Narodil se 27. 10. 1932 v Praze jako syn obvodního lékaře z městysu Stádlec u Tábora. Řadu let působil jako vedoucí vědecký pracovník VÚGTK ve Zdibech. Po maturitě na táborském gymnáziu vystudoval v roce 1954 zeměměřický obor na ČVUT v Praze.
Po ukončení vysokoškolských studií pracoval v GTÚ v Praze, nejprve krátce v provozu triangulace a posléze v provozu geodetických základů v oddílu astronomie. Věnoval se astronomickým pozorováním pasážníkem a cirkumzenitálem a podílel se na modernizaci tohoto originálního českého přístroje. Osobitým způsobem vstoupil do éry družicové geodézie v r. 1957, kdy vizuální pozorování prvních sovětských sputníků, která prováděl ze svého pražského bytu, umožnila – spolu s jinými – prof. E. Bucharovi jako prvnímu na světě určit zploštění zemského tělesa na základě výstupného uzlu družice. Současně s pracemi vykonával rovněž polní měření na několika bodech Československé astronomicko-geodetické sítě.
Od r. 1965 pracuje ve VÚGTK na geodetické observatoři Pecný. Zde se od počátku profiloval jako výrazný představitel experimentálního výzkumu. Hlavní oblastí jeho zájmu jsou otázky metodiky měření, vlastnosti astronomických a geodetických přístrojů a aparatur, fyzikální vlivy prostředí na výsledky měření, vyhodnocování a interpretace výsledků. Od počátku byl členem týmu, zabezpečujícího technologický rozvoj družicové geodézie v Československu. Ve své disertační práci se ve druhé polovině 60. let zabýval působením relativistických efektů na geodetická měření.
Významně se podílel na rozpracování metodiky a technologie fotografických pozorování UDZ. Tato technologie byla intenzivně využívána až do r. 1990. Koncem 70. let se pokoušel spolu s Ing. B. Chánem z Geofyzikálního ústavu ČSAV o vývoj vlastní dopplerovské družicové aparatury, a podařilo se jim vytvořit staniční funkční vzorek a zabezpečit soubor programů pro dopplerovská pozorování. K výrobě aparatury však pro nedostatečnou úroveň domácí sou-částkové základny a omezené finanční možnosti nedošlo.
Od r. 1967 se velmi aktivně podílel na práci sekce kosmické fyziky mezinárodního vědeckého programu INTERKOSMOS. Jeho práce byla v r. 1987 oceněna Zlatou pamětní medailí ČSAV za zásluhy o rozvoj kosmického výzkumu v ČSSR. Kromě výzkumných programů, rozvíjených v resortu geodézie, spolupracoval s Geofyzikálním ústavem ČSAV na vědeckém programu MAGION 2, když vyřešil úlohu určování dráhy subdružice a její vzdálenost od hlavní družice.
Patří k propagátorům zavádění geodetických metod, využívajících globální družicový systém GPS-NAVSTAR v ČSFR a v posledním období se této problematice věnuje s plnou intenzitou. Výsledky své vědecké práce publikoval v mezinárodních časopisech, sbornících referátů z mezi-národních konferencí i GaKO, kde se kromě toho čtenářům představil také jako dobrý popularizátor.
Svůj aktivní zájem neomezuje pouze na astronomické a geodetické discipliny, ale po léta se v učených společnostech věnuje problémům společenskovědním – zejména filozofickým a otázkám náboženství a ateismu. Jako obratný publicista se projevil v řadě polemických pojednání k nejrůznějším aktuálním tématům uveřejněných v denním tisku. Jeho nekonformní osobní projev nemůže nezaujmout a kdo s ním někdy osobně jednal, ocení patrně jeho vstřícnost, schopnost a ochotu vcítit se do problémů druhých.
Rodinný stav: vdovec, manželka Zora (1931-2011), v letech 1954-1978 knihovnice VÚGTK, děti: syn *1968, dcera *1973 (GaKO 1992 + red. 2003)
GAKO:
Narozen 27.10.1932, rodák ze Stádlece u Tábora, vedoucí vědecký pracovník VÚGTK ve Zdibech. Po ukončení zeměměřických studií na ČVUT v Praze pracoval v tehdejším GTÚ v Praze, nejprve krátce v provozu triangulace a posléze v oddílu astronomie provozu geodetických základů. Věnoval se astronomickým pozorováním pasážníkem a cirkumzenitálem a podílel se na modernizaci tohoto originálního českého přístroje. Od roku 1965 pracuje na Geodetické observatoři Pecný VÚGTK. Profiloval se jako významný představitel experimentálního výzkumu, od počátku byl členem týmu zabezpečujícího technologický vývoj družicové geodézie. Zaměřil se na otázky metodiky měření, vlastností přístrojů a aparatur, fyzikálních vlivů prostředí na měření a na zpracování postupů fotografických pozorování umělých družic Země, které byly používány až do roku 1990. Dizertační kandidátská práce z druhé poloviny 60. let byla věnována působení relativistických efektů na geodetická měření. Od roku 1967 se velmi aktivně podílel na práci sekce kosmické fyziky mezinárodního vědeckého programu INTERKOSMOS, spolupracoval s Geofyzikálním ústavem ČSAV při přípravě subdružice MAGION 2. Patří k předním pracovníkům v oblasti GPS (Global Positionig System), věnoval se i problémům společenskovědním. Výsledky své práce představil v mnoha domácích i zahraničních publikacích a na vědeckých akcích.
Odešel nečekaně v pondělí 19. září 2016 ve věku nedožitých 84 let.
Aktualizováno: 22. 9. 2016