K aplikaci vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném v roce 2005:

K původnosti podkladů pro vytyčení hranice pozemku

Podle rozhodnutí ČÚZK č.j.: ČÚZK 5062/2007-14/R z 3.1.2008

Dokument byl vnitroresortně publikován dne 21.2.2008 na Intranetu ČÚZK

INFORMATIVNÍ MATERIÁL PRO ZKI - IMZKI č. 76

UPOZORNĚNÍ: Informativní materiály pro ZKI (IMZKI), vydávané od roku 1994 v očíslované řadě odborem kontroly a dohledu ČÚZK, jsou určeny jako metodická pomůcka pro interní potřebu zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Vycházejí vždy z řešení určitých zcela konkrétních případů a názory v nich obsažené nelze ztotožňovat s obecnými výkladovými stanovisky ČÚZK. Podle  čl. 16 písm. e) a čl. 18 písm. t) organizačního řádu ČÚZK (č.j.: 5799/2003-11 z 14.11.2003), který nabyl účinnosti dne 1.1.2004, je příslušné k podávání výkladu právních předpisů týkajících se zeměměřictví a KN a vyřizování dotazů souvisejících s právní úpravou zeměměřictví a KN samostatné oddělení legislativy (útvar 15) a k podávání výkladu technických předpisů vydaných ČÚZK a vyřizování vnějších dotazů souvisejících s metodikou zeměměřictví a KN je příslušný odbor řízení územních orgánů (útvar 22). Na informativní materiály určené pro ZKI proto nelze ve správní činnosti odkazovat jako na závazná stanoviska resortu ČÚZK.

ANOTACE:

K aplikaci vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném v roce 2005:
K PŮVODNOSTI PODKLADŮ PRO VYTYČENÍ HRANICE POZEMKU

PODROBNĚ:

OBSAH

1. Z rozhodnutí ZKI, jako orgánu prvé instance

2. Z rozhodnutí ČÚZK jako odvolacího orgánu druhé instance

3. Některé další dokumenty k rozhodovanému případu

3.1 Stav v císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1836

3.2 Stav v mapě bývalého pozemkového katastru

3.3 Stav v aktuální katastrální mapě

3.4 Rozdíly mezi stavem evidovaným v mapě , stavem vytyčeným předchozími vytyčovateli a stavem vytyčení ověřeným účastnicí řízení

3.5 Vytyčený stav podle dokumentace o vytyčení hranice pozemku ověřené účastnicí řízení

3.6 Skutečný stav v terénu (pohled od severovýchodu)

1. Z rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu jako orgánu prvé instance 

Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q.
QQQ QQ Qqqqqqq, Qqqqqqqq QQ

Č.j.: ZKI-P-Y/2007-YY/Y
V Qqqqqqqq dne Y. yyyyyyy 2007

ROZHODNUTÍ

Účastník řízení: 
Ing. X.Y., nar. YY.YY.YYYY, bytem YYY YY Yyyyyyyy č.p. YY

Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. (dále jen ZKI v Q.), zastoupený ředitelem Ing. Qqqqqq Qqqqqq, jako věcně a místně příslušný orgán státní správy podle § 4 písm. f) a přílohy č. 1 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění, ve věci projednání porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění (dále jen zákon o zeměměřictví), rozhodl

takto:

Odůvodnění

ZKI v Q. na základě podnětu Ing. A.A., S. č.p. YYY, YYY YY Z., jako vlastníka pozemku parc.č. 1583 k.ú. S., vykonal dohled nad ověřením dokumentace o vytyčení hranice pozemku zakázka č. 480-YYY/2005 k.ú. S. (dále jen dokumentace o vytyčení). Uvedenou zakázku vyhotovila Ing. Bc. B. B., M., YYY YY P., jako fyzická podnikající osoba s výkonem zeměměřických činností, a to na základě žádosti Města A., Yyyyyyy Y, YYY YY Yyyyyyyy, jako vlastníka pozemku parc.č. 2128/2 (ostatní plocha/ostatní komunikace) k.ú. S.
Dokumentaci o vytyčení ověřila Ing. X.Y. dne Y.YY.2005 pod č. YY/2005 z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností. Ing. X.Y. je vedena v Seznamu fyzických osob, kterým bylo Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností, pod č. YYY s rozsahem úředního oprávnění dle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona o zeměměřictví.
Dokumentace o vytyčení je založena v dokumentaci výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací (dále jen měřická dokumentace) na Katastrálním úřadu pro A. kraj, Katastrálním pracovišti A. (dále jen katastrální úřad) v záznamu podrobného měření změn (dále jen ZPMZ) č. 480 v k.ú. S. (č. řízení: OR-YYY/2005-YYY Vytyčovací náčrt).

ZKI v Q. vykonal dohled nad ověřením dokumentace o vytyčení jako věcně a místně příslušný orgán státní správy dle § 4 písm. b) a přílohy č. 1 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění (dále jen zákon č. 359/1992 Sb.), a o jeho výsledcích vyhotovil dne YY.Y.2007 Protokol o dohledu č.j.: ZKI-D-Y/2007-YY-YY (dále jen protokol o dohledu). Dokumentace o vytyčení byla posuzována dle ust. vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném v době od 1.6.2001 do 28.2.2007 (dále jen vyhláška). 
V protokolu o dohledu byly popsány zjištěné závady a nedostatky a skutečnost, že v době poskytnutí podkladů pro vytyčení zakázka č. 480-YYY2005 k.ú. S. byly v katastru nemovitostí zapsány geometrické plány č. 323-YY/96 (položka výkazu změn YY/1998 ze dne YY.Y.1998) a č. 436-YY/2001 (č. řízení: Z-YYYY/2001-YYY ukončeno dne Y.Y.2001), v jejichž rámci byly mimo jiné vytyčeny v S-JTSK, stabilizovány a kontrolně zaměřeny lomové body vlastnických hranic, které byly i předmětem vytyčení zakázka č. 480-YYY/2005. V měřické dokumentaci na katastrálním úřadě byla v ZPMZ č. 467 založena dokumentace o vytyčení hranice pozemku zakázka č. 467-YYY/2002 (č. řízení: OR-YYY/2002-YYY Vytyčovací náčrt ukončeno dne YY.YY.2002), dle které byly vytyčeny lomové body vlastnické hranice, které byly také předmětem vytyčení zakázka č. 480-YYY/2005. Podkladem pro vytyčení v uvedených geometrických plánech a pro vytyčení založené v ZPMZ č. 467 (body č. 467-1 až 467-3) byl zákres parcel v katastrální mapě analogové vyhotovené v měřítku 1:2880.
Vytyčení zdokumentované v ZPMZ č. 480 nerespektovalo geometrické a polohové určení hranic dotčených pozemků dle výše uvedených geometrických plánů (viz § 75 odst. 1 vyhlášky), ani vytyčení založené v ZPMZ č. 467 a bylo provedeno zcela nezávisle

V případě vytyčení C byl na str. 8 protokolu o výpočtech založeného v ZPMZ č. 480 uveden pouze seznam souřadnic vytyčovaných bodů č. 480-51 až 480-54 (v S-JTSK) „odsunutých na digitálním plotru MUTOH iP-210 transformací bodů č. 9, 17, 18, 32, 35, 47, 408-88 se střední chybou transformace 0.75 m“ (konec citace). Body č. 480-9, 480-17, 480-18, 480-32, 480-35, 480-47 a 408-88 byly v náčrtu označeny mapovou značkou poř.č. 1.10 bodu 9.2 přílohy vyhlášky, tj. jako identické body využité v transformaci kartometricky určených souřadnic do S-JTSK. ZKI v Q. v protokolu o dohledu jako závadu uvedl, že u bodů č. 480-32, 480-35, 480-47 a 408-88 nebyl v náčrtu vyznačen způsob jejich stabilizace v terénu (viz bod 17.2 přílohy vyhlášky) a nebylo měřením ověřeno, že se jejich poloha v terénu nezměnila (viz § 66 odst. 6 vyhlášky). Dále uvedl, aby byl doplněn seznam kartometricky určených souřadnic identických bodů a bodů určených pro vytyčení a výpočet transformace popsané na str. 8 protokolu o výpočtech. 
ZKI v Q. v protokolu o dohledu uvedl, že využil rastr katastrální mapy l.m. VS XXX-YY-Z, zhotovil výřez v rozsahu měřené lokality a provedl jeho transformaci pomocí bodů č. 480-9, 480-17, 480-18, 480-32, 480-35 a 408-88 do S-JTSK. Bod č. 480-47 nebyl do transformace zahrnut vzhledem k nejednoznačnosti jeho identifikovatelnosti (v katastrální mapě je vyznačena mapová značka pro hraniční znak, v PN č. 16 značka pro dočasnou stabilizaci, tj. „tečka“, a v náčrtu v ZPMZ č. 480 jen lom na hranici parcely) a také vzhledem k tomu, že dle protokolu o výpočtech a popisu vytyčovacích prací v Protokolu o vytyčení hranice pozemků zakázka č. 480-YYY/2005 se jednalo o bod původně určený k vytyčení. Z výřezu, doloženého v příloze protokolu o dohledu, do kterého byl barevně zobrazen průběh vytyčených hranic v terénu, ZKI v Q. zjistil, že vytyčení C provedené na podkladě zákresu parcel v katastrální mapě, tomuto zákresu v případě lomových bodů č. 480-53 a 480-54 neodpovídá. Z výřezu je pak také zřejmé, že zákresu hranic dotčených parcel v katastrální mapě neodpovídá ani vytyčení A a B, provedené na podkladě SN č. 305, PN č. 3 a PN č. 16, tj. taxativně stanoveným přesnějším způsobem (viz § 76 odst. 1 a § 77 odst. 5 vyhlášky). 
K odstranění zjištěných závad a nedostatků, k podání zprávy o jejich odstranění a ke sdělení důvodů, pro které nebylo vytyčení hranic pozemků zakázka č. 480-YYY/2005 k.ú. S. provedeno dle § 75 odst. 1 vyhlášky, stanovil ZKI v Q. Ing. X.Y. (dále jen ověřovatelka) lhůtu do 30.3.2007. Ověřovatelka byla zároveň poučena, že proti protokolu o dohledu lze podat k ZKI v Q. písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho doručení. Tohoto svého práva ověřovatelka nevyužila.

ZKI v Q. ve stanoveném termínu obdržel od ověřovatelky písemné sdělení ze dne 29.3.2007, že závady a nedostatky uvedené v bodech 1, 2, 3 protokolu o dohledu byly odstraněny. Ověřovatelka mimo jiné ve svém sdělení také uvedla, že: „Vytyčení hranic pozemků v ZPMZ 480 bylo provedeno k zajištění přístupu k pozemkům po obecní komunikaci. Nebylo provedeno podle ZPMZ 323 a 436, protože neodpovídají stavu v terénu. Vytyčená parcela komunikace 2128/2 je v příkrém svahu, ve kterém rostou vzrostlé stromy. Tudy cesta vést nikdy nemohla. Cesta, po které lze jezdit, je v ZPMZ 480 vyznačena zeleně. Ing. A. těleso komunikace (podle ZPMZ 323 a 436 vede po jeho pozemku) přehradil a nedovolí vlastníkům dalších pozemků, kteří tuto cestu léta využívali, přístup k nim. Tím došlo ke zřejmému zásahu do pokojného stavu. Měření v letech 1930, 1931, 1933 odpovídá stavu v terénu. Obdobně měření z let 1930, 1931, 1933 odpovídá (jakož i vytyčení ZPMZ 480) stavu v terénu- hranice mezi silnicí 2006/1 a pozemky 1596/14 a 1596/21. Dle sdělení vlastníků parcely 1596/17 – tito ustoupili s plotem. Podle vytyčení v ZPMZ 436 by měli zhruba 4,5 m připloceno z cesty, hranice mezi p.č. 2006/1 a 1596/21, 1596/14 by byla hluboko v louce a za příkopou zakreslenou v ZPMZ 480 také zeleně. Mezníky vytyčené v ZPMZ 467 se v terénu nacházejí – není potřeba je znovu vytyčovat a stabilizovat.“ (konec citace).

ZKI v Q. opětovně nahlédl do dokumentace o vytyčení hranice pozemku zakázka č. 480-YYY/2005 k.ú. S. založené v ZPMZ č. 480 v měřické dokumentaci na katastrální úřadu a zjistil následující. 
U bodů č. 480-32, 480-35, 480-47 a 408-88 byla v náčrtu dodatečně vyznačena stabilizace „kolíky“. 
V případě bodů č. 480-32, 480-35 a 408-88 se tak nejedná o původní hraniční znaky ve smyslu ust. § 66 odst. 5 písm. a) vyhlášky. Bod č. 480-32 byl v PN č. 3 vyznačen na dosavadní hranici značkou pro hraniční znak a jako stávající bod byl tehdy využit pro zaměření nových budov. Bod č. 480-35 byl v SN č. 305 zaměřen a využit jako měřický bod (tj. bod v počátku měřické přímky). Bod č. 480-35 byl zaměřen také v PN č. 16 a zde byl označen značkou pro hraniční znak. Bod č. 408-88 byl stabilizován v terénu znakem z plastu jako nově určovaný bod, a to v rámci vyhotovení geometrického plánu pro doplnění pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí č. 408-7/2000, zapsaného do katastru nemovitostí v řízení č.: Z-YYYY/2002-YYY. 
Dle „Doplnění ZPMZ č. 480 k.ú. S. dle protokolu o dohledu“, vyhotoveného Ing. Bc. B. B. dne 26.3.2007, byly body č. 480-32 a 480-35 kontrolně zaměřeny (s porovnáním souřadnic určených v S-JTSK) ze stanoviska č. 480-4003 z téhož postavení stroje (směry na tři orientační body jsou totožné), ze kterého byly zaměřeny podrobné body č. 480-14, 480-17, 480-18. Tato situace nemohla však nastat, protože v době zaměření podrobných bodů č. 480-14, 480-17, 480-18 nebyly souřadnice bodů č. 480-32 a 480-35 v S-JTSK známy. Dle protokolu o výpočtech založeného v ZPMZ č. 480 byly souřadnice bodu č. 480-32 v S-JTSK vypočteny ze zaměření zdokumentovaného v PN č. 3 pomocí bodů č. 480-10, 480-14, 480-17, 480-18 určených v S-JTSK ze zaměření. Následným výpočtem zaměření zdokumentovaného v SN č. 305 byly vypočteny i souřadnice bodu č. 480-35 v S-JTSK. 
Bod č. 480-47 byl dle Protokolu o vytyčení hranice pozemku zakázka č. 480-YYY/2005 původně určený k vytyčení. Jeho souřadnice v místním souřadnicovém systému (dále jen MS) byly vypočteny ze zaměření zdokumentovaného v PN č. 16, kde byl označen dočasným způsobem, tj. „tečkou“, jako lomový bod na hranici pozemku. V MS byly vypočteny i souřadnice bodů č. 480-32, 480-33, 480-35 a 480-41 (pro výpočet v MS označených č. 480-106, 480-102, 480-113 a 480-108). Následnou transformací, pomocí bodů č. 480-32 a 480-33 vypočtených i v S-JTSK ze zaměření zdokumentovaného v PN č. 3 a bodů č. 480-35 a 480-41 vypočtených i v S-JTSK ze zaměření zdokumentovaného v SN č. 305, byly souřadnice bodu č. 480-47 určeny v S-JTSK (v MS označen č. 480-121) spolu se souřadnicemi vytyčovaných bodů č. 480-43 až 480-46. Dle „Doplnění ZPMZ č. 480 k.ú. S. dle protokolu o dohledu“ byl pak bod č. 480-47 kontrolně zaměřen ze stanoviska č. 480-4001 z téhož postavení stroje (směry na čtyři orientační body jsou totožné), ze kterého byly po vytyčení kontrolně zaměřeny nejen body č. 480-43 až 480-46, ale i body č. 480-51 až 480-53 vytyčované na podkladě zákresu parcel v katastrální mapě (viz výše popsané vytyčení C). 
Z výše uvedeného je zřejmé, že body č. 480-32, 480-35, 480-47 a 408-88 není možné pro účely vytyčení v zakázce č. 480-YYY/2005 považovat za identické ve smyslu ust. § 66 odst. 5 písm. a) vyhlášky a neměly tak být využity jako identické body v transformaci kartometricky určených souřadnic do S-JTSK. Dodatečně doložené zaměření bodů č. 480-32, 480-35, 480-47 je jen účelové a nelze je považovat za ověření polohy identických bodů v terénu.
Seznam kartometricky určených souřadnic identických bodů a bodů určených pro vytyčení a výpočet transformace kartometricky určených souřadnic do S-JTSK doplněn nebyl. V dokumentaci o vytyčení tak nejsou doloženy číselné výsledky pro posouzení přesnosti určení souřadnic vytyčovaných bodů č. 480-51 až 480-54. 

Vzhledem k přetrvávajícím vadám v dokumentaci o vytyčení ZKI v Q. zahájil z moci úřední podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád), dnem doručení Oznámení o zahájení řízení č.j.: ZKI-P-Y/2007-YY/Y ze dne 18.6.2007 Ing. X. Y. (dále jen účastník řízení), a to dne 19.6.2007 správní řízení ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví.
ZKI v Q. zahájil správní řízení jako orgán státní správy věcně příslušný podle § 4 písm. f) zákona č. 359/1992 Sb. a místně příslušný s výkonem působnosti pro územní obvod A. kraje podle přílohy č. 1 k zákonu č. 359/1992 Sb., když výše citovaná dokumentace o vytyčení hranice pozemku zakázka č. 480-YYY/2005 se týkala nemovitostí nacházejících se v k.ú. S., obec K., okres A. a byla předána k založení Katastrálnímu úřadu pro A. kraj, Katastrálnímu pracovišti A.
Za účelem řádného zjištění skutečného stavu věci, podání vysvětlení a uplatnění práv účastníka řízení ZKI v Q. nařídil pod č.j.: ZKI-P-Y/2007-YY/2 ze dne 18.6.2007 ústní jednání dle § 49 odst. 1 správního řádu na den 17.7.2007 a účastníka řízení k tomuto jednání dle § 59 správního řádu předvolal. Nařízení ústního jednání a předvolání bylo účastníkovi řízení doručeno dne 19.6.2007 spolu s Oznámením o zahájení řízení č.j.: ZKI-P-Y/2007-YY/1.

Z ústního jednání ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví, kterého se zúčastnili Ing. X. Y. a za ZKI v Q. Ing. Q. Q. a Ing. G. G., byl dne 17.7.2007 sepsán protokol č.j.: ZKI-P-Y/2007-YY/3. K části jednání byla přizvána jako svědek Ing. Bc. B. B.
Předmětem ústního jednání byla skutečnost, že

Při ústním jednání Ing. X. Y. uvedla, že „identické body, které byly určeny již dříve měřením a jsou součástí platného polohopisu katastrální mapy, pro zobrazení do katastrální mapy nemusí existovat v terénu“. K nedoložení seznamu kartometricky určených souřadnic, neuvedení výpočtu transformace kartometrických souřadnic podrobných bodů do systému S-JTSK uvedla, že „tuto povinnost vyhláška neukládá“.
Ing. Bc. B. B. jako svědek uvedla, že „bod č. 480-42 byl určen výpočtem z náčrtů z roku 1930, 1931 a 1933 a lomový bod č. 480-54 byl určen kartometricky. V důsledku spojení bodů č. 480-54 a 480-42 lom na vlastnické hranici zanikl“.
V závěru ústního jednání bylo uvedeno, že účastník řízení byl tímto ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu seznámen se všemi podklady shromážděnými pro vydání rozhodnutí. 

S ohledem na tvrzení svědka, že lomový bod č. 480-54 na vlastnické hranici zanikl v důsledku toho, že jako kartometricky určený bod byl spojen s bodem č. 480-42 určeným výpočtem, ZKI v Q. odsunul na rastru katastrální mapy souřadnice bodů č. 480-9, 480-17, 480-18, 480-32, 480-35, 480-47, 408-88 a bodů č. 480-53 a 480-54 v MS. Pomocí bodů č. 480-9, 480-17, 480-18, 480-32, 480-35, 480-47, 408-88 se souřadnicemi v MS i v S-JTSK provedl výpočet transformačního klíče (s dosaženou stř. chybou podobnostní transformace 0,75 m) a transformaci kartometricky určených souřadnic bodů č. 480-53 a 480-54 do S-JTSK. ZKI v Q. odsunul souřadnice bodu č. 480-47 v lomu hranice označeném mapovou značkou pro hraniční znak a transformaci provedl tak, jak je popsána na str. 8 protokolu o výpočtech založeném v ZPMZ č. 480 (viz také výše popsané vytyčení C). 
Protože v dokumentaci o vytyčení hranice pozemku založené v ZPMZ č. 467 jsou uvedeny souřadnice lomových bodů č. 467-3 a 467-2 určené v S-JTSK transformací kartometrických souřadnic a tyto body svým vyznačením v lomových bodech hranice mezi pozemky parc.č. 1583 a 2128/2 odpovídají bodům č. 480-53 a 480-54 odsunutým ZKI v Q., mohl ZKI v Q. pro kontrolu porovnat souřadnice příslušných dvojic těchto bodů. Z porovnání souřadnic příslušných dvojic bodů, určených stejným způsobem dle § 77 odst. 4 vyhlášky jen s využitím jiných identických bodů, ZKI v Q. zjistil střední odchylky v poloze up = 0,16 m, resp. 0,13 m, což považuje za dobrou shodu vzhledem ke kritériu uvedenému v bodu 12.15 přílohy vyhlášky pro kód charakteristiky kvality bodu 8. 
Ze spojení bodů č. 480-52 (určeného kartometricky v rámci zakázky č. 480-YYY/2005), č. 480-53 a 480-54 (určených kartometricky ZKI v Q.) a č. 480-42 (určeného výpočtem v rámci zakázky č. 480-YYY/2005) se pak prokázalo, že bod č. 480-54 zůstal nadále lomovým bodem na vlastnické hranici mezi pozemky parc.č. 1583 a 2128/2. Dále vyšlo najevo, že pokud by byly v terénu vytyčeny body č. 480-53 a 480-54 dle jejich zákresu v katastrální mapě, komunikace parc.č. 2128/2 by se v terénu v daném místě, vzhledem k průběhu hranice mezi pozemky parc.č. 2128/2 a 1596/21 vytyčené na podkladě měření z let 1930, 1931 a 1933, zúžila zhruba na polovinu oproti jejímu zákresu v katastrální mapě.
ZKI v Q. zde považuje za vhodné ocitovat sdělení Ing. A. A. z jeho podání ze dne 28.11.2005 založeného ve spisu zn. J-YY/YYY/2005. Citace: „Již dlouhou dobu je veden spor o přesné zaměření hranice mezi pozemky 1583 a 2128/2 v katastrálním území S., katastrální úřad A. Vzhledem k zahájení výstavby rodinného domu v roce 1990 jsem na své vlastní náklady vybudoval současnou komunikaci a to rozšířením úvozu, vybudováním nájezdu přes příkopu a vyštěrkováním. Vzhledem k tehdejší situaci a vytíženosti pracovníků s geodetickým oprávněním nebyl můj pozemek před těmito změnami zaměřen.“
V důsledku výše uvedeného, dále s ohledem na písemné sdělení Ing. X. Y. ze dne 29.3.2007: „Tudy cesta vést nikdy nemohla. Cesta, po které lze jezdit, je v ZPMZ 480 vyznačena zeleně.“ a barevné vyznačení skutečného zaměření komunikace v náčrtu ZPMZ č. 480, dospěl ZKI v Q. k závěru, že

K výše uvedenému tvrzení Ing. X. Y. při ústním jednání, že „identické body, … nemusí existovat v terénu“, ZKI v Q. uvádí, že nutnost existence těchto bodů v terénu vyplývá již ze samotné jejich definice v § 66 odst. 2 písm. b) vyhlášky, dle které jsou identické body dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu. 
K tvrzení, že „tuto povinnost vyhláška neukládá“, ZKI v Q. uvádí, že způsob, jakým lze získávat souřadnice podrobných bodů z mapového podkladu, není ve vyhlášce detailně upraven. Ve smyslu ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zeměměřictví je však povinností při poskytování dokumentace o vytyčení hranice pozemku katastrálnímu úřadu jako výsledku zeměměřické činnosti využívaného ve veřejném zájmu poskytnout rovněž doklady prokazující jeho přesnost. Pouhý popis provedené transformace v protokolu o výpočtech, popř. v protokolu o vytyčení hranice pozemku, bez doložení číselných výsledků je dle názoru ZKI v Q. nedostačující a nelze ho považovat za podklad pro posouzení přesnosti získání souřadnic lomových bodů vytyčované hranice. 

V případě vytyčení A a B ověřovatelka zakázky č. 480-YYY/2005 k.ú. S. na rozdíly v geometrickém a polohovém určení vytyčených hranic pozemků dle měření zdokumentovaných v SN č. 305, PN č. 3 a PN č. 16 z let 1930, 1931 a 1933 oproti jejich zákresu v katastrální mapě v dokumentaci o vytyčení neupozornila a nepodala katastrálnímu úřadu návrh na opravu. 
ZKI v Q. zde považuje za vhodné ještě poznamenat, že zákres hranic v katastrální mapě l.m. VS XXX-YY-Z, které byly předmětem vytyčení A a B, je shodný se zákresem hranic v mapě bývalého pozemkového katastru l.m. 8, v příruční mapě i v l.m. 8 uloženém v pozemkové knize (rozdíl je pouze ve vyznačení mapových značek pro hraniční znaky v katastrální mapě). Z toho je patrné, že zobrazení hranic pozemků dotčených vytyčením A a B nebylo od roku 1910 měněno.

ZKI v Q. po provedeném šetření ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví dospěl k závěru, že Ing. X. Y. jako fyzická osoba s úředním oprávněním pro ověřování výsledků zeměměřických činností tím, že při ověřování nejednala odborně, nestranně a nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci, porušila povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví.

Pro toto své jednání byla Ing. X. Y. uznána vinnou z porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví a ZKI v Q. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 zákona o zeměměřictví může zeměměřický a katastrální inspektorát (dále jen inspektorát) uložit pokutu až do výše 250 000,- Kč (§ 17b odst. 2 zákona o zeměměřictví). 
Při stanovení výše pokuty přihlédne inspektorát k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnostem, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu (§ 17b odst. 5 zákona o zeměměřictví).

ZKI v Q. stanovil pokutu za toto porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve výši 30 000,- Kč. 
Při stanovení výše pokuty v dolní polovině sazby ZKI v Q. přihlédl ke skutečnosti, že Ing. X. Y. dosud nikdy nebyla uznána vinnou ze spáchání téhož správního deliktu.

P o u č e n í : 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, podáním učiněným u Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. (§ 81 odst. 1, § 83 odst. 1 a § 86 odst. 1 správního řádu).

Včas podané odvolání má odkladný účinek (§ 85 odst. 1 správního řádu).

Ing. Qqqqq Qqqqqqqqqq
ředitel
Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q.

Oznamuje se doručením do vlastních rukou:
Ing. X. Y., YYY YY Yyyyyyyy č.p. YY

Na vědomí:
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q., Qqqqqqqq QQ, QQQ QQ Qqqqqqq

2. Z rozhodnutí ČÚZK jako odvolacího orgánu druhé instance

(č.j.: ČÚZK 5062/2007-14/R z 3.1.2008)

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ
ODBOR KONTROLY A DOHLEDU
P O. Box 21, Pod Sídlištěm č.p. 1800/9, 182 11 PRAHA 8 - Kobylisy
Telefon: 284 041 221, Fax: 284 041 201

ROZHODNUTÍ

Český úřad zeměměřický a katastrální, jako orgán věcně a místně příslušný podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., a podle ust. § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb., o odvolání Ing. X. Y. ze dne 27.8.2007 proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. č.j.: ZKI-P-Y/2007-YY/5 ze dne 13.8.2007 (vypraveno dne 13.8.2007) o porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle ust. § 17b odst. 1 písm. c) bod 1. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004, zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., rozhodl podle ust. § 90 odst. 1 písm.a) a odst. 5 správního řádu

t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Prvoinstanční orgán, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. (dále jen „Inspektorát“), ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen "správní řád"), rozhodoval ve věci porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu ust. § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004, zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., (dále jen "zákon o zeměměřictví"), kterého se měla dopustit účastnice řízení, úředně oprávněná zeměměřická inženýrka Ing. X. Y. (dále jen "odvolatelka") tím, že při ověření dokumentace o vytyčení hranice pozemku č. 480-YYY/2005 v katastrálním území (dále jen "k.ú.") S. nedodržela podmínky, stanovené zákonem o zeměměřictví pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky.

V bodu 1) výroku napadeného rozhodnutí rozhodl Inspektorát tak, že odvolatelka je uznána vinnou z porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle ust. § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví, kterého se dopustila tím, že dne 25.9.2005 při ověřování dokumentace č. 480-YYY/2005 v k. ú. S., o vytyčení hranice pozemku, nedodržela podmínky stanovené v § 16 odst. 1 zákona o zeměměřictví, t.j. že nejednala odborně, nestranně a nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci.

V bodu 2) výroku napadeného rozhodnutí udělil Inspektorát odvolatelce za výše uvedený správní delikt pokutu ve výši 30.000,- Kč.

V bodu 3) výroku napadeného rozhodnutí uložil Inspektorát odvolatelce povinnost provést ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí vytyčení vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. 1583 a parc. č. 2128/2 v k. ú. S. dle jejich závazného geometrického a polohového určení v katastru nemovitostí.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Inspektorát uvedl, že se o vadách v odvolatelkou ověřených výsledcích zeměměřických činností dozvěděl na základě výsledků své předchozí dozorčí činnosti, kterou Inspektorát vykonal jako věcně a místně příslušný orgán státní správy podle ust. § 4 písm. b) a přílohy č. 1 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění.

Zahájení řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví oznámil Inspektorát odvolatelce dopisem č.j. ZKI-P-Y/2007-YY/1 ze dne 18.6.2007, který odeslal odvolatelce spolu s oznámením o nařízení ústního jednání (č.j. ZKI-P-Y/2007-YY/2), které proběhlo dne 17.7.2007.

Při posuzování nakolik je odvolatelkou ověřený výsledek zeměměřické činnosti v souladu s právními předpisy, Inspektorát vycházel ze znění právních předpisů platných v době, kdy odvolatelka dotčené výsledky ověřila. V roce 2005, kdy odvolatelka dotčené konkrétní výsledky zeměměřických činností ověřila, byla právní hlediska pro posuzování přesnosti, správnosti a úplnosti náležitostí odvolatelkou ověřených výsledků zeměměřických činností zakotvena především v tehdy platné vyhlášce č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb. (dále jen "vyhláška č. 190/1996 Sb.").

Inspektorát spatřuje zásadní vady v odvolatelkou ověřeném výsledku zeměměřické činnosti především v tom, že hranice mezi pozemky parc. č. 1583 a parc. č. 2128/2 tvořená spojnicí bodů č. 480-53 a č. 480-54 nebyla vytyčena dle jejich platného geometrického a polohového určení v katastru nemovitostí, t. j. na podkladě zákresu parcel v katastrální mapě, ale tak, aby v terénu odpovídala stávající komunikaci. Poukázal na to, že body č. 480﷓32, č. 480-35, č. 480-47 a č. 408-88 využité v transformaci kartometricky určených souřadnic do systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) nelze považovat za identické ve smyslu ust. § 66 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb., dále na to, že nebyl doložen seznam kartometricky určených souřadnic identických bodů a bodů určených pro vytyčení a výpočet transformace kartometricky určených souřadnic do S-JTSK. Konstatuje, že ani ten výsledek vytyčení, kterého bylo dle dokumentace dosaženo na základě údajů obsažených v náčrtech z let 1930, 1931 a 1933 neodpovídá zobrazení hranice v katastrální mapě. Inspektorát přitom neakceptoval argumentaci odvolatelky, že "měření v letech 1930, 1931, 1933 odpovídá stavu v terénu". Pokud při ústním jednání odvolatelka uvedla, že "... identické body, které byly určeny již dříve měřením a jsou součástí platného polohopisu katastrální mapy, pro zobrazení do katastrální mapy nemusí existovat v terénu ...", Inspektorát k tomu v odůvodnění svého rozhodnutí připomíná, že nutnost existence identických bodů v terénu vyplývá již z jejich definice vtělené do ust. § 66 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb. K další námitce odvolatelky uplatněné při ústním jednání, poukazující na to, že vyhláška č. 190/1996 Sb. neukládá povinnost dokládání seznamu kartometricky určených souřadnic a výpočtu jejich transformace do S-JTSK, Inspektorát uvedl, že povinnost poskytnutí dokladu prokazujícího přesnost výsledků zeměměřických činností je zakotvena v ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zeměměřictví. Inspektorát konstatoval, že zobrazení vytyčovaných hranic v katastrální mapě je od roku 1910 stále stejné, nebylo nikdy měněno a nebyl ani uplatněn žádný podnět k případnému řízení o opravě chyby v katastrálním operátu ve smyslu ust. § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění (dále jen "katastrální zákon"). S ohledem na výše popsané vady odvolatelkou ověřené dokumentace o vytyčení hranice pozemku dospěl Inspektorát k závěru, že odvolatelka při ověřování této dokumentace nejednala odborně, nestranně a nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci a tím porušila povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví. Tím se dopustila porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu ust. § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví. Při stanovení výše pokuty Inspektorát přihlédl ke kritériím vtěleným do ust. § 17b odst. 5 zákona o zeměměřictví a zejména k tomu, že odvolatelka nebyla dosud nikdy ze spáchání takového správního deliktu uznána vinnou.

Rozhodnutí Inspektorátu napadla odvolatelka odvoláním ze dne 27.8.2007, které bylo Inspektorátu doručeno dne 28.8.2007. Odvolatelka navrhuje zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu. Uvádí, že vytyčení bylo provedeno podle ust. § 77 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., s využitím dokumentace z let 1930, 1931 a 1933 a napadeným rozhodnutím jí přitom bylo uloženo postupovat podle ust. § 77 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Dle názoru odvolatelky v dokumentaci o vytyčení hranice pozemku "... jsou doloženy číselné výsledky pro posouzení přesnosti identických bodů pro připojení do mapy pro určení souřadnic vytyčovaných bodů 51 až 54 a to ověřením identických bodů dle přílohy 12.12 vyhlášky č. 190/1996 Sb. na straně 7 protokolu o výpočtu.". Odvolatelka rovněž poukazuje na to, že "Bod 47 je v měřickém náčrtu z roku 1930, v mapě pozemkového katastru i v mapě katastru nemovitostí označen kolečkem.". Vyjadřuje svůj názor, že dokumentace o vytyčení hranic pozemků, kterou ověřila, byla vyhotovena velmi svědomitě, odborně, pečlivě, nezávisle a ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Namítá, že Inspektorát v průběhu řízení porušil ust. § 150 správního řádu, když jí "... v příkazu k odstranění závad ... nebyl dán dostatečný časový prostor – 8 dní, který stanoví správní řád k podání písemných a zdůvodněných námitek." a Inspektorát stanovil lhůtu 5 pracovních dnů. Odvolává se proti uložené pokutě z toho důvodu, že se dle svého názoru porušení pořádku na úseku zeměměřictví vůbec nedopustila. Odvolává se rovněž proti povinnosti uložené Inspektorátem, provést do 30 dnů od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí vytyčení vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. 1583 a parc. č. 2128/2 dle jejich závazného geometrického a polohového určení v katastru. Uvádí k tomu, že ji tím Inspektorát přikazuje provést vytyčení vlastnické hranice podle předcházející dokumentace o vytyčení založené v záznamech podrobného měření změn (dále jen "ZPMZ") č. 323, č. 436 a č. 467. Tato dokumentace obsažená v ZPMZ č. 323, č. 436 a č. 467 byla dle názoru odvolatelky vyhotovena chybně a v rozporu s vyhláškou č. 190/1996 Sb., t.j. neodborně, tendenčně, bez ohledu na spolehlivě zjištěný stav, podle § 77 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb., přestože existovala měřická dokumentace z roku 1930, 1931 a 1933. Argumentuje i tím, že vytyčení podle měřické dokumentace z let 1930, 1931 a 1933 odpovídá stavu v terénu. Dle názoru odvolatelky došlo při vytyčení hranic pozemků v ZPMZ č. 323, č. 436 a č. 467 "... k porušení zákona č. 40/1964 Sb., (občanského zákoníku) § 5, protože došlo k zásahu do pokojného stavu.". Závěrem pak odvolatelka shrnuje, že rozhodnutí Inspektorátu bylo vydáno v rozporu se zákony ČR č. 200/1994 Sb., č. 1/1993 Sb., č. 2/1993 Sb., č. 500/2004 Sb., č. 40/1964 Sb., a vyhláškou č. 190/1996 Sb., aniž by již podrobněji rozvedla, která konkrétní ustanovení těchto předpisů byla porušena.

Protože Inspektorát neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, postoupil odvolání spolu se spisovým materiálem Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (dále jen "odvolací orgán").

Ve svém stanovisku k podanému odvolání Inspektorát uvedl, že svým rozhodnutím neuložil odvolatelce postupovat podle ust. § 77 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb., t.j. nevyužít měřickou dokumentaci z let 1930, 1931 a 1933. V odůvodnění svého rozhodnutí však poukázal na rozdíly této dokumentace oproti zákresu v katastrální mapě a na to, že katastrálnímu úřadu nebyl podán návrh na opravu případně chybného zákresu. K tvrzení odvolatelky o tom, že v jí ověřené dokumentaci jsou na str. 7 protokolu o výpočtu doloženy i číselné výsledky pro posouzení přesnosti identických bodů pro připojení do mapy, Inspektorát poukázal na to, že u identických bodů musí být vedle ověření jejich zobrazení v katastrální mapě dle kritérií uvedených v bodu 12.12 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., ověřena i jejich poloha v terénu (§ 66 odst. 6 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). K poukazu odvolatelky, že bod č. 47 je v dokumentaci z roku 1930 "označen kolečkem" Inspektorát poznamenává, že souřadnice bodu č. 480-47 byly určeny až z jeho zaměření v roce 1933, a v této dokumentaci z roku 1933 je tento bod označen "tečkou". Ke lhůtě 5 dnů stanovené Inspektorátem pro podání námitek proti protokolu o dohledu odkazuje Inspektorát na ust. § 17 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění. Inspektorát uvádí, že odvolatelce neuložil povinnost, aby provedla vytyčení podle ZPMZ č. 323, č. 436 a č. 467, ale provedla vytyčení hranice pouze mezi pozemky parc. č. 1583 a parc. č. 2128/2 podle jejich závazného geometrického a polohového určení v katastru nemovitostí. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že tímto určením je zákres parcel v katastrální mapě. Inspektorát nesouhlasí s názorem odvolatelky o porušení občanského zákoníku v případě vytyčení dokumentovaných v ZPMZ č. 323, č. 436 a č. 467, resp. s tvrzením, že došlo k zásahu do pokojného stavu. Inspektorát uvádí, že vytyčování je úkonem, kterým dochází pouze k vyznačení v katastru nemovitostí evidovaných hranic pozemku do terénu, a to v souladu s ust. § 75 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., a je na vlastnících sousedních pozemků, zda hranici vytyčenou v terénu uznají jako vymezení rozhraní mezi jejich pozemky.

Odvolací orgán zjistil, že odvolání je přípustné a že bylo podáno včas. Poté doplnil spisový materiál o kopii z císařského povinného otisku mapy stabilního katastru (Kaiserpflichtexemplar) z roku 1836 a dopisem ze dne 24.9.2007 vyrozuměl odvolatelku o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí a poučil ji o možnosti se k nim vyjádřit, možnosti nahlížet do spisu a případně navrhnout další důkazy nebo učinit jiné návrhy dosud v řízení neuplatněné. Výše uvedených práv odvolatelka nevyužila.

Podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu: „Odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.“. Správní řád (účinný od 1.1.2006) tedy již (na rozdíl od předchozí právní úpravy) neobsahuje pro případy odvolacího řízení úplný revizní princip. Při této činnosti přezkoumává odvolací orgán v plném rozsahu pouze zákonnost napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo. Věcnou správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává odvolací orgán pouze v rozsahu námitek uvedených v podaném odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Povinnost odvolatele uvést v podaném odvolání, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, je zakotvena v ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu. Odvolací orgán není povinen správnost napadeného rozhodnutí přezkoumávat z pohledu sice důvodných, ale v odvolání neuvedených skutečností. Podle ust. § 89 odst. 2 poslední věty správního řádu odvolací orgán nepřihlíží ani k takovým vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost.

Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí Inspektorátu v rozsahu stanoveném ust. § 89 odst. 2 správního řádu, tj. co do zákonnosti v plném rozsahu a co do věcné správnosti v rozsahu námitek uvedených v odvolání, a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné.

Práva a povinnosti fyzických osob s úředním oprávněním k ověřování výsledků zeměměřických činností jsou zakotveny v ust. § 16 zákona o zeměměřictví. Podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) je taková fyzická osoba povinna jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci a podle odst. 2 zmíněného ustanovení tato fyzická osoba odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů. Pokud fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené zákonem o zeměměřictví pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky, dopustí se jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví ve smyslu ust. § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví. Za takové protiprávní jednání jí podle ust. § 17b odst. 2 zákona o zeměměřictví může být uložena pokuta až do výše 250 000 Kč.

Vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, jejíž výsledky jsou využívány pro katastr nemovitostí. Pokud by dokumentace o vytyčení hranice pozemku nebyla využívána pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapová díla, nepodléhala by ověření podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví. Dokumentace každé vytyčené hranice pozemku byla podle ust. § 78 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb. nedílnou součástí dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, která je podle ust. § 4 odst. 2 písm. d) katastrálního zákona nedílnou součástí katastrálního operátu.

Vytyčování hranic pozemků bylo v roce 2005 podrobněji upraveno v oddílu desátém vyhlášky č. 190/1996 Sb. Podle ust. § 75 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. "vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu ...". Podle ust. § 76 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb.: "Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a polohové určení (§ 5 odst. 1) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru, se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice v ní není zobrazena.".

V projednávaném konkrétním případě spatřuje Inspektorát zásadní vadu v odvolatelkou ověřené dokumentaci o vytyčení hranic především v tom, že výsledek vytyčení severovýchodní části hranic pozemku parc. č. 2128/2 (zejména vytyčené podrobné body č. 480-53 a č. 480-54) neodpovídá jejich platnému geometrického a polohového určení v katastru nemovitostí, t. j. zákresu hranic parcel v katastrální mapě. Příčinu tohoto nesouladu pak v odůvodnění svého rozhodnutí Inspektorát dovozuje z nevhodné volby identických bodů a poukazuje i na absenci či neúplnost dokladů, kterými by bylo dostatečně prokázáno dosažení předepsaných přesnostních kritérií. Odvolatelka pak především namítá, že vytyčení bylo provedeno s využitím dokumentace z let 1930, 1931 a 1933 a že postupovala podle ust. § 77 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterými je podrobněji upraven postup vytyčení, je-li jeho podkladem předchozí měřická dokumentace. Odvolatelka nepovažuje v daném případě za správné, aby vytyčení bylo provedeno na podkladě hodnot odměřených z mapy ve smyslu ust. § 77 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Pokud bylo jinými vytyčovateli na podkladě hodnot odměřených z mapy ve smyslu ust. § 77 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb. dosaženo jiných výsledků vytyčení, dokumentovaných v ZPMZ č. 323, č. 436 a č. 467, označuje odvolatelka tuto dokumentaci za chybnou a vyhotovenou neodborně, tendenčně a bez ohledu na spolehlivě zjištěný stav.

Odvolací orgán především konstatuje, že již z prostého náhledu je zcela zřejmý rozdíl mezi odvolatelkou ověřenou dokumentací o vytyčení severovýchodních částí hranice pozemku parc. č. 2128/2 a zobrazením těchto částí hranic v platné katastrální mapě. Odvolatelka argumentuje především tím, že potřebné vytyčovací prvky nebyly získány z hodnot odměřených v mapě (ve smyslu ust. § 77 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), ale preferováno bylo využití měřické dokumentace z let 1930, 1931 a 1933. Přitom se v ani jednom případě nejedná o takovou měřickou dokumentaci, která by obsahovala primární určující měřické údaje o geometrickém a polohovém určení vytyčované hranice. Jedná se o měřické dokumentace vyhotovené za jiným účelem (dělení jiných pozemků) a některé míry vztahující se k vytyčované hranici mají toliko zajišťovací charakter.

Za původní náčrt, který měl být využit pro vytyčení hranice pozemku ve smyslu ust. § 76 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., nelze považovat libovolnou měřickou dokumentaci. Původním je pouze takový náčrt, obsahující údaje o prvotním geometrickém a polohovém určení dotčené hranice, nebo o jejím novém geometrickém a polohovém určení provedeném v rámci procesu obnovy katastrálního operátu. Původním náčrtem není taková měřická dokumentace, jejímž účelem nebylo prvotní geometrické a polohové určení hranice vytyčovaného pozemku, a která tedy neobsahuje ve vztahu k vytyčované hranici žádné určovací měřické údaje.

Z kopie císařského povinného otisku mapy stabilního katastru (Kaiserpflichtexemplar) z roku 1836 odvolací orgán zjistil, že pozemek označený v dnes platném katastru nemovitostí jako pozemek parc. č. 2128/2, byl prvotně geometricky a polohově určen (zaměřen) ve 2. čtvrtině 19. století a měl ve své severovýchodní části zcela odlišný průběh od současného stavu.

Stav z mapy stabilního katastru z roku 1836		Současný stav katastrální mapy

Změna tvaru tohoto pozemku je dokumentována až v náčrtu z roku 1909, který neobsahuje žádné měřické údaje. Přitom však zůstala zcela zachována původní jihovýchodní hranice tehdejší parcely č. 1586, která i dnes tvoří jihovýchodní hranici současné parcely 2128/2 a protilehlé části hranice parcely 2128/2 (které ve své době ještě ani netvořily hranici vlastnickou, ale toliko hranici druhu pozemku téhož vlastníka) byly pak zobrazeny jako rovnoběžky. Za závazné geometrické a polohové určení hranic je tedy nutno považovat jejich zobrazení v mapě, neboť se v daném případě jedná o údaje skutečně původní. Měřické údaje obsažené v náčrtech z let 1930, 1931 a 1933 nelze v daném případě považovat za údaje původních náčrtů ve smyslu ust. § 76 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., neboť je zřejmé, že na rozdíl od původních údajů byly zjištěny až z odstupem dalších několika desítek let a není nijak doloženo, že by do katastru skutečně vstoupily či nabyly nějaké právní relevance ohledně těch částí hranic, jež byly předmětem vytyčení. V náčrtech z let 1930, 1931 a 1933 nebyly hranice, které byly předmětem vytyčení, zaměřeny jako hranice nově vznikající (nejednalo se o zaměření původní). Skutečnost, že geometrické a polohové určení hranic vytyčovaných pozemků obsažené v souboru geodetických informací katastru nemůže mít svůj původ v měřických údajích zaznamenaných v náčrtech z let 1930, 1931 a 1933 vyplývá přitom zřetelně i z obsahu mapy bývalého pozemkového katastru, jejíž litografické zpracování pochází již z počátku 20. století. Vytyčovaná hranice má v této mapě bývalého pozemkového katastru zobrazen zcela stejný průběh jako v dnes aktuálně platné katastrální mapě. A to průběh, jenž je ve své severovýchodní části zřetelně odlišný od průběhu, který byl vytyčen na zemský povrch, když dle tvrzení odvolatelky bylo toto vytyčení provedeno právě s využitím údajů z náčrtů z let 1930, 1931 a 1933.

Pokud odvolatelka v podaném odvolání argumentuje mimo jiné i tím, že vytyčený stav odpovídá skutečnosti v terénu, není taková argumentace nikterak přiléhavá. Účelem vytyčení pozemku ve smyslu ust. § 75 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. bylo interpretovat na zemský povrch hranice tak, jak jim svědčí platné údaje katastru nemovitostí. Přizpůsobovat výsledek vytyčení skutečně zjištěnému stavu právní řád neumožňoval. Byl-li výsledek vytyčení podle evidenčního stavu rozdílný od skutečnosti v terénu, bylo především na vlastnících dotčených pozemků, aby činili právně relevantní kroky k nastolení souladu mezi stavem evidenčním a skutečným. Buď se mohli v zákoně popsaným způsobem domáhat opravy tvrzené chyby v katastru, nebo mohli mezi sebou učinit právní úkony směřující k nastolení skutečného stavu jako stavu právního, nebo se kterýkoliv z nich mohl domáhat u moci soudní toho, aby stav skutečný byl soudem deklarován jako stav právní (např. z titulu vydržení).

Za výše popsaného stavu nepovažuje odvolací orgán v projednávaném případě za podstatné zabývat se podrobně i tím, nakolik byl správný samotný technologický postup, při kterém byly na zemský povrch interpretovány některé měřické veličiny obsažené v náčrtech z let 1930, 1931 a 1933.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl odvolací orgán k názoru shodnému s názorem Inspektorátu, t.j. že dotčené vytyčení hranic nebylo provedeno podle podkladu obsahujícího jejich závazné geometrické a polohového určení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a ověřením dokumentace o tomto vytyčení se odvolatelka dopustila jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví ve smyslu ust. § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví. Rovněž udělenou sankci ve výši 30 000,- Kč, t.j. ve výši 12 % z její zákonem stanovené maximální výše, považuje odvolací orgán za přiměřenou. Proto odvolací orgán odvolání proti výrokům 1) a 2) napadeného rozhodnutí Inspektorátu zamítl a toto rozhodnutí ve výroku 1) a 2) potvrdil.

Za důvodné však odvolací orgán považuje odvolání proti výroku 3) napadeného rozhodnutí Inspektorátu, kterým byla odvolatelce uložena povinnost provést ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí vytyčení vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. 1583 a parc. č. 2128/2 v k. ú. S. dle jejich závazného geometrického a polohového určení v katastru nemovitostí.

Uložení výše uvedené povinnosti není v rozhodnutí Inspektorátu nijak odůvodněno a odvolací orgán ani sám neshledal pro uložení takové povinnosti nějakou oporu v zákoně. Podle ust. čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.". Pokud tedy Inspektorát odvolatelce uložil napadeným rozhodnutím mimo jiné i povinnost mimo rámec zákona, shledal odvolací orgán takovou část napadeného rozhodnutí jako nezákonnou, a proto ji zrušil a řízení v této části zastavil.

Odvolací orgán po přezkoumání napadaného rozhodnutí v zákonem stanoveném rozsahu dospěl ohledně výroků 1) a 2) k závěru, že toto rozhodnutí není nezákonné a námitky uplatněné v odvolání proti jeho věcné správnosti nejsou důvodné. Ve výroku 3) shledal odvolací orgán napadené rozhodnutí nezákonným a proto výrok 3) zrušil a řízení v této části zastavil.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu odvolat, resp. ve spojení s ust. § 152 odst. 4 správního řádu proti němu nelze podat rozklad.

Ing. Lumír Nedvídek
ředitel odboru kontroly a dohledu

3. Některé další dokumenty k rozhodovanému případu

V projednávaném případu se jednalo o v pořadí již několikáté vytyčení obecní cesty, která probíhá mezi pozemky dvou sousedů. Průběh obecní cesty  je mezi sousedy dlouhodobě sporný (pravá či levá hranice cesty tvoří zároveň vlastnickou hranici navazujícího pozemku jednoho či druhého souseda) a smírné řešení již není aktuální. Obec (jako vlastník cesty) zůstává pasivní a ve sporu se prakticky neangažuje. Předchozí vytyčovatelé dosáhli poměrně shodného výsledku vytyčení (neodpovídajícímu však skutečnému průběhu cesty v terénu), když vytyčení provedli na základě měr odsunutých z mapy. Účastnice řízení ověřila dokumentaci o vytyčení hranice pozemku, která dle jejího tvrzení nevycházela z měr odměřených v mapě, ale z číselných měřických údajů obsažených v náčrtech z let 1930, 1931 a 1933. Výsledkem vytyčení byl stav, který se dost dobře shodoval s průběhem cesty v terénu, neodpovídal však jejímu zobrazení v katastrální mapě. Inspektorát ve svém prvoinstančním rozhodnutí zpochybnil samu technologii a správnost převodu měřických údajů z náčrtů z let 1930, 1931 a 1933 na souřadnice S-JTSK, z kterých bylo provedeno finální vytyčení na zemský povrch. ČÚZK (jako odvolací orgán) se těmito aspekty nezabýval, když dospěl k názoru, že náčrty z let 1930, 1931 a 1933 není možné v daném konkrétním případě považovat za náčrty původní, ve smyslu ust. § 76 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a jako podkladu pro vytyčení jich tedy nemělo být využito. Náčrty z let 1930, 1931 a 1933 se týkaly rozsáhlejší parcelace odlehlejších pozemků a míry vztahující se k vytyčované cestě měly v těchto náčrtech toliko doplňující zajišťující charakter.

3.1 Stav v císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1836

3.2 Stav v mapě bývalého pozemkového katastru

3.3 Stav v aktuální katastrální mapě

3.4 Rozdíly mezi stavem evidovaným v mapě (zeleně), stavem vytyčeným předchozími vytyčovateli (černě) a stavem vytyčení ověřeným účastnicí řízení (červeně)

3.5 Vytyčený stav podle dokumentace o vytyčení hranice pozemku ověřené účastnicí řízení

3.6 Skutečný stav v terénu (pohled od severovýchodu)

Z fotografie a výše uvedené dokumentace o vytyčení je patrné, že vytyčený stav se umístěním i tvarem docela dobře shoduje se skutečným průběhem cesty v terénu. Je však umístěním i tvarem rozdílný (až v řádu metrů) od stavu evidovaného v katastrální mapě a tudíž i stavu vytyčeného předchozími vytyčovateli. 

Příčinu je hypoteticky možné spatřovat v tom, že hranice pozemku, která byla prvotně vyšetřena a zaměřena ve 30. letech 19. století probíhala po horní hraně terénního stupně. Samotná cesta byla zřízena o mnoho desítek let později a do mapy byla vyznačena pouze formálně (jako přiléhající ke stávající vlastnické hranici mezi původními pozemky) bez jejího faktického zaměření (ve své době se jednalo toliko o jiný druh pozemku aniž by se měnilo vlastnictví). Při měření prováděném o 100 let později (v letech 1930, 1931 a 1933) byly pak zajišťovací míry měřeny již ke skutečné hraně cesty (vedoucí po spodní hraně terénního stupně).

20. 2. 2008.
© Lumír Nedvídek, 2008.