[Web Zeměměřič]
[ČSGK]

  Třebíč byla hlavním městem pozemkových úprav

Třebíč (31. 3. 2005): Poslední březnový den se Třebíč opět stala hlavním městem pozemkových úprav. Většina účastníků odborného semináře již bezpečně našla cestu ke kulturnímu domu Fórum na Masarykově náměstí podle typické třebíčské městské věže. Po osmé hodině ranní pak mohl ve vstupních prostorách Fóra vypuknout ten pravý a nefalšovaný seminářový cvrkot, jehož organizace se opět s přehledem zhostili pořadatelé ze Spolku zeměměřičů Brno a obětaví pracovníci třebíčského pozemkového úřadu, i tentokráte za podpory Katastrálního úřadu pro Vysočinu. Tradice třebíčských akcí založená ing. Jaroslavem Kolmanem tak bezpečně našla jeho pokračovatele, takže krátce po deváté hodině mohl za řečnický pult předstoupit vedoucí Pozemkového úřadu v Třebíči ing. Jaromír Kopeček. Ten nejenže srdečně přivítal třístovku posluchačů v zaplněném sále a zrekapituloval jedenáctiletou historii těchto akcí, ale nemohl též nevzpomenout právě jejich zakladatele – ing. Jaroslava Kolmana.

Namísto omluveného ředitele Ústředního pozemkového úřadu ing. Jiřího Hladíka nastoupil k prvnímu vystoupení jeho zástupce ing. Kamil Kaulich a vhodně tak spojil oba úvodní referáty – jak prognózu činnosti pozemkových úřadů a úprav v roce 2005, tak i zkušenosti z provádění komplexních úprav v roce minulém. Ing. Kaulich však hned zkraje upozornil, že hovořit o prognóze, pokud nejsou zajištěny finanční prostředky, je poněkud prekérní téma. Ačkoliv bylo ze strany ministerstva zemědělství původně na letošní rok slibováno 600 miliónů korun, priority byly nakonec zvoleny zcela jinak, například v přímé podpoře hospodařících subjektů a na oblast pozemkových úprav nezbylo. »I když na konci loňského roku vypadala situace ohledně financí velice slibně, nakonec zůstalo prakticky jen u zdrojů z Evropské unie,« popsal ing. Kaulich složitou situaci, nicméně vyjádřil naději, že se už rýsují možností dofinancování ze státního rozpočtu. Vyvstává též potřeba začít více financovat vytyčování hranic, zejména lesních pozemků, přičemž právě tato činnost je nadmíru náročná vzhledem k tomu, že je žádoucí vytyčit celé bloky lesních parcel. Pozemkové úřady tyto záležitosti vyřizují i při pozemkových úpravách coby pozemky nesměňované. O komplexní pozemkové úpravy projevují zájem ve zvýšené míře i samotné obce. Posluchače poté pozdravil předseda Českomoravské komory pozemkových úprav ing. Zdeněk Burian a též vyjádřil politování nad nedostatkem financí pro KPÚ. Nechyběla jeho pozvánka na semináře Komory: květnovou Strážnici a zářijové Jestřábí na Lipně.

V dalším bloku se doc. JUDr. Ivana Průchová z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně věnovala především procesním otázkám pozemkových úprav, konkrétně nejprve jejich návaznosti na nový správní řád, který má být účinný od ledna 2006. Doporučuje nejprve si osvojit a vstřebat tento nový správní řád v kontextu s řízením o pozemkových úpravách: »... a pokud zjistíme, že některé instituty nového správního řádu pozemkovým úpravám nevyhovují, nic nebrání tomu ušít je na míru a zakomponovat je nějakou racionální novelou do zákona o úpravách.« Doc. Průchová mimo jiné upozornila i na vazbu na zákon o ochraně přírody a krajiny a na euronovelu ohledně sítě Natura 2000 (evropsky významné lokality). »Jsem hluboce přesvědčena, že se dotknou běžících i nových pozemkových úprav z hlediska racionální intenzity využívání území. Znamená to tedy, že některé projekty budou muset být měněny v zájmu pravidel chování, které s sebou Natura 2000 přináší.« Účastníky řízení o KPÚ, kde mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody, se tak mohou stát i různá občanská sdružení, mající v předmětu právě ochranu přírody a krajiny. Nejen technickou část posluchačstva zaujala ing. Ivana Valdová z VÚGTK Zdiby, která přednesla referát o zpracování digitálních náčrtů a formách přenosu dat do ISKN. Právě touto problematikou se musejí zabývat především zpracovatelé, jejichž finální produkt – digitální katastrální mapa a související nový operát SPI – po dokončení pozemkových úprav putuje do ISKN. Ostatně seznámit se s praktickými ukázkami a možnost další konzultace pak měli účastníci na doprovodné výstavě, jíž se zúčastnil i tým z VÚGTK. Ing. Milan Pavlík z Agroprojektu Brno je známým praktikem, a proto mohl ve své přednášce přítomné seznámit s bohatými poznatky z činností při komplexních pozemkových úpravách z pohledu zpracovatelské firmy.

Poslední, třetí blok zahájila ing. Jana Pivcová z Ministerstva zemědělství, která se držela velmi osvědčeného tématu: financování KPÚ a především společných zařízení z fondů Evropské unie. Tedy téma, jenž je i letos víceméně určitou novinkou: zatímco loni ing. Pivcová přednášela těsně před vstupem ČR do Unie, letos již mohla hovořit o možnostech naší republiky coby právoplatného člena EU. Zejména nyní, kdy je otázka financování KPÚ velmi složitá – jak ostatně v úvodu rozvinul ing. Kaulich – je právě seznámení se s tématem ohledně financování ze zdrojů EU aktuální a potřebné. Posluchači byl nastíněn i výhled do budoucna, neboť v roce 2006 končí sedmileté programovací období EU a tudíž nastoupí zcela nové fondy, na nichž se již dnes aktivně pracuje. Mimo jiné je do přípravy zapojen i Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, na jehož webových stránkách www.vuze.cz lze již nyní nalézt překlad návrhu dokumentů do češtiny. Ing. Pivcová ujistila, že i pozemkové úpravy budou v nových podpůrných programech EU zahrnuty.

Následující lektor, vedoucí »domácího« PÚ ing. Jaromír Kopeček, zrekapituloval postup pozemkových úprav na okrese Třebíč a uvedl i konkrétní případy realizovaných společných zařízení díky podpoře předvstupního fondu SAPARD. Na Třebíčsku bylo k dispozici necelých 15 miliónů korun a v dalším kole bylo možno realizovat dalších 10 miliónů. Na tuto přednášku navázal ing. Špiling z brněnské firmy Ageris, která plány společných zařízení realizuje. Poukázal mimo jiné i na to, že v poslední době se stalo velkou »módou« požadovat po zpracovateli ze strany místních samospráv zřizování suchých poldrů, coby ochrany před povodněmi. »Přitom v mnohých případech lze stejného účinku dosáhnout organizací povodí, správně navrženými protierozními opatřeními, případně svedením vod mimo oblast, kde by mohly škodit,« uvedl ing. Špiling. Málo se také navrhují revitalizace toků, mokřady a rybníky. V závěrečné diskusi byly lektory zodpovězeny dotazy posluchačů. Škoda jen, že vzhledem k nabitému programu nebyl prostor pro diskusi delší. Doprovodné výstavy geodetických přístrojů, techniky a software se zúčastnilo letos šest firem: Atlas, HSI, Gepro, VÚGTK, Geotronics a Sokkia – navíc ing. Hoffmann za Gepro a ing. Přibyl za Atlas představili zajímavé produkty a novinky posluchačům při prezentaci přímo v sále.

Po 15. hodině odpolední pak mohl před posluchače předstoupit opět ing. Kopeček a letošní jedenácté dějství třebíčských seminářů o pozemkových úpravách oficiálně ukončit. Odborná veřejnost bude mít možnost se po roce sejít v Třebíči zase a zhodnotit tak další etapu své společné a náročné práce.

Pokud jste nemohli 31. března 2005 do Třebíče zavítat, pak můžete očekávat další vydání dokumentačního CD-ROM z edice Spolku zeměměřičů, na kterém bude průběh semináře zachycen v audionahrávkách přednášek a ve fotogalerii. Termín vydání a možnost objednání sledujte jako již tradičně v časopisu Zeměměřič.

Prezentace firmy Atlas

Prezentace firmy Sokkia

Text a foto Ivo Krčmář



Vydává: Český svaz geodetů a kartografů. * Neprodejné. * Neprošlo jazykovou úpravou. *
Redakce: Ing. J. Pospíšil, CSc. (předseda RR), Ing. L. Skládal, CSc., Ing. I. Hauf, Ing. J. Vaingát, Ing. J. Vojkovský. *
Za obsah článku odpovídají autoři. * TISK: časopis Zeměměřič. *

Nové příspěvky zasílejte na adresu vydavatele:
Novotného lávka 5,
116 68 Praha 1,
sekretariát tel. č.: 221 082 374 (i fax), * e-mail: geodeti@csvts.cz   * číslo účtu: 7049452-018/0800


    Z časopisu Zeměměřič č. 12/02         [Na úvodní stránku]