Přibližně před čtyřmi lety jsem na podobně orientovaném semináři nedaleko odsud - ve Skalském Dvoře - přednesl příspěvek "Technologie zavedení kódů BPEJ do KN ČR v prostorech s digitální katastrální mapou". Vzhledem k tomu, že název dnešního příspěvku se příliš od minulého neliší, nabízelo se pouze mírně upravit minulý text a tak poměrně snadno přijít k velkým penězům. Tato myšlenka vcelku líného člověka se bohužel pro mne a bohudík pro Vás ukázala jako nereálná. Od roku 1996 se v oblasti SGI a údajů o BPEJ událo několik podstatných věcí, na které musela praxe a také můj referát reagovat. Byly to zejména:

• ukončení jednorázového zavedení údajů o BPEJ do KN na převážné části území ČR - koncem roku 1998 (současně s ukončením digitalizace SPI),
• stanovení dvou forem digitální katastrální mapy - tzv. "digitální mapy" (dále jen "DKM" a "digitalizované mapy" (dále jen "KM-D"), kdy převážná většina KM-D je vedena v jiných souřadnicových systémech než S-JTSK (gusterbergském a svatoštěpánském - dále jen "původní systémy") - září 1998,
• začátek a naplňování programu digitalizace SGI - od počátku roku 1999 dodnes - spojené s obnovou již zavedených údajů o BPEJ v prostorách s DKM i KM-D,
• postupná implementace zdokonaleného ISKN (dále jen "ISKN") - od června 1997 dosud,
• změny zákonů, vyhlášek, pokynů, návodů a.p. - průběžně.

BPEJ jsou modelovým příkladem, kdy jeden resort ze zákona vede celostátní databázi informací (v tomto případě vede celostátní databázi BPEJ Ministerstvo zemědělství prostřednictvím odborné organizace - Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Praha), ale tyto informace v transformované podobě vydává ze zákona jiný resort (ČÚZK vydává údaje o vztahu BPEJ k parcelám - dále jen "údaje o BPEJ"). Meziresortní spolupráce je tedy zcela nezbytná a probíhá, ale k ideálnímu stavu se z různých příčin teprve pomalu přibližujeme.

Vyhláška v paragrafu 29a, odst. 1, písmeno b) uvádí jako jednu z možností změny údajů o BPEJ v katastru vznik DKM nebo KM-D. Jelikož při této činnosti dochází prakticky k zásadním změnám údajů o BPEJ v souvislosti s upřesněním hranic parcel, přečíslováním parcel, jejich slučováním, změnám jejich výměr apod., a to většinou u prakticky všech parcel v k. ú., budu dále hovořit o obnově údajů o BPEJ.

Postup při obnově údajů o BPEJ se mírně liší u prostor s DKM od postupu u prostor s KM-D. U KM-D jsou totiž některé kroky navíc a to z toho důvodu, že KM-D je vedena v původních systémech a VÚMOP jako mimoresortní organizace v souladu s předpisy přijímá data KM-D a vydává data BPEJ v S-JTSK.

Postup obnovy u DKM (kroky jen pro KM-D jsou kurzívou):

1. "Hotový" výkres KM-D se pomocí SW MicroGEOS transformuje z původního systému do S-JTSK (transformační klíč se uloží),
2. "hotový" výkres DKM (KM-D) se vyexportuje pomocí SW MicroGEOS (dále jen "MG") do výměnného formátu (verze 1.3),
3. tento výkres DKM (KM-D) ve výměnném formátu a k němu odpovídající obnovený soubor údajů o parcelách (nyspaxxx.dbf) zašle pracoviště resortu do VÚMOP (nejlépe před započetím řízení o námitkách),
4. VÚMOP na základě výkresu DKM (KM-D), údajů o druhu pozemku ze souboru nyspaxxx.dbf a svých digitálních zdrojových dat BPEJ vytvoří data BPEJ "odpovídající" zaslaným podkladovým datům katastru a tato data zašle zpět na pracoviště, a to ve výměnném formátu (verze 1.3),
5. pracoviště rezortu pomocí MG naimportuje tato data BPEJ - vznikne výkres BPEJ v platné struktuře,
6. výkres BPEJ se pomocí MG transformuje z S-JTSK do původního systému (využije se transformační klíč z bodu 1). Speciální funkce MG zajistí zachování duplicity hranic parcel ve výkresu KM-D a obvodů BPEJ ve výkresu BPEJ,
7. provedou se kontroly topologie výkresu BPEJ - kontroly kresby pomocí MG,
8. provedou se kontroly topologie výkresu BPEJ - kontroly ploch pomocí první části programu BONITÁŘ,
9. vytvoří se soubor VYBONxxx.TXT pomocí druhé části programu BONITÁŘ - jde o vlastní určení údajů o BPEJ (bonitních dílů) z výkresu BPEJ a z výkresu DKM (KM-D) a proces probíhá automatizovaně na základě topologického průniku objektu BPEJ a parcela,
10. vytvoří se soubor BONITxxx.DBF pomocí programu BONITY,
11. obnoví se soubor NYSBOxxx.DBF pomocí programu NDZBO300 (součást KN2000),
12. zkopíruje se a převede výkres BPEJ do staré struktury (struktury typu SHAPE) - nutné proto, že nad výkresem BPEJ v platné struktuře (typ LINIE a TEXT) nefunguje funkce MG Informace/Plošné objekty/Vyhodnocení plochy BPEJ.

V celém procesu vidím ještě tři hlavní problémy:

1. Nutnost udržovat výkres BPEJ ve dvou strukturách - "starou" (typu SHAPE) a "novou" - platnou (typu LINIE a TEXT), jelikož MG pro funkci "Informace/Plošné objekty/Vyhodnocení plochy BPEJ" vyžaduje strukturu typu SHAPE, zatímco pro funkci "Vstup/výstup/Výstup do VKM" a pro program BONITÁŘ strukturu typu LINIE a TEXT. Řešením je nová funkce pro vyhodnocení plochy BPEJ nad strukturou typu LINIE a TEXT a definitivní opuštění staré struktury typu SHAPE.
2. Vznik malých dílů parcel podle BPEJ (bonitních dílů parcel) v k.ú. s DKM (nebo KM-D). Je to způsobeno nemožností dosažení plné duplicity linie obvodů BPEJ a nebonitovaných ploch s liniemi hranic parcely v tomto speciálním případě: Část (nebo celá) hranice parcely se vizuálně shoduje s obvodem BPEJ (nebonitované plochy) a zároveň z tohoto obvodu vychází další obvod, který parcelu (nebo sousední parcelu) "dělí" - pokud se toto trojmezí obvodů neshoduje s lomovým bodem hranice, vzniká malý bonitní díl parcely - většinou "štíhlý trojúhelník", tvořený hranicí parcely a obvodem BPEJ. Mohou tak vznikat bonitní díly parcel o max. výměře 2 m² (obecně obdélník o stranách 200 m a 0,005 m), většinou ale o výměře 1 m². Řešení existují dvě:
   1. Zavést opět zanedbávání malých bonitních dílů parcel i u DKM a KM-D - v novele vyhlášky vložit za první větu odst. 3 § 29a vyhlášky tuto novou větu: "V případě digitální nebo digitalizované mapy se malý díl parcely podle BPEJ nezavádí do katastru samostatně, pokud jeho výměra nepřesahuje 2 m². Takový díl se zahrne do dílu téže parcely s největší výměrou." Nevýhodou je nesystémovost takového kroku.
   2. Vyrovnat se se situací, kdy se takové "umělé" malé bonitní díly parcel (někdy i s kódem 99) budou objevovat v operátech a tedy i na výstupech z KN.
3. VÚMOP při úpravě svých digitálních zdrojových dat BPEJ na základě dodaných DKM (KM-D) a údajů o druhu pozemku ze souboru nyspaxxx.dbf automaticky všechny plochy s druhem pozemku nezemědělská půda (tedy i "stavební parcely") "vyřazuje z bonitování" a označuje tyto plochy kódem 99. Potom při vedení KN při jakékoli drobné změně hranice stavební parcely, následkem které se určitá malá plocha stane z nezemědělské půdy zemědělskou a nelze ji bonitovat, vznikne bonitní díl s kódem 99. Řešení je v "nevylučování" stavebních parcel a ještě některých jiných parcel nezemědělské půdy s určitým druhem pozemku a způsobem užívání. Toto řešení se bude ve spolupráci VÚMOP - ČÚZK - dodavatel SW pro GIS VÚMOP ověřovat.

Údaje o BPEJ se mohou měnit v těchto vyhláškou taxativně vyjmenovaných případech:

1. aktualizace BPEJ ("rebonitace") - pokud probíhá v prostorech s DKM a KM-D, pak se prakticky provádí jako obnova údajů o BPEJ
2. vznik DKM nebo KM-D - obnova údajů o BPEJ
3. změny hranic pozemků - na podkladě výkazu údajů o BPEJ k parcelám nového stavu, který je součástí geometrického plánu (dále jen "GP") - v prostorech s DKM a KM-D lze správnost těchto údajů automatizovaně kontrolovat pomocí SW MicroGEOS při potvrzování GP a při "zplatňování" GP se tyto údaje promítnou aktualizací do NYSBOxxx.DBF
4. jako oprava chyby buď pouze aktualizací souboru NYSBOxxx.DBF nebo i editací výkresu BPEJ (pouze v prostorech s DKM a KM-D)

Ve vyhlášce dle mého názoru není popsán ještě případ, kdy dojde ke změně druhu pozemku z nezemědělské na zemědělskou půdu a je tedy třeba pro tuto parcelu doplnit údaje o BPEJ aktualizací do NYSBOxxx.DBF a případ opačný, kdy dojde ke změně druhu pozemku ze zemědělské na nezemědělskou půdu a je tedy třeba pro tuto parcelu zrušit údaje o BPEJ aktualizací v NYSBOxxx.DBF.

Obnovu údajů o BPEJ v prostorách s DKM (KM-D) bude řešit i ISKN. Zatím není jasná situace v případě, kdy půjde o prostory s KM-D.

Zajímavě se vyvinul převod dat, týkajících se BPEJ ze současného systému do ISKN. Údaje o BPEJ (v současném systému uložená v souboru NYSBOxxx.DBF) do ISKN migrují (pro všechny k. ú., kde jsou údaje o BPEJ zavedeny, tj. i pro ta, kde není DKM či KM-D). Data BPEJ (v současném systému reprezentovaná výkresem BPEJ - kkooxxx.BPJ) do ISKN nemigrují, ale importují, import následuje bezprostředně po migraci. Vzhledem k tomu, že do ISKN zatím nemigrují KM-D, neimportují se zatím i k nim příslušná data BPEJ. Data BPEJ se importují ve výměnném formátu verze 1.3. Po importu dat BPEJ se spojením s namigrovanými a zplatněnými DKM určí nově údaje o BPEJ a tyto nahradí namigrované údaje o BPEJ (původní získají příznak "minulost").

V prostorech s DKM tedy při implementaci ISKN dojde vlastně k obnově údajů o BPEJ na základě namigrovaných dat DKM, údajů o parcelách a naimportovaných dat BPEJ. Zatímco data DKM a údaje o parcelách jsou kontrolována (včetně vazeb mezi nimi) jednak v tzv. předmigračních kontrolách, tak i při vlastní migraci, data BPEJ jsou při importu kontrolována nedostatečně. Ukázala se nutnost tato data podrobit tzv. předimportním kontrolám a vznikl "Technologický postup pro kontrolu dat BPEJ před importem do zdokonaleného ISKN s přihlédnutím k migraci údajů o BPEJ". V rámci tohoto postupu jsou data kontrolována a upravována v těchto krocích

• úprava výkresu BPEJ na platnou strukturu,
• úpravy některých kódů ve výkresu BPEJ,
• kontrola, případná úprava technických parametrů dat BPEJ - topologie výkresu BPEJ,
• kontrola přípustnosti kódů BPEJ a kódů nebonitovaných ploch ve výkresu BPEJ a
• kontrola souladu dat BPEJ a údajů o BPEJ a případné opravy výkresu BPEJ.

Zájemce o podrobnosti odkazuji na výše zmíněný technologický postup.

Při praktické aplikaci předimportních kontrol dat BPEJ jsou nejčastěji zjišťované tyto chyby:

1. na hranici parcely není plná duplicita obvodu BPEJ a této hranice (na hranici parcely lomový bod "navíc" - vzniklo vedením DKM) - odstraní se vložením bodu do obvodu BPEJ
2. na hranici parcely není plná duplicita obvodu BPEJ a této hranice (na obvodu BPEJ lomový bod "navíc" - speciální případ) - nelze rozumně opravit, musí se doplnit "umělý bonitní díl" aktualizací do NYSBOxxx.DBF,
3. chybí "reálný" bonitní díl v NYSBOxxx.DBF (bonitní díl pro celou parcelu) - vzniklo například změnou druhu pozemku z nezemědělské na zemědělskou a nedoplněním souboru NYSBOxxx.DBF - nutno doplnit aktualizací do NYSBOxxx.DBF,
4. neshoda v kódu BPEJ ve výkresu BPEJ a v NYSBOxxx.DBF - pozor na dřívější opravy "nepřípustných" kódů - neopravovalo se důsledně ve výkresech BPEJ, pouze v NYSBOxxx.DBF - pak buď opravit výkres BPEJ nebo aktualizací NYSBOxxx.DBF.
5. parcela ve výkresu DKM (KM-D) (i v NYSPAxxx.DBF) už neexistuje, ale bonitní díl v NYSBOxxx.DBF jako relikt zůstal - zrušit aktualizací v NYSBOxxx.DBF,
6. v NYSBOxxx.DBF existuje záznam k parcele nezemědělské půdy - chyba vznikla změnou druhu pozemku ze zemědělské na nezemědělskou a nezrušením příslušného záznamu v souboru NYSBOxxx.DBF - nutno zrušit aktualizací v NYSBOxxx.DBF,
7. ve výkresu BPEJ je nepřípustný kód- opravit editací výkresu BPEJ
8. v NYSBOxxx.DBF je nepřípustný kód - opravit aktualizací v NYSBOxxx.DBF
9. rozdíl ve výměrách bonitních dílů ve výkresu BPEJ a v NYSBOxxx.DBF je větší než 2 m² včetně - opravit aktualizací v NYSBOxxx.DBF

Určitý tradiční odpor k práci s BPEJ v KN je třeba překonat a probíhající digitalizace SGI k tomu jistě přispěje. Digitalizace SGI a jí vyvolaná obnova údajů o BPEJ v digitalizovaných k. ú. a s tím související vznik digitálních dat BPEJ je obrovským kvalitativním skokem proti práci s analogovými mapami KN a PK a tzv. společnými grafickými podklady.

Po dořešení některých problémů, na které jsem ve své přednášce upozornil, by se mohly činnosti okolo obnovy a vedení údajů o BPEJ v KN zbavit nálepky "nepříjemné, složité a tudíž neoblíbené" a naopak získat image "tím se rád zabývám, to je standardní, bezproblémová záležitost".

Text přednášky určené pro odborný seminář "Digitalizace katastrálních map v teorii a praxi" - Brno, 24. 11. 2000)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001