INFORMATIVNÍ MATERIÁL PRO ZKI - IMZKI č. 91

UPOZORNĚNÍ: Informativní materiály pro ZKI (IMZKI) vydávané od roku 1994 v očíslované řadě odborem kontroly a dohledu ČÚZK (od 1. 6. 2015 již jen samostatným oddělením kontroly a dohledu) jsou určeny jako metodická pomůcka pro interní potřebu zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Vycházejí vždy z řešení určitých zcela konkrétních případů a názory v nich obsažené nelze ztotožňovat s obecnými výkladovými stanovisky ČÚZK.  Podle čl. 11 písm. e) a čl. 16 písm. q) organizačního řádu ČÚZK (č.j.: ČÚZK-08671/2015-11 z 28.5.2015), je příslušná k podávání výkladu právních předpisů týkajících se zeměměřictví a KN a vyřizování dotazů souvisejících s právní úpravou zeměměřictví a KN kancelář předsedy (útvar 11) a k podávání výkladu technických předpisů vydaných ČÚZK a vyřizování vnějších dotazů souvisejících s metodikou zeměměřictví a KN je příslušný odbor řízení územních orgánů (útvar 22). Na informativní materiály určené pro ZKI proto nelze ve správní činnosti odkazovat jako na závazná stanoviska resortu ČÚZK.

Poznámka: K obdobné problematice viz též starší dokument IMZKI č. 77.

ANOTACE:

K absenci předchozího oznámení vstupu na pozemky v souvislosti s výkonem zeměměřických činnosti (k § 7 ZemZ) a K ochraně označení podrobných bodů hranic pozemků v terénu [k § 8 a § 17a odst. 1 písm. b) ZemZ].

Podle sdělení samostatného oddělení kontroly a dohledu ČÚZK
č.j.: ČÚZK-07591/2016-21 ze dne 9. 5. 2016

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ
SAMOSTATNÉ ODDĚLENÍ KONTROLY A DOHLEDU
Pod sídlištěm 1800/9, Kobylisy, 182 11 Praha 8, poštovní přihrádka 21
telefon: 284 041 221, fax: 284 041 201, e-mail: cuzk@cuzk.cz, ID datové schránky: uuaaatg

Věc: Vrácení podání pana X. Y. zpět k vyřízení Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Q.

Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Xxxxx kraje, Územní odbor Xxxxx, Obvodní oddělení Xxxxx XX/X, XXX XX Xxxxx podala podle ust. § 58 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) svým přípisem ze dne 2. 2. 2016 čj. KRPM-XXXXXX-XX/PŘ-2015-XXXXXX Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Q., Xxxxx XX/X, XXX XX Xxxxx (dále jen „Inspektorát“) oznámení přestupku, ze kterého je podezřelý pan R. P., nar. X. XX. XXXX, trvale bytem Xxxxx XX, XXX XX Xxxxxc. Pan R. P. se měl dopustit ostatního přestupku proti pořádku ve státní správě ve smyslu ust. § 46 odst. 1 zákona o přestupcích tím, že dne 6. 10. 2015 bez předchozího oznámení a souhlasu vlastníka vstoupil na pozemek parc. č. 52/1 v katastrálním území Xxxxx, čímž měl porušit ust. § 7 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zeměměřictví“) a na tomto pozemku přemístil bez souhlasu a předchozího projednání plastový mezník, čímž měl porušit ust. § 8 odst. 3 zákona o zeměměřictví.

Inspektorát věc odložil, aniž zahájil řízení. V úředním záznamu o odložení přestupku čj. ZKI QQ-J-X/XXX/2016-2 ze dne 4. 3. 2016 k tomu uvedl, že tak učinil „… dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) …“ zákona o přestupcích, protože došlé oznámení přestupku „… neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku na úseku zeměměřictví nebo postoupení věci dle § 71 zákona o přestupcích.“ K otázce vstupu na pozemek Inspektorát uvedl, že „ … pokud osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti předem nebo vůbec neoznámí vlastníkovi pozemku, že při výkonu zeměměřické činnosti vstoupí na jeho pozemek, zákon o zeměměřictví takové jednání nehodnotí jako přestupek nebo jako jiný správní delikt.“ K otázce přemístění stávajícího plastového mezníku Inspektorát uvedl, že se jednalo o podrobný bod polohopisu a dále k tomu uvedl: „Označení podrobného bodu polohopisu katastrální mapy hraničním znakem, příp. jeho přemístění, nelze zaměňovat za zřízení značky. Přemístění a nové označení podrobného bodu polohopisu katastrální mapy v terénu hraničním znakem nenaplňuje podstatu přestupku na úseku zeměměřictví dle § 17a odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřictví.“ 

Dopisem čj. ZKI QQ-J-X/XXX/2016-3 ze dne 4. 3. 2016 Inspektorát vyrozuměl podle ust. § 66 odst. 4 zákona o přestupcích o odložení věci poškozeného pana X. Y.

Dne 21. 4. 2016 bylo Inspektorátu doručeno podání pana X. Y. ze dne 19. 4. 2016, v nadpisu označené jako „Stížnost na odložení věci sp.z. ZKI QQ-J-X/XXX/2016-3“. V tomto podání pan X. Y. uvádí, že podává stížnost na postup Inspektorátu „… při řešení oznámení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví.“ a vyslovuje názor, že zeměměřič pan R. P. „Přemístěním bodu polohopisu v terénu vyznačil nový průběh hranice čímž naplnil podstatu přestupku na úseku zeměměřičství dle § 17b odst. 1 písm a.“

Podání pana X. Y. ze dne 19. 4. 2016 Inspektorát svým usnesením čj. ZKI QQ-J-X/XXX/2016-6 poznamenaným do spisu dne 25. 4. 2016 postoupil podle ust. § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k vyřízení Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (dále jen „Úřad“) s odůvodněním, že není věcně příslušný k vyřizování podání, které směřuje proti jeho postupu.

Úřad sděluje, že na základě svého usnesení čj. ČÚZK-07591/2016-21, poznamenaného do spisu dne 6. 5. 2016 a vydaného po předchozím písemném souhlasu předsedy Úřadu ze dne 4. 5. 2016, podání pana X. Y. ze dne 19. 4. 2016 vrací zpět k vyřízení Inspektorátu.

Pokud Inspektorát posoudil podání pana X. Y. jako stížnost podanou ve smyslu ust. § 175 odst. 1 správního řádu, pak bylo podle ust. § 175 odst. 4 správního řádu jeho povinností (jako orgánu, který „vede řízení“) prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené a podle ust. § 175 odst. 5 správního řádu do 60 dnů od doručení stížnosti vyrozumět o jejím vyřízení stěžovatele. Pokud se v ust. § 175 odst. 4 správního řádu hovoří o správním orgánu, který „vede řízení“, komentářová literatura, např. Vedral, J. Správní řád. Komentář. II. vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, na str. 1399 k tomu uvádí: „Stížnost se podává u správního orgánu, který vede řízení. Toto ustanovení vzbuzuje dojem, jako kdyby stížnost bylo možné podávat jen proti postupu správního orgánu podle části druhé a třetí, tedy jde-li o „správní řízení“ (§ 9), pojem „řízení“ má však v tomto případě širší obsah než jen takový, jaký mu dává § 9 správního řádu. Vzhledem k tomu, že § 175 se vztahuje na všechny procesní postupy správních orgánů, na které se vztahuje správní řád (§ 1 odst. 1), znamená pojem „řízení“ v tomto ustanovení obecně jakýkoliv „postup správního orgánu podle správního řádu“. Inspektorát je tedy orgánem, který „vede řízení“ ve smyslu ust. § 175 odst. 4 správního řádu i v tom případě, kdy aplikuje postup podle § 66 zákona o přestupcích a věc odloží, aniž by bylo zahájeno řízení ve smyslu ust. § 9 správního řádu. Úřadu kompetence k prošetřování stížností proti postupu Inspektorátu nepřísluší. Úřadu by náležela kompetence až k případnému přešetření způsobu vyřízení stížnosti Inspektorátem (podle ust. § 175 odst. 7 správního řádu), pokud by měl stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla Inspektorátem řádně vyřízena a o takové přešetření by požádal nadřízený orgán.

V publikaci Jemelka, L., Vetešník, P. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2011, se na str. 317 v komentáři k ust. § 66 odst. 4 uvádí: „Již dnes neplatí, že „odložení věci je tedy opatřením správního orgánu, které se nedá přezkoumat podle správního řádu“ (…) Podle současného správního řádu totiž platí, že uvedené odložení nemusí být konečné a díky § 156 správního řádu lze tento úkon přezkoumat s přiměřeným použitím ustanovení o přezkumném řízení. Odložení věci, které by bylo v rozporu se zákonem, by pak bylo možné zrušit a věc vrátit k novému projednání.“ Pokud by Inspektorát podání pana X. Y. ze dne 19. 4. 2016 podle jeho obsahu nevyhodnotil jako stížnost ve smyslu ust. § 175 správního řádu, ale jako podnět k přezkoumání úkonu ve smyslu ust. § 156 správního řádu, pak ani v takovém případě by nebyla dána kompetence Úřadu. K případným úkonům podle § 156 správního řádu by byl opět příslušný Inspektorát.

Pro úplnost Úřad upozorňuje Inspektorát na to, že jak jeho „Úřední záznam o odložení přestupku“ čj. ZKI QQ-J-X/XXX/2016-2 z 4. 3. 2016, tak i navazující „Vyrozumění o odložení věci“ čj. ZKO QQ-J-X/XXX/2016-3 z 4. 3. 2016 jsou zřejmě stiženy chybou v psaní, když se v nich nesprávně uvádí, že Inspektorát „… věc odložil dle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích …“ (tj. jako kdyby osoba podezřelá z přestupku požívala výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva …). Z obsahu obou těchto písemností přitom dostatečně zřetelně vyplývá, že Inspektorát věc odložil podle ust. § 66 odst. 3 písm. a) zákona o přestupcích (tj. proto, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci). Je však na úvaze Inspektorátu, zda tuto vadu opraví postupem podle ust. § 156 odst. 1 správního řádu.

Úřad považuje za vhodné k věci učinit ještě další obecné poznámky, týkající se výkladu některých ustanovení zákona o zeměměřictví.

K absenci předchozího oznámení vstupu na pozemky v souvislosti s výkonem zeměměřických činnosti (k § 7 zákona o zeměměřictví).

Absence předchozího oznámení vstupu na pozemky není sama o sobě porušením povinnosti stanovené zákonem o zeměměřictví a netvoří skutkovou podstatu žádného přestupku ani jiného správního deliktu vymezených jako porušení pořádku na úseku zeměměřictví v části první, oddílu šestém zákona o zeměměřictví. Předchozí oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků je jednou z podmínek, za kterých vzniká právo vstupu na nemovitosti ve smyslu ust. § 7 zákona o zeměměřictví. Důsledkem absence takového předchozího oznámení je, že právo vstupu na nemovitosti ve smyslu ust. § 7 zákona o zeměměřictví nevzniklo a případný vstup na nemovitosti je třeba v takových případech posuzovat jako vstup neoprávněný podle právní úpravy obecné (tj. podle zákona o přestupcích, nejde-li o trestný čin).

K ochraně označení podrobných bodů hranic pozemků v terénu [k § 8 a § 17a odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřictví].

K otázce ochrany označení podrobných bodů hranic pozemků v terénu se Úřad vyjadřoval už v roce 2011, kdy ve svém sdělení k věci čj. ČÚZK-14736/2011-14 z 21.9.2011 a na něj navazujícím obecném metodickém dokumentu „Informativní materiál pro zeměměřické a katastrální inspektoráty č. 77“ dospěl k následujícím závěrům:

„1) Na případy, kdy je v terénu provedeno nebo naopak odstraněno (resp. zničeno nebo přemístěno) označení podrobných bodů hranic pozemků, nijak nedopadá ust. § 17a odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, protože se nejedná o značky bodů bodového pole tj. ani bodů geodetických základů (spravovaných Zeměměřickým úřadem) ani zhušťovacích bodů nebo bodů podrobného bodového pole (spravovaných katastrálními úřady). 2) Označení bodů na hranicích pozemků právní předpisy pro zeměměřictví a katastr nemovitostí žádnou veřejnoprávní ochranu neposkytují a žádné orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí takové značky nespravují. 3) Pokud někdo tvrdí, že mu byla v souvislosti s označení hranic pozemků (nebo naopak v souvislosti s odstraněním takového označení) způsobena nějaká škoda, je na něm, aby se její případné náhrady domáhal občanskoprávní cestou. Pokud panuje podezření, že v souvislosti s označením hranic pozemků (nebo s odstraněním takových značek) mohlo dojít i k nějakému přestupku ve smyslu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, náleží jejich případné projednání většinou obecním úřadům (nestanovuje-li zvláštní zákon jinak).“

Samotný pojem „značka“ je vymezen v ust. § 2 písm. e) zákona o zeměměřictví tak, že se tímto pojmem rozumí „měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole“. Jednotlivé podrobné body hranic pozemků nejsou body bodového pole, na jejich označování se nevztahuje § 8 zákona o zeměměřictví (ten se týká pouze bodů bodového pole) a jejich případné zničení, poškození nebo neoprávněné přemístění není přestupkem na úseku zeměměřictví smyslu ust. § 17a odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřictví.

Pro označování podrobných bodů hranic pozemků používá vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) pojem „hraniční znak“. Ačkoliv předpisy upravující zeměměřictví a katastr nemovitostí hraničním znakům žádnou veřejnoprávní ochranu neposkytují, nelze obecně tvrdit, že by se hraničním znakům takové ochrany nedostávalo vůbec. Hraniční znak (a zejména náklady spojené s jeho případným novým pořízením, resp. správným umístěním na zemském povrchu) nepochybně představuje majetkovou hodnotu (nezřídka i v řádu několika tisíc korun). Na zničení hraničního znaku lze tedy případně pohlížet nikoliv z pohledu speciálních předpisů upravujících zeměměřictví a katastr nemovitostí, ale z pohledu obecných předpisů zajišťujících ochranu majetku. Takovými předpisy jsou jednak zákon o přestupcích, ale případně i zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Příslušnými orgány k posuzování takových skutečností jsou pak obce, nebo případně i orgány činné v trestním řízení.

Vzhledem k tomu, že Úřad vrací podání pana X. Y. ze dne 19. 4. 2016 zpět k vyřízení Inspektorátu, vrací mu i příslušný spis.

JUDr. Iveta Bláhová
vedoucí samostatného oddělení kontroly a dohledu

Příloha:
Spis Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. sp. zn. ZKI QQ-J-X/XXX/2016



V kopii na vědomí:
1) Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Xxxxx kraje, Územní odbor Xxxxx, Obvodní oddělení Xxxxx XX/X, XXX XX Xxxxx (datová schránka krajského ředitelství: xxxxxxx),
2) Pan X. Y., Xxxxx čp. XXX, XXX XX Xxxxx

11. 5. 2016.
© Lumír Nedvídek, 2016.