Brno se v těchto dnech stalo hlavním městem české i mezinárodní kartografie. V prostorách Masarykovy univerzity byl zahájen 26. ročník Kartografické konference, pořádané Českou kartografickou společností. Akce do moravské metropole přilákala stovky odborníků, akademiků, studentů i zástupců komerční sféry. Cílem je jediné: diskutovat o nejnovějších trendech, technologiích a budoucnosti oboru, který v digitální éře prochází velkou proměnou.
Program konference je nabitý od prvního dne a ukazuje, jak je současná kartografie širokým a dynamicky se rozvíjejícím se oborem. Vedle tradičních přednáškových bloků, které se věnují tématům od historických mapových děl až po využití umělé inteligence a virtuální reality, se účastníci mohou těšit na řadu doprovodných akcí. Lákadlem jsou prakticky zaměřené workshopy, které zájemcům umožní nahlédnout do humanitárního mapování nebo designového myšlení v praxi.
O prestiži celé akce svědčí i účast profesora Georga Gartnera, prezidenta Mezinárodní kartografické asociace (ICA).
Organizátoři ovšem pamatovali i na interaktivní a soutěžní prvky. Účastníci si mohou ověřit své znalosti a postřeh v Kartografickém trojboji, a v závěru konference budou slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže, pořádané Zeměměřickým úřadem.
První den konference (středa, 10.09.2025)
Předkonferenční workshopy a slavnostní zahájení konference
KVR: Kartografové v rozjezdu
- Designové myšlení na zkoušku, část 1 – Jana Hanfová
- Designové myšlení na zkoušku, část 2 – Jana Hanfová
SW1: Workshopy sekce 1
- Humanitární mapování – jak pomáhat v humanitárních krizích na dálku z bezpečí domova – Radim Štampach
- Setkání vyučujících vysokoškolské kartografie: podněty, inspirace, spolupráce – Jan D. Bláha
SW2: Workshopy sekce 2
- Social XR platforma eDIVE+ z hlediska práce s prostorovými jevy – František Holubec, Čeněk Šašinka, Zdeněk Stachoň, Radim Holub, Oliver Pačut, Martin Sivý, David Košatka, Ondřej Kvarda, Alžběta Šašinková
- Z laboratoře do terénu: Eye-tracking brýle pro evaluaci a interakci v kartografii – Michaela Vojtěchovská, Stanislav Popelka
Druhý den konference (čtvrtek, 11.09.2025)
Registrace účastníků
Vyzvaná přednáška
- Kartografická komunikace v době technologické změny a globalizace: perspektiva uživatele – Čeněk Šašinka (MU Brno)
Sekce 1A: Státní mapové dílo
- Když nestačí starý klad: Proč a jak vznikl klad mapových listů Základních topografických map ČR – Přemysl Jindrák
- ZTM50 a její vliv na tematická díla – Iveta Skalická
- Základní topografická mapa 1 : 5000: technologické zákulisí a budoucí výzvy – Mario Vejvoda
- Čitelnost vojenských topografických map – Václav Talhofer, Filip Dohnal, Radim Bloudíček
- Vliv změny značkového klíče na interpretaci obsahu vojenských topografických map – Martin Hubáček, Václav Talhofer, Jaromír Čapek, Hana Pokorná, Marian Rybanský
- Interpretace komunikací na evropských státních mapových dílech – Pavla Andělová, Adéla Ryndová
Sekce 1B: Vzdělávání & školská kartografie
- Vlastivědný atlas – v čem je jiný oproti Vlastivědným mapám? – Jan Ptáček, Pavel Seemann (Kartografie PRAHA, a.s.)
- Vliv využití 3D modelů na konceptuální porozumění žáků – Oldřich Mokruša, Martin Hanus, Lenka Krajňáková
- Znakové klíče pro nerostné suroviny v českých školních atlasech (1952–2025): vývoj, proměny a porozumění – Vít Voženílek
- Porovnání obrazu sousedního státu v českých a polských školních atlasech – Vít Voženílek, Pawel Cebrykow, Krzysztof Kalamucki
- Kartografické katastrofy v učebnicích zeměpisu – Radek Dušek
- Rozumí žáci prvního stupně ZŠ konceptu vrstevnic? – Lenka Krajňáková, Martin Hanus, Miroslav Marada, Oldřich Mokruša, Tomáš Bendl, Simona Pekárková
Přestávka a Kartografický trojboj
Sekce 2A: Technologické trendy
- Vizualizace statických a dynamických jevů ve 2D i 3D scéně při pokročilé armádní symbologii – Vladimír Špaček (Hexagon)
- Rozšířená realita jako obohacení tištěného atlasu Vltavy – František Mužík
- Po stopách zaniklé železnice v 3D vizualizaci – Vojtěch Cehák, Jiří Krejčí, František Mužík
- Kvantitativní hodnocení infografického stylu map – Jakub Koníček, Vít Voženílek, Radek Barvíř, Alena Vondráková
- Zachraňme papírové mapy – Petr Skála
- Soubor permanentních kontrolních bodů pro hodnocení absolutní polohové přesnosti Ortofota ČR od roku 2024 – Jiří Šíma
Sekce 2B: Uživatelské aspekty & eye-tracking
- Jak mladí cestovatelé plánují výlet pomocí USE-IT map – Markéta Beitlová, Stanislav Popelka, Eva Křížová, Michaela Vojtěchovská
- Jak se mladí cestovatelé orientují v Brně pomocí USE-IT map – Stanislav Popelka, Markéta Beitlová, Eva Křížová
- Srovnání kartografických aspektů vybraných webových mapových aplikací – Jakub Žejdlík
- Kartografické aspekty dětské výtvarné tvorby: Případová studie soutěže Barbary Petchenik – Klára Severýnová Popková, Zuzana Pechová, Hana Valešová
- Výběr vhodného kartografického zobrazení státního území – Jan Koudelka
- Analýza eye-trackingových studií při hodnocení použitelnosti interaktivních kartografických vizualizací – Tomáš Vaníček, Stanislav Popelka, Michaela Vojtěchovská
- Oko, které ovládá: Mapování interakcí založených na pohledu uživatele v geovizualizacích – Michaela Vojtěchovská, Stanislav Popelka, Petr Kubíček
Sekce 3A: Obecné trendy aneb filozofie kartografie
- Kartografie 70+ let na mapě – a pořád v pohybu – Jan Ptáček (Kartografie PRAHA, a.s.)
- Jiný přístup k tvorbě a reprezentaci reálného světa v digitálním prostředí – Petr Rapant, Marek Menšík, Adam Albert
- Role kartografie v komunikačních studiích – Jan D. Bláha
- Není storymapa jako storymapa – uplatnění konceptu storytelling v kartografii – Rostislav Nétek, Kristián Gřes
- Tyflokartografický výzkum na Univerzitě Palackého v Olomouci – Alena Vondráková
- Nature Balance: Využití kartografických metod, prostorových analýz a geodat pro obnovu krajiny – Tomáš Řezník, Jan Oprchal, Dajana Snopková, Tomáš Pavelka, Daniel Kašík, Martina Žáčiková, Michal Med, Lukáš Herman, Milan Konečný
Sekce 3B: Mapové case studies
- Festivalová mapa jako nástroj informační orientace a vizuální identity: případová studie z Anifilmu Liberec – Jiří Šmída, Daniel Vrbík, Filip Dirigl
- Mapa přenosové a distribuční soustavy (110, 220 a 400 kV) – Josef Chrást, Oldřiška Kábrtová, Martin Drdla
- Webová platforma pro mapování a vizualizaci českých cestopisů do Středomoří – Radek Barvíř, Vít Voženílek, Jakub Koníček
- Tematický atlas pražských kuriozit – Václav Jícha, Jakub Lysák
- Srovnání půdních databází a jejich klíčových parametrů pro modelování průchodnosti – Lucie Marková, Lenka Roučková, Alžběta Schneidrová, Martin Hubáček
- Teplotní odchylky mezi termálními daty z UAS, satelitů a in-situ senzory – Jonáš Hruška, Kamil Láska, Zdeněk Stachoň
Přestávka, společné foto, Kartografický trojboj
Sekce 4: Urbanismus, Brno & Morava
- Otevřená data na data.Brno – Jan Zvara, Jan Popelínský (Data Brno)
- Územní studie jinak – Jan Ambrož
- Aktualizace a využití 3D modelu budov v Brně – Barbora Plačková, Anna Hradecká
- 3D modelování jako pomocník urbanismu – Josef Divín, Nikola Koktavá
- Od „vitríny“ k zážitku: Co funguje na generaci Z v Moravském kartografickém muzeu – Vanda Pivarníková, Darina Mísařová
- Územně Analytické Podklady města Brna – Jan Ambrož
Proslov Prof. Georg Gartner (prezident ICA)
Třetí den konference (pátek, 12.09.2025)
Vyzvaná přednáška
- Pohled, který mění mapy – jak moderní technologie formují kartografii – Stanislav Popelka (UP Olomouc)
Sekce 5: Historická kartografie
- Čas na změnu pojmu „historická mapa“ – Pavel Seemann
- Velkoformátové archiválie s omezeným přístupem veřejnosti jako opomíjené kulturní dědictví – Jiří Drozda, Filip Paulus, Šárka Steinová
- Nekonečný příběh – stará Vltava a její výzkum – Jiří Cajthaml, Darina Kratochvílová, Jiří Krejčí, Růžena Zimová, Tomáš Janata, František Mužík, Pavel Tobiáš
- Vrchol německé kartografické tvorby z území České a Slovenské republiky v letech 1944-1945 – Peter Mackovčin, Zdeněk Krejčí
- Liberecký uličník: tvorba geografické databáze historického uličního názvosloví a uliční sítě – Daniel Vrbík, Václav Lábus, Jiří Šmída
- Stabilita hranic napříč prostorem a časem – Tomáš Janata
Sekce 6: Algoritmy & technologie
- Moderní mapovací a geodetické technologie v Antarktidě a jejich přínos antarktickému výzkumu: Pohled dodavatele technologií a přímého účastníka antarktických expedic – David Jindra (Geotronics Praha, s.r.o.)
- Mozaiková anamorfóza: možnosti automatizované tvorby – Petra Krsková, Jakub Lysák
- Automatizace tvorby skalních šraf ve stylu žebříčkové manýry – Günter Kyncl, Jakub Lysák
- Generalizace liniových prvků s využitím metody partial modification – Tomáš Bayer
- Analýza šířky vodního toku a její kartografická vizualizace v různých měřítcích – Eliška Pospěchová, Tomáš Bayer
- Machine learning v QGISu – vlastní computer vision algoritmus bez programování – Daniel Kašík
