[Web Zeměměřič]
[ČSGK]

  Zeměměřická díla a KN v územním plánování a stavebním řádu

Dokončení z minulého čísla

Poznámky k současné praxi

Resort zeměměřictví a katastru vybudoval moderní informační systémy - Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) a Základní bázi geografických dat vycházející z digitální formy Základní mapy ČR měřítka 1 : 10 000 (ZABAGED). Tyto informační systémy umožňují tvorbu územních plánů měst a obcí případně i územních plánů velkých územních celků, ale za podmínek projektantům a architektům známých nedostatků těchto informačních systémů. Například nedostatečná aktuálnost a přesnost některých map, malá přesnost a nevyhovující gusterberská a svatoštěpánská zobrazovací soustava sáhových katastrálních map měřítka 1 : 2 880, absence potřebných standardů digitální formy a výměnných formátů grafických dat, atd.

Ze všech výše uvedených souvislostí stavebního zákona s činnostmi podle zeměměřického a katastrálního zákona je zřejmé, že náš právní řád dostatečným způsobem upravuje práva a povinnosti osob soukromého sektoru (stavebníků, ostatních účastníků výstavby a zeměměřičů) a působnost státních a územních orgánů pro naplnění soukromých a veřejných zájmů ve výstavbě. U zeměměřických činností ve výstavbě vznikl po roce 1993 problém v podstatě nulového dohledu nad plněním zákonných povinností stavebníků a ostatních účastníků výstavby (projektantů a zhotovitelů staveb). Dohled nevykonávají ani orgány resortu zeměměřictví a katastru, protože jim to podle kompetenčního zákona nepřísluší, ani stavební úřady, protože problematiku naplňování příslušných ustanovení zeměměřického zákona vztahujících se k výstavbě buď málo znají, nebo časově a odborně v příslušných správních řízeních zvládat nemohou. Nejčastějším nebezpečím pro zdárné projektování a provedení stavby je to, že není vyhotovena obsahově úplná a dostatečně přesná mapa pro projekt stavby (mapa skutečného a právního stavu projektem dotčeného území) a k stavebnímu řízení nejsou předloženy povinné části projektové dokumentace jednoznačně určující projektovanou prostorovou polohu a tvar staveb a terénních úprav, a to vytyčovací výkresy a dokumentace o vytyčovací síti (nebo dokumentace geometrických parametrů jednoznačně určujících polohu stavby nebo terénní úpravy). Nejobvyklejším, avšak hrubě nesprávným způsobem definice prostorové polohy v projektové dokumentaci staveb, jsou pouze půdorysné kóty vztažené k majetkoprávním nebo jiným hranicím různých existujících (nebo i neexistujících!!) objektů. Tyto hranice však nebývají v terénu jednoznačné a vlastnicky nesporné nebo jejich hraniční značky před nebo postupem stavby zanikly. Kóty bývají kresleny do výkresů celkové situace stavby (zastavovacích plánů) nebo obdobných situačních výkresů. Vzniká tím nebezpečí možných sporů především o dodržení nebo nedodržení povinných odstupů od vlastnických hranic zastavovaných pozemků, a to zejména v katastrálních územích, kde KÚ vedou - pro účely výstavby zcela nedostatečně přesnou - sáhovou katastrální mapu obvykle měřítka 1 : 2 880 (tyto mapy se vedou na přibližně 70 % rozlohy území státu). Nebezpečí vzrůstá hlavně (ale nejen) v individuální výstavbě rodinných domů na pozemcích, které vznikly parcelací velkých pozemků a prodejem jednotlivým stavebníkům. Dochází jednak k případům, že hranice pozemků nejsou před započetím výstavby jednoznačně stabilizovány a vzájemně uznány sousedy (k prodeji a koupi došlo podstatně dříve než k zahájení výstavby jednotlivých domů) a bohužel i k případům, že GP na dělení pozemků určených k zastavění nelze s dostatečnou přesností sjednotit s historicky nepřesným obrazem pozemků v katastrálních mapách. Tyto mapy bývají však v "dobré víře" použity k projektování závazné prostorové polohy staveb a povinných odstupů od vlastnických hranic pozemků jako "správné a dostatečně přesné". A to přesto, že katastrálním zákonem a prováděcí vyhláškou se deklaruje polohová přesnost řádově metrová, ponecháme-li stranou, že i skutečné výměry pozemků, kterým vlastníci přikládají nemalou váhu vzhledem ke kupním, od výměry odvozeným cenám pozemků, neodpovídají dostatečně přesně výměrám evidovaných v katastrálním operátu nebo uváděným v kupních smlouvách.

Není třeba rozvádět to, že nebezpečí nepřesného a tedy nesprávného projektovaného určení polohy stavby vzrůstá u pozemků s vlastnickými hranicemi, které jsou současně totožné s hranicemi budoucích staveb různě tvarovaných řadových domů s různě tvarově řešenými příčnými odstupy nebo i nezbytným dilatačními spárami. Geodeti jsou pak postaveni před neřešitelný úkol, a to vytyčovat v souladu se schválenou projektovanou dokumentací, bohužel ale kótami určené stavby s rozměry hrubě neodpovídajícími rozměrům zastavovaných pozemků. Lidově řečeno: rozměry a tvary domů přesahují nebo naopak nedosahují svou velikostí rozměrům zastavovaných pozemků a problém bývá v daném čase technicky a majetkoprávně neřešitelný. Kde hledat v takovém případě viníka v možných sporech o náhradách škody vzniklé již před začátkem stavebního procesu je velmi problematické, protože každý z účastníků procesu územního a stavebního řízení obstará dostatek důkazů o tom, že chyba nevznikla na jeho straně. Přitom předejít škodě lze skoro vždy. A to tak, že stavebník resp. projektant a zhotovitel stavby včas - a v plném souladu s povinnostmi podle stavebního zákona - přizve k přípravě projektové dokumentace geodeta s úředním oprávněním podle zeměměřického zákona. Na tomto geodetovi pak leží odpovědnost odborně, prokazatelně (písemnou formou se všemi potřebnými technickými doklady) a včas, tj. ještě před zahájením územního řízení o umístění stavby, upozornit stavebníka (investora), jeho projektanta a zhotovitele stavby na všechna možná úskalí pořízení tzv. "geodetické části" projektové dokumentace a jejich vztazích k majetkoprávní problematice a katastru nemovitostí.

Značný pokrok zaznamenaly rozsah, obsah a forma (až na výjimky plně digitální) geodetické části dokumentace skutečného provedení staveb. Tuto dokumentaci, jako základ svých prostorově orientovaných informačních systémů, v celostátně závazném souřadnicovém systému JTSK pořizuje a aktualizuje většina vlastníků a správců objektů územní infrastruktury. Bohužel bez oboustranně převoditelných a využitelných grafických dat s daty digitalizovaných katastrálních map na územích se sáhovou katastrální mapou v gusterberské nebo svatoštěpánské zobrazovací soustavě (na ploše přibližně 70 % území státu). I do blízkého budoucna není v dohledu praktická možnost vzájemné integrace těchto individuálních informačních systémů s ISKN.

Závěr

Orgány resortu zeměměřictví a katastru a soukromé zeměměřické firmy poskytují všem účastníkům územně plánovací a investiční činnosti dlouhodobě ustálené spektrum služeb. Jakost těchto služeb se vlivem technického pokroku a systémových změn určitě podstatně zvýšila, ale rozhodně ještě nedosahuje ideální úrovně. Tato úroveň je závislá na objektivních i subjektivních podmínkách činnosti orgánů resortu zeměměřictví a katastru a činnosti zeměměřických firem. Objektivní podmínky - historicky daný původ, vývoj a způsob údržby státního mapového díla a katastrálního operátu a dlouhodobá nedostupnost finančních zdrojů obnovy - samozřejmě převažují. Subjektivní podmínky, zejména možnost zdokonalovat právní prostředí a racionalizovat vlastní činnost a vzájemnou součinnost státního a soukromého sektoru však nelze považovat za marginální.

Tvář naší krajiny a životní prostředí jejich obyvatel se mění především vlivem hospodářské a stavební činnosti. A to je pro odborníky oboru zeměměřictví neustálou příležitostí a výzvou k stále lepší spolupráci se všemi, kteří se na územní správě a výstavbě podílejí.

Petr Polák
ČSGK,
Geodézie ČR, s.r.o.


Vydává: Český svaz geodetů a kartografů. * Neprodejné. * Neprošlo jazykovou úpravou. *
Redakce: Ing. J. Pospíšil, CSc. (předseda RR), Ing. L. Skládal, CSc., Ing. I. Hauf, Ing. J. Vaingát, Ing. J. Vojkovský. *
Za obsah článku odpovídají autoři. * TISK: časopis Zeměměřič. *

Nové příspěvky zasílejte na adresu vydavatele:
Novotného lávka 5,
116 68 Praha 1,
sekretariát tel. č.: 02/21 08 23 74 (i fax), * e-mail: geodeti@csvts.cz   * číslo účtu: 7049452-018/0800

    Z časopisu Zeměměřič č. 10/01         [Na úvodní stránku]