Dne 2. září 2026 pořádal časopis Egovernment diskuzi o BIM a používání ve veřejné správě od ledna 2027, kdy vstoupí v platnost zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí (často označovaný zjednodušeně jako zákon o BIM).
Diskuze se ve studiu časopisu Egovernment zúčastnili
- Kateřina Schön (Česká agentura pro standardizaci),
- Jiří Buneš (Pragoprojekt),
- Rostislav Mareš (BIM Technology),
- Martin Hrdlička (Asociace podnikatelů v geomatice).
Michal Jirkovský (moderátor):
Od 1. 1. 2027, tedy za méně než za tři čtvrtě roku, bude u nadlimitních veřejných zakázek vybraných veřejných zadavatelů povinné využívání metody BIM, je tedy namístě diskuse, zda je vše připravené a zda všichni vědí, co mají dělat. Pozvali jsme si proto několik hostů, kteří by vám v tom měli udělat jasno. Datum prvního ledna 2027 se blíží. Co přesně se stane?
Kateřina Schön:
Především bych chtěla říct, že první ledna 2027 nic nespadne, nic se nezřítí a nenastane žádná katastrofa. Pouze budou muset vybraní veřejní zadavatelé u nadlimitních veřejných zakázek použít metodu BIM. Zadavatelé budou muset respektovat pravidla, která jsou dostupná již několik let. V současnosti ladíme datový slovník jako takový, aby mohl být využit v rámci informačních kontejnerů, jejichž povinnost ukládá zákon.
Michal Jirkovský (moderátor):
Vědí všichni, pro které bude BIM povinný, že pro ně platí a co budou muset splnit?
Kateřina Schön:
Je to dáno zákonem a jeho neznalost neomlouvá. V současné době je připravena prováděcí vyhláška k zákonu, která je v rámci legislativního procesu. Sice ještě není zveřejněna, ale je připravena.
Michal Jirkovský (moderátor):
Bavili jsme se dopředu o tom, že je zde možnost si to vyzkoušet ještě před 1. 1. 2027. Pochopil jsem to správně?
Kateřina Schön:
Určitě ano, v rámci pilotních projektů to bylo a stále je možné. Všem veřejným zadavatelům bych doporučila, aby metodu používali, protože to není jen o 3D modelu, jak už jsme říkali mnohokrát, ale o způsobu řízení, pořizování a správě dat o stavbě.
Michal Jirkovský (moderátor):
Pokud to doporučujeme i těm, na které se povinnost nevztahuje, v čem spočívá ten hlavní přínos a pro koho? Poprosil bych Rostislava.
Rostislav Mareš:
Největší přínos je v tom, o čem mluvíme už celé dekády – v úspoře nákladů, a to zejména v dalších fázích životního cyklu stavby. Někteří tvrdí, že tvorba prvního modelu přináší vyšší náklady. Z mého pohledu ano, pokud nemáme dobré nástroje. Ty však budou vznikat díky tomu, že konečně vznikne jeden jednotný datový standard, respektive datový slovník. Ve chvíli, kdy tento standard vznikne, zjednoduší se jednání s úřady. Legislativa se vyvíjí, úředníci na stavebních úřadech jsou přetížení a termíny se nedodržují, z čehož bývá investor vůči klientovi otrávený. Všichni víme, že potřebujeme digitalizovat, a BIM je způsob, jak digitalizovat stavebnictví. Pokud to uděláme dobře, zdigitalizujeme i navazující procesy podle stavebního zákona. Potenciál je obrovský, přínos to má velký sám o sobě a data už dnes využívají mnozí investoři. Není to žádné sci-fi, všichni víme, že to funguje. Jsme tu od toho, abychom vytvořili standard, který bude k užitku.
Z mého pohledu by bylo možné schvalovací procesy nahradit tak, že nahrajete model a systém do 14 dnů vyhodnotí, zda splňujete podmínky. Pokud se nikdo neodvolá, máte stavební povolení. Zrychlení z úrovně rozvojových zemí na úroveň Estonska by pro stát znamenalo obrovský skok.
Michal Jirkovský (moderátor):
Říkáte benefit pro stát. Má to benefit i pro ostatní subjekty?
Rostislav Mareš:
Stát jsme my všichni. Stát jsme si založili proto, abychom některé věci dělali společně. Pokud to děláme pro stát, děláme to i pro sebe. To je hlavní motivace lidí, kteří na standardu pracují.
Michal Jirkovský (moderátor):
Jak jsme na tom v této fázi? Je všechno připravené, nebo nám ještě něco chybí?
Jiří Buneš:
To, co vzniká teď a k 1. 1. 2027 bude nachystáno, je technické pozadí. To samozřejmě nikoho nezajímá, pokud funguje. Aby to fungovalo, je potřeba dokončit fázi datové standardizace, sjednotit způsob zápisu, výměny dat a práce s informacemi. Aplikace a využití dat je pak další věc. Jsme ve fázi, kdy padesát let staré technologie konečně začínáme aplikovat v praxi. Stavebnictví je konzervativní a nechce nic překotného, proto zavádíme technologie vzniklé v 70. letech.
Michal Jirkovský (moderátor):
A k prvnímu lednu 2027 budou všichni na značkách a v pohodě? Nebo dojde ke skluzu?
Kateřina Schön:
Ke žádnému skluzu nedojde, máme to pod kontrolou.
Martin Hrdlička:
Já bych pana technoptimistu Mareše trochu opravil. Stát je podle marxismu-leninismu nástrojem k potlačování… Ale vážně, naše země to opravdu potřebuje. Stát je instituce, která má sloužit této zemi. Co se týče vyjádření paní Schön, je dobré mít pravidla, ale implementace je evoluce. Posouvá se to dopředu s určitými milníky, například legislativním ukotvením. Standardizace je nástrojem, který umožní vyhodnocování dat. K tomu my jako zhotovitelé i investoři potřebujeme pracovní skupiny. V APG pomáháme členům se připravit. Standardizace je důležitá i pro vývojáře softwaru, aby vytvořili vzájemně kompatibilní nástroje pro velké investiční celky. Předpisy je ale potřeba dostat na zem – dát investorům do ruky zadávací dokumentaci, vzorová data, aby se s tím naučili pracovat.
Kateřina Schön:
Chci znovu zdůraznit, že 1. 1. 2027 nic nespadne. ČAS dělá vše pro to, abychom byli připraveni. Vzděláváme, připravujeme doporučení a metodiky, jak zadat veřejnou zakázku.
Rostislav Mareš:
Zadavatelé mají své vlastní standardy. Jelikož stát nebyl dlouho schopen vytvořit datový standard, zadavatelé si museli tvořit vlastní a platit konzultanty. Dnes přicházíme v situaci, kdy už většina zadavatelů zkušenost má. Teď jim říkáme, že vzniká celostátní datový standard. My vlastně standardizujeme to, co už v praxi proběhlo.
Michal Jirkovský (moderátor):
Nyní využiji dotaz od diváků: „Co má zadavatel v současné době požadovat po projektantovi a zhotoviteli stavby podle zákona o BIM v situaci, kdy pravděpodobně do konce roku 2026 uzavře smlouvu na nadlimitní zakázku, v níž se bude projektovat a následně stavět? Jedná se o změnu dokončené stavby národní kulturní památky.“
Kateřina Schön:
Nic. Pro zakázky zadané před účinností zákona nevzniká žádná nová zákonná povinnost. Pokud zadavatel sám chce, může využít dostupné podklady a prohlížečky, ale povinné to pro něj podle zákona není.
Michal Jirkovský (moderátor):
Druhý poddotaz: „Pokud má zadavatel povinnost pořídit informační kontejner stavby do 5 let od nabytí účinnosti zákona, znamená to, že jej bude pořizovat až následně na základě dokumentů od projektanta či zhotovitele?“
Kateřina Schön:
Ano, je to tak.
Michal Jirkovský (moderátor):
K jakým agendám bude stát od ledna 2027 využívat informační kontejnery?
Kateřina Schön:
Cílíme k digitálnímu stavebnímu řízení a ke sběru strukturovaných dat o stavbách. Pokud data nejsou strukturovaná podle standardu, nelze je efektivně řídit.
Michal Jirkovský (moderátor):
Je ten standard náš výmysl, nebo jde o evropský formát?
Jiří Buneš:
Není to náš výmysl ani čistě evropský. Jde o technologie z 70. let převedené do ISO norem a evropských CEN standardů. Dbá se na otevřenost, volný přístup a kompatibilitu bez licenčních omezení konkrétních výrobců.
Rostislav Mareš:
Využíváme normu EN ISO 19650 a návazné normy. Je to plně evropský a mezinárodní standard.
Martin Hrdlička:
Je nutné propojení modelování staveb s dalšími projekty, jako je Digitální technická mapa (DTM) a základní prostorová situace. Správné geoprostorové umístění modelů je klíčové pro celé územní plánování a životní cyklus stavby.
Kateřina Schön:
Požadavky na informace v informačním kontejneru popisují právě tuto obálku.
Michal Jirkovský (moderátor):
Kde budou informační kontejnery umístěny? Ve státním cloudu, nebo na on-premise úložištích?
Rostislav Mareš:
V prohlížeči (aplikace comBIMe) si uživatel vygeneruje datový standard (Excel, IDS nebo přes API). Uživatel si kontejner naplní daty u sebe. Zatím neexistuje centrální státní úložiště pro všechny informační modely staveb, to bude až navazující krok po zavedení oficiálního standardu od 1. 1. 2027.
Michal Jirkovský (moderátor):
Pokud potřebnou šablonu ve slovníku nenajdu, jak mám postupovat?
Rostislav Mareš:
Uživatel nahlásí požadavek Agentuře ČAS. Odborný tým požadavek posoudí, a pokud je odůvodněný normou či zákonem, zařadí ho do datového slovníku. Proces musí být zaručený a rigidní, abychom do slovníku nezanášeli chyby.
Kateřina Schön:
Slovník využívá významové definice. Vytvořit nový účel užití v aplikaci comBIMe nelze libovolně, protože účely užití jsou pevně navázány na platné předpisy. Pokud vám ale nějaká datová šablona chybí, pošlete nám požadavek co nejdříve, dokud probíhá intensivní příprava obsahu do konce roku.
Michal Jirkovský (moderátor):
Co když zadavatel povinnost nesplní? Jaké jsou sankce a kdo to kontroluje?
Kateřina Schön:
Kontrolním orgánem je podle zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Sankce jsou definovány v zákoně. My z pozice ČAS se snažíme zadavatelům pomáhat, vymáhání a sankce řeší MPO.
Martin Hrdlička:
Měla by existovat určitá doba tolerování a náběhu, ale následně je vymáhání nutné. Vidíme to na příkladu DTM – když chybí vymáhání, řada subjektů povinnosti neplní a komplikuje to práci ostatním.
Michal Jirkovský (moderátor):
Jak postupovat při přeshraniční stavbě? Bude náš standard akceptován například v Polsku?
Jiří Buneš:
Náš datový standard staví na mezinárodních normách ISO/EN a formátu IFC. Pokud se dodrží tyto normy, po technické stránce je model využitelný i v zahraničí. Problémem bývá pouze jazykový překlad pojmů, ale struktura dat je kompatibilní.
Rostislav Mareš:
Vzhledem k tomu, že stavíme na ISO normách, až vznikne mezinárodní matice převodu vlastností mezi státy, bude možné náš standard přeložit a použít v jiném státě.
Michal Jirkovský (moderátor):
Budou zadavatelé automaticky informováni o aktualizacích datového slovníku, které mají probíhat dvakrát ročně?
Kateřina Schön:
Termíny aktualizací budou známy dopředu, takže si je uživatelé mohou dát do kalendáře. Dále připravujeme notifikace pro registrované uživatele v aplikaci comBIMe a informace budeme šířit i přes profesní asociace a komory.
Michal Jirkovský (moderátor):
Jakým způsobem se veřejných zadavatelů dotkne aktualizace částí norem řady ISO 19650?
Jiří Buneš:
ISO 19650 je norma procesní, zatímco náš datový slovník staví na normách technických. Vliv na distribuci datového slovníku a prohlížeče je fakticky nulový, jde o odlišnou vrstvu.
Rostislav Mareš:
Až bude nová verze normy schválena (což může trvat i několik let), upraví se podle ní vzorové dokumenty. Pro uživatele se však princip práce nemění.
Michal Jirkovský (moderátor):
Jsou součástí národního slovníku i dopravní stavby? Pokud ano, jak jsou zakomponovány?
Kateřina Schön:
Ano, jsou součástí a jsou zakomponovány podle stejných pravidel jako pozemní stavby.
Michal Jirkovský (moderátor):
Jaký je rozdíl mezi digitálním modelem stavby a informačním modelem stavby?
Kateřina Schön:
Informační model stavby je celek. Digitální model stavby (tedy ten 3D BIM model) je pouze jeho podmnožinou – představuje geometrickou část. Všechno ostatní – negeometrické informace, dokumenty a podklady – tvoří spolu s digitálním modelem kompletní informační model stavby.
Michal Jirkovský (moderátor):
Lze v aplikaci comBIMe vytvořit nový účel užití?
Kateřina Schön:
Nelze. Účely užití jsou pevně dány a navázány na vyhlášky a předpisy.
Jiří Buneš:
Uživatel si zvolí účel užití, milník a aktéra a aplikace mu vygeneruje sadu požadavků na informace, které odpovídají platné legislativě. Není to záležitost volné tvorby.
Rostislav Mareš:
Naše odborné týmy pracují na konsolidaci pojmů. Různé profese často používají pro stejnou věc jiný slang. My tyto výrazy spárujemy pod jeden univerzální odborný pojem v datovém slovníku. Odborníci tak mohou dál používat svůj profesní slang, ale systém pod ním vidí jediný standardizovaný pojem.
Michal Jirkovský (moderátor):
Děkuji všem hostům a k tématu BIM se vrátíme opět na jaře, abychom zhodnotili, jak se věci rozbíhají.
Zvu vás také na naši nadcházející konferenci v Mikulově věnovanou elektronizaci veřejné správy (Digital Česko 2.0, kyberbezpečnost, AI ve veřejné správě), kterou budeme i streamovat.
/ přepis byl pořízen automatizovaně s pomocí LLM
