Rodák z Plzně ukončil v roce 1954 studium oboru důlní měřictví na Vysoké škole báňské (VŠB) v Ostravě a začal vyučovat na katedře důlního měřictví základní předměty katedry. V roce 1958 odešel do praxe v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Jako externí pracovník přednášel na VŠB důlní měřictví, důlní geometrii, geometrii ložisek, vyšší geodézii, důlní mapování a předpisy a měřickou přístrojovou techniku. V roce 1960 jako první v oboru důlní měřictví obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Rozbor chyb a určování dovolených odchylek u polygonálních pořadů“. V září roku 1985 nastoupil jako vědeckovýzkumný pracovník na Báňskou měřickou základnu VŠB a od července 1986 do roku 1996, kdy odešel do důchodu, byl jejím ředitelem.
V roce 1987 byl jmenován docentem a v roce 1989 profesorem pro obor důlní měřictví. Od roku 1992 má svou inženýrskou kancelář, která řeší celou řadu prací spojených s vlivy poddolování na povrchu. Je autorem 99 odborných a vědeckých prací, které publikoval v zahraničních i domácích časopisech a sbornících. Vypracoval řadu studií o vlivech dobývání na povrch pro doly OKR i v jiných revírech a byl řešitelem grantových úkolů. Je stálým členem komisí pro státní závěrečné zkoušky a obhajoby doktorských disertačních prací. Je předsedou výkonné rady Moravskoslezské hornické společnosti ČSVTS a organizátorem pravidelných mezinárodních konferencí Hornická Ostrava. Za zásluhy o obor byl v roce 1996 vyznamenán „Zlatou pamětní medailí VŠB“, v roce 2001 medailí „Jiřího Agricoly“ a v roce 2005 „Pamětní medailí Akademika Františka Čechury“ Společnosti důlních měřičů a geologů.
Aktualizováno: 21. 2. 2013