považuje za nedůvodnou.

Doplnění odvolání ze dne 26.3.2007, ve kterém odvolatel vyjádřil pochybnosti o nestrannosti ředitele Inspektorátu a jemu podřízených osob, podílejících se na dohledu jím ověřených zeměměřických činností a na navazujícím správním řízení, Úřad obsahově vyložil jako námitku podjatosti ve smyslu ust. § 14 správního řádu. Podle ustanovení § 14 odst. 2 poslední věta o námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený osoby, jejíž podjatost byla namítnuta, nebo ten, kdo má obdobné postavení. Tento způsob vyřízení námitky podjatosti správní řád předpokládá v situaci, kdy dosud nebylo vydáno rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla námitka podjatosti vyjádřena až po vydání rozhodnutí, nerozhodl o ní Úřad samostatně usnesením, ale posuzuje ji spolu s ostatními námitkami uvedenými v odvolání, přímo v tomto rozhodnutí. K učiněné námitce Úřad konstatuje, že působí nepřesvědčivě. Odvolatel obecně konstatuje podjatost, aniž by uvedl konkrétní jednání či úkony ředitele Inspektorátu nebo osob jemu podřízených (ať již při výkonu dohledu nebo v průběhu navazujícího správního řízení), které by v návaznosti na podané trestní oznámení podjatosti nasvědčovaly. Úřad z obsahu spisu č.j.: ČÚZK XXXX/2006-14 zjistil, že trestní oznámení proti řediteli Inspektorátu podala firma YYYYYY, spol. s r.o., resp. její jednatel pan Z. Ž. dne 21.3.2006, a to pro údajný trestný čin pomluvy, kterého se měl ředitel Inspektorátu dopustit tím, že při projednání návrhu společných zařízení v rámci komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území P. dne 23.8.2005 a dále dne 20.9.2005 při dalším jednání v rámci komplexních pozemkových úprav veřejně prohlašoval, že firma YYYYYY, spol. s r.o. hrubě porušuje pravidla pro místní šetření vlastnických hranic v obvodu pozemkové úpravy. Jak je z obsahu zmíněného trestního oznámení zřejmé, napadené chování ředitele Inspektorátu směřovalo obecně proti realizaci zeměměřických činností v rámci komplexní pozemkové úpravy, nikoliv proti ověřování výsledků zeměměřických činností nebo proti nějaké konkrétní osobě. Existence vytknutých vad je navíc v předmětných protokolech o dohledu průkazně doložena a vzhledem k tomu, že Úřad nezjistil ani jiné skutečnosti při výkonu dohledu a v navazujícím správním řízení, které by o existenci podjatosti svědčily, považuje námitku odvolatele za irelevantní.

Úřad dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí Inspektorátu není nezákonné a námitky uplatněné v odvolání proti věcné správnosti napadeného rozhodnutí nejsou důvodné. Proto rozhodl Úřad tak, jak je výše ve výroku uvedeno. 

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu nelze odvolat.

Ing. Lumír Nedvídek
ředitel odboru kontroly a dohledu

17. 10. 2007.
© Lumír Nedvídek, 2007.