[Web Zeměměřič]
[ČSGK]

 HISTORIE STUDIA ZEMĚMĚŘICKÉHO INŽENÝRSTVÍ V BRNĚ

            Jestliže vzpomínáme a oslavujeme sté výročí založení České vysoké školy technické v Brně, je třeba připomenout i 150. výročí zřízení brněnského Technického učiliště. Navíc si obor geodézie a kartografie na FAST VUT připomíná další výročí: třicet let od obnovení studia po osmnáctileté přestávce.
            Až do roku 1848 mohli zájemci o studium zeměměřictví z Moravy a Slezska studovat bu“ na inženýrské škole v Praze (založené 1707), nebo na akademii ve Vídni (zal. 1685). Potřeba odborně vzdělaných zeměměřičů vedla k založení Technického učiliště, kde byl přednáškami z matematiky a praktické geometrie(= geodézie) pověřen významný český geodet a kartograf profesor Karel Kořistka.Přišel z Banské Štiavnice, kde byl asistentem prof. Christiana Dopplera.Tento tehdy teprve 24letý profesor, první profesor geodézie v Brně, vynikal nadáním pro disciplíny teoretické i praktické. Za svého dlouhého života(zemřel v Praze r. 1906 ve věku 81 let) získal zcela mimořádné zásluhy o geodézii u nás i ve světě. Vykonal mimo jiné rozsáhlá výškopisná měření na Moravě a v rakouských Alpách, vydal řadu hypsometrických map a vyhotovil také vrstevnicovou mapu okolí Brna, což byla první vrstevnicová mapa v Rakousko-Uhersku. Vyhotovil též výškopisný plán Prahy, mapu Krkonoš, výškopisný plán Moravy a Slezska a další. Popsat celou bohatou a všestrannou odbornou činnost prof. Kořistky by vystačilo na samostatnou přednášku. Profesoru Kořistkovi se dostalo mnoha vyznamenání a nakonec byl povýšen do rytířského stavu (psal se pak Karel František Eduard rytíř Kořistka), spojeného s udělením erbu, kde je mimo jiné zlatá měřická pyramida v modrém poli a latinský nápis “Perseverantia omnis mons vincitur” = Každá hora vytrvalostí se zdolá.
Po dvouletém působení v Brně odešel prof. Kořistka na Polytechnický ústav do Prahy. Po něm přednášeli geodézii Antonín Winkler a Gustav Niesselz Meyerdorfu.
            Do roku 1873 bylo brněnské technické učiliště utrakvistické(německo-české), pak bylo přeměněno na Vysokou školu technickou s německým vyučovacím jazykem. Ta v Brně existovala do konce druhé světové války.
            Požadavky na vyšší a samostatné vzdělávání zeměměřičů vzrůstaly (zejména po zavedení číselné metody pro nové katastrální mapování a po vydání zákona o stálé evidenci pozemkového katastru), takže v roce 1896 vznikl na stavebním odboru pražské techniky Dvouletý kurs pro vzdělávání zeměměřičů jako první samostatné vysokoškolské zeměměřické studium v českých zemích. O tři roky později, 16. září 1899, tedy právě před sto lety, byla pak v Brně otevřena c. k. Česká vysoká škola technická Františka Josefa v Brně.
            Měla dva obory:stavební a strojní. Ke stavebnímu odboru byl přičleněn Dvouletý kurs pro vzdělávání zeměměřičů.
            V prvním ročníku byly povinné předměty: matematika,deskriptivní geometrie, fyzika, optika, geodézie nižší, právo veřejné,národní hospodářství, zákony komasační.
            Ve druhém ročníku byly povinné předměty: geodézie nižší, sférická astronomie, astronomické určování zeměpisných souřadnic, nauka o katastru, geodetické počtářství, úvod do grafických výpočtů, agrární operace, kartografické zobrazování zemského elipsoidu,měření podzemních prostor, topografické měření, právo soukromé, encyklopedie nauky o zemědělství, encyklopedie lesnictví.
            V obou ročnících byla řada předmětů doporučených. Po úspěšném absolvování státní zkoušky, kterou dvouleté zeměměřické studium končilo, získali absolventi titul “evidenční geometr”a po nejméně tříleté praxi a složení další předepsané zkoušky se mohli stát “úředně autorizovanými civilními geometry”.
            Výuku v kursu zajišťovala I. stolice nižší a vyšší geodézie. Jejím prvním přednostou byl jmenován prof. ing. Josef Lička, dosavadní profesor vyšší geodézie na ČVUT v Praze.S velkým úsilím se věnoval organizaci a zabezpečení výuky v zeměměřickém kursu. Ve školním roce 1901/02 byl zvolen děkanem stavebního odboru a ve studijním roce 1908/09 byl rektorem školy. V praxi se profesor Lička zabýval triangulací a byl průkopníkem číselné metody mapování polohopisu.

Dokončení příště.

Ing. Helena Ryšková,
Ústav geodézie, FAST VUT v Brně


Předneseno na XI. mezinárodní vědecké konferenci VUT v Brně dne 19. října 1999.



Vydává: Český svaz geodetů a kartografů. * Neprodejné. * Neprošlo jazykovou úpravou. *
Redakce: Ing. J. Pospíšil, CSc. (předseda RR), Ing. L. Skládal, CSc., Ing. I. Hauf, Ing. J. Vaingát, Ing. J. Vojkovský. *
Za obsah článku odpovídají autoři. * TISK: časopis Zeměměřič. *

Nové příspěvky zasílejte na adresu vydavatele:
Novotného lávka 5,
116 68 Praha 1,
sekretariát tel. č.: 02/21 08 23 74 (i fax), * e-mail: geodeti@csvts.cz   * číslo účtu: 7049452-018/0800


    Z časopisu Zeměměřič č. 4/00         [Na úvodní stránku]