František Josef Gerstner
(1756 - 1832)

První technické vysoké školy vznikaly koncem 15. století a sloužily především vojenským účelům. Díky matematice a geometrii byla vojenská technika přivedena k velikému rozkvětu zejména ve Francii, kde fortifikační inženýr Sebastian Vauban (1633 - 1707) získal světový obdiv. To zlákalo ke studiu ve Francii Christiana Willenberga.

Roku 1705 podal Christian Josef Willenberg (1655 - 1731), rodák ze slezské Legnice, žádost císaři Leopoldovi o založení Stavovské inženýrské školy v Praze. Roku 1707 byla škola založena reskriptem císaře Josefa I. a 1. ledna 1718 bylo zahájeno vyučování. Škola později našla svůj domov v Husově ulici č. 5.

Zásluhou Františka Josefa Gerstnera (1756 - 1832), významného astronoma, byla Stavovská inženýrská škola přeměněna na Královské stavovské technické učiliště. Po vzniku Československé republiky Pražská polytechnika nese od roku 1920 název České vysoké učení technické v Praze. Na těchto školách se od počátku učila geodezie a astronomie. František Josef Gerstner se významně zasloužil nejen o rozvoj geodezie, ale mimo jiné i o projekt koněspřežné železnice České Budějovice - Linec. Výuka zeměměřictví se opírala o práci významného mechanika a vynálezce Josefa Božka, který zkonstruoval první železniční vozy a byl jedním ze dvou vynálezců na evropském kontinentě, kteří zkonstruovali mechanické vozy poháněné parou.

Zásluhu Františka Josefa Gerstnera o založení České stavovské inženýrské školy připomíná pamětní deska v Husově ulici č. 5. Zde se nacházely do roku 1978 učebny a laboratoře oboru geodezie a kartografie, resp. zeměměřické fakulty.

První železnice na evropském kontinentě byla navržena v roce 1808 Františkem Josefem Gerstnerem (v Anglii se již tento způsob dopravy běžně používal). Tažnou sílu obstarávali koně. Po dlouhých průtazích se tohoto projektu ujal až roku 1821 jeho syn František Antonín Gerstner. Celá trasa měřila přibližně 129 km a spojila České Budějovice a Linec. Od roku 1971 je koněspřežná železnice kulturní památkou.

František Josef Gerstner prožil poslední léta svého života v Mladějově v Čechách (asi 11 km na sz od Jičína), kde je také pochován. Na hrobě je pamětní deska (z roku 1955):

Zde od r. 1832 odpočívá František Josef Gerstner, narozený r. 1756 v Chomutově, věhlasný matematik a astronom, světoznámý pracovník v mechanice a hydraulice. Navrhl r. 1807 spojení Českých Budějovic a Lince první železnicí na pevnině a se svým synem Františkem Antonínem provedl její stavbu. Postaral se, aby nejstarší veřejná technická škola, Český stavovský inženýrský ústav v Praze, založený r. 1707 českým reskriptem, byl přeměněn na polytechnickou školu, jejímž profesorem a prvním ředitelem byl jmenován r. 1803. Toto jím zřízené technické učiliště přešlo r. 1920 v České vysoké učení technické v Praze LIL ZUKOV N. P.

Na náhrobním kameni je nápis:

Immenso juvenis spectabat sidera coelo, Certa vir undantes jura docebat aquas, Naturae humanus adjuvit virbus artes laudate senex multa clarus ad astra redis. Jako mladík pozoroval hvězdy na nekonečném nebi, jako muž stanovil vodám přesné zákony a podpořil lidské umění silami přírodními jako stařec proslavený mnohou slávou, odešel ke hvězdám.

Hrob Františka Josefa Gerstnera je také na hřbitově v Chomutově. V Chomutově byl 25. června 1932 odhalen Gerstnerův pomník, který však byl těsně po skončení druhé světové války zničen.

Ondřejovská hvězdárna

Ondřejovská hvězdárna se objevuje na dvou československých známkách a na jedné české známce. Na první (vyšla v sérii tří známek věnovaných Mezinárodnímu geofyzikálnímu roku 1957) je sluneční radioteleskop s budovou slunečního oddělení v pozadí.

Druhá známka vyšla v roce 1967 u příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Na známce je dvoumetrový dalekohled spolu s kopulí observatoře a motivem spirální galaxie. V roce 1998 vyšla třetí známka při příležitosti 100. výročí založení hvězdárny. Na známce je vlevo stará Fričova kopule a napravo kopule ondřejovského dvoumetru.

    vyvěšeno: 14.října 2002