Narodil se 15. srpna 1931 v Brně – v rodině, která žila v Rousínově (okr. Vyškov). Po maturitě na 5. reálném gymnasiu v Brně začal se studiem zeměměřictví na VŠT Dr. E. Beneše v Brně, z kterého přešel ve 2. ročníku na VTA, kde v únoru 1955 absolvoval. Poté přes odpor kádrového referenta přešel do OÚGK, kde se přes všechny reorganizační peripetie (ÚGK, Inženýrská geodézie, Geodézie, Geodézie Brno, a.s.) v relativně zachovalém stavu dočkal důchodu.
Se svojí ženou Eliškou přivedl na svět syna Libora (*1956) a dceru Lenku (*1963), kteří rozšířili rod o vnuka Dana (*1977) a vnučky Kamilku (*1986) a Veroniku (*1992). Libor jako inženýr-ekonom je jednatelem brněnského sesterského podniku rakouské firmy Herz Armaturen, Lenka jako inženýrka geodetka působí v otcových šlépějích u GB-Geodézie Brno, s.r.o.
Během své odborné aktivity se podílel na mapování velkých měřítek, topografickém mapování, pracích v nivelační síti, revizi trigonometrických bodů, kartografickém zpracování orientačního plánu města Brna atd. Pošel všemi funkcemi od vedoucího měřické čety, měřického oddílu, provozu inženýrské geodézie, útvaru technického rozvoje po funkci technicko-obchodního náměstka ředitele. Po kupónové privatizaci podniku zakončil svoji kariéru jako specialista pro zahraniční vztahy.
Z rozhodnutí zaměstnavatele byl vyslán na studium angličtiny pro experty na Univerzitě 17. listopadu v Praze, což mu umožnilo v letech 1967-69 působit v rámci technického programu OSN (UNDP) v Somálsku, kde vedl program technické výchovy a pracovního nasazení místních zeměměřických odborníků na Ministerstvu veřejných prací v Mogadišu.
Po návratu z Afriky se dvakrát vrátil na pražské vysoké školy. Nejprve absolvoval kurz řízení podniku v Institutu poradenství a poté postgraduální studium geodézie na ČVUT.
Od roku 1970 byl po celých 20 let předsedou pobočky ČSVTS-GK při brněnském podniku. V době působení v technickém rozvoji vznikla za jeho spoluúčasti myšlenka někdejších “Burz technických zlepšení”, které se každoročně pořádají dodnes – i když pod poněkud modifikovaným názvem “Geodetických informačních dnů” (v roce 2002 již 38. běh).
V době, kdy se pražští a bratislavští kolegové nemohli domluvit na osobě předsedy Národního komitétu ČSVTS pro Mezinárodní zeměměřickou federaci (FIG), byl touto funkcí jako člen VTS z neutrálního prostředí pověřen, a to na dobu od 1972 do 1990. Jako pravidelný účastník kongresů a podobných setkání FIG docílil, aby ČSVTS-GK byla pověřena přípravou a organizací 67. zasedání Stálého výboru FIG v roce 1979 v Brně a později za zcela jiných – mnohem liberálnějších – podmínek “Pracovním týdnem FIG” (FIG Working Week), a to v Praze v roce 2000. V r.1986 na zasedání Stálého výboru FIG v kanadském Torontu mu bylo přiznáno čestné členství ve FIG (FIG Honorary Member).
Po odchodu do důchodu v roce 1991 pokračoval se souhlasem svého tehdejšího zaměstnavatele Geodézie Brno a.s. v podnikání, a to v oblasti zahraničního obchodu zastupováním americké firmy KEUFFEL+ESSER, švýcarské firmy LEICA a německé firmy HOEHNIG. Té první uvedené firmě se věnuje dodnes a řadě soukromých i státních geodetických firem dodává materiály a pomůcky pro počítačovou grafiku a kartografii.
V téže době se začal angažovat v přípravě programu pro Seniorklub brněnských zeměměřičů, v jehož rámci se každý měsíc setkává 40-50 někdejších kolegů a kolegyň při poslechu zajímavých přednášek či besed o kultuře, politice, cestování a pochopitelně o současném vývoji zeměměřictví. Klub existuje již 30 let a právě v tomto roce se přihlašuje jako kolektivní člen Českého svazu geodetů a kartografů. (Vlastní 2002)
GAKO
Narodil se 15. 8.1931 v Brně v rodině, která žila v Rousínově (okr.Vyškov). Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně začal se studiem zeměměřičství na VUT Brno, z kterého přešel na VA, kde v únoru 1955 absolvoval. Poté přešel do OÚGK (po reorganizacích ÚGK, Inženýrská geodézie, Geodézie, Geodézie Brno a.s.), kde pracoval až do odchodu do důchodu. Během své odborné aktivity se podílel na mapování velkých měřítek, topografickém mapování, pracích v nivelační síti, revizi trigonometrických bodů, kartografickém zpracování orientačního plánu města Brna atd. Pošel všemi funkcemi od vedoucího měřické čety, měřického oddílu, provozu inženýrské geodézie, útvaru technického rozvoje po funkci technickoobchodního náměstka ředitele. Po kupónové privatizaci podniku zakončil svoji kariéru jako specialista pro zahraniční vztahy. Z rozhodnutí zaměstnavatele byl vyslán na studium angličtiny pro experty na Gymnáziuě 17. listopadu v Praze, což mu umožnilo v letech 1967-69 působení v rámci technického programu OSN (UNDP) v Somálsku, kde vedl program technické výchovy a pracovního nasazení místních zeměměřických odborníků na Ministerstvu veřejných prací v Mogadišu. Po návratu z Afriky se dvakrát vrátil na pražské vysoké školy. Nejprve absolvoval kurz řízení podniku v Institutu poradenství a poté postgradulální studium geodézie na ČVUT. Od roku 1970 byl po celých 20 let předsedou pobočky ČSVTS GK při brněnském podniku. V době působení v technickém rozvoji vznikla za jeho spoluúčasti myšlenka někdejších “burz technických zlepšení”, které se každoročně pořádají dodnes – i když pod poněkud modifikovaným názvem “Geodetických informačních dnů” (v roce 2002 již 38. běh). V době, kdy se pražští a bratislavští kolegové nemohli domluvit na osobě předsedy Národního komitétu ČSVTS pro Mezinárodní zeměměřičskou federaci (FIG), byl touto funkcí jako člen VTS z neutrálního prostředí pověřen a to na dobu od 1972 do 1990. Jako pravidelný účastník kongresů a podobných setkání FIG docílil, aby ČSVTS byla pověřena přípravou a organizací 67. zasedání Stálého výboru FIG v roce 1979 v Brně a později za zcela jiných – mnohem liberálnějších – podmínek “Pracovním týdnem FIG” (FIG Working Week) v Praze v roce 2000. 1986 na zasedání Stálého výboru FIG v kanadském Torontu mu bylo přiznáno čestné členství v FIG (FIG Honorary Member ). Po odchodu do důchodu v roce 1991 pokračoval se souhlasem svého tehdejšího zaměstnavatele Geodézie Brno a.s. v podnikání a to v oblasti zahraničního obchodu, zastupováním americké firmy KEUFFEL+ESSER, švýcarské LEICA a německé firmy HOEHNIG. . Podnikatelskou činnost ukončil s rokem 2003. V téže době se začal angažovat v přípravě programu pro Seniorklub brněnských zeměměřičů, v jehož rámci se každý měsíc setkává 40-50 někdejších kolegů a kolegyň při poslechu zajímavých přednášek či besed o kultuře, politice, cestování a pochopitelně o současném vývoji zeměměřičství. Klub existuje již 30 let a od roku 2002 kolektivním členem ČSGK.
Aktualizováno: 16. 1. 2012