Narodil se 26.11.1882 v Pečkách v rodině se starou evangelickou tradicí. Jako středoškolák vynikal v matematice; studoval na ČVUT a na filozofické fakultě pražské univerzity; tam se již věnoval astronomii a poprvé se setkal s M.R. Štefánikem.
Po vojenské službě se zcela zabýval astronomií – studoval, pracoval a také publikoval zprvu na pařížské observatoři, od roku 1908 v Heidelbergu, v letech 1910–1914 ve Štrasburgu. Těsně před vypuknutím 1.světové války odjel do Ruska, kde studoval seismologii a pracoval na hvězdárně v Pulkovu. Od 1.2.1916 se stal příslušníkem ruské armády a jako topograf pracoval při generálním štábu v Petrohrade. Vstoupil do čs.legií a žádal o přemístění na francouzskou frontu, kde jako topograf byl 27.10.1918 zasažen yperitem.
Jakmile válka skončila, byl pověřen zřízením kartografického oddělení při čs. mírové misi v Paříži, u níž působil do září 1919. Pak byl přidělen na kartografické oddělení generálního štábu v Praze, které se dnem 9.7.1920 stalo čs. Vojenským zeměpisným ústavem. Beneš byl pověřen vedením tzv. astronomicko–geodetického odboru, jehož první akcí byla nivelace Velké Prahy.
V r. 1922 byl delegován na I. valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (MUGG) do Říma, na němž byl předložen návrh na prodloužení Struveho poledníkového oblouku až do Alexandrie. Na II. valném shromáždění Unie v Madridu byla schválena komise a Beneš byl zvolen jejímsekretářem. Na čs.území pak organizoval příslušné práce – revizi triangulace na Podkarpatské Rusi, zaměření základny u Mukačeva; velmi úzce spolupracoval s Dr. Bucharem a Dr. Kladivem. Pro nové mapování CSR navrhl zobrazení, známé jako Benešovo – konformní, kuželové v normální poloze, klad listu a měřítko mapování.
Pro domácí neshody a zdravotní problémy rezignoval na všechny funkce a v roce 1934 odešel také z armády. Dále však studoval, publikoval a pracoval v Národním geodetickém komitétu. Zemřel 3.11.1968 v Pardubicích.
Aktualizováno: 22. 5. 2007