Dotaz:
   V souvislosti s vyhláškou č. 179/1998 Sb., jíž se zavádí nový tiskopis pro vyhotovení geometrického plánu, ten, jenž je otištěn jako příloha č. 15, je nad rozpiskou text: "Dělit nebo zcelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením." Protože výklad ke stavebnímu zákonu a vyhlášce č. 85/1976 Sb. obsahuje toto vysvětlení:  

Odpověď:
    "Pro dělení nebo scelování pozemků není rozhodnutí o využití území obligatorně předepsáno..." a dále:
   "Naproti tomu u územně a technicky jednoduchých či jednoznačných řešení bude vesměs postačovat souhlas (vyjádření, stanovisko) stavebního úřadu. Blíže k této problematice viz vysvětlivka bývalého FMTIR ze dne 5. 1. 1982 uveřejněná ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR, částka 1-2/1982..."
   Takže se domnívám, že požadavek uvedený nad novou rozpiskou GP je zbytečně rigorózní a podporuje bujení zbytečné administrativy. Navíc je třeba si uvědomit, že vyhotovitel geometrického plánu bude jen zcela vyjímečně navrhovatelem v územním řízení a že tato poznámka nad rozpiskou nového tiskopisu GP je určena objednateli GP. Dále se domnívám, že pod textem nad rozpiskou nového tiskopisu pro GP "pokud podmínky pro ně nejsou schváleny jiným rozhodnutím nebo opatřením" se skrývá dodržení podmínek schválené územně-plánovací dokumentace.

   Novela zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 83/1988 Sb. přinesla v § 32 zásadní změnu, podle které "umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je mj. v odst. 1 písm. e) uvedené rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků". Současně v odst. 2 písm. e) novela zákona stanovila, že "územní rozhodnutí nevyžaduje dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením".
   Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků obsahuje:

vymezení území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, kde má ke změnám dojít, u podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
   V případě, že pro dělení nebo scelování pozemků nebude stavební úřad vydávat územní rozhodnutí neboť postačí jiné opatření, je povinen tuto skutečnost žadateli písemně sdělit a ke sdělení připojit ověřený situační výkres. Tento výkres zobrazuje současný stav území na podkladu katastrální mapy, včetně parcelních čísel se zakreslením navrhované změny, který byl přílohou původní žádosti o vydání územního rozhodnutí. Lze se domnívat, že uvedený situační výkres by mohl být nahrazen geometrickým plánem, pokud byl tento plán vyhotoven před žádostí o vydání územního rozhodnutí a byl její přílohou.

Poznámka "Dělit nebo scelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením", která je uvedena nad popisovým polem tiskopisu geometrického plánu, má pouze upozornit ty osoby, které budou geometrický plán dále využívat (např. pro sepsání právních listin o nemovitostech) na zákonnou povinnost mít případné dělení nebo scelení pozemků v souladu s předpisy o územním plánování a stavebním řádu. Je to nutné i z toho důvodu, že katastrální úřad bude při vkladu práva do katastru nemovitostí zkoumat, zda toto rozhodnutí nebo opatření bylo vydáno [§ 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb.].
   Uvedená poznámka neukládá vyhotovitelům (ani ověřovatelům) geometrických plánů žádné povinnosti. Bylo by však asi dobré, kdyby všichni podnikatelé, kteří vyhotovují geometrické plány, na nutný souhlas s dělením nebo scelením pozemku své zákazníky vždy upozornili, a to již při uzavírání smlouvy (při příjímání objednávky) nebo nejpozději před zahájením zeměměřických činností v terénu. Jde o to, aby prostředky vynaložené na vyhotovení geometrického plánu nebyly objednatelem vynaloženy zbytečně v případě, že by stavební úřad nepovolil realizovat předpokládaný stavební záměr nebo terénní úpravu, spojenou s dělením nebo scelením pozemku. Jde o naplnění seriózního vztahu podnikatel – zákazník již od samého začátku.
   Obdobně by bylo nutné postupovat při dělení lesního pozemku, protože podle § 12 odst. 3 lesního zákona č. 289/1995 Sb. je v případech, kdy výměra jedné parcely lesního pozemku klesne pod 1 ha, vždy nutný souhlas orgánu státní správy lesů.
   Ing. Bohumil Kuba

---

Server Zeměměřiče	Odpovědi a dotazy poštou