Jak se rodil a rozpadl celostátní standard digitálního územního plánování

V srpnu 2025 se v souvislosti s plánovanou novelou vyhlášky o územním plánování rozjela veřejná diskuze mezi ČKAIT a ministerstvem pro místní rozvoj.

Redakce Zeměměřiče proto požádala odborníky na územní plánování, aby se ke vzniklé situaci vyjádřili. Následující článek připravili Mgr. Josef Beneš a Ing. Jindřich Poláček ze společnosti HYDROSOFT Veleslavín, která se podílela na vývoji metodiky MINIS.

Personální inzerce na webu Zeměměřiče

—

V posledních zhruba dvaceti letech se postupně prosazovala standardizace digitálního zpracování územních plánů (ÚP). Nositelem těchto snah byly kraje, přičemž téměř každý z nich prosazoval nějakou metodiku.

Většina krajů používala buď naši metodiku MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS) anebo některou z verzí metodik od firmy T-Mapy. Jen několik málo krajů mělo buď svou vlastní, případně vůbec žádnou.

Projektanti územních plánů si přes počáteční pochopitelný odpor (nikomu se nechce měnit navyklý způsob práce) na standard postupně zvykli a v mnohých krajích už jednotné digitální zpracování docela dobře fungovalo a bylo dotaženo až po jednotnou prezentaci územních plánů na krajských webových portálech územního plánování.

To všechno i přesto (možná právě proto), že kraje mohly používat pouze motivační prostředky ve formě dotací a nemohly k použití jednotného standardu nikoho nutit silou.

Vzhledem k tomu, že metodika MINIS a metodiky firmy T-Mapy se ve svém jádru podobaly (lišily se především rozsahem povinně odevzdávaných dat), nazrála postupně situace, kdy už byla většina státu na zavedení jednotného standardu připravena.

Zhruba v roce 2018 ministerstvo pro místní rozvoj vybralo urbanistický tým Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR (AUÚP ČR), aby zpracoval urbanistický návrh celostátní jednotné metodiky zpracování ÚP. Následně bylo vybráno sdružení firem Hydrosoft Veleslavín a T-Mapy, aby na základě této urbanistické metodiky zpracovalo jednotný standard pro digitální zpracování ÚP.

Výsledný návrh jednotného digitálního standardu byl víceméně kompromisním sjednocením metodik firmy T-Mapy a MINIS. Tento návrh posléze ministerstvo mírně upravilo a vznikl tak první celostátní standard.

Proti celostátně povinnému standardu se postavila řada odpůrců. Ať proto, že žádný standard akceptovat nechtějí, nebo brání svůj standard, který považují za lepší než standard nový.

Rozhodující přitom byla díky svému politickému vlivu především velká města, vedená Prahou. Velký tlak na nejrůznější úpravy standardu vedl k jeho postupnému nekoncepčnímu doplňování a rozvolňování.

Výsledkem je současná situace, kdy jsou dlouhodobé snahy o standardizaci digitálního zpracování územních plánů v troskách (tomuto expresivnímu výrazu se nemůžeme ubránit). Podle našeho názoru už se nejedná o standard, ale pouze o jeho předstírání. Pokusíme se to doložit následujícím rozborem.

Principy MINIS

Principy, na kterých byl postaven MINIS a které by měl podle našeho názoru standard dodržovat
– Standardizována jsou jen data nově vytvářená územním plánem, pro jejichž platnost je územní plán autoritou.
– Všechny regulace stanovené územním plánem jsou vázány na standardizovaná vektorová data a nesmějí být vázány na žádná jiná vektorová data.
– Ostatní data použitá pro tvorbu výkresů územních plánů není třeba vybírat, tedy ani standardizovat.
– V určité standardizované podobě jsou vybírány i texty nesoucí regulaci stanovenou územním plánem a všechny jsou navázány na standardizovaná vektorová data (u MINIS realizováno pomocí tzv. infotextů).
– Pro standardizovaná vektorová data je stanoveno, ve kterém povinném výkresu se vyskytují a jaký v něm mají standardizovaný grafický projev. Toto je důležité především tam, kde je nutné efektivně pracovat s větším množstvím územních plánů (úřady vyšších územních celků), jistě je to vhodné i směrem k veřejnosti. Standardizace grafického projevu je samozřejmá ve všech technických oborech a měla by být pro závazná data použita i v územních plánech. Nejedná se o umělecké dílo, ale o podklad pro rozhodování v území.
– Pro standardizované uložení závazné podoby schvalovaných výkresů je požadován jejich souřadnicově umístěný rastrový otisk. Tuto formu výkresů lze v kombinaci se standardizovanými vektorovými daty efektivně využívat v GIS i při prezentaci územních plánů na webových portálech.

Výše zmíněný první celostátní standard tyto principy splňoval, až na bohužel podstatný nedostatek. Nepožadoval texty obsahující regulace ve standardizovaném formátu, navázaném na standardizovaná vektorová data výkresů (infotexty nebo cokoliv jim obdobného). Ministerstvo pro místní rozvoj dle našich informací o „infotextech“ uvažovalo, ale úvahy vzaly bohužel v následujícím překotném vývoji za své.

Podstatné chyby

Podstatné chyby, které vidíme v aktuálně navrhované novele digitálního standardu ÚP a v představách MMR o jeho dalším vývoji, jak jsou prezentované ve vypořádání připomínek k novele

Předkladatel novely

Je smířen s tím, že v odevzdávaných datech jsou libovolné nestandardizované vrstvy a ve standardizovaných vrstvách libovolné nestandardizované atributy, na které jsou navázány regulatorní informace územního plánu.
Je smířen s tím, že odevzdané nestandardizované vektorové vrstvy nesoucí regulatorní informace se ani nemusí objevit ve výkresech, protože „by bylo složité je tam znázornit“.
Je smířen s tím, že ve výkresech jsou naopak zobrazené vůbec neodevzdané nestandardizované vektorové vrstvy nesoucí regulatorní informace.
Nevyžaduje standardizovaný grafický projev vektorových standardizovaných dat ve standardizovaných výkresech.
Počítá s tím, že do budoucna má podle všeho pozbýt na významu schvalování výkresů ÚP a budou schvalována primárně data ÚP, která by měla být používána pro rozhodování v území a pouze orientačně graficky prezentována na Národním geoportálu územního plánování (NGÚP). Zde jednotným způsobem, což může být jinak než v případných (asi již nepovinných) výkresech. Usuzujeme tak z některých vyjádření ministerstva ve vypořádání připomínek k současnému návrhu změny standardu, například k připomínkám Královéhradeckého kraje.
- Pak nám ale není jasné, jak budou při rozhodování používána standardizovaná vektorová data bez vazby na regulatorní informace (to půjde jen komplikovaně s “ručním” vyhledáváním v textové části) a vektorová data zcela nestandardní (to půjde ještě mnohem hůře, případně vůbec).

Několik dalších poznámek k navrhované novele

Nový návrh standardu umožní odevzdání vektorových dat ÚP pouze v GIS, zpracování v CAD bude do několika let zakázáno. Zde máme pro snahu vnutit územním plánovačům GIS určité pochopení, ale coby dlouhodobí zpracovatelé v GIS nemůžeme být zcela objektivní. Současně jsme pro zachování datového formátu SHP, který je sice dnes kritizován jako zastaralý, ale je široce dostupný a pro jednoduché informace územního plánu postačuje.
Obáváme se, že tvůrci dalších verzí standardu si, zejména ve svých požadavcích na moderní datové formáty, někdy neuvědomují, že je rozdíl mezi
- tím, co chci po zpracovateli:
  Není nutné požadovat moderní formáty (které často jednodušší programy zpracovatelů ani neumí) ani nutně všechny informace, které mohou být později do dat doplněny při jejich transformaci do cílové podoby. Jde pouze o to, aby byla v datech dodaných zpracovatelem přehledně přítomna veškerá potřebná informace. Zbytek by měly zařídit konverzní aplikace NGÚP.
- a tím, jak budou data finálně jednotně vypadat v celostátní databázi územních plánů a v jaké podobě budou dále využívána a distribuována:
  Zde už mohou být uplatněny náročnější požadavky.

Můžeme se mýlit, ale obáváme se, že současný vývoj k očekávaným výsledkům (tj. spolehlivá data pro efektivní digitálně podporované rozhodování v území) nepovede, že přitom byly znehodnoceny nemalé prostředky, vynaložené v minulosti na standardizaci územních plánů jak kraji, tak samotnými zpracovateli a že přitom ještě další finanční prostředky promrhány budou.