Narodil se 27.5.1930 v Písku, profesor geofyziky na matematickofyzikální fakultě UK v Praze, vynikající odborník s širokým vědeckým záběrem v řadě geofyzikálních disciplin. Studoval geofyziku u profesora Zátopka na UK, kde s výjimkou studijního pobytu na Dominion Observatory v Ottawě (Kanada) celý svůj život působil jako asistent, docent, profesor a posléze jako vedoucí katedry geofyziky.
Svou vědeckou práci začínal v oboru šíření seismických vln a stal se jedním ze spoluzakladatelů uznávané pražské školy fyziky seismických vln. Fundamentální jsou zejména jeho práce věnované analýze kontinentálních povrchových vln Lg a Rg. Později se intenzivně zabýval analýzou globálních geofyzikálních polí, vypracoval původní teorii korelační analýzy těchto polí a vyšetřil symetrické vlastnosti gravitačního pole a pole tepelných toků. Značný ohlas vyvolaly práce, v nichž se se svými spolupracovníky věnoval tíhovému poli Země a jeho globální inverzi. Přínosem jsou především třírozměrné gravimetrické hustotní modely pláště, které tvoří protiváhu seismickým modelům francouzské a americké školy.
S větším ohlasem se rovněž setkaly práce týkající se fyziky terestrických planet; byl spoluautorem třírozměrného modelu hustotních nehomogenit Měsíce a podílel se na přesném výpočtu vnějšího gravitačního pole Phobosu na základě družicových snímků. Šíři jeho vědecké erudice dokládá i série prací, v nichž byla vytvořena teorie elektromagnetické indukce ve vodivostně laterálně nehomogenní Zemi. Metodicky se podílel na řešení obrácené úlohy pro hloubkové rozložení vodivosti Země a na interpretaci karpatské vodivostní anomálie.
Významně zasáhl v celosvětovém měřítku i do soudobého rozvoje geodynamiky, která dnes vtiskuje geodézii zásadní rozvojový trend. Je to patrné i z knihy „Tíhové pole a dynamika Země“, která vyšla v nakladatelství Academie r. 1988 a r. 1993 v anglickém překladu ve Springer Verlag (Heidelberg). Zemřel dne 9.4.1993.
Aktualizováno: 25. 5. 2007