[Web Zeměměřič]
[ČSGK]

  Zeměměřiči a právo (3. část)

\"[na \"[o \"[o \"[na

Do KN by mělo být dodatečně zapsáno mnoho budov, které tam měly být zapsány již podle předchozích pozemkových evidencí (pozemkový katastr, evidence nemovitostí) nebo nikoliv (evidence nemovitostí upřednostňovala slučování mnoha budov průmyslových, skladových a obdobných účelových areálů do jedné velké parcely bez ohledu na jejich dnes nespornou hodnotu a cenu jako ekonomickou kategorii). Jak bude uvedeno v části o stavením zákoně, je postup tímto zákonem upraven z hlediska důkazu o existenci stavby, občanským zákoníkem a katastrálním zákonem z hlediska z hlediska vlastnictví stavby.

V neposlední řadě sem patří poznámka o způsobu nabývání vlastnictví nemovitostí, které je velmi dobře patrné nejen ze shora uvedeného ustanovení, ale také ze zákona o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrálního zákona. Pokud vlastnictví nebo jiné, níže uvedené věcné právo k nemovitostem, nevzniklo na základě smluv/dohod jako projevů vůle účastníků těchto smluv a dohod (KÚ zde rozhoduje o vkladu do KN), vzniká, mění se nebo zaniká ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem (například porosty a dřeviny) nebo zpracováním (stavby jako samostatné věci nebo věci vedlejší patřící věci hlavní). Ve většině případů je třeba vznik vlastnictví dokládat příslušnými listinami vydanými příslušnými úřady (nebo soudy v případě například dědictví nebo rozhodnutí ve sporu o určení vlastnictví) nebo sepsanými k tomu příslušnými osobami. Rozhodnutí správních orgánů nebo soudů musí být opatřena doložkou o nabytí právní moci.

K vydržení je třeba poznamenat, že k zápisu vlastnického práva do KN je třeba souhlasného prohlášení vlastníka a může být problematické prokázat, že držitel byl po celou dobu v dobré víře, že je vlastníkem. Podrobnosti doporučuji řešit s právníkem, nejlépe notářem.


Spoluvlastnictví a společná jmění:

§ 136: Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků. Společné jmění manželů může vzniknout jen mezi manžely.
§§ 139 až 142: upravují vše o právních úkonech, právech a povinnostech spoluvlastníků.
§§ 143 až 151: ustanovení o společném jmění manželů zahrnující z hlediska vzniku nebo zániku společného jmění i vztahy k nemovitostem.

Komentář: Přesvědčovat kohokoliv o tom, že spoluvlastnictví je v mnoha ohledech daleko komplikovanějším právním vztahem k nemovitosti než tzv. »výlučné« vlastnictví asi není třeba, protože výkon práva bývá často zatížen nedostatkem vůle spoluvlastníků jak k držbě nemovitosti, tak k nově navrhovaným transakcím. A zdá se, že zejména u rodinných vztahů je to mnohdy limitujícím faktorem k zdárné dělbě užívání požitků ze spoluvlastnictví.

Na jednoduchý dotaz z pléna jednoho semináře ohledně společného jmění manželů, odpověděl lektor, uznávaný odborník a vysokoškolský učitel radou »nežeňte se, nevdávejte se«, protože právní úprava je tak »kvalitní«, že v eventuálním soudním sporu o majetkovém vypořádání rozváděných manželů nemusí platit vůbec nic před manželstvím sjednané a podepsané. Nemělo by to mladé odradit od toho, aby na manželství pohlíželi jako na instituci nejen rodinnou, ale i sociálně-ekonomickou. Pro zeměměřiče je podstatné to, že by měli při kontaktu s objednateli včas položit otázku, zda zamýšlené majetkové transakce budou z vlastnického hlediska výlučné, podílové nebo společným jměním manželů. Platí to zejména u rozestavěných staveb nebo novostaveb, které, ač stavěny na pozemku jednoho z manželů, byly ve stavebním povolení rozestavěné budovy, nebo budou v kolaudačním rozhodnutí dokončené budovy, určeny stavebníkům – manželům.


Věcná břemena:

§§ 151n až 151p: Ustanovení definující věcná břemena, jako omezení vlastnického práva spojená buď s vlastnictvím určité nemovitosti nebo patřící určité osobě a dále upravující podmínky vzniku nebo zániku těchto práv. Neuvádím je zde ani ve zkrácené formě pro svou rozsáhlost kombinovanou tím, že všechna mají v zásadě stejný význam.

Komentář: Nejčastější věcná břemena vyplývají ze zákonné povinnosti zabezpečit přístup chůzí nebo vjezdem z veřejné komunikace nebo přístup ke zdroji vody apod. V současnosti stále více nabývají na významu věcná břemena spojená s budoucím umístěním podzemní inženýrské sítě na pozemku cizích vlastníků. Energetický zákon a zákon o telekomunikacích omezují vlastníky pozemků strpět umístění těchto veřejných sítí, avšak za úplatu a podmínek zákonem určených. Vlastník může rozhodovat o umístění těchto sítí tak, aby pozemek byl znehodnocen co nejméně. Je zde zřejmá snaha zákonodárce respektovat příslušná ustanovení ústavy a občanského zákoníku.

ing. Petr Polák



Vydává: Český svaz geodetů a kartografů. * Neprodejné. * Neprošlo jazykovou úpravou. *
Redakce: Ing. J. Pospíšil, CSc. (předseda RR), Ing. L. Skládal, CSc., Ing. I. Hauf, Ing. J. Vaingát, Ing. J. Vojkovský. *
Za obsah článku odpovídají autoři. * TISK: časopis Zeměměřič. *

Nové příspěvky zasílejte na adresu vydavatele:
Novotného lávka 5,
116 68 Praha 1,
sekretariát tel. č.: 221 082 374 (i fax), * e-mail: geodeti@csvts.cz   * číslo účtu: 7049452-018/0800


    Z časopisu Zeměměřič č. 12/02         [Na úvodní stránku]