Český barokní rytec a kreslíř. Studoval u Jacoba van der Heydena ve Štrasburku a u slavného nakladatele, mědirytce a obchodníka s uměním Matthäuse Meriana staršího ve Frankfurtu nad Mohanem. Dále působil v Kolíně nad Rýnem, kde ho projíždějící anglický diplomat Thomas Howard, hrabě z Arundel & Surrey v roce 1636 najal do svých služeb jako kreslíře pro misi k císaři Svaté říše římské. Cestou se dostal i do rodné Prahy a následující rok s Arundelem odjel do Anglie.
V Londýně se setkal s dalším významným českým emigrantem, Janem Amosem Komenským. Občanská válka ho poté na sedm let zahnala do Antverp, kam se uchýlil i jeho ochránce lord Arundel. V exilu dosáhl uměleckého vrcholu – spolu s dalšími významnými grafiky byl přizván ke spolupráci na slavné Ikonografii van Dycka zobrazující velké osobnosti té doby a vznikl zde i proslulý lept Dobrá kočka, která nemlsá. Dobrý přítel, bruselský malíř Jan Meyssens zde vytvořil jeho portrét – na obrazu jsou zřetelně vidět grafické nástroje, v ruce mistr drží měděnou destičku s vyleptaným obrazem sv. Kateřiny podle Raffaela z arundelovské sbírky. Otevřeným oknem je vidět Pražský hrad s chrámem sv. Víta a kostelem sv. Jiří. Roku 1647 vznikla reprodukce tohoto obrazu v leptu.
Po návratu do Anglie roku 1648 byl pro své dřívější styky uvězněn a následovaly další těžké životní rány – požár Londýna v roce 1666 a morová epidemie, při které umřela celá jeho rodina. Koncem života se ještě vydal s námořní výpravou do severoafrického Tangeru. Po návratu už nebyl schopen tvořit, ocitl se v dluzích, denně mu hrozili věřitelé a vězení. Smrt pro něj byla doslova vysvobozením – byl v tichosti uložen do společného hrobu pro chudé na malém hřbitově sv. Markéty ve Westminsteru. Reverend I. Granger o něm v roce 1769 napsal: »Zemřel tak chudý, jako by žil v zemi barbarů.«
Během svého života nakreslil, vyleptal nebo vyryl asi 500 map, plánů a pohledů na krajiny a města (pozemních i z ptačí perspektivy), většinou pro anglické nakladatele a obchodníky s rytinami.
Byl autorem realistických portrétů, studií krojů, zátiší, přírodopisných motivů, krajin, vedut, map, topografických plánů měst a četných pohledů na Prahu, které vytvořil při krátké návštěvě vlasti v roce 1636. Díky jeho grafickým listům dnes Británie ví, jak Londýn vypadal před ničivým požárem v roce 1666. I když většinu života strávil v cizině, zůstal Čechem a dával to zřetelně najevo – přídomkem »Bohemus« za jménem.
Aktualizováno: 21. 9. 2007