[Home Page]

GPS z indického pohledu: Monitorování zemětřesení

Během posledních dvou desetiletí se GPS skutečně zasloužil o revoluci v oboru geomatiky. Nebývalá přesnost, kterou GPS nabízí, spolu s efektivitou nákladů, mnohostranností a s provozem za každého počasí značí, že GPS aplikace pokrývají širokou oblast. Komerční životaschopnost GPS umožnila různým mezinárodním agenturám spustit globální GPS programy, které zahrnují:

V rozvojových zemích, jakou je Indie, různé vládní organizace a instituce také přijaly GPS pro různé aplikace. V Indii tyto organizace zahrnují Survey of India (Zeměměřická služba Indie), Wadia Institute of Himalayan Geology, Indian Institute of Geomagnetism, Centre for Mathematical Modelling and Computer Simulation, Geological Survey of India, National Geophysical Research Institute (Národní geofyzikální výzkumný ústav), Indian Institute of Technology in Bombay a National Informatics Centre, které všechny převzaly aktivity příbuzné GPS.

Aplikace

Vzhledem ke své uznávané vysoké přesnosti v určování polohy bodů, vzdálených od několika stovek metrů do několika tisíců kilometrů, GPS nalezl významné aplikace v mnoha oborech. Některé z těchto významných aplikací jsou:

Pro každou z těchto aplikací byly zahájeny globální a národní GPS programy.

Monitorování zemětřesení

Za účelem studia zemětřesení byly zřízeny rozsáhlé globální, kontinentální, národní a regionální GPS sítě, koordinované Mezinárodní GPS službou (IGS - International GPS Service). Více než dvě stě permanentních GPS stanic tvoří globální GPS síť, přemosťující kontinenty. Do globální GPS sítě přispívá 76 agentur, které tyto stanice provozují. GPS data, která jsou k dispozici, zahrnují přesné orbity, polohy stanic, rychlosti stanovišť a parametry deformace zemské kůry. Komunita GPS uživatelů má volný přístup k on-line archivu GPS dat, který patří organizaci IGS.

Některé významné národní GPS sítě pro monitorování zemětřesení jsou tyto: Japonská síť, Indonéská síť, GPS síť Tchaj-wanu, Evropská geodynamická síť a Indická GPS síť pro geodynamiku. Po zemětřesení v indickém Latur v roce 1993 byla, podle projektu "Seizmické přístrojové vybavení na indickém poloostrovním štítu", vybudována rozsáhlá GPS síť. Pod tímto projektem jsou budovány stovky GPS stanic, v kategoriích permanentních, polopermanentních a polních stanic. Řada 27 permanentních stanic, takto zřízených, bude tvořit cenný příspěvek Indie do globálního programu IGS.

Služby DGPS

Diferenciální GPS služby (DGPS) se pohybují od globálních, na družicích založených služeb DGPS jako je LANDSTAR DGPS a OMNISTAR, k regionálním GPS signálům, které jsou komerčně k dispozici od mnohých lokálních DGPS společností na radiových FM vlnových pásmech. Specializované DGPS služby jsou nyní rovněž v provozu a slouží specifickým účelům, jako světelné signální majáky: pro oceánskou navigaci jsou hlavní DGPS stanice umístěny na majácích. V blízké budoucnosti se očekává, že DGPS služby se stanou hlavním zdrojem pro všechny navigační potřeby a pro potřeby určování polohy.

Mezinárodní civilní letectví

Všechny letecké linky a civilní letecké dopravní společnosti na světě nyní přebírají GPS jako hlavní navigační systém. Toto rozhodnutí je velkou výhodou pro celosvětové GPS aktivity. Indická správa letišť ( AAI - Airport Authority of India) je v současnosti také zapojena do zavádění navigačního systému v Indii, založeném na GPS. Mimo civilního letectví, většina zemí přijímá tyto navigační systémy, založené na GPS, rovněž pro své vojenské letectvo.

GLONASS a Galileo

Mimo GPS, získal velký význam ruský systém: Globální navigační družicový systém (GLONASS - Global Navigation Satellite System), fungující několik let, který převzal velkou důležitost především v dosažení vysoké integrity a spolehlivosti v letecké navigaci. Nyní dostupné kombinované přijímače GPS - GLONASS jsou způsobilé poskytnout téměř stoprocentní spolehlivost. Evropská komise (EC) a Evropská kosmická agentura (ESA - European Space Agency) rovněž dosáhly pokročilého stupně v plánování startu celoevropského Globálního družicového navigačního systému (GNSS - Global Navigation Satellite System), nazvaného "Galileo". Evropská geostacionární navigační vykrývací služba (EGNOS - European Geostationary Navigation Overlay Service), která má být brzy odstartována, je prvním krokem tímto směrem.

Konečné poznámky

Současný rozsah aktivit GPS vyžaduje, aby se věnovala pozornost řadě problémů, včetně:

Madhav N. KULKARNI,
Z časopisu GIM int., roč. 14, č. 10 (2000),
přeložil pro Novinky zeměměřické knihovny 1/2001 (VÚGTK)
Z. Wiedner (zkráceno)

    Vyvěšeno: 12.6.2001


Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001
[Server] [GPS] [NZK] [Pošta]